Janesession

Janesession

Janesession - 4Ever
Země: Slovenska
Žánr: rock

Otázky: Zajus, H.
Odpovědi: Jane Razor
Počet otázek: 15

Odkazy:
web / facebook / twitter / bandzone

Přestože nahrávka “4Ever” svého času v naší recenzi získala pouze průměrné hodnocení, nic to nemění na tom, že její autoři Janesession patří na slovenské rockové scéně k tomu nejzajímavějšímu, nejviditelnějšímu a také, dalo by se říct, nejambicióznějšímu, což do jisté míry dokazuje i zpěvačka Jane Razor, která se zhostila odpovědí na několik otázek našeho malého plátku. Rozhovor sice díky několika technickým potížím vychází oproti recenzi docela s odstupem, nicméně téma – album “4Ever” – je stále aktuální, takže rozhodně bylo o čem povídat…


Zdravím na Slovensko. Mohl bych tě na úvod poprosit o krátké představení kapely pro čtenáře, kteří se s vámi dosud nesetkali? Na co se může váš potenciální posluchač těšit, co od vás má očekávat?

Zdravím do Čiech! :) Nie sme už mladá kapela, ako by tento rozhovor vo väčšine prípadov možno začal, pôsobíme už od roku 2003, to znamená, že už máme čo to za sebou, základňu kapely tvorí Marc B.K. bicie, Peter B. sólová gitara a moja maličkosť, ostatní členovia sa prestriedali, terajšia zostava s basgitaristom Tommym Screw je moja doslova srdcovka. Hneď na začiatku našu muziku viedla rovnaká vízia a to hrať melodický rock’n’roll s refrénmi, ktoré budú chytľavé a budú si ich naši fans spievať spolu s nami na koncertoch. Ide nám o to, aby sa ľudia na našich koncertoch zabavili a stali sa súčasťou, teda takým pomyselným piatym členom kapely JS.

Když jsem procházel vaše stránky ještě před psaním recenze, nemohl jsem si nevšimnout, že jste velmi aktivní co do počtu kompilací, kterých jste byli součástí, a desek, které jste natočili. Kolik máte na kontě vlastně řadových alb? Nepodařilo se mi je v diskografii na stránkách rozlišit. Na kterou z nahrávek Janesession jsi obzvláště pyšná a myslíš si, že obstojí i v delším časovém horizontu a lidé se ji budou pouštět i za dlouhé roky (myšleno kromě “4Ever”)? U kterého nosiče si naopak s odstupem času ty sama myslíš, že mohl dopadnout lépe?

Na konte máme štyri radové albumy, prvé dva sú dostupné a voľne stiahnuteľné z netu, posledné dva sú už lisované so všetkým, čo k tomu patrí. Na otázku, že na ktorú dosku som najviac pyšná sa mi ťažko odpovedá, všetky štyri mám veľmi rada, odviedli sme poctivú prácu, myslím, že to naši fans ocenili, majú svoje obľúbené skladby, ktoré nemôžeme na koncertoch vynechať. Prvá má u mňa samozrejme výnimočné postavenie, náš gitarista Petrer B. to veľmi výstižne pomenoval pri našom rozhovore… sú to songy napísané s čistou mladou hlavou, človek ešte nebol taký ovplyvnený okolnosťami, je to tam aj cítiť. Na otázku, ktorý nosič mohol dopadnúť lepšie z odstupom času je jednoznačná odpoveď… album “Nothin’ But Trouble”, ale to len po zvukovej stránke. K tomu sa už ale nebudem vracať, už sa toho popísalo dosť. Za materiálom si samozrejme stojím. Každopádne nie som povaha retrospektívneho typu, teraz máme na svete novú štvrtú dosku a treba sa sústrediť na ňu.

Tématem číslo jedna bude samozřejmě vaše deska “4Ever”, která spatřila světlo světa opravdu nedávno. Jak dlouho vám vlastně práce na albu trvaly? Kdy jste začali se skládáním, jak dlouho vám trvalo nahrávání a kdy přesně se dalo začít mluvit o tom, že je počin kompletně hotový? Předpokládám, že od nahrání posledního tónu už nějaký ten pátek uběhl, takže se mohu s klidem zeptat – jaký máš z “4Ever” s odstupem pocit? Podařilo se vše, jak jste doufali? A máte už nějaké zprávy o tom, jak desku přijímají vaši fanoušci?

