Země: USA Žánr: thrash metal Datum vydání: 25.1.2013 Label: Massacre Records Tracklist: 01. Suicide Run 02. Weapons of Class Destruction 03. Murder American Style 04. Blood Stained Wings 05. The Violent Time of My Dark Passenger 06. Globicidal 07. And Your Children to Be Damned 08. The Mechanics of Annihilation 09. Shadows of the Buried 10. Heroes of Origin Hodnocení: 7/10 Odkazy: web / facebook / twitter

Jmenují se Hatriot, ale klidně by si mohli říkat The Souzas. Důvod? Těm, kteří se v thrash metalu alespoň trochu orientují, nemusím jméno Steve “Zetro” Souza nijak dlouze představovat. Legendární zpěvák, který si svůj status vydobyl v řadách Exodus, se kterými zažil jejich nejklasičtější období. A proč The Souzas? No protože krom něj působí v této kapele i jeho synové Nick, který hraje na bicí, a Cody, jenž má na starosti baskytaru. Do plného počtu pěti členů nám tak schází dvojice kytaristů Kosta V. a Miguel Esparza, jejichž výčtem jsme se dostali k sestavě, která má album “Heroes of Origin” na starosti.

Zetro se tentokrát rozhodl obklopit mládím a elánem a na výsledné podobě je to znát, protože zní, jako by nikdy Exodus neopustil a předvádí se v neskutečné formě. Po dvou albech all-star bandu Dublin Death Patrol, se mu zřejmě zachtělo být součástí naplno fungující kapely. A že se pro tento účel obklopil neznámými jmény, je krok pochopitelný, protože poslední pokus v podobě Tenet, ve kterých se tento řízný pěvec spojil s takřka kompletní sestavou Strapping Young Lad, zůstal za očekáváními a jediné album “Sovereign” nedopadlo tak dobře, jak by vzhledem k zúčastněným persónám mohlo. Oproti Tenet jsou Hatriot mnohem živelnější a přirozenější. Asi není zapotřebí připomínat, že tou hlavní ingrediencí, na které si tentokrát pochutnáme, je exodusovský thrash metal v tom nejklasičtějším pojetí s lehkou příměsí death metalových sypaček, kterých je sice poskrovnu, ale tu a tam se objeví jako šedý vlas na Zetrově stále bujné kštici.

Jaká by mohla být úvodní “Suicide Run”, než pořádná šlupka? Po kraťoučkém intru se rozjíždí thrashová mašinérie, která po dalších 40 minut nezastaví a vystupuje se až na konečné. Jeden zběsilý riff střídá druhý. Protože není Souza technicky nijak jedinečný zpěvák a spíš než na různé hlasové polohy sází na svůj nezaměnitelný, jako břitva ostrý ječák, tak by se leckomu 40 minut jednolité rubanice s neměnnou polohou vokalisty mohlo zdát poněkud nudné. Je pravda, že prvních pár poslechů jsem s “Heroes of Origin” tento problém měl. Ani ne tak, protože by byly skladby nudné, ale ať si budeme nalhávat, co chceme, tak jde o desítku rychlých, agresivních kompozic, které si prostě jedou to svoje bez ohledu na to, co se děje okolo. Žádné ústupky, žádné zpomalení, ale plynový pedál sešlápnutý až na podlahu. Po čase, kdy se mi deska dostala pod kůži a začal jsem bez problému jednotlivé skladby od sebe odlišovat a zaměřovat se na detaily, si mě debutové album Hatriot získalo. Hodně příjemně mě překvapila dvojice kytaristů, především Kosta V., jehož kytarová práce vychází z mistrů žánru, jakými jsou Kerry King či Gary Holt, a vůbec není poznat jeho nízký věk, protože kdyby mi to nikdo neřekl, tak bych si vsadil na to, že šestistrunnou mršku dráždí někdo z borců, kdo už na scéně něco zažil.

Těžko vybírat nejlepší skladbu, ale kdybych fakt musel, tak bych nejspíš sáhl po některé z první půlky desky, která se sice nijak od té druhé neliší, nicméně, její skladby jsou mým uším přece jen trošku blíž a to zejména parádně šlapavá “Weapons of Class Destruction” se slayerovským riffem nebo “Blood Stained Wings”, k níž vznikl videoklip zachycující mocně hrající kapelu a který je stejně velké klišé jako nevkusný přebal. Za zmínku stojí ještě “Shadows of the Buried”, která se svou delší stopáží vzbuzuje dojem propracovanější skladby a vskutku je oproti zbytku alba trošku jinde. Od pomalého rozjezdu, přes zběsilé sloky a relativně melodický zpěv (!) Zetra v refrénu, až po závěr za dozvuků kytarového sóla. Paráda.

Máte-li rádi Exodus, Overkill či Kreator, budete mít rádi i Hatriot. O tom žádná. Deska svádí k jedinému – zapnout, deset skladeb protřepat hlavou, dokud vás nebude pekelně bolet za krkem, a šlus. Jestli je to dobře, nechám na vás, já jsem byl spokojený a Souza prostřednictvím “Heroes of Origin” ukázal vztyčený prostředníček všem, kteří kdy pochybovali, že už pouze tak nějak paběrkuje ze své dřívější slávy, takže toto gesto patří do jisté míry i mně. I když jsem byl doposud přesvědčený o síle jeho hlasu, nedokázal jsem si představit, že by měl ještě sílu na to, aby rozjel svou vlastní kapelu od píky, a přesně o tom Hatriot jsou.