Harrow - Fallow Fields

Harrow – Fallow Fields

Harrow - Fallow Fields
Země: Kanada
Žánr: atmospheric black metal
Datum vydání: 17.2.2015
Label: selfrelease

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
The Black Birch

Máte rádi atmosferický black metal s výraznější folkovou složkou? Ráno se rozplýváte nad vikinskou tvorbou Bathory, odpoledne cestou ze školy či práce přemýšlíte při poslechu Agalloch a večer usínáte za zvuků Alcest? Kapela Harrow z Britské Kolumbie vás jistě potěší. Je ovšem otázka, zda dlouhodoběji zabaví. Tato čtveřice hudebníků rozvíjí především onu atmosféru, v níž kombinuje melancholické folkové pasáže s trochu zvláštně nazvučenou black metalovou složkou, to vše prostřednictvím povětšinou minimalističtějších a instrumentálně prostších nápadů.

Mám-li mluvit o formě desky, nemohu nezmínit fakt, že byla fyzicky vydána pouze na kazetách v omezeném nákladu 150 kusů. Ačkoliv to dodává desce jistý punc výjimečnosti, pokud většina lidí narazí na materiál v digitální podobě, stejně budou oproštěni o ten oldschoolový aspekt a zbude jim pouze podivně plochý zvuk. Ten je nejpatrnější v čistě black metalových částech, kde kytary i bicí znějí, jako by byly nahrávány přes chlupatou deku. Čistě folkové části s akustickou kytarou jsou pak o něco čitelnější a co se týče vyznění, občas si dovolí i různé zajímavější harmonické postupy. Osvěžujícím aspektem je občasné využití houslí, jež svými melodiemi zvýrazňují některé momenty a pomáhají materiál trochu zpestřit.

Hned první skladba odhalí jak potenciál kapely, tak hlavní slabiny materiálu. K akustické kytaře, vyhrávající relativně jednoduchý, ovšem pro atmosféru účinný postup, se přidává elektrická kytara a přichází black metalová složka. Postup je povedený, evokuje mi starší Alcest, ale po čase člověk zjistí, že se poněkud opakuje a ani nějak moc nevariuje. Podobným způsobem je s nápady nakládáno častěji. Navíc se občas objevují momenty, jež jako by nebyly co se týče instrumentace tak úplně sehrané, především ve folkové složce, což místy také trochu narušuje pro materiál stěžejní atmosféru. Zatímco metalové části povětšinou využívají melodičnosti podobné shoegaze black metalu, popřípadě díky houslím dostávají lehce doomový punc, ve folkových částech je pak větší snaha o harmonie mezi akustickými nástroji. Občas to zní zajímavě a povede se to, jindy má člověk chvilkami pocit, že to kapku neladí. Některé nápady sice skutečně nejsou špatné, naopak jsou dost solidní, avšak jejich využití není ideální. Například k perfektnímu závěru „Awake Before the Dawn“ se člověk musí prokousat přes hromadu nemastných neslaných repetetivních partů. Jako celek pak funguje „Through the Grey“, jež disponuje zajímavými motivy a přirozeně graduje.

Pokud hudbě Harrow dáte trpělivost, dokáže si vás svou atmosférou získat. Je ale slyšet, že svou tvář ještě tak trochu hledají, zvlášť přihlédneme-li k tomu, kolik inspiračních zdrojů vám různé momenty připomenou. Na jednu stranu je fajn, když se kapela rozhodne vydat vše v malém nákladu a na kazetách, dalo by se to brát jako výzva k tomu více pátrat po kvalitě obsahu než po kvalitě zvuku. Této formy upřímnosti si cením, je ovšem třeba vnímat hranice mezi autentickým zvukem a zvukem nedotaženým (kde některé bubny skoro nejsou slyšet). Zde mě totiž zvuková nedokonalost od nápadů trochu ruší.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.