Kiss poster 2010

Kiss, Taking Dawn

Kiss
Datum: 23.5.2010
Místo: Praha, O2 Arena
Účinkující: Kiss, Taking Dawn

Jedna z legend rockové muziky Kiss opět v Praze! Tentokrát se vrátili na podporu desky “Sonic Boom”, kterou zahrnuli i do názvu celé turné Sonic Boom Over Europe: From Beginning to the Boom. Jak pojmenování napovídá, byl to rychlý průlet od začátku kapely až doteď. Vzadu na obrazovce tedy občas byly promítány starší fotky členů a pár retro videí. Kiss mají jednou velikánskou výhodu: přes jejich masky není vidět důsledek času – stáří. Například takový Gene Simmons by mi mohl se svým věkem dělat dokonce i dědu. Díky maskám však vypadají stejně jako před 30 lety a jejich show tedy po několik let drží stejný náboj.

Před Kiss zahrála jedna předkapela, konkrétně Taking Dawn. Kluci se snažili, ovšem kvůli horšímu ozvučení a ne příliš ideálnímu místu, kde jsem byl, jsem z jejich show moc nepoznal. Songy mi přišly skoro furt stejné, kdybych byl ale asi níž, líbilo by se mi to více. Takhle mě to ale moc nezaujalo a musel jejich vystoupení přetrpět. Kytary byly zabité a zpěvákovi nešlo rozumět. Bicí také postrádaly potřebnou razanci. Blbě se mi to hodnotí, to musí lidé, co byli dole na stání. Na hlavní hvězdy večera je ovšem zvuk vyladěný a bylo to v pořádku.

Po Taking Dawn se zakryje pódium za plachtu, na které je veliký nápis Kiss. Dolaďovaly se detaily a mohlo se začít, nebyl to hned klasický nástup. Nejdříve se na obrazovkách objevila mapa Evropy, která se postupně přibližovala do Čech, Prahy a k aréně O2. Poté bylo natočeno video, jak obrovský Gene Simmons kráčí mezi mrakodrapy v Americe. Ještě je pak záběr kapely, jak jde na pódium a právě za tuto plachtu. Ta je ihned stažena, kapela vyjede na jakési rampě a začínají první tóny. Vše doprovodilo nečekaný výbuch petardy – show může začít. Otvíračka byla nejnovější pecka “Modern Day Delilah ze “Sonic Boom”. Pyrotechnika je velice častým jevem při této show, ono se vlastně ani nejednalo tolik o hudební představení. Spíš zábavu, kterou vedli tyto čtyři chlapíci a ve volných chvílích to doprovázeli nejpodctivější hudbou – rockem. Každý ze členů měl chvilku, kdy mohl ukázat své dovednosti. Eric Singer se svým mini sólem na bicí, Thommy Thayer a jeho kytarová sóla. Paul Stanley byl zase po celý večer hlavním tahounem a komunikoval s diváky. Za svou existenci už to má tolik vypilované, že prostě ví, co má udělat. Diváky si také získal tím, že nám všem pogratuloval k úspěchu v hokeji.

Vrchol ovšem přichází až s Genem Simmonsem. Jeho legendární sólo na basovou kytaru a přitom kapsle s umělou krví. Odmalička byl můj sen to vidět a teď se to konečně splnilo. Gene je i různě vyvěšován do vzduchu, ke konci se ale ocitne až na úplně horní rampě, kde odehraje a odzpívá další song. Nejeden člověk by se na jeho místě hodně bál, v takové výšce stát není žádná legrace. Paul Stanley nesmí zůstat pozadu a ke konci, konrétně při songu “I Was Made for Lovin’ You” je převezen doprostřed haly, kde měl připravené svoje místo. Samozřejmě celý song odehrává tam.

Zahrány byly nejvetší hity typu “Shout It Out Loud”, “Detroit Rock City”, “Love Gun”, až po věci novejší jako “Say Yeah” či již zmiňovaná “Modern Day Delilah”. Vystoupení trvalo skoro dvě hodiny, byl to prostě veliký večer. Kiss zůstanou nesmrtelní.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.