Infectious Hate - Insanity Begins

Infectious Hate – Insanity Begins

Infectious Hate - Insanity Begins
Země: Francie
Žánr: death / groove metal
Datum vydání: 10.12.2013
Label: selfrelease

Tracklist:
01. Insanity Begins
02. No More
03. Alive
04. Dead End
05. Corroded by Time
06. Sins

Hodnocení: 7/10

Odkazy:
facebook

K recenzi poskytl:
Dooweet

Žijeme v digitálním věku, a to s sebou nese spoustu specifik – tak třeba dnes není sebemenší problém dát dohromady kapelu a natočit nějaký ten nosič. Z toho plyne mimo jiné i skutečnost, že nových kapel vzniká každý den ohromná spousta, tyhle kapely pak vydávají desky, a dohromady je toho takový příval, že se nelze divit, když člověka nějaké takové nové jméno nechá naprosto chladným, protože vést v patrnosti všechny mladé spolky zkrátka není v lidských silách. Jenže jak už to tak bývá, samozřejmě i v téhle záplavě nové krve se dají najít spolky kvalitní, a v tu chvíli přicházejí na scénu hudební publicisté, aby pokud možno oddělili zrno od plev a běžnému posluchači dali tip na nějaký ten čerstvý objev. A už asi správně tušíte, že dnešní recenze se nebude totiž okolo žádných starých mazáků, ale optikou služebního stáří totálních benjamínků Infectious Hate, kteří se odnikud vylíhli teprve letos a nyní se perou o své místo na Slunci prostřednictvím debutového EP s příznačným názvem “Insanity Begins”.

Infectious Hate pocházejí z Francie a usmysleli si, že se budou realizovat hudbou, která by se dala klasifikovat jako průnik death a groove metalu. Jelikož ale tato i jakákoli jiná škatulka o kvalitách příslušného díla neprozradí zhola nic, zkusme to vzít odjinud. Velkým nešvarem řady začínajících kapel bývá amatérismus, který se může projevovat různě – na nevyzrálé kompoziční stránce, na mizerné produkci, na odfláklé nebo neexistující image, na chybějící informační a komunikační základně… Pokud ale mám uvést pojem “amatérismus” v jedné větě s jménem Infectious Hate, pak jedině v tom smyslu, že Infectious Hate nemají s amatérismem společného zhola nic, a to ani v jednom z jmenovaných nebo jakýchkoli jiných příkladů. Netuším, jestli se členové kapely v minulosti angažovali v jiných spolcích, ale asi to tak bude, protože dotaženost materiálu, technická úroveň i kvalita všech doplňujících materiálů, které jsem ke kapele sehnal, dávají jasně najevo, že tady máme co dočinění s ambiciózními muzikanty, kteří přesně vědí, co chtějí, a nehodlají nechat nic náhodě.

To všechno je velmi chvályhodné a už jen díky tomu Infectious Hate docela jasně vyčnívají z řady bezejmenných kapel, ale pořád to nevypovídá o tom, jestli jsou jejich ambice podložené i kvalitní muzikou, takže teď je čas se v tom trochu pošťourat. Opravte mě, jestli se pletu, ale když se řekne mix death a groove metalu, tak by si ta muzika měla brát drtivost první a šlapavost druhé složky a oba tyto základní atributy nakombinovat tak, aby to fungovalo. A světe div se, Infectious Hate se to docela daří. Obecně platí, že materiál na “Insanity Begins” je skutečně docela nářezového charakteru. Brutální death metalové riffy se prolínají s typicky houpavými groove kytarami, sem tam to nepatrně odlehčí nějaká ta krátká vyhrávka nebo sólo, ale pořád jde v první řadě o nekompromisní atak. Přitom ale nejde přehlédnout dvě věci. Zaprvé to není vyloženě prvoplánová rána do zubů a ta muzika je i při svém agresivním charakteru přívětivě dynamická, v rámci možností i jakž takž proměnlivá a výjimečně i trochu překvapí, takže člověk má i co poslouchat a nemusí se jen nechat rozemílat na sračku. Zadruhé pak nelze nezmínit kompoziční i zvukovou učesanost a přehlednost, která má opět za následek, že to není nijak neposlouchatelný příval čistokrevné brutality, ale že to na poměry žánru jde celkem bez problémů vstřebat. Určitě se na tom dost podepsal jistý moderní feeling, který Infectious Hate podle vlastních prohlášení cílevědomě (a dlužno dodat že úspěšně) naroubovali na muziku, která jinak zhusta čerpá z hodně brutálních zdrojů. A musím se přiznat, že ačkoli jsou zdroje inspirace “Insanity Begins” dost snadno rozklíčovatelné, výsledek mi připadá takový sympaticky neokoukaný – i když je samozřejmě možné, že jsem jen nic vyloženě podobného ještě neslyšel, protože brutální death metal a groove odnože nejsou úplně mými šálky čaje.

A jak že to tedy dopadlo po kvalitativní stránce? Mno… Infectious Hate jasně potvrzují, že umí napsat nejen kompaktní skladby, které dávají smysl, ale také jsou schopni přijít s dobrými riffy a jinými instrumentálními obraty a hlavně je efektivně kombinovat, a to klidně i s takovými prvky, jako je mluvené slovo (nasamplovaný proslov Julese Winnfielda z kultovky “Pulp Fiction” dělá v “Corroded by Time” vážně dobrotu). EP je plné vážně obstojných výsledků skladatelského úsilí a Infectious Hate z toho jednoznačně těží. Úplný zázrak to ale také není, protože na to “Insanity Begins” sklouzává k žánrové rutině častěji, než by bylo nutné. Sem tam se tak přistihnu, že mi nějaký riff nebo přechod připadá až moc generický, a to celku na atraktivitě moc nepřidává. Je ale potřeba vzít v úvahu několik skutečností: zaprvé je těchto momentů tím méně, čím déle “Insanity Begins” poslouchám; dále je dost pravděpodobné, že pro kované příznivce příslušných žánrů nebude takové citování typického žánrového výraziva vůbec na závadu; a konečně – “Insanity Begins” trvá dvacet dva minut a pár vteřin navrch, což je plocha, na které ten dobrý materiál, kterého se zde urodilo docela dost, stíhá udržovat pozornost a nedělá mu tedy větší problém celé EP utáhnout.

Infectious Hate

Klidně se přiznám, že když jsem “Insanity Begins” bral na recenzi, dopředu jsem počítal s tím, že půjde o vesměs nudnou rubanici, kterých je všude plno, a nakonec budu hodnotit jen velmi lehkým nadprůměrem – jestli vůbec. Infectious Hate mě ale příjemně překvapili, protože jejich debutové dílko je nakonec mnohem přívětivější, než jsem si byl vůbec ochoten připustit. Jistě, nikdo tady netvrdí, že jde o kdovíjak skvělý a zázračný počin, ale za materiál, který Infectious Hate vměstnali do dvaadvaceti minut “Insanity Begins”, by se nemuseli stydět ani někteří zavedení interpreti, a to pro mladé Pařížany znamená jediné – příslib do budoucna. Debut, jemuž nelze vytknout nic zásadního a který má naopak co nabídnout, je totiž pro mladou kapelu vlastně zatraceně velká výhra.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.