Topfest 2013

Iron Maiden

Topfest 2013
Datum: 27.6.2013
Místo: Topfest, Piešťany
Účinkující: Iron Maiden, Voodoo Six

Dotáhnout legendární britskou kapelu Iron Maiden na český fesťák, to je jistě sen nejednoho tuzemského pořadatele. Kapela ale nepatří zrovna k levným položkám, a tak od tohoto snu pořadatelé radši upouští a pořídí si za tu sumu několik kapel, sic menších, ale i tak světových. Iron Maiden stejně na festival českého formátu nepatří, jim přísluší jedině pozice samostatně vystupující kapely. Ovšem, slovenský Topfest tento sen převedl v realitu a Iron Maiden ve čtvrtek 27. června na tomto festivale, konajícím se na letišti v Piešťanech, vystoupili.

Pro Topfest je vcelku charakteristické, že v posledních letech relativně chabý line-up složený z většinou slovenských interpretů nevalné kvality doplní o nějaké zářivější jméno, které nakonec nějaké návštěvníky přitáhne (namátkou loni Nightwish). Letos tedy vsadili na britskou legendu, která svým vystoupením nakonec zastínila všechno a všechny, kdo se o něco po zbytek festivalu na pódiích snažili. Podle všeho byl čtvrtek hlavním tahounem pro většinu lidí, kteří se tam sešli, a netroufám si odhadnout, kolik tam mohlo zůstat lidí po skončení takřka dvouhodinového vystoupení.

Dorazivší na místo, zděsili jsme na pohled ukrutné fronty, která se od pokladen táhla. Rozhodl jsem se ji poctivě vystát a nakonec to nezabralo tak děsivé množství času, jak to vypadalo. Trvalo to asi dvacet minut a odbavení proběhlo rychle a bezproblémově a já mohl vyrazit do areálu. Nic moc jsem zde neobdivoval, klasický festivalový areál s toikami, pokoutními stánky s cetkami a tričky. Na pódiu zrovna hrála kapela Voodoo Six, jež bude předkapelou i na pražské zastávce Iron Maiden. Nebylo to nijak zlé, klasický hard rock, podaný s patřičným nasazením i nadhledem. Ale momentálně nás to moc nezajímalo, ale jako kulisa dobré. Blízko pódia jsme polkli pár piv a ke konci setu Voodoo Six jsme se nahrnuli do sektoru pod pódium a zaujali místa relativně blízko něj.

Chlapci fungují na scéně už od roku 1976, debut vydali roku 1980. To máme tedy více jak 33 let existence. I přes relativně požehnaný věk jsou pánové ve formě a po pódiu běhají jako mladíci, především tedy frontman Bruce Dickinson, za nímž nezaostával ani velký šéf, baskytarista Steve Harris, autor většiny zásadních věcí, které ten večer zazněly. V jejich věku bych si opravdu přál mít takovou fyzičku. Ostatní však nezaostávali, nechyběla takřka akrobatická čísla (v podstatě) služebně nejmladšího článku Janicka Gerse. Kytaristé Dave Murray a Adrian Smith drželi své pozice a do lidí švihali sóla i riffy, prověřené léty praxe.

Setlist Iron Maiden:
01. Moonchild
02. Can I Play with Madness
03. The Prisoner
04. 2 Minutes to Midnight
05. Afraid to Shoot Strangers
06. The Trooper
07. The Number of the Beast
08. Phantom of the Opera
09. Run to the Hills
10. Wasted Years
11. Seventh Son of a Seventh Son
12. The Clairvoyant
13. Fear of the Dark
14. Iron Maiden
– – – – –
15. Aces High
16. The Evil That Men Do
17. Running Free

Jak je známo, toto turné se věnuje oživení pódiové prezentace desky “Seventh Son of a Seventh Son” a jejího záznamu, zachyceného na živáku “Maiden England”, který se nyní dočkal svého znovuvydání. Pódium tedy zdobily propriety v bleděmodrých barvách a nakonec pak nechyběl ani Eddie věštec, vyrůstající v pozadí. Již tradičně se začalo intrem “Doctor Doctor”, po kterém mohlo představení začít. Jemný úvod “Moonchild” a nakonec šestihlavá saň zařvala naplno a neskutečná show mohla začít. Toto turné se téměř věrně drží právě setlistu z “Maiden England” takže zazněly i delší dobu neslyšené kousky “The Prisoner”, brilantní atmosférická “Afraid to Shoot Strangers”, výpravná “Seventh Son of a Seventh Son” či progresivněji laděná “Phantom of the Opera”. Nebudu vám kecat, zcela nekriticky, všechny skladby byly odvedeny výborně. Dickinson je vokálně ve výtečné formě a zbytek ansámblu ovládá své nástroje mistrně. Musím říct, že v podstatě výše zmíněné skladby patřily mezi vrcholy večera, ale ani notoricky známé hity nezapadly a dav si je s chutí zařval společně s kapelou. Koncert odsýpal bez nějakých zbytečných průtahů, jedna skladba střídala druhou a člověk někdy nestíhal pojmout veškeré dění na pódiu. Jak už jsem zmiňoval, to bylo pojaté celkem velkolepě a nechyběly ani ohně či výbuchy. Ovšem decentně, tak aby nezastínily to hlavní. Dost pomohlo i brzké setmění, tudíž se většina setu odehrávala ve tmě.

Když dozněla poslední skladba “Running Free” z debutu, bylo to jako se probrat ze sna. Jen pomalu člověku docházelo, že tohle trvalo dvě hodiny a že je to celé v prdeli a je potřeba se vrátit zpět do reality. Na to, že to bylo v podstatě festivalové vystoupení, šlo o regulérní koncert se vším všudy. Vy, co ještě nevíte, co očekávat od pražského vystoupení, dovolím si tvrdit, ať už čekáte cokoliv, není možné, abyste odcházeli zklamáni. Jediným mínusem pražského vystoupení je fakt, že skončí v podstatě ještě za světla, tudíž ne vše vynikne tak pěkně jako za tmavého vystoupení na Topfestu. Iron Maiden potvrdili, kdo že je ta nejlepší heavy metalová kapela na světě.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.