Země: USA Žánr: avantgarde black metal Datum vydání: 15.4.2016 Label: Redefining Darkness Records Hrací doba: 21:04 Odkazy: facebook / bandcamp

Imperial Triumphant je svým způsobem docela divná kapela. Ani ne tak stylově (ačkoliv pro někoho jistě i tímhle způsobem), jako spíš tím, jak rozdílně na mě jejich počiny působí. Anebo jinými slovy – však proč se diplomaticky schovávat za eufemismy – jak nevyrovnaná jejich tvorba je.

Ze všeho, co jsem z produkce těchto Američanů doposud slyšel, byl cítit velký potenciál i hudební myšlenka – (záměrnému) chaosu navzdory. Nicméně ne vždy to bylo to pravé ořechové a u většiny nahrávek jsem cítit nějaké rezervy, cosi mi tam chybělo. Až s poslední deskou „Abyssal Gods“ se Imperial Triumphant konečně trefili do černého a byla to krásně odporná fašírka ušních bubínků. Avantgardní chaotický black metal vysokých (byť stále ne nejvyšších) kvalit, prostě paráda.

Jen rok a dva měsíce Imperial Triumphant trvalo, než přišli s kůží na trh prostřednictvím dalšího počinu, tentokráte minialba. EP dozajista jitří pozornost už jen svým obalem a názvem „Inceste“, které toho v kombinaci se stylem kapely slibují hodně. Nicméně ve finále… no, co do hudební stránky z toho mám obdobný pocit jako z předchozího EP „Goliath“ (2013). Ve své podstatě je to velice chytře vystavěný hnus, ale pocitově mi tam něco chybí. Nijak si nestěžuji na to, že se není moc čeho chytit – to se vzhledem k minulosti Imperial Triumphant dalo čekat, že to nebude nijak lehký poslech, s tím jsem do toho i šel. K úplné spokojenosti mi však na „Inceste“ cosi schází.

Některé momenty EP jsou ale i přesto bezesporu zajímavé. Každá ze tří standardních skladeb (úvodní „Libertine“ je jen intro) obsahuje mocně zvrhlé momenty. Třeba závěr „Kaleidoscopic Orgies“ se velmi povedl stejně jako trýznivé finále „Breath of Innocence“. O tom se nikdo nepře. Zdá se mi však, jako by už Imperial Triumphant nedokázali udělat ten poslední krok navíc a nad lámanými chaotickými kytarami neuměli přistavit nějakou tu přidanou hodnotu, jež by tomu dodala onu třešničku na dortu. Schází ten přesah, bez něhož se Američané prostě nemohou dotáhnout do pozice konkurenceschopné špičkám daného subžánru. A to je škoda, jelikož si myslím, že Imperial Triumphant mají na víc, než aby byli jenom další obyčejnou továrnou na krkolomné blackové riffy.

Nicméně i navzdory tomu, co padlo, je „Inceste“ stále slušná práce, která určitě nepatří k průměru a která by snad za tu koupi i stála – kdyby to nevyšlo jen ve stokusovém nákladu, jenž byl vyprodán zmrdsky rychle. Tak či onak, pravidelně se zrovna k téhle nahrávce vracet asi nebudu, ale rozhodně budu dále sledovat budoucí kroky Imperial Triumphant. Stále jsem přesvědčen, že „Abyssal Gods“ nebyl strop a že to tahle čtveřice zvládne ještě sugestivněji.