Země: Česká republika Žánr: symphonic metal Datum vydání: 14.7.2009 Label: Avik Hodnocení: 7/10 Odkazy: web / facebook / bandzone

Hned na první pohled upoutá album “In My Hands” svojí grafickou podobou. Konečně si Interitus pořídili opravdu pěkný obal, který na rozdíl od některých předchozích kousků v jejich diskografii nevypadá, jako kdyby jej někdo vyráběl v Malování. Rovněž booklet je vyvedený opravdu hezky, takže hned ze začátku si kapela za celkovou grafiku zaslouží pochvalu.

Tím nejhlavnějším zůstává ale pořád hudba, vždyť kvůli ní si přece všichni CDčka pořizujeme. Nutno říct, že ani na tomto poli Interitus nezklamali. Pokud se vám předchozí tvorba skupiny zamlouvala, tak prostě není možné, abyste s novinkou nebyli spokojeni. Už úvodní (a zároveň titulní) song “In My Hands” nabízí to, co jsem od desky očekával – příjemné melodie jak hudební, tak vokální, které nejsou nijak vtíravé, “jenom” se dobře poslouchají. Nechybí samozřejmě ani pro Interitus typická souhra houslí a violy (já osobně sice při poslechu nepoznám, co je co, ale hlavně, že to dobře zní).

Na rozdíl od předchozích počinů mi přijde, že “In My Hands” nemá žádné vyložené hitovky, jako byla například písnička “Střepy” z minulého alba. To bych ale rozhodně nepovažoval za chybu, protože je lepší mít vyrovnanou desku, než nahrávku se třemi výbornými songy a tunou omáčky. Celkový zvuk mi přijde také hodně v pohodě, takový, aby odpovídal výrazu kapely. Možná jen basovka mi připadá občas trochu nahlas, ale pokud to byl záměr, nedá se nic namítat.

Co mi naopak vadí (a vadilo i na minulém “Frozen Darkness”), je střídání jazyků. Kdyby bylo “In My Hands” celé v angličtině a na konci jeden, dva songy česky, neřeknu ani slovo, ale aby se jazyky přehazovaly z písničky na písničku, to mi trochu tahá uši. Vím, že do toho nemám skupině moc co kecat, ale jednojazyčné album by mně osobně sedělo více (a vzhledem k současnému projevu Interitus bych hlasoval pro angličtinu). To je ale zřejmě jediná věc, která mi na jinak velmi kvalitním albu vadí.

Přestože je mi “In My Hands” sympatické a oblíbil jsem si ho v podstatě po několika málo posleších, nemůžu jít s hodnocením nad 7/10 (pozor, kdyby to někomu nedocházelo, 7/10 pro mě znamená ještě pořád hodně dobré album). S klidným srdcem vám jej ale mohu doporučit, zvláště pak těm, kdo si libují v symfonickém metalu, protože když se to líbí takovému barbarskému praseti, jako jsem já, tak vám bude určitě taky…