Keep of Kalessin - Introspection

Keep of Kalessin – Introspection

Keep of Kalessin - Introspection
Země: Norsko
Žánr: melodic black metal
Datum vydání: 9.4.2013
Label: Indie Recordings

Odkazy:
web / facebook / twitter

První pohled (H.):

Krátký kraťas (tomu říkám slovní obrat roku!) “Introspection” byl s největší pravděpodobností vypuštěn jen proto, aby alespoň nějak prezentoval Keep of Kalessin po poněkud nestandardním odchodu dlouholetého zpěváka Thebona, podle čehož počin také vypadá, takže jej nemá cenu hodnotit číselně. Všehovšudy se jedná o nějakých 10 minut (a kousek navrch) hudby, přičemž podstatná část těchto 10 minut vlastně ani není tak úplně nová…

Ta hlavní položka, titulní song “Introspection”, je vlastně dost dobrá, popravdě řečeno až překvapivě dobrá. Dle mého skromného názor Keep of Kalessin na svůj vrchol vystoupali s deskou “Armada” a poté jejich tvorba jaksi začala ztrácet na dřívější syrovosti a pomalu se stávala tak trochu bezzubou a na můj osobní vkus místy až příliš vyumělkovanou. “Introspection” ovšem působí, jako by zkrouhnutí sestavy vlilo kapele do žil čerstvou krev, protože skladba je to vážně parádní, má dobrou atmosféru a obzvláště čistě zpívaný refrén, který mě sám o sobě baví víc než celé předchozí “Reptilian” dohromady, je vyloženě skvělý. Thebon byl sice v pohodě, ale přece jenom pořádně uměl jen jednu polohu hlasu, takže – soudě čistě na základě jedné písničky – by změna vokálu mohla Keep of Kalessin trochu nakopnout.

Se zbytkem EP je to ale trochu horší, jelikož další dvě písničky jsou už prostě zbytečnosti. “Flight of the Hatchling” je nudná instrumentálka s nezáživným sólováním a s nadsázkou se vlastně jedná o dvě a půl minuty dlouhé sólo. A vzhledem k tomu, že já se v podobných nástrojových onaniích moc nevyžívám, mě to pranic nezaujalo. “The Dragontower (Extreme Version)” zní spíš jen jako nějaké demíčko než jako nějaká “extrémní verze”, čili v ní smysl opravdu nevidím, takže taky nebrat. Nicméně jsem relativně zvědavý, co bude dál, neboť samotná “Introspection” je poměrně slušným příslibem, že by se po slabém “Reptilian” mohlo v táboře Keep of Kalessin opět blýsknout na lepší časy.


Druhý pohled (Ježura):

Od vydání desky “Reptilian” nebylo o Keep of Kalessin prakticky slyšet a teď už víme proč – jejich spolupráce se zpěvákem Thebonem vzala za své, a jelikož je další řadovka asi ještě daleko, trojice v čele s kytaristou Obsidianem C. se připomíná třískladbovým EP, které by mohlo nastínit, kam by se kapela mohla po zpěvákově odchodu vrtnout. A jak tak poslouchám titulní skladbu “Introspection”, která je vlastně jedinou regulérní náplní minialba, říkám si, že příští kroky Keep of Kalessin by mohly vést nesmírně zajímavým směrem. Epické symfonično zde částečně ustoupilo, místo po něm zaplnil lehounký post-blackový feeling, namísto dalšího navyšování masivnosti je to prostší, ale o to působivější. Další velké překvapení se koná za mikrofonem, kterého se zhostil sám pan kapelník. V ostré poloze mi jeho vokál sice občas ne úplně sedí a dovedl bych si představit, kdyby se role řvouna ujal někdo jiný, ale zaprvé to není rozhodně špatné a zadruhé všechny zápory vyvažuje Obsidianův čistý vokál. To je prosím pastva pro uši a refrén “Introspection” je asi to nejlepší, co pod hlavičkou Keep of Kalessin kdy vzniklo. Obsidian místy připomíná dokonce samotného ICS Vortexe a já se modlím, aby svůj čistý vokál nechal na budoucí řadovce naplno vyniknout.

Skladba číslo dvě, “Flight of the Hatchling”, je spíše takovým instrumentálním cvičením a svému jménu dělá opravdu čest – člověk úplně vidí nějakého toho právě vyklubavšího létavce, jak neuroticky poletuje vzduchem. I když jsou to sice docela zajímavé dvě a půl minuty, rozhodně nejde o plnohodnotnou skladbu, která by si vyžadovala další poslechy a pochybuji, že se k ní kdo bude vracet – leda tak kdyby chtěl zjistit, nakolik se Obsidian inspiroval “Letem čmeláka” od Rimského-Korsakova. A závěrečná “extrémní verze” eurovizní “The Dragontower”? Ta je dle mého zcela zbytečná, protože krom odlišné produkce se od původní verze neliší snad vůbec v ničem.

Hodnotit číselně jedinou regulérní skladbu se mi nechce, takže tentokrát bez hodnocení, ale s velkým příslibem do budoucna, protože EP “Introspection” svůj úkol splnilo na jedničku a já jsem opravdu nesmírně zvědavý, jak se vybarví příští řadovka.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.