Země: Ukrajina Žánr: pagan black metal Datum vydání: 11.9.2012 Label: Candlelight Records Tracklist: 01. Крізь хмари минулого 02. Палаючі очі чорного лісу 03. Останнє листя 04. Де велич гiр обiймає простiр 05. Горизонтів гладінь 06. Мудрість століть 07. Лише час забере 08. Сутінки Hodnocení: Ellrohir – 8/10 H. – 8,5/10 Průměrné hodnocení: 8,25/100 Odkazy: web / facebook / twitter

Ačkoliv jsem byl nabádán, abych nezačínal recenzi ve stylu “kapelu Khors jsem vůbec neznal”, nemohu si pomoct. Kapelu Khors jsem vůbec neznal do chvíle, než jsem se přihlásil k jejímu recenzování. Jsem však rád, že tato má neznalost přestala v průběhu minulých dnů a týdnů platit. Máme tu totiž zase jednou materiál, který stojí za to, a má interní databáze kapel, o kterých mám povědomí, se rozšířila o další zajímavé jméno.

Pokud bych měl Khors nějak stručně charakterizovat, tak bych použil následující zařazení – ukrajinský folkově laděný black metal. To je na jednu stranu relativně široký pojem, ale když to člověk prožene jakýmsi středně-hrubým filtrem, tak zjistí, že si je přinejmenším velká většina kapel z tohoto koutu metalové scény v základních rysech docela podobná. A to jak některá ta “politicky závadná” jména, anebo ta více méně braná za “ideologicky neškodá” a tudíž širší veřejností akceptovaná, jako Drudkh nebo blahé paměti Dragobrath. K těm druhým by šlo Khors připodobnit spíš, protože se vcelku intenzivně snaží držet se od politiky dál, nebo přinejmenším svá politická přesvědčení neventilují tak nahlas jako někdo. Na druhou stranu se procesu nahrávání alba “Мудрiсть столiть” aktivně účastnili Saturious a Astargh z kontroverzních Nokturnal Mortum… Nechtěl bych ale toto téma příliš rozebírat, vy, co to čtete, musíte mít dost vlastního rozumu, abyste si udělali názor. Základní tezí přitom je, že Khors vystupují jako “nepolitická kapela”.

Bylo možná trochu nefér začínat recenzi právě takhle, protože hudební těleso Khors si téměř jistě nezaslouží být házeno do jednoho pytle s nějakými “nácky”, nicméně raději takhle, než aby pak někdo říkal, že nebyl předem upozorněn a zpronevěřil se tím svému přesvědčení. Je to sice vcelku hloupost, ale i tací jsou mezi námi. Každopádně nastává čas přestat si hrát na agenta od Antify a věnovat se konečně samotné hudbě. Na rozdíl od výše zmíněných podobných kapel nedisponují Khors vlastním klávesákem, a proto se tohoto úkolu ujal právě Alexei “Saturious” Gorbov. Astargh přidal něco pomocných vokálů a přidal ruku k dílu během produkce. Základ hudební atmosféry je budován právě na klávesových melodiích a hutných kytarových riffech, v instrumentálních pasážích dojde i na kytary akustické a neztratí se ani bicí. Před chvílí použité slovo “atmosféra” je přitom poměrně výstižné – za úplně ukázkový atmo-black bych to neoznačil, ale vyskytnou se pasáže, co si s tímto žánrem nezadají. Poslouchá se to pochopitelně velmi pěkně.

Poměrně krátké album (jen necelých 38 minut) se dělí na dvě dvojice delších plnohodnotných skladeb, z nichž každá je obalena dvojicí kratších instrumentálních kousků. Dominují přitom oba nejdelší songy – “Палаючі очі чорного лісу” v první polovině alba a pak zejména “Лише час забере”, jehož majestát dosahuje takřka hvězdných výšin. Svůj lví podíl na tom všem má i skvělý vokál – nevím však, komu z dvojice kytaristů-zpěváků Helg a Jurgis ho přiřknout – je dokonce možné, že oběma. Nevím, přiznám se bez mučení, že natolik jsem Khors neovládl, abych tohle poznal. Každopádně ať už má zpěv na svědomí v té které pasáži kdokoliv, bez výjimky jde o skvěle odvedenou práci. Totéž mohu říct o výkonu za bicí sestavou Konstantina “Khaotha” Zmievskyho. Aleksandr “Khorus” Bogatikov se pak postaral o doplnění nezbytné basové složky.

Většina nahrávky zaslouží samá slova chvály, ovšem co se mi přeci jen naopak nelíbí, to jsou třeba bicí v úvodu “Мудрість столiть”, které mi tam svým zvukem působí velmi nepatřičně a rušivě. Taky bych řekl, že těch čistě instrumentálních pasáží je tam poněkud víc, než je zdrávo. Jsou sice velmi pěkné, ale přeci jen, aby zabíraly přes pětinu stopáže black metalového alba? Myslím, že bych asi radši slyšel místo prostředních dvou nějaký “plnohodnotný” song. Možná by také nebylo od věci spíše tyto mezihry trochu zkrátit a zařadit přímo doprostřed jednotlivých skladeb, ale kdo ví, třeba by to bylo naopak horší a kazilo by to dojem z oněch songů. Každopádně je to svým způsobem detail, o kterém se možná rozepisuju jen proto, abych našel alespoň nějaký předmět kritiky.

Nějaký ten kus cesty k hudební dokonalosti přeci jen albu “Мудрiсть столiть” schází. Nemohu říct, že bych při poslechu vyloženě slintal nadšením (snad s vyjímkou té “Лише час забере”), ale určitě jsem se nenudil a nemám pocit ztraceného času. Je-li vám ukrajinská blacková scéna milá a blízká, není důvod nesáhnout třeba právě po této desce. U mě se Khors zapsali velmi slušně – za osm bodů z deseti.

Další názory:

Na jednu stranu sice Khors více méně pokračují na tom svém atmosféricky black metalovém písečku, na němž se pohybovali již na předchozích nahrávkách, nicméně mi občas přijde, jako by se na “Мудрість столiть” v některých momentech (možná i nevědomky) snažili přiblížit fenomenálnímu “Голос сталі” od Nokturnal Mortum, avšak bylo by vůči Khors opravdu nefér něco v tomto duchu naznačovat, protože to do jisté míry opravdu může být jen můj osobní pocit… a hlavně to pranic nemění na faktu, že se “Мудрість столiть” mimořádně vyvedla a nebál bych se ji označit za doposud nejlepší desku v historii Khors. Album má celkově velice povedenou náladu, po celou svou délku vůbec nenudí, je skladatelsky propracované, což navíc korunuje pár naprosto úchvatných pasáží, jmenovitě například druhá půle “Палаючі очі чорного лісу” nebo působivé valivé chvilky v titulní “Мудрість столiть”. Musím se přiznat, že deska je vlastně ve výsledku lepší, než jsem od ní očekával, a opravdu mě baví, což jsem ochoten odměnit velmi vysokou známkou.
H.