Země: Norsko Žánr: EBM / industrial Datum vydání: 22.2.2013 Label: Alfa Matrix Hodnocení: 7,5/10 Odkazy: web / facebook

Jestli se mi podařilo vše správně pochopit, norské duo Kant Kino udělalo svým debutem “We Are Kant Kino – You Are Not” před třemi lety na elektronické scéně poměrně slušný rozruch. Nicméně to jsem se dozvěděl až zpětně, když jsem si o kapele zjišťoval další podrobnosti. K aktuální novince “Father Worked in Industry” jsem se totiž dostal úplně náhodou a jednalo se z mé strany o střelbu naslepo – avšak jak vidno, i poslepu se občas dá trefit, jelikož mě muzika Kant Kino velmi překvapila…

“Father Worked in Industry” je vlastně hodně divná deska a také mi trvalo hodně dlouho, než jsem jí přišel na chuť. Osobně preferuji spíš agresivnější a říznější elektroniku, ale Kant Kino se prezentují její takovou klidnější podobou, která je do jisté míry postavená hlavně na atmosféře jakési odevzdanosti v industriálním věku… ale zase ne tak úplně. Každopádně celou nahrávkou prostupuje dost zvláštní nálada, což se mi rozhodně líbí. Deska ovšem neobsahuje nějaké vyložené hity a zpočátku se člověk jako já, který není v podobných žánrech ještě úplně zběhlý, nemá moc čeho chytit, vlastně jsem si ani nejdříve nebyl pořádně jistý, jestli se mi to vůbec líbí. Přesto však v sobě “Father Worked in Industry” má cosi, co mě pořád nutilo si to pouštět znovu a znovu. Až postupem času mi vlastně došlo, že čím víckrát to album protáčím, tím méně se mi s tím chce přestat. Jednoduše to prostě vyrostlo v naprosto parádní desku, která mne nehorázně baví. Sice stále platí, že je to dost divná muzika, ale divná takovým tím dobrým způsobem, kdy je to klad. Postupně navíc začala na povrch vyplouvat i kvalita jednotlivých songů, které se posléze staly mými favority. Mezi takové patří třeba “My Game” s výtečným vokálem, proměnlivá “My Sweetest Crime”, excelentní “Message”, trochu ostřejší “Freezing”, naopak atmosféričtější titulka “Father Worked in Industry” nebo šlapavé “Underground” a “Reality”.