Země: Francie Žánr: black / southern metal Datum vydání: 29.10.2013 Label: Agonia Records Hodnocení: H. – 7/10 Ježura – 8/10 Průměrné hodnocení: 7,5/10 Odkazy: web / facebook

První pohled (H.):

Francouzští Glorior Belli byli vždycky skupinou s hodně specifickým a jasně rozpoznatelným soundem – vlastně do takové míry, že bych se osobně vůbec nebál je označit za nezaměnitelnou kapelu. Od syrového black metalu se postupně vyvinuli do zajímavé hudby formy, jež na samotný black metalový základ nabaluje další (pro tento žánr) neotřelé vlivy jako doteky stoner metalu, jižanského rocku a také lehkým bluesovým feelingem poháněnou kytaru. Ačkoliv vrcholem jejich tvorby pro mě stále zůstává nemocný opus “Manifesting the Raging Beast”, jenž se ještě nesl v duchu čistokrevného black metalu, i následující dvě desky “Meet Us at the Southern Sign”, s níž tento přerod propukl naplno, a “The Great Southern Darkness” jsou bezesporu skvělé. Nejnovější album “Gators Rumble, Chaos Unfurls” je rovněž skvělé… ale nemůžu si pomoct, už ne tak moc…

Glorior Belli jdou na novince neustále směrem kupředu a “Gators Rumble, Chaos Unfurls” zní jako nejméně black metalový počin v jejich kariéře, jsou na něm nejznatelnější vlivy dalších žánrů, jde o krok dál a v žádném případě se nejedná o opakování toho, co už padlo na předcházejících deskách – přesto všechno mi však “Gators Rumble, Chaos Unfurls” nějakým záhadným způsobem přijde trochu nepřekvapivé a jako sázka na jistotu, což jsem necítil ani u “The Great Southern Darkness”, u něhož byl posun oproti přímému předchůdci menší než v případě novinky. Snad i tohle se nakonec podepsalo na tom, že mi “Gators Rumble, Chaos Unfurls” přijde snad jako nejméně dobrá placka Glorior Belli, protože i přes stále obrovské kvality, které na té nahrávce skutečně jsou, mě všechna starší alba dokázala oslovit s větší razancí.

I přesto je ale “Gators Rumble, Chaos Unfurls” stále výborný počin a i přes vše řečené mu méně jak 7/10 dát nemohu, protože si to ani omylem nezaslouží. Z obecného hlediska je totiž pořád super a ten typický feeling tam je. Nemohu se ovšem zbavit dojmu, že jsem čekal, že mi Glorior Belli připraví ještě o něco silnější zážitek…

Druhý pohled (Ježura):

Glorior Belli jsem až do loňského Brutal Assaultu registroval tak nějak letmo jako zástupce kvalitní a navýsost svérázné francouzské black metalové školy. Vystoupení na zmíněném festivalu mě však utrvrdilo v tom, že jde o muziku, která by se mi měla strefit do noty, a když tedy milí Frantíci vydali novinku “Gators Rumble, Chaos Unfurls”, vzal jsem to jako ideální příležitost dostat se jim trochu pod kůži. Místo očekávané smršti notně zlého, leč sofistikovaného black metalu na mě však Glorior Belli vybalili něco, co jsem tak úplně nečekal…

Jelikož jsem z dosavadní tvorby Glorior Belli prohnal sluchovody akorát desku “Manifesting the Raging Beast”, není divu, že pro mě byla silně bluesová nátura nového materiálu docela překvapením. Lhal bych ale, kdybych tvrdil, že je to překvapení nepříjemné. Glorior Belli totiž echtovní jižanské blues míchají s špinavým a chorobným black metalovým výrazivem naprosto nenuceně, až se zdá, jako by tyto dva žánry pro vzájemnou fúzi vznikly, a výsledek je prostě parádní. Zvuk, jaký dávají dohromady bluesové melodie a zkreslené kytary, je naprosto luxusní, částečně naléhavý a částečně nezúčastněný řev Billyho Bayou taktéž a nejinak je na tom i skvěle slyšitelná basa, která se na skvělém výsledku značně podílí. Všechno přirozené ale maximálně efektivní i efektní. Samotná kompoziční stránka je také dost zdařilá. Neříkám, že je to geniální od začátku do konce, ale vysoké procento stopáže tvoří vážně vynikající matroš, některé momenty jsou vyloženě skvostné a ani ten zbytek není vůbec k zahození.

“Gators Rumble, Chaos Unfurls” je neotřelá deska, která kombinuje black metalovou temnotu a zvrácenost s lehkostí, šlapavostí a nadhledem typicky jižanských žánrů, a jakkoli to zní protichůdně, tak se to skvěle poslouchá, baví to od začátku do konce a je to neuvěřitelně stylové. Neříkám, že neznám lepší alba, ale zrovna tohle je vážně pecka. Doporučuju všemi deseti!