High on Fire - Luminiferous

High on Fire – Luminiferous

High on Fire - Luminiferous
Země: USA
Žánr: stoner / sludge metal
Datum vydání: 23.6.2015
Label: eOne Music

Tracklist:
01. The Black Plot
02. Carcosa
03. The Sunless Years
04. Slave the Hive
05. The Falconist
06. Dark Side of the Compass
07. The Cave
08. Luminiferous
09. The Lethal Chamber

Odkazy:
web / facebook / twitter

Přetrvávajícím synonymem, které se dá k tvorbě High on Fire navzdory stále se rozrůstající diskografii úspěšně aplikovat, je konzistence. Tahle trojice si pro své fanoušky na letošní rok přichystala své sedmé řadové album s titulem „Luminiferous“ a věřím, že nikdo z onoho početného zástupu příznivců se neobával nějakého škobrtnutí na překážkové dráze, jíž se High on Fire vydali. Od svého debutu „The Art of Self Defense“, který byl přijat velmi přívětivě, ačkoli tenkrát se kolem kapely ještě nevytvořil takový opar něčeho opravdu kvalitního, stoupají High on Fire strmě vzhůru, a přestože s tímto tvrzením nemusí leckdo souhlasit (a ten, kdo považuje přelomové „Death Is This Communion“ s následující „Snakes for the Divine“ za vrchol tvorby sebranky z Oaklandu v Kalifornii, si bude ťukat na čelo), já se na jejich diskografii dívám jako na stoupající křivku, protože s každým dalším albem je mi výsledek čím dál sympatičtější. Nemusíte tak být zrovna Kojak, abyste uhodli, že „Luminiferous“ se mi zalíbilo.

A když říkám, že zalíbilo, tak u této party mluvím o nejlepším albu jejich dosavadní diskografie. Je možná troufalé to říkat pár týdnů po vydání, ovšem skvělé „De vermis mysteriis“ bylo překonáno, ačkoli se mi v době, kdy bylo aktuální, zdálo, že právě ono představuje vrchol High on Fire. Oproti minulé placce je „Luminiferous“ zdánlivě melodičtějším, možná trochu přístupnějším, a může tak být v jistém ohledu považován za návrat k stonerovějšímu „Surrounded by Thieves“, avšak i když se High on Fire nevzdálili svému jádru a jejich alba na sebe v mnohém navazují a drží se jistou vodící linku, jsou od sebe jasně identifikovatelná. Takže zatímco „Snakes for the Divine“ a „De vermis mysteriis“ byly agresivnější výtvory s přímočařejším vyzněním, tak „Luminiferous“ se dosavadního vývoje drží (nářezová „The Black Pot“), ale přináší i něco nového, ovšem o tom ještě bude řeč.

Onou vodící linkou, jež High on Fire provází přes všechny jejich alba, jsou houpavé kytarové riffy s jižansky špinavým nádechem, které jsou dle potřeby rychlejší a agresivnější, ovšem ono jádro je položeno vcelku jednoznačně. High on Fire staví na stoner metalových základech, které jsou v rychlejších momentech obohacené o rock’n’rollový feeling velikánů Motörhead, takže výsledek je jakousi fúzí právě mezi britskou legendou a klasickým vyprahlých stonerem amerického jihozápadu. Přičtěte si typickou práci Kurta BallouaConverge za mixážním pultíkem a je jasné, že o přísun explozivního stoneru nebude nouze. Když už jsem nakousl ten zvuk a hudební škatulku, na níž High on Fire bruslí, tak bych rád při této příležitosti vyzdvihl stále se lepšícího vokalistu Matta Pikea, jenž od debutu ušel obrovskou cestu a jeho vokál, který se nyní nachází na pomezí agresivního řevu a melodického skučení, je jedním z nejlepších prvků, jež se na „Luminiferous“ nacházejí. Když navíc zabrousí do líbivě melodických vod oproštěných od agrese, jako třeba v „The Cave“, tak umí psychedelicky zdeptat, což je oproti předchozím plackám příjemné ozvláštnění, protože právě „The Cave“ patří mezi top momenty desky.

A těch vrcholných momentů je na „Luminiferous“ více, takže při seznamu skladeb čítajícím devět položek se ani nehodí je nazývat něčím jiným než konzistentně trvající jízdou, která vlastně nemá výkyvy v kvalitě směrem nahoru, ani dolů. Jediné, co mi na sedmé řadovce High on Fire trochu chybí, je doomově laděná kompozice, jíž byla svého času „Madness of an Architect“ z minulého počinu. Na její místo se však High on Fire vytáhli s psychedelickou „The Cave“, která platí za první baladu v jejich tvorbě. Při délce takřka osmi minut se nikam nežene a struktura, v níž se střídá poklidnější poloha, jež není příliš vzdálená Black Sabbath a jejich „Planet Caravan“ s ostřejšími kytarovými výjezdy, vás drží neustále v pozoru. Několik závěrečných minut už patří souhře kytary Matta Pikea, bicích Dese Kensela, který se v této písni drží na uzdě a upustil od své běžné akrobacie, s níž udivuje v „Carcosa“, a basy Jeffa Matze, jehož drnčení na tlusté struny skladby zatěžkává. Mimochodem, jeho orientální basová linka v úvodu této písně nemá chybu. Nejpřekvapivější a rozhodně nejlepší skladba „Luminiferous“ – víc k „The Cave“ nelze dodat.

Samozřejmě, že placka obsahuje i skladby, jež jsou na poměry High on Fire klasické, takže dojde jak na delší stonerové jízdy jako „The Sunless Years“, „Carcosa“ s ukázkovým houpavě atmosférickým riffem nebo závěrečná „The Lethal Chamber“, která album hypnotickou kytarou v závěru končí. Na své si přijdou i příznivci rychlých válů v podobě „The Black Plot“ se skvělým textem, jež album skvěle nakopne, thrashové „Slave the Hive“ nebo zběsilé předposlední titulky se slayerovským sólem, která v ohledu brutality nemá na „Luminiferous“ konkurenci. I navzdory faktu, že se písně dají rozdělit takto do skupin, tak ucelenost „Luminiferous“ tím nijak netrpí a jedná se o nahrávku, která se na letošní mapě metalových událostí zapsala hodně tučným písmem a myslím, že o ní budu psát ještě jednou zkraje příštího roku při ročním sumáři roku 2015.

High on Fire

No prostě, abych to shrnul, tak High on Fire se podařilo přijít s vážně povedenou plackou, jež nakopává prdele a předchozí počiny nechává za sebou, což je při jejich vysokém standardu pochvala se vším všudy. „Luminiferous“ ilustruje, že tahle parta má i přes přibývající roky stále co říct a v dnešní době, která je z hudebního hlediska zahlcena bezpočtem mladých kapel, jejichž vznik se datuje k aktuálním tisíciletí, se jedná o jednu z jistot, na něž se vyplatí vsázet. High on Fire nejsou nikterak vizionářští, a nelze tak říct, že nevím, co od nich příště čekat, ale v každém případě se na další placku těším již nyní, protože jestli se jim podaří udržet trvale stoupající tendenci svých výtvorů, tak můžeme čekat ještě velké věci.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.