Grausame Tochter poster 2014

Grausame Töchter

Grausame Töchter
Datum: 15.11.2014
Místo: Praha, Kotelna
Účinkující: Grausame Töchter, Hell Show

Akreditaci poskytl:
Sanctuary

Německé fetiš komando Grausame Töchter mělo dle původního plánu vystoupit v České republice už letos v březnu za doprovodu slovenské Ľahké múzy, ale nakonec z toho sešlo, protože se zpěvačka Aranea Peel musela podrobit operaci. Tehdy mě to dost mrzelo, jelikož jsem se na koncert skutečně těšil – přece jenom, Grausame Töchter je skupina, u níž si člověk může být jistý, že uvidí něco, co se nevidí na každém rohu… plus samozřejmě ještě fakt, že i hudebně je to vysoce zajímavá záležitost, v oné natěšenosti rovněž hrála ne bezvýznamnou roli.

Naštěstí však nebylo vystoupení zrušeno úplně, pouze přesunuto někdy do budoucna… a nakonec to ani netrvalo moc dlouho, protože uběhlo sotva pár měsíců, a už bylo ohlášeno nové datum na 15. listopadu. Tentokrát se naštěstí nic nerušilo a úchylná německá elektronika si to namířila i do Prahy, a to rovnou i s novou deskou “Glaube Liebe Hoffnung”. Původně mi to přišlo jako škoda, že nebyla možnost vidět Grausame Töchter ještě s programem k předchozí nahrávce “Alles für dich”, ale s odstupem jsem za to nakonec vlastně i rád, protože se z “Glaube Liebe Hoffnung” vyklubalo doposud nejlepší album skupiny (což je samozřejmě subjektivní názor, nikoliv objektivní fakt). Pojďme už ale k věci…

Předkapela vlastně nebyla žádná – v tomto případě by totiž bylo vhodnější mluvit spíše o předskokanovi, protože Hell Show není kapela. O co v tomto BDSM divadle (nutno zdůraznit, že toto pojmenování nemyslím v pejorativním slova smyslu) jde je asi většině z vás známo, neboť se jedná o již pravidelnou součást festivalu Obsence Extreme. Zde se ovšem Hell Show představili (vcelku logicky) v trochu komornějším duchu. K vidění byly celkem dvě scénky, přičemž v té první hrálo hlavní úlohu především bičování… pokud ovšem někoho v sále zajímalo, jak to vypadá, když odkapává horký vosk na poprsí, dočkal se také. Ještě o něco zajímavější byla druhá scénka. Na pódium byla přinesena postel se dvěma pohlednými a spoře oděnými slečnami… no, spíše neoděnými, protože na sobě měly pouze jeden kousek oblečení (a i ten zakrýval jen nejnutnější). Za válení v posteli pak byly náležitě ztrestány – jedna si užila trochu bondage (a věšení) a druhá zase propichování kůže (a věšení). Já osobně bych to teda nezkoušel, protože představa, že mi někdo propichuje kůži háky a pak mě za ně pověsí dva metry nad zem, mě zrovna neláká, ale z publika je to určitě zajímavá podívaná a za mě docela respekt, že to někdo zvládne.

Poté už přišla řada na samotné Grausame Töchter. Hlavní hvězdou celého koncertu byla samozřejmě zpěvačka Aranea Peel, která nastoupila v dlouhém černém lesklém hábitu, pod nímž neměla vůbec nic, což bylo vidět díky dlouhým rozparkům na bocích… no, a kdyby o tom někdo i tak pochyboval, Aranea neváhala za chvíli vyhrnout sukni nahoru, podat o absenci spodního prádla důkaz a při té příležitosti se na kraji pódia rovnou i vymočit. Po pár skladbách se pak převlékla do ještě zajímavějšího outfitu v podobě stříbrných kalhot, kapuci a rukávu, což doplnila ještě apartním obráceným křížem namalovaným přes celé břicho. Avšak o tom, že by vedle ní byly zbylé členky neviditelné, se mluvit rozhodně nedá. Kdo si chtěl třeba užít trochu té nahoty, baskytaristka Era Kreuz mu vyšla vstříc, protože její oblečení šlo dolů hodně rychle… a nahoru už se nevrátilo, takže zbytek vystoupení odehrála dočista nahá (a cca od půlky koncertu i počmáraná, protože při jednom songu se ke slovu dostal i štětec s barvou).