Na albume sme robili skoro doslova až v štúdiu, mali sme čo to pripravené formou osnovy, moje spevové linky a samotné spevy sú tiež robené v čase nahrávania tej konkrétnej veci, ktorú som práve robila, čistého času to bolo cca 20 dní, tento time bol však rozťahaný do cca roka aj niečo, stále sa niečo dialo a nahrávanie prebiehalo v princípe separátne, kto kedy mohol. Z odstupom času môžem povedať, že som s albumom spokojná, človek vždy nájde niečo, čo by potom urobil možno trochu inak, ale to je u mňa normálne, stále vymýšľam, riešim, každopádne ja si album aj pustím, to už je čo povedať, lebo moja hlava stále pracuje pri každej našej nahrávke, keď ju niekde započujem. Fans album prijali skvele, vrátili sme sa k veselejším skladbám, tak to im myslím aj vyhovuje.

První, co mě na desce zaujalo, byl zvuk. Oproti předchozím albům (a zde srovnávám zejména s “II: Play It Loud!”) je zde jistě vidět posun směrem k profesionální produkci. Co mě ovšem zarazilo, byla zastřená kytara, což jsem přičítal velmi výraznému efektu. Plánovali jste takový zvuk již při psaní a zkoušení písní (kupříkladu k zvýraznění dojmu “undergroundovosti”)? Nebo se snad jedná o záležitost, která vyplynula až při samotném nahrávání ve studiu?

Na toto by mal reagovať náš gitarista… myslím si však, že to vyplynulo ako si sám povedal až pri samotnom nahrávaní. Možno je to aj tým, že sa gitara nezdvojovala…

Nejvýraznější dominantou celé nahrávky je tvůj zpěv. Je samozřejmě rockovou tradicí, že zpěváci (a zpěvačky) dávají svému hlasu opravdu zabrat a u tebe tomu není jinak. Nemohl jsem se však zbavit dojmu, že je mi tvůj čistý zpěv, který dostal prostoru jen opravdu málo, mnohem sympatičtější. Zajímalo by mě tedy, která poloha ti vlastně sedí nejvíc? Baví tě řvát, nebo jde o důsledek hudby, kterou hrajete a ve které pro klidnější zpěv není moc prostoru? Když už jsme u toho, mohla bys nám povědět, jakým způsobem ses vlastně učila zpívat? Patříš mezi ty zpěvačky, jež si prostě stoupnou k mikrofonu a zpívají, nebo máš za sebou třeba nějaké profesionální lekce zpěvu, hudební školy atd.?

Na začiatok chcem opraviť dojem každého, kto si myslí, že spievať agresívne je řvát… nie je to tak, ten kto tak spieva, používa techniku aby nekričal doslova, keby kričal, po koncerte by sa “odpálil” a nedopadlo by to dobre. Musí to ísť prirodzene a nie žiadne prepínanie hlasiviek a podobne. Ani ja som tak nespievala vždy, prišlo to samo od seba spolu s odvahou. Niekomu agresívny vokál nesedí a viacej sa mu páči čistý spev, ale to je už vec názoru, mne sa do našej muziky samozrejme hodí agresívny vokál a v tejto muzike mám radšej speváčky s týmto prejavom. Niekedy si napíšem linku, kde ukážem aj inú nazvime to farbu, výraz hlasu, ale u mňa bude v JS isto vždy dominantou agresívny spev. Na speve u mojej učiteľky si však otváram iné obzory, zaujímajú ma aj muzikálové melódie, černošské soulové speváčky, ktoré majú neuveriteľný dar hlasu, Tinu Turner ja osobne považujem za prvú rockovú speváčku s agresívnejším vokálom vôbec :)

Janesession

Všiml jsem si, že jsi u všech skladeb napsaná jako spoluautorka hudby. Jakým způsobem vlastně vypadá psaní skladeb u Janesession? Podílíš se aktivně na vzniku písní (například s kytarou či jiným nástrojem v ruce), nebo se tvá úloha nachází až v následující fázi při formování finálního tvaru skladeb?

Ja sa venujem spevovým linkám a textom, hudbu skladá hlavne Peter a aj Marc má značný podiel autorstva. Máme aj zopár “externých” skladateľov, to je však viac menej výnimočné. Na finálnej verzii skladieb sa podielame už spoločne.

