Země: Chile Žánr: death / black metal Datum vydání: 23.8.2014 Label: Old Temple Původní vydání: červen 2013, Exhumed from the Grave Odkazy: – K recenzi poskytl: Godz ov War Productions

Dejme si na začátek malý kvíz – co dostanete, když vezmete Therion a přidáte k nim „kra“? Ano – Kratherion. Se svými slavnějšími skoro-jmenovci ze Švédska ovšem tahle chilská smečka nemá společného zhola nic…

I když… jak tak nad tím přemýšlím, tak trochu kecám, protože něco malinko ty dvě kapely společného mají, jen se nesmíme bavit o současných Therion. Pamatujete se na raná alba, která vyšla ještě předtím, než se Švédové vydali na symfonickou dráhu? Ano, myslím přesně tu dobu, kdy drhnuli syrový death metal. Kratherion totiž také drtí špinavý death metal značně oldschoolového střihu. Tím ovšem spojitosti končí, protože tohle pseudo-vtipné intro tu je jen jako chabá náhražka solidního úvodu recenze a vzniklo jen díky relativně podobným názvům.

Sami Kratherion vznikli začátkem aktuálního tisíciletí, což už vlastně není tak úplně málo roků. Zpočátku ovšem přílišnou aktivitou nehýřili a vydali jen několik demáčů. Opravdu za zmínku stojí až rok 2008, kdy se objevil dlouhohrající debut „Necrouroboros XXXIII“, na nějž posléze navázala druhá deska „Mantra Lucifer Flagelantes“. Nicméně ani ta už není zrovna žhavou novinkou, protože ji Kratherion vypustili v půlce roku 2013 a reedice, kvůli níž tento shluk víceméně náhodných písmenek (nenechte se zmýlit – to, že z toho sem tam omylem vznikne slovo, je podobně velký zázrak, jako když se objeví Ježíš na opečeném toastu) vlastně vznikl, se objevila o rok později.

Z mé poznámky o pečivovém Ježíškovi by Kratherion jistě měli radost, jelikož do světa pouštějí krutě dřevní death metal s tematickým zaměřením na antináboženství a okultismus. Zdá se vám to trochu klišé? Inu, to se vám zdá správně! Kratherion totiž v žádném případě nejsou nějací inovátoři a na své druhé fošně jedou v naprosto klasických stylových mantinelech.

Upřímně, ono to, co tihle Chilané předvádějí, není nějak jalové… poslouchá se to úplně v pohodě, sype to více než zodpovědně a sem tam se objeví solidní pasáž, jíž se nedají upřít docela chlupaté koule. To je vlastně v pohodě, ale problém je v tom, že je to prostě takové… celé „chlupaté“. Nějaké schopnosti Kratherion bezpochyby mají a jejich dílko rozhodně disponuje větší než elementární úrovní, ale i tak z „Mantra Lucifer Flagelantes“ táhne naprosto brutální neoriginalita tak hodně, že vlastně není důvod to poslouchat.

„Mantra Lucifer Flagelantes“ je totiž albem, které jste vlastně slyšeli ještě předtím, než jste ho slyšeli. Může to znít trochu hnusně, ale Kratherion nepředvádějí nic, co by už nevymyslel nikdo před nimi a co bychom všichni už mnohokrát neslyšeli jinde. Jasně, i s neoriginálním přístupem jde vytvořit fakt nářezovou placku, ale i přes jisté kvality tohle prostě není tak mocné, aby to byl zrovna tento případ.

Nechci Kratherion vyloženě potápět, protože to pořád slušně kope a protože v tomhle žánru existují i mnohonásobně blbější skupiny, ale i tak – „Mantra Lucifer Flagelantes“ je deska určená jen skalním a nepříliš kritickým příznivcům death metalu.