Na pódiu se takřka neustále něco dělo… no, vlastně ani ne takřka, protože se skutečně bylo na co dívat od začátku do konce, a i když se vám to může zdát divné, vážně nemám na mysli jen to, že se tam členky Grausame Töchter producírovaly nahé nebo polonahé. Nechyběly totiž ani hrátky s nožem (zkuste hádat, jak se to oblečení baskytaristky dostalo dolů) a oprátkou, típání cigarety o kůži, francouzáky (nemyslím klíče), nějaká ta facka a v neposlední řadě také ujeté taneční kreace. Aranea a obě doprovodné zpěvačky Charona a Harpyiena tam místy nacvičovaly hotovou spartakiádu, zatímco Era Kreuz v pozadí v mezičase během jedné písničky vykalila celou flašku vína, načež k dalšímu songu vstávala docela vrávoravě. Jediná hudebnice, která tam nevyváděla jednu kravinu za druhou, byla cellistka Bojana Tadic, jež se celou dobu tvářila stylem “kde to kurva hraju?”… čemuž se nelze moc divit, když metr vedle ukazují kolegyně svoje frndy celému sálu.

Jakkoliv se to může vzhledem ke všemu, co doposud padlo, zdát trochu divné, všechna ta explicitní nahota (a i ty další věci) nepůsobí nijak samoúčelně, protože u Grausame Töchter je jí tolik, až se vlastně jedná o úplně samozřejmou záležitost (ostatně i po samotném koncertě kapela vyrazila mezi lidi, aniž by se oblékla). Především to ale koresponduje i s dekadentní atmosférou samotné muziky, díky čemuž stačí tvorbu Grausame Töchter (teď myšleno čistě hudební tvorbu) pochopit, aby vám nepřipadalo nemístné nebo dokonce divné, že si zpěvačka stoupne, na kraj pódia a začne močit, div to lidem v prvních řadách necáká do ksichtu.

Navzdory vší vizuální stránce (to, že se opravdu bylo na co koukat, jste už nejspíš pochopili) však nesmíme zapomenout ani na onu hudbu samotnou, protože na koncertě se bylo nejen na co koukat, ale bylo i co poslouchat. Nová deska měla v setlistu hojné zastoupení a vlastně bylo vystoupení postavené především na ní, takže mimo jiné nechyběly věci jako titulní “Glaube Liebe Hoffnung”, “Lust unt Tod”, “Verlassen”, “Sex in Latex”, “Paradies” nebo “Bete und arbeite”, samozřejmě však došlo i na pár starších kusů jako třeba “Therapie für dich” či hitovou “Ich darf das!”. Přese všechno, co se na pódiu dělo, byl navíc i samotný hudební přednes takřka bezchybný a především vokály byly doslova perfektní a zněly úplně stejně jako z desek, což u spousty skupin přece jenom není samozřejmost.

Nebudu lhát a klidně řeknu, že jsem se na akci těšil vážně hodně a také jsem od ní hodně očekával, ale zklamán jsem rozhodně nebyl, spíš naopak – odcházel jsem doslova nadšený. Koncert se povedl po všech stránkách, zvukem počínaje (dobrá, možná cello bych vytáhnul ještě o kousek víc, ale to mohlo být i tím, kde jsem stál, nehledě na fakt, že utopené nebylo ani tak) a konče samotnými Grausame Töchter a jejich šílenou show. Na závěr se tedy sluší dodat už jen poslední věc – jestli budete mít někdy možnost na tohle jít, v žádném případě neváhejte (a můžete mi věřit, že ani já váhat nebudu)!


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.