Na “4Ever” se vyskytuje hned několik hostů. Pro nás Čechy je jistě nejzajímavějším z nich Aleš Brichta. Proč jste si pozvali právě jeho? Byl to zájem vás jako jeho fanoušků, známé jméno, nebo snad díky tomu, že se jeho specifická barva hlasu hodila do samotné písně? Jak jste s ním navázali spolupráci? Byla tato spolupráce plánována již při psaní skladby “Rescue Me” a ta tak vznikla Alešovi takříkajíc na míru? V souvislosti s ním ještě jednu otázečku “mimo téma” – fanoušci Arakain se dodnes hádají, jestli byla kapela lepší ve své současné podobě nebo s Alešem… co myslíš ty?

Aleš bol pri “4Ever” jasná voľba hneď od začiatku, je to jeden z našich naj českých muzikantov a naj muzikantov vôbec. “Rescue Me” bola určená hneď pre náš duet a Aleš sa po jeho kontaktovaní zachoval ako skutočný profesionál, spolupráca prebehla bez problémov a s jeho výkonom sme nad mieru spokojní. Nerobil žiadne caviky ako by si ľudia u hviezdy jeho formátu predstavovali, skutočne to bolo z jeho strany perfektné. A odpoveď na otázečku “mimo téma” je myslím jasná, ArakainAlešom je Arakain ako ho ja počúvam, jeho nasledovníci sú samozrejme skvelí, mala som možnosť ich vidieť aj live, čo sa mi s Alešom už žiaľ nepodarilo, kapela s nimi začala novú kapitolu, ktorá sa myslím ani nedá so “starým” Arakainom porovnávať, lebo pre mňa sú to už dve odlišné bandy. Petr a Honza sú bez pochyby úžasní speváci, moje srdiečko však viacej bije pre ArakainAlešom.

Stejnou otázku bych měl ohledně Adama Kerďa. Sám jsem s jeho tvorbou dosud nikdy nepřišel do styku, ovšem jeho fantastický part v “Breaking the Schoolrules” mě opravdu nadchnul. Koho napadlo zpestřit skladbu takto netradičním prvkem? Je možné, že jeho jméno spoustě českých čtenářů bude cizí – mohla bys nám jej tedy v krátkosti představit, aby bylo jasné, proč jste si ho pozvali?

Myslím, že to bol nápad Marca, on tam ten saxík počul ešte pred tým, než sme tú skladbu nahrali, vždy sa mu páčilo spojenie dychovej sekcie s rockovou muzikou, myslím, že to nie je až také neobvyklé, Aerosmith a Cinderella a mnoho iných super kapiel nás už predbehli. Adam Kerďo hrá na dychové nástroje v latino kapele nášho bývalého basgitaristu Miňa Lemmy Bulíka s názvom La3no Cubano. Ja osobne Adama nepoznám, to boli kontakty Petra, prišli do štúdia, nahrali sólo a bolo to na svete, chceli sme ho mať ako špeciálneho hosťa aj na krste, vtedy bol však mimo Bratislavy. Veľmi mu ďakujeme za jeho skvelý výkon, snáď ešte bude príležitosť sa niekedy hudobne stretnúť.

Když se bavíme o “4Ever”, nelze se nezeptat na obal, který je, řekněme, zajímavý (smích). Proč jste se rozhodli pro takovéto ztvárnění obálky? Čí to byl vlastně nápad? Nabídla ses k tomu sama, nebo tě ukecali kolegové z kapely?

Obal mal byť “trošku” iný, mali sme tam byť všetci, ale ako naschvál, keď sa malo fotiť, neboli sme celá kapela kvôli pracovným povinnostiam v Bratislave, nedalo sa to už odložiť, termíny nás tlačili, tak som sa tam ocitla sama s mojim postojom a fotograf trošku viac rozopol zips na bunde.

Po vydání alba běžně následuje koncertní šňůra. V minulosti jste často koncertovali v zahraničí. Máte nějaké plány či nabídky na turné při kterém byste se opět podívali “do Evropy”?

Plány samozrejme sú, realizácia však potrebuje financie, uvidíme ako to dopadne, v princípe vždy plány tohto typu krachujú na peniazoch, ktoré vládnu svetu.

