Hell United - Aura Damage

Hell United – Aura Damage

Hell United - Aura Damage
Země: Polsko
Žánr: death / black metal
Datum vydání: 11.9.2012
Label: Hellthrasher Productions

Tracklist:
01. Red Limitations
02. Apostle of Plague
03. Deathlike Cold
04. Let the Sleeping Dogs Lie
05. Aura Damage
06. Hinterland
07. Maelstorm’s Gravity
08. In Odore Sanctitatis
09. Totality of I

Hodnocení:
Ježura – 8/10
H. – 8/10

Průměrné hodnocení: 8/10

Odkazy:
facebook

K recenzi poskytl:
Godz ov War Productions

Divíte se, že vám jméno Hell United nic neříká? Není se za co stydět, protože polská čtveřice, jejíž zbrusu nové dílo je předmětem recenze, pod tímto jménem vystupuje teprve od roku 2007. To však neznamená, že by šlo o nějaké holobrádky, neboť kapela pod jménem Eclypse fungovala až do přejmenování celých deset let a album “Aura Damage” je již třetím počinem těchto muzikantů. Když nic jiného, od novinky tedy šla předem očekávat minimálně jistá tvůrčí vyzrálost a naděje, že i tentokrát dostojí polský death/black metal své pověsti. Koneckonců, underground občas umí pořádně překvapit…

A světe div se, ono to opravdu není k zahození, ale nejdřív by se slušelo ujasnit si, s čím že vlastně máme tu čest. Tak tedy – Hell United hrají hodně zlý mix death a black metalu, přičemž hudba se tu přikloní k jedné, tu k druhé straně. Co se ale atmosféry týče, tak hraje prim blacková ponurost, která se tyčí i nad čistě deathovými riffy. A je to právě atmosféra, kterou deska “Aura Damage” sbírá první body, protože i když to není hotové posvícení na celých 35 minutách stopáže, jde hovořit o velmi solidním výsledku, který ve svých světlých momentech opravdu triumfuje. Velmi podstatnou zásluhu na takovém výsledku si může připsat producent, protože zvuk desky je vážně skvělý. Podařilo se totiž namíchat zvuk, který je sice vyspělý, čitelný a technicky na výši, ovšem nikoli na úkor brutality a špíny, které jsou patrné na první poslech a jsou prvním, co se mi v souvislosti s “Aura Damage” vybaví. Všechno to pak ilustruje a vkusně doplňuje zdařilý přebal, jehož hlavní protagonista mi sice nehorázně připomíná kostlivé mágy z videoherní série “Gothic” (že by byl grafik fandou poctivých RPG?), ale když pominu tuhle humornou asociaci, k vyznění alba se dokonale hodí a ještě k tomu vypadá k světu.

A jak je na tom samotná muzika? Už jsem naznačil, že to rozhodně není žádný propadák, ale pěkně postupně. Na albu se nachází celkem devět skladeb, které se obejdou bez nějakých inter, minutových přechodů a podobných vymožeností, a každá jedna z nich je buď solidní nářez, pěkně pochmurný umíráček, nebo oboje dohromady. Naprostá většina tracklistu se bohudík nedrží v jedněch kolejích a v rámci jednotlivých skladeb se tak posluchač dočká osvěžujících změn tempa i výrazu, což výsledku opravdu znatelně přidává na přitažlivosti a deska zde získává další, byť trochu nenápadné body. Nápaditost a obecně kvalita se sice liší skladbu od skladby, ale obecně vzato lze říct, že zde není skladba, která by mi byla vyloženě proti srsti, přičemž větší část z nich je opravdu skvělá. Je docela paradoxem, že u většiny těch, které mi úplně nesedí, za to může jejich death metalová složka, a když se výraz překlopí do blackovější pozice, najednou je to výrazně lepší. Obecně se tedy dá říct, že Hell United se mnohem lépe realizují se svou blackovou tváří, vedle které ta deathová občas trochu pokulhává. Skladby jako “Red Limitations” nebo “Maelstrom’s Gravity” však dokazují, že když se chce, Hell United dovedou těžce zabodovat i na deathovém poli, takže to opravdu bude spíše problém jednotlivých skladeb, než nějaká systémová záležitost.

Kvalita je tedy v rámci alba rozhodně k nalezení, a čím déle desku poslouchám, tím více kvality v ní vidím. Postupně jsem si tedy nesmírně oblíbil úvodní nekompromisní nářez “Red Limitations”, v předstihu vypuštěná “Deathlike Cold” mi dělala radost prakticky od začátku a závěrečná čtveřice skladeb rovněž dorostla do úctyhodných rozměrů (obzvláště pak skvosty “Hinterland” nebo “Totality of I”, ze kterých jsem upřímně řečeno docela na větvi). Proto mě docela mrzí, že slabší dvojice “Apostle of Plague” a “Let the Sleeping Dogs Lie”, doplněná celkem ucházející titulkou, celkový dojem trochu sráží…

Recenzi jsem uvozoval prohlášením, že underground umí překvapit, a i když jsem s tím předem moc nepočítal, Hell United mě nakonec překvapili opravdu příjemně a navíc se mi dost výrazně trefili do vkusu. S albem “Aura Damage” dokazují, že minimálně příznivcům žánru mají hodně co nabídnout, a když plné dvě třetiny alba tvoří skladby, které se nebojím označit za skvělé, ne-li naprosto skvostné, musím Hell United vyseknout poklonu. Jak vidno, polská podzemní scéna dovede zprostředkovat velmi hodnotné zážitky a mě chytá nutkání poohlédnout se po dalších prakticky neznámých kapelách, které by moje hudební choutky uspokojily alespoň tak, jako se to podařilo Hell United. Dobrá práce, pánové, vysloužili jste si moji pozornost a respekt!


Další názory:

Když se řekne polský death metal, potažmo death/black metal, většina lidí si asi vzpomene na pár nejznámějších jmen, nicméně těmi to rozhodně nekončí, příkladem budiž třeba právě i Hell United. Hned s prvním poslechem “Aura Damage” je nadmíru jasné, že kapele to sype opravdu učebnicově a že ten blasfemický death metal bude v jejich podání po čertech (doslova) zábavná záležitost. Deska jede v podstatě ve dvou rychlostních stupních – buď jde o ultra rychlé zničující maso, nebo naopak o velmi pomalé bahenní pasáže, v nichž své růžky vystrkuje black metalový odér. Mně osobně o malinko více chutná ta druhá zmiňovaná poloha, v níž nejvíce excelují songy jako “Hinterland” a hlavně závěrečné uhrančivé peklo “Totality of I”, které jsou obě kompletně pomalé, ale jinak se nějaké ty valivější momenty objevují i v dalších skladbách (vyzdvihl bych třeba majestátní začátek “In Odore Sanctitatis” nebo čistě černěkovový začátek “Deathlike Cold”). Některé sypací kusy působí možná malinko monotónněji, ale pokud byly složeny za účelem zdevastovat vše okolo, pak svou roli plní vstkutku na výbornou. “Aura Damage” je jako celek opravdu povedená a poctivá práce metalového podzemí, která mě opravdu baví.
H.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.