Země: Mexiko Žánr: aggrotech Datum vydání: 27.11.2015 Label: Out of Line Tracklist: 01. Déjà-vu siniestro 02. Relentless 03. Sex Sick 04. Bienvenido a la maldad 05. El destello en el cristal 06. Heart Attack 07. I Will Be Murdered (4 Minutes of Horror) 08. Ofensor 09. Mind Circus 10. The 5th Circle 11. Auf der Flucht 12. In the Name of Violence 13. Muerte en reversa Hrací doba: 56:19 Odkazy: web / facebook / twitter

Mexičtí aggrotechoví řezníci Hocico tentokrát studiově mlčeli tři roky. Prodlevu od předchozího „El último minuto antes de que tu mundo caiga“ z roku 2012 ovšem vyplnili klasickou dávkou neřadových věcí, mezi nimiž nechyběla kompilačka „Los días caminando en el fuego (20 Years Keeping the Blood Boiling)“ (2013), živák „Die Hölle über Berlin“ (2014) nebo singl „Forgotten Tears“ s předělanou verzí jednoho z nejkultovnějších válů, jaké Hocico mají na kontě. Z mého ohledu se ovšem jednalo o poměrně zbytečné nahrávky, protože prostě nevidím důvod, proč je nutné vydávat nějakou novou verzi „Forgotten Tears“, když má ta původní pořád říz, a třeba živých alb mají Mexičané ve své diskografii jak najebáno, takže jedno další do sbírky není ničím, po čem bych se musel utlouct. Tím spíš, když živáky moc nemusím a jejich poslech zrovna nepatří mezi moje hobby.

Tím vším jsem vlastně chtěl říct, že za pořádně důležitý považuji až letošní rok, protože právě letos tohle bratranecké duo Erk Aicrag – Racso Agroyam přichází s novou dlouhohrající plackou, na niž už na jaře navnazoval singl „In the Name of Violence“. Tak se pojďme podívat, jak „Ofensor“ dopadl…

Co se týče soundu novinky, tady se není moc o čem bavit. Hocico byli vždycky synonymem pro agresivně tepající elektroniku a to se na „Ofensor“ samozřejmě nemění ani o píď. Mexičané opětovně pálí tunu nekompromisně tanečních beatů a masírují s nimi posluchače jak na běžícím páse. Jak je zvykem, i na „Ofensor“ se nachází množství hitových pecek, které mají dostatek „ass-kicking“ potenciálu na to, aby rozproudily zuřivý kotel pod pódiem úplně stejně jako již prověřené šlehy z minulosti. Co se mě týče, určitě bych vyzdvihnul „Sex Sick“ v návykovém středním tempu nebo titulní vypalovačku „Ofensor“, které mi obě připadají hitovější než třeba onen již nějakou dobu známý singl „In the Name of Violence“, byť ani ten samozřejmě není špatný a nemám s ním sebemenší problém.

Dále tu máme ještě „Mind Circus“ a „Auf der Flucht“, což jsou takové poměrně standardní věci od Hocico v nebezpečně chytlavém tempu, jemuž ale nejdou mu upřít řádné koule, takže i tady z mojí strany panuje spokojenost. Naopak za trochu přešlap považuji „Bienvenido a la maldad“, jež sice obsahuje jeden dejme tomu příjemný motiv, ale obecně vzato je to dost hovězí odrhovačka. Trochu paradox, že právě tenhle suverénně nejhorší song nahrávky si Hocico vybrali pro videoklip. Kterákoliv z výše jmenovaných věcí by dle mého skromného názoru byla vhodnější.

Pocitově mi však přijde, že je „Ofensor“ na poměry Hocico relativně variabilní deskou, protože obsahuje i nezanedbatelný počet kusů, které nejsou takové, řekněme, explicitně taneční. To se týká třeba poměrně pomalejších a temnějších tracků jako „Relentless“ (trochu překvapivě otvírák alba hned po intru, ale není to na škodu) nebo „Heart Attack“. Ještě znatelnější je to ovšem v atmosféričtějších (opět – na poměry Hocico) věcech, kam lze vyjma intra „Déjà-vu siniestro“ a outra „Muerte en reversa“, které jsou oboje velice povedené, zařadit třeba výtečnou „I Will Be Murdered (4 Minutes of Horror)“, „El destello en el cristal“ s regulérně ambientními pasážemi nebo „The 5th Circle“ s druhou polovinou v industriálním stylu. Samozřejmě, takovéhle věci nejsou u Hocico nikdy dříve neviděnou novinkou a podobné skladby mají Mexičané na kontě již z minulosti, ale trochu mi přijde, jako kdyby jich na „Ofensor“ bylo o trošku víc.

Z obecného hlediska však ani tyto skladby, jakkoliv mě hodně baví a jakkoliv to Mexičanům v téhle poloze také sluší, nic nemění na tom, že hlavní zbraní Hocico stále zůstává nařachaný elektronický nářez. V tomhle byli Erk a Racso vždycky hodně silní a potvrzují to i na „Ofensor“, jelikož novinka s naprostým přehledem naplňuje standard kapely. Jistě, kdo od Hocico zná předchozí alba, toho „Ofensor“ s největší pravděpodobností nijak zvlášť nepřekvapí, ale spokojený asi bude, protože koule to pořád má, o tom žádná.