Jarun - Wziemiozstąpienie

Jarun – Wziemiozstąpienie

Jarun - Wziemiozstąpienie
Země: Polsko
Žánr: black / folk metal
Datum vydání: 16.3.2012
Label: selfrelease

Tracklist:
01. Wziemiozstąpienie
02. Deszcz
03. Prawdy ulotne
04. Przebudzenie
05. Niech moje słowa będą ogniem
06. Powrót
07. Zamieć
08. I znowu zima…

Hodnocení:
Ježura – 8/10
H. – 8/10

Průměrné hodnocení: 8/10

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Jarun

Co se metalové hudby ve střední Evropě týče, polská scéna patří k těm nejproslulejším a čítá jak světově proslulé prvoligové kapely, tak řadu undergroundových skvostů, které dělají radost jen nemnoha zasvěceným. Každá další příležitost přijít do styku s doposud neznámou polskou kapelou tedy s sebou nese reálnou možnost, že se posluchači dostane přinejmenším obstojného zážitku. A už jen proto apeluji na čtenáře, aby se nechali touto recenzí nalákat alespoň k letmému poslechu desky, která je dnes na pořadu dne. Ona deska se jmenuje “Wziemiozstąpienie”, jde o debut polské kapely Jarun, která se pohybuje ve vodách folk metalu, a nyní je na řadě ujasnit si, s jakou se tam pohybuje grácií…

Nebyla by to však správná recenze folk metalové desky, kdybych si již tradičně nerýpnul do kvalitativního stavu žánrové scény. Tentokrát to však ke čtenářově potěše nebudu kdovíjak okecávat a spokojím se s konstatováním, že Jarun chvála bohu rozšiřují nepočetné řady toho folk metalového tábora, který neklade vykazování příjmů na první místo, a to většinou na úkor produkce kvalitní hudby. Co je nesmírně důležité – Jarun nejenže se vyvarovali tohoto rozšířenému neduhu, ale navíc produkují muziku tak neotřelou, že mě nenapadá ani jediná jiná kapela, k jejíž tvorbě bych ji mohl přirovnat. Jejich hudba totiž v praxi naplňuje představu většiny obeznámených jedinců o pojmu folk metal jen částečně. Z velmi obecného hlediska by se dalo říct, že se na “Wziemiozstąpienie” mísí ta black metalovější tvář folk metalu s akustickými příspěvky blíže nespecifikovaných strunných nástrojů, a to tak, že se nedá úplně jasně říct, že by jedna z těchto složek převažovala. Jednou dominuje ta, jindy ona, tu jsou obě v rovnováze a vkusně se doplňují. Vzhledem k péči, jaké se dotyčným nástrojům dostalo z rukou skladatelů, je však takový popis zcela vágní a nic neříkající. Ano, jsou zde přítomné úderné a svérázně melodické folk/blackové kytarové smršti, jejichž specifickou podobou si vybudovaly renomé třeba irské žánrové kapely, a stejně tak nechybí ani dominující, případně jen podkreslující akustické brnkačky, dodávající celku značnou dávku života. V trochu omezenější míře se dostalo i na svéráznou slovanskou atmosféru (byť ta pochmurně black metalová má zde mírně navrch), ale nic z toho přes svoje nezpochybnitelné kvality nedělá hudbu Jarun tím, čím je a čím mezi zástupy jiných vyniká. To tajuplné “něco” není nic jiného, než zřetelné progresivní prvky, které na “Wziemiozstąpienie” sice na posluchače nepadají po tunách z každé skladby, ale alespoň v omezené míře prostupují drtivou většinou desky, a když se ukážou ve své plné kráse, nezbývá než hodně uznale přikývnout.