Janesession

V únoru vaše řady opustil kytarista Shipko. Už jste za něj našli náhradu? Ohrozí jeho odchod naplánované koncerty?

No každopádne to nie je sranda, Peter je vyťažený aj v iných projektoch a kapelách, takže zosúladiť sa niekedy je dosť problém. So Shipkom sme zažili naozaj super koncertnú sezónu, veľmi rýchlo sa stal plnohodnotný člen kapely, dá sa povedať okamžite, keďže hneď prvý koncert bol krst ohňom u vás v Čechách. Musel sa naučiť playlist tak na 45 minút a to v priebehu týždňa, zvládol to však bravúrne, publikum u vás aj u nás to náležite ocenilo. Naše cesty sa samozrejme nerozišli v zlom, Maťo má svoju vlastnú kapelu, ktorej sa chce venovať na 100%, ale je viac než pravdepodobné, že sa ešte na stage-i stretneme.

Uživit se hudbou je v dnešní době velmi náročné, ne-li téměř úplně nemožné. Umíš si Janesession představit jako kapelu která ti takříkajíc vydělává na živobytí, i za cenu toho že byste ve své hudbě museli dělat kompromisy? Myslíš, že je v dnešní době vůbec možné uspět a získat si celosvětovou popularitu bez podpory velkého labelu za zády?

Každý muzikant, pokiaľ to robí ako my, si vie predstaviť, že sa bude živiť hudbou. JS je pre nás priorita a podriaďujeme tomu skoro všetko. Otázka kompromisov je však aspoň pre mňa veľká stopka, každopádne to záleží od toho, aké kompromisy by to boli. Získať celosvetovú popularitu bez manažmentu na svetovej úrovni je momentálne asi nemožné.

Jaký je tvůj postoj k digitální distribuci, která se poslední dobou velmi rychle prosazuje? Myslíš, že má stažená (a zaplacená) mp3 menší hodnotu než fyzický nosič s kompletním obalem a texty? Bude “4Ever” možné koupit digitálně? Jak jsi na tom ty sama s posloucháním a také kupováním muziky? Sleduješ nějak podrobněji, co se na scéně (ať už rockové, metalové, slovenské,…) děje?

Digitálna distribúcia je absolútne na poriadku, aj “4Ever” sa dá stiahnuť na iTunes. Nie každý chce mať v dnešnej dobe cd nosič keďže sa dá počúvať hudba cez mp3. Pre mňa osobne má však najvyššiu hodnotu originálne cd. Nie som ten typ, čo sťahuje a napaľuje nosiče. Mám kompletné diskografie všetkých mojich top kapiel. Tie kapely mi za to stoja a nie je ich málo. Počúvam všetko možné, nie len rock a metal. Je dobré si rozšíriť obzory aj inými smermi. Každopádne rock ‘n’ roll je moja srdcová záležitosť.

Janesession

Na závěr jednu zcela nehudební otázku. Na Slovensku nedávno proběhly předčasné volby, ve kterých zvítězila opoziční strana SMER-SD. Na adresu jejího předsedy již létá slýchám silnou kritiku a čekal bych tak spíše jeho sestup, přesto se však zdá že má u voličů silnou podporu. Jak vidíš budoucnost Slovenska, ať už co se nové vlády týče či v dlouhodobějším horizontu? Jsi v tomto ohledu optimista?

Politika nie je zrovna môj obor, priznám sa, že mi je z nej zle. Budúcnosť Slovenka vidím takú, akú si ju urobíme my. Nech sa nikto nesťažuje, pokiaľ nebol voliť. Ľudia volili Smer preto, lebo si myslia, že im zaručí nejaké istoty. Fico to teraz nebude mať jednoduché…každopádne mi neprináleží hodnotiť túto situáciu nejako verejne. Nie som politológ.

Díky za rozhovor. Jestli máš cokoliv, co bys ráda vzkázala naším čtenářům, zde k tomu máš prostor. Ať se daří!

Ja ďakujem za rozhovor, veľmi zaujímavé otázky. Čitateľom by som chcela popriať veľa kvalitnej muziky a koncertov, dúfam, že sa aj my stretneme na nejakom našom live vystúpení, budeme sa na Vás tešiť!!! A Tebe prajem čo najviac spokojných čitateľov!!! Rock On!!!


Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.