Země: Česká republika Žánr: thrash / speed metal Datum vydání: 11.12.2015 Label: Support Underground Původní vydání: červenec 2015, selfrelease Tracklist: 01. Instru-mental 02. Oldschool Nostalgia 03. Lawless Vindication 04. Laid to Waste 05. Counterattack 06. Evil Imperialist 07. Moshed to Death 08. Ripped to Shreds Hrací doba: 28:26 Odkazy: facebook / twitter / bandcamp / bandzone K recenzi poskytl: Support Underground

Recenzi debutového alba plzeňských Laid to Waste snad ani nejde začít jinak než krátkým souhrnem faktů z jejich biografie. Ačkoli se totiž vznik této party datuje teprve k roku 2014, tak několik let již mají odkrouceno pod původním jménem Kill! Kill! Kill!, pod nímž byli známi zhruba čtyři roky, než došlo ke změně názvu na jeho aktuální podobu. Debutové album Kill! Kill! Kill! ještě nestihli, nicméně v roce 2015 se už Laid to Waste dočkali a světlo světa spatřilo „Counterattack“, které vyšlo v červenci ve vlastním nákladu, nicméně vzhledem k jeho nedostupnosti se znovuvydání ujalo nakladatelství Support Underground.

Zajímavostí, kterou při pohledu na sestavu Laid to Waste nelze přehlédnout, je, že kapelu tvoří svorně zástupci Spojených států, jež zastupují bubeník Ryan Madbutcher a kytarista Sky Scullcrusher, a tuzemské metalové školy, jejímiž reprezentanty budiž druhý kytarista Vojta Blackwild a zpěvák/baskytarista Zdenda Reaper. Už při pohledu na ty přezdívky, případně na zdařilý obal „Counterattack“, je jasné, že tohle nebude hudba pro žádné slečinky, ale naopak nálož s pěkně vysokým oktanovým číslem, která vám protřepe palicí. Laid to Waste jsou jednou z kapel, která se snaží připomenout staré osmdesátkové party a přiblížit mladším ročníkům časy, kdy se na svět dral thrash metal.

Už ten obal ve mně trochu evokoval další zámořské mladíky Municipal Waste, a hudební náplň tak z tohoto úhlu pohledu není žádným překvapením, čímž netvrdím, že je špatná. Pekelně rychlá tempa, oldschool thrashové kytary a zpěvák Reaper, jenž se oproti zástupům growlerů neštítí vysoce položeného ječáku, který v drsnější poloze pořádně řeže. Právě ona kombinace starých thrashových válů, z nichž hned několik mi svými nápady a postupy připomíná „Kill ‘Em All“ od Metallicy, a staromilského vokálu, který zní zase jako kříženec mezi Paulem Baloffem a Stevem Souzou z Exodus, dává hudbě Laid to Waste šťávu a posluchačům vhání energii do žil. Netvrdím, že to je něco objevného a dříve neslyšeného, ale kope to dobře a svůj účel „Counterattack“ s přehledem plní.

Snad o žádné skladbě se nedá říct, že by postrádala pro daný styl nezbytnou dravost a přímočarost. Ono i samotné „Counterattack“ je v tomto ohledu bezproblémové a je to umocněno krátkou hrací dobou, jež se při osmi skladbách nepřehoupne přes hranici 30 minut. Úvodní instrumentální kousek „Instru-mental“ by se mi sice s vokálem líbil o něco víc, ale jakožto ukázka technické zdatnosti, kdy si hlavně kytarová dvojice se svými sóly přijde na své, má na albu své opodstatnění. Navíc nakopne do dalších minut, kdy se na scéně objeví parádní hitovka „Oldschool Nostalgia“, která poplatně svému názvu dýchne nefalšovanou osmdesátkovou atmosférou. Řezavý kytarový riff je jako uragán a Reaper suverénně ječí, což ke spokojenosti stačí. Docela mile mě překvapila jeho dobrá angličtina, kdy po takovém tom přízvuku učené angličtiny není nikde ani stopy.

Ani nevím, jestli má smysl nějak podrobně rozebírat jednotlivé songy, protože v jádru všichni víte, jak „Counterattack“ zní. Občas si sice Laid to Waste přičichnout k punkově neurvalému nářezu („Lawless Vindication“), jindy zase zpomalí, což je případ střední části „Evil Imperialist“, ale základním znakem všech písní je přímočarý thrash zdobený četnými sóly (doporučuji parádní citaci slayerovských postupů v závěru „Moshed to Death“) ve stylu starých dobrých oldschoolových nahrávek. Nahrávek, jimiž určovali směr Metallica, Exodus nebo Kreator. Jakkoli je takto přímočarý kytarový výplach předurčen k jisté jednotvárnosti, tak zejména díky nepřeslechnutelné lásce k metalové hudbě a dobře sestaveným skladbám, jež jsou přehlídkou toho nejlepšího v rámci stylu, funguje podání Laid to Waste stejně tak dobře jako u jiných zahraničních part stejného zaměření.

„Counterattack“ může obstát dobře u pamětníků starých časů stejně jako u fanoušků nových, klasickými alby nepolíbenými a právě v tom tkví jeho síla. Nerad opakuji, že Laid to Waste nevymysleli nic nového pod sluncem a ve své podstatě je to skoro až kopírka výše zmíněných part, ale díky obrovské porci dravosti a zápalu na to sere pes. Musím říct, že lepší thrashové album jsem letos ještě neslyšel (byť tohle vyšlo již loni) a jsem rád, že tak můžu prohlásit o české partě. Zvlášť s přihlédnutím k faktu, že taková jména jako Megadeth a Anthrax již mají své novinky venku. Tohle je totiž nářez zcela jiného kalibru.