Země: Austrálie Žánr: grindcore Datum vydání: 21.3.2014 Label: Blastasfuk Grindcore Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Transcending Obscurity PR

Když si do přehrávače dáváte grindcorovou placku, tak většinou fakt neočekáváte nějaké progresivní fígle nebo trpělivé budování atmosféry. Samozřejmě jste připraveni spíš na pořádný agresivní námrd a jen málokdy je tomu jinak. Jenže i v případě, že jste psychicky připraveni na bordel, ne vždy se stane, že se s nahrávkou skamarádíte…

Australané Internal Rot hrají hodně agresivní nářez… žádné chytlavé tupa-tupa tancovačky, žádná velká dávka nadhledu, jejich dlouhohrající debut “Mental Hygiene” je čistokrevný výplach. Což o to, něco na tenhle způsob jsem čekal, a když se rozjel první vál “Muciferous”, který začíná v doomovém tempu (fakt), tak jsem si navíc říkal, že by to mohlo být dost zajímavé. Jenže následující půlhodina ani nestačila dospět ke svému konci, aby mě tohle přešlo.

Asi takhle – já jsem člověk, který má pro bordel v muzice pochopení. Skutečně poslouchám kdejaké hnusy, v nichž většina lidí už nic hudebního nevidí, takže čistě s tímhle nemám problém. Aby však něco takového mohlo fungovat, je nutné, aby to mělo nějaký smysl… jinými slovy, nesmí to být jen samoúčelný a prvoplánový extrém. Když je tohle splněno, bývají to mnohdy opravdu zajímavá alba, a i když jsem teď mluvil obecně a nadžánrově, i v samotném grindu se takové kousky najdou.

Jenže u Internal Rot jsem nějaký smysl moc nenašel… Australané do toho půl hodiny buší jak hluchý do vrat, drtivá většina songů je mezi sebou absolutně nerozeznatelná a i těch několik málo mírně odlišných momentů (nečekejte ale žádný experiment, jde jen o to, že se třeba na pár vteřin poleví vražedné tempo) se v tom hravě ztratí. Výsledkem je tak nahrávka, jež včetně skrytého tracku trvá půl hodiny, ale už tak po deseti minutách mám chuť ji vypnout – ne snad proto, že by na mě byla moc tvrdá, ale protože mě prostě vůbec nebaví. Je fakt, že nejsem úplný grindový fanatik, ti si to třeba užijí víc, ale já osobně nemám potřebu “Mental Hygiene” ještě někdy poslouchat…