Haco poster 2016

Hvězda japonské avant-popové scény HACO poprvé v ČR/SK

28/9 PRAHA / Fórum pro architekturu a média, Brno
Audiovize 2016
w/ Tarnovski remixuje Lišku
www.facebook.com/prahavbrne

29/9 Punctum, Praha
w/ Gurun Gurun
www.facebook.com/punctumkrasovka

30/9 Divadlo 29, Pardubice
w/ Gurun Gurun
www.facebook.com/divadlo29

1/10 A4, Bratislava
w/ Tarnovski
www.facebook.com/A4.priestor.sucasnej.kultury

HACO je zpěvačka, skladatelka, multiinstrumentalistka a zvuková designérka z japonského Kobe, proslulá kromě sólové tvorby také jako zakládající členka kapel After Dinner a Hoahio. Právě díky kapele After Dinner a jejímu propojení s Recommended Records, klíčovým labelem hnutí Rock In Opposition, se Haco stala mezinárodně uznávanou. Svoje první sólové album vydala v roce 1995. Haco si postupně vytvořila unikátní zvuk, ve kterém volně kombinuje postupy elektroakustické hudby, post-punku, avantgardy, ambientu, improvisingu, ale i popu. Nahrávky, na kterých se podílela, vychází na zásadních labelech jako jsou Tzadik nebo Improvised Music from Japan. Haco spolupracovala s takovými esy světové scény, jako jsou Fred Frith, Acid Mothers Temple, David Toop, Zeena Parkins, Otomo Yoshihide, Ikue Mori nebo Sachiko M. V roce 2005 byla její deska Stereo Bugscope 00 oceněna na prestižní Prix Ars Electronica. Haco se věnuje také zvukovým instalacím, přednáší a pořádá workshopy.

Haco

Aktuální album Haco nazvané Secret Garden, vydané japonským labelem Nuovo Immigrato, je ukázkovým příkladem zralého, osobitého a přitom velmi zábavného a současného avant-popu. Živá vystoupení Haco doprovází videa japonské vizuální umělkyně Mariko Tajiri. Pokud jste příznivci Laurie Anderson, Davida Sylviana, Björk nebo třeba Kate Bush, neměli byste si určitě první návštěvu Haco v ČR nechat ujít.

“Who is Haco? Perhaps she is the joy of running down the passage beyond overtones and returning on the waves.” (YTAMO)”

“References to Kate Bush circa Hounds of Love and The Sensual World, Bittová, and Japanese pop all are in order, yet the album establishes its own identity made of fragile momentsmand powerful, surreal episodes.” (François Couture, AllMusic)

“Haco has a soft, airy voice and her lyrics (sung in both English and Japanese) are inflected with an intelligent sense of whimsy as she sings of the dreamier aspects of modern life.” (Brian Olewnick)

“Listening to After Dinner is like submerging yourself in water and going to sleep while playing Kate Bush on one CD player and traditional Japanese music on another.” (Julian Cope presents Head Heritage)

GURUN GURUN existují od roku 2007 (v současné sestavě od roku 2009) a od počátku je jasné, že poradit si s jejich produkcí a nějak ji reflektovat bude těžký oříšek. Jde vůbec o kapelu? Hrají nějaké skladby, nebo je vše založeno na improvizaci? Na pódiu uvidíte čtyři muže skloněné nad stoly plnými různých zařízení, kabelů, nástrojů, elektroniky i podivných předmětů, jak produkují pomalé repetitivní melodie a vytvářejí hypnotickou minimalistickou náladu, která připomene pád do nějaké podivné červí díry plné zvuků i jemných dívčích vokálů, jež vás ovšem nemilosrdně vtáhne dovnitř, přinutí zhroutit se sami do sebe a vstoupit do jednoho z paralelních vesmírů.

Další důležitá věc je, že pány Knoflíčka, Tarnovského, Ježka a Federsela navíc kromě nepochybné hudební invence charakterizuje intuitivní spřízněnost s japonskou kulturou: je to možná trochu zvláštní pro čtveřici ze středu Evropy, ale svět je dnes prostě takový: vzdálené kouty světa si jsou blíž než kdy jindy a člověk se může cítit doma tam, kde najde spřízněné duše. Gurun Gurun se prostě podle mnohých vyjadřují „japonským” způsobem lépe (nebo minimálně stejně dobře) jako Japonci, ale přesto zároveň i jinak, „evropsky”, každopádně ale zcela překvapivě a osobitě.

Svědčí o tom lavina příznivých recenzí po celém světě, kterých se dočkalo už jejich první album, a přízeň kritiků nijak nepolevila ani na jaře 2015 po vydání druhého alba Kon B. Namátkou: Jejich hudba vytváří rovnováhu mezi zvuky přírody a počítačovou dekonstrukcí (Foxy Digitalis), nebo: Tato deska není pouhé album, je to prostě zážitek (Anthem Review), případně: Na tohle se dá říct jenom: wow! Musíte to prostě slyšet (Cyclic Defrost). Kon B byl také zařazen mezi nejlepší desky roku 2015 podle výběru prestižního serveru Headphones Commute – a to už je docela velká věc.

Kon B vznikalo v různých místech naší planety (od Pardubic přes Ostravu, Berlín, Vídeň až po Tokio) a přináší osm kompozic, na kterých kromě ústředního kvarteta spolupracovalo i několik zajímavých hostů: smyčcových nástrojů se ujali Irena a Vojtěch Havlovi společně s rakouským experimentátorem Alexandrem Vataginem, o bicí nástroje a perkuse se postaral Mikel Etxegarai, zásadní podíl pak mají japonské vokalistky Cokiyu, Miko a Cuushe. Autorkou obalu je americká umělkyně Angela Dean, autorka cyklu Ghost Photographs – a její duchové zcela organicky zapadají do světa Kon B. Gurun Gurun v minulém roce kromě koncertování po Evropě představili Kon B i ve své zemi zaslíbené a na jaře absolvovali úspěšné japonské turné. (Text: Silver Rocket)

www.hacohaco.net
www.gurunas.net

FB event: http://bit.ly/2cumlT4

video Haco:
https://youtu.be/sw2vAZ3YuQ4
https://youtu.be/zwqjwTAlYdo

video GG:
https://youtu.be/4TM8D1P6Gc8

[tisková zpráva]


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.