Takže tedy ani ne tak folk metal jako spíše progressive rock/folk black metal? Škatule je to sice ohyzdná a slovní opis by byl mnohem malebnější, ale jádro téhle muziky definuje vcelku výstižně. Aby však nedošlo k nějaké mýlce, je záhodno zdůraznit, že nejde zase o žádné přehnané floydoviny ale vskutku poctivou fúzi všeho výše zmíněných s tím, že výraz desky osciluje mezi spíše folk/blackovou polohou a spíše prog rockovou polohou. A konečně – obě polohy nabízí opravdu solidní přísun přinejhorším velmi slušné muziky, jejíž kvality se dají jen sotva zpochybňovat. A proč taky, když blackovým jízdám nechybí hutná atmosféra ani tah na branku, progresivní hrátky zase dovedou člověka velmi spolehlivě zamotat do svých osidel, a to vše dohromady funguje naprosto přirozeně, nenuceně, uvěřitelně a upřímně? V takových podmínkách pak už není vůbec složité užívat si řadu vynikajících obratů a konkurenceschopných nápadů, kterými deska oplývá. Na “Wziemiozstąpienie” je zkrátka z každé noty znát, že je dílem lidí, kteří nejen že jsou zdatnými muzikanty, ale především jim nechybí jasná vize a skladatelské dovednosti, které určují výslednou podobu materiálu, jenž jim vzniká pod rukama.

Jarun - Wziemiozstąpienie

“Wziemiozstąpienie” je pestré a přesto velice vyrovnané album, takže vybírat nějaký zřetelný vrchol nebo přešlap není moc jednoduché a snad ani úplně žádoucí. Přesto si to neodpustím a poukážu na trojici skladeb “Niech moje słowa będą ogniem”, “Powrót” a “Zamieć”. První může platit za ukázku, s jakou finesou se Jarun umí opřít do rozmáchlého folk/black metalu, druhé dvě pak ukazují, jak zdařile může zdánlivě podivná kombinace progresivního rocku a folk metalu působit v praxi. Zbývajících pět skladeb však těm jmenovaným rozhodně nedělá ostudu, takže si dovedu živě představit, že jiní posluchači si jistě najdou svoje oblíbené kusy i mezi nimi. A nebyl by to vskutku žádný div, protože tihle Poláci se se svojí prvotinou opravdu vytáhli, a stvořili desku, která by mohla jméno Jarun minimálně na undergroundové scéně zapsat do povědomí nemalého počtu fanoušků. Troufám si tvrdit, že pokud je toto první krok na cestě, která Jarun – jak já osobně doufám – čeká, třeba rovnou s tím druhým bychom se mohli dočkat opravdu výborného zážitku. Když o tom tak přemýšlím, tak je to vlastně dost pravděpodobné, když už ten stávající totiž nabízí řádově větší hodnotu, než desítky a stovky bezpohlavních pokusů z dílny jiných, byť nesrovnatelně zavedenějších…


Další názory:

Téhle desce jsem zpočátku moc nevěřil, ale nakonec mě debut “Wziemiozstąpienie” od polských Jarun o svých kvalitách přesvědčit dokázal a vyklubala se z něj deska, která je rozhodně hodna pozornosti. Jarun nabízejí folk metal, nicméně je jedním dechem nutné dodat, že to rozhodně není obyčejný a tuctový folk metal, ba právě naopak. Jarun tento žánr okořenili trochou black metalu, což by ještě samo o sobě tak úctyhodné nebylo, a obrovskou porcí nápaditosti, progrese a neotřelosti – a to už úctyhodné je. “Wziemiozstąpienie” je doslova narvané výbornými nápady, atmosférou, je velmi zábavná a v mnohých ohledech dokáže opravdu překvapovat; přelévá se od black metalových výjezdů přes folkové mezihry až k prog rockovým pasážím, po cestě nabere vše okolo, oklikou se vrátí zpátky a s další písničkou jde zase jinou cestou. Čím více se nahrávka blíží ke svému konci, tím víc po trochu ostřejším začátku zajíždí do progresivnějších vod, nicméně i v první polovině je rozhodně co poslouchat. Za vrcholy bych asi označil “Deszcz”, “Powrót” a “Zamieć”, nicméně celé “Wziemiozstąpienie” je barvité a nabízí spoustu výtečných momentů. Hodně, hodně dobré album, které mohu jen doporučit všem, kteří upřednostňují inteligentní folk metal nad tím hopsavým.
H.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.