Kaviar Kavalier - Musik aus Ordinationen

Kaviar Kavalier – Musik aus Ordinationen

Kaviar Kavalier - Musik aus Ordinationen
Země: Česká republika
Žánr: atmospheric rock
Datum vydání: 4.2.2013
Label: selfrelease

Tracklist:
01. Kult der Asphyxia
02. Das ist Necrocock
03. Limpopo
04. Gastroenterolo
05. Tomáš Kohout
06. Tuk Tuk
07. Girls Watch Porn
08. 0:50
09. I Wanna Rock
10. Ermitáž
11. Coco Taxi
12. Helium
Pattaya Obsession Bonus:
13. Good Bye Pattaya
14. Asia Beauty

Hodnocení: 8/10

Odkazy:
web

K recenzi poskytl:
Necrocock

Tomáš Kohout, známý spíše pod gangsterskou přezdívkou Necrocock, bezesporu patří mezi nejvíce svérázné postavy domácí metalové scény… i když, jestli stále ještě metalové, to by mohlo být poněkud diskutabilní. Samozřejmě, jde o člověka, jenž tvoří jednu část klasické sestavy mocných Master’s Hammer, kteří jsou dle mého skromného názoru jednou z nejdůležitějších extrémně metalových skupin v celé historii české tvrdé hudby (fakt, že se zároveň jedná o jednu z mých největších srdcovek, s tímto tvrzením má co do činění jen minimálně, možná vůbec), mimo Master’s Hammer se však Necrocock téměř vždy prezentoval poměrně odlišnou muzikou…

Pokud nepočítáme stařičký demáč “Praktiky pohřebních ústavů”, který vznikl ještě v éře aktivních Master’s Hammer a který byl posléze o mnoho let později exhumován i na CD, plula Necrocockova tvorba, ať už sólová nebo pod hlavičkou kapely Kaviar Kavalier, spíše v alternativnějších rockových vodách, dost často i s využitím lehké elektroniky, jindy zase v čistě relaxačním duchu, někdy až hraničící s hodně úchylným popem, ve všech případech však dostatečně “mimo”, aby bylo hodně zavádějící ji označovat jako metalovou, byť počínání Necrococka sleduje asi nejvíce lidí právě z této scény, zřejmě díky oné spojitosti s Master’s Hammer. Osobně si ale myslím, že Necrocock již dávno dokázal, že rozhodně není muzikantem, který by jakkoliv potřeboval těžit ze své minulosti, spíše právě naopak. V podstatě vše, co po rozpadu Master’s Hammer v půli 90. let vypustil, je záležitost natolik svébytná, že by si rozhodně zasloužila (a také že zaslouží) pozornost sama o sobě.

Necrocock má tu výhodu, že je jednoduše originál, který navíc ani nemá napodobitele. Neznám snad nikoho jiného, kdo by s takovou bravurou v hudbě mísil bohémství, zábavnou perverzi, nadhled a téma všech myslitelných sexuálních praktik. K tomu už stačí přidat jen nezaměnitelný rukopis, kdy vždy po pár vteřinách každé skladby jasně poznáte, s kým máte tu čest, a i tomu, kdo doposud s tvorbou tohoto pána nepřišel do styku, bude zřejmé, že tenhle chlápek má prostě styl. Ačkoliv se tu ale doposud mluví jen o Necrocockovi, konkrétně Kaviar Kavalier samozřejmě netvoří jen on sám, ale i jeho dlouholetý spolupachatel Marcel, který se v případě aktuálního “Musik aus Ordinationen” postaral pouze o mix a mastering, a nově také baskytarista Sambar a bubeník Pitterling… a k tomu ještě pěkná řádka hostů. Přesto si však dovolím tvrdit, že hlavní slovo má přece jenom Necrocock

Co se týče samotného “Musik aus Ordinationen”, deska nepřináší žádnou velkou stylovou změnu, takže kdo zná předchozí počiny Kaviar Kavalier, určitě bude vědět, co očekávat. Pro mě osobně by snad ale nějaká opravdu velká odbočka snad ani nebyla žádoucí (důvod je vlastně nepřímo řečen výše), takže v tomto ohledu jsem spokojen. I po stránce kvality je Kaviar Kavalier firma, na kterou se dá úplně v pohodě spolehnout – překvapení se sice nekoná, vysoká kvalita však ano, dokonce mě novinka baví o poznání více než předcházející “Bukkake Express”, které rozhodně nebylo špatné. Vlastně bych si za současného stavu věcí, jak moc se mi deska líbí, dovolil “Musik aus Ordinationen” zařadit v diskografii Kaviar Kavalier hned na druhou pozici za výtečné a elektronikou nasáknuté “Studio Y”, které je pro mě stále nedostižné (“Die moderne Gummiklinik” je kult!).

“Musik aus Ordinationen” boduje především skvělými nápady a barvitostí. V první řadě je album kavalírovsky pohodové, velmi příjemně plynoucí, ale čím více to člověk poslouchá, tím větší počet různých rafinovaně zastrkaných melodií objevuje, až se po čase nahrávka stane pekelně návykovou… člověku už pomalu leze krkem, ale stejně si to další den pustí znovu a zase si to parádně užije. Z konkrétních písniček bych rozhodně vyzdvihnul hitovou “Das ist Necrocock” s výtečným refrénem, který je tak nakažlivý, až si ho člověk prozpěvuje celý den (samozřejmě v duchu, kdybych třeba v autobuse začal pět “Das ist Necrocock mit legenderen Cock”, asi by na mě většina lidí koukala trochu divně), úchylnou “Limpopo” s velmi povedenou kytarou, klidnější “Tomáš Kohout”, kde zase trumfuje zpěv… on vlastně celkově střed desky je opravdu velice silný, protože když tak o tom přemýšlím, ve výčtu mých osobních favoritů rozhodně nesmí chybět ani “Tuk Tuk” a “Girls Watch Porn”, která je z mého pohledu možná absolutním vrcholem “Musik aus Ordinationen”, přestože je to jen těsně, protože naopak za slabou věc bych neoznačil ani jednu ze čtrnácti položek. Jako poslední bych ještě zmínil překvapivě hybnou a dost chytlavou “I Wanna Rock”, která je, jak již samotný název napovídá, vlastně docela rocková, i když samozřejmě v typickém pojetí Kaviar Kavalier.

Kaviar Kavalier

Závěrečné slovo nemůže být jednodušší – Kaviar Kavalier zkrátka nezklamali, tedy alespoň toho, kdo si tuhle muziku oblíbil již v minulosti. Jak se na to bude tvářit někdo, kdo předchozí tvorbu nezná, to odhadnout nedokážu, protože jde přece jenom o záležitost poměrně specifickou. Pokud mám však mluvit čistě sám za sebe, musím “Musik aus Ordinationen” nasázet opravdu kopec bodů, protože je to prostě super hudba – a to rozhodně neříkám jen z toho důvodu, že pro všechno, co má nějakou spojitost s Master’s Hammer, mám vyslovenou slabost…


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.