Země: Česká republika Žánr: industrial metal Otázky: H. Odpovědi: Petr Staněk, Zbyněk Rýpar Počet otázek: 18 Odkazy: web / facebook / bandzone

V České republice není zas tak moc kapel, které by hrály elektro metal, ale těch, které jej hrají opravdu dobře, je ještě méně. Liveevil, v jejichž čele stojí Petr Staněk, svého času zakládající člen Silent Stream of Godless Elegy, k nim ovšem bezesporu patří. A právě s Petrem Staňkem jsme si povídali o nové desce “3 Altering”, ale samozřejmě nejen o ní. Kromě samotného lídra kapely se do rozhovoru zapojil taktéž baskytarista Zbyněk Rýpar. Výsledek, který vznikl z našich skromných otázek a z odpovědí obou hudebníků, si můžete přečíst na následujících řádcích…

---

Zdravím! Deska “3 Altering” je již nějaký ten pátek venku, takže předpokládám, že už se vám na ni nějaké ty ohlasy sešly, ať už od fanoušků či kritiků – jak se deska líbí? Jste s hodnoceními “3 Altering” spokojeni? Odpovídají ohlasy vašim představám?

Petr: Ahoj. Zdravím tě a taky všechny čtenáře tohoto rozhovoru. Deska vyšla na konci května. Četl a slyšel jsem několik ohlasů z vesměs českých metalovových web zinů a dvou našich tištěných časopisů Spark a Pařát. Vypadá to, že se deska vesměs líbí a my máme samozřejmě radost, že se dílko zdařilo, ale je brzy dělat nějaká závěrečná hodnocení, protože ještě další reakce očekáváme především ze zahraničí. Je to pořád čerstvá záležitost. Koneckonců těch hodnotných recenzí zase tolik nebylo. Dneska se pasují do rolí recenzentů i lidé, kteří nejsou schopni anebo nemají zkušenosti napsat recenzi, která by dílo kriticky zhodnotila a odborná kvalita takových posudků je opravdu mizerná a nestojí kolikrát ani za to, aby je člověk dočetl.

Zbyněk: Ohlasy jsou naprosto v kontextu s tím jsme od tohoto počinu očekávali a s tím jaký je výsledek. Myslím, že drtivá většina více jak pouze pozitivních ohlasů je pro nás satisfakcí a energií do budoucna. Hodně lidí oslovuje pouze muzika já bych chtěl ale vyzdvihnout také super texty, které nejsou žádnou průměrnou výplní, ale mají lehký a přitom hluboký kontext s muzikou.

Máte už nějaké zprávy o tom, jak se to má s prodejem “3 Altering”? Není žádným tajemstvím, že kupování originálních nosičů již dnes příliš nefrčí, takže jen pro zajímavost, jestli máte nějaké alespoň orientační cifry… Kolik kusů podle vás znamená nějaký optimální prodej novinkového alba u kapely typu Liveevil? Mimochodem, je náklad “3 Altering” nějak limitovaný?

Petr: Myslím, že k prodeji bylo vyrobeno okolo 1000 kopií “3 Altering”. Nevím kolik jsme v době umírajících CDček schopni prodat, ale zcela jistě je to podmíněné koncertováním, reklamou prostě marketingem. Tady už to není jenom o tom, jaký materiál kapela natočí. Velké firmy, které si dokáží na tohle všechno zaplatit lidi, jsou schopny prosadit i nahrávky a kapely, které by si bez této podpory sotva škrtly. Firma je nasadí na turné s relativně velkou kapelou, zaplatí producenta, dostane na velká pódia. Když Liveevil prodá těch tisíc kopií lidem, kteří si to opravdu budou chtít koupit, tak to bude ok, ale sami posuďte, kam by si tahle kapela mohla sáhnout.

Album vám vyšlo v digipack formátu. Myslíte, že právě tohle může nějak ovlivnit prodeje, že si to lidé spíš koupí, když nahrávka vyjde v nějakém pěkném provedení? Může to být i dvojsečná zbraň… já osobně mám třeba různé digipacky a digibooky rád, ale znám lidi, kteří je naopak nesnášejí a něco podobného by si nekoupili…

Zbyněk: Digipack je formát který nabízí zajímavější grafické možnosti. Hudební CD však naštěstí nejsou standardní spotřební zboží. Jsem přesvědčen, že ten kdo si chce koupit CD Liveevil tak si ho koupí buď proto, že ho naše muzika oslovila a chce tím tak podpořit to co děláme. Jestli je pak obal třeba z překližky, to už je pak druhořadé. Můžete mít obal ze zlata, ale pro toho kdo rád po večerech drtí vypalovačku, to rozhodně nebude argument nebo motiv ke koupi.

Petr: To je zajímavé. Nenapadlo by mě, že se digipack někomu nebude líbit. Nikomu neberu to co preferuje, to vůbec, ale my jsme ještě digipack nevydali, tak jsme si tak trochu splnili přání a jestli si to někdo nekoupí jenom kvůli tomu, že je to digipack, tak dělá chybu. Protože za prvé by vám “3 Altering” neměl doma chybět a za druhé se v klasickém plastovém obalu neprodává a prodávat nebude.

Během posledních několika let se také ohromně zvedl zájem o klasické vinyly. Pokud mě paměť nešálí, žádný počin Liveevil na LP ještě nevyšel. Je nějaká šance, že by se tak stalo? Ať už třeba u novinky nebo stylem nějaké reedice starších věcí…

Zbyněk: Ano vinyly mají a vždy měly svoji jedinečnost. Byl a je to poslední nosič, který si lidi nezkopírují doma to posiluje jejich řekněme sběratelskou hodnotu. Těšíme se, až jednou vyjde některá z našich desek na vinylu, ale aktuálně to není priorita.

Na “3 Altering” premiérově spolupracujete s labelem Metalgate. Jak jste s jejich prací spokojeni? Co jsem tak slyšel, většina kapel si tuhle firmu velice chválí…

Zbyněk: Jsme rádi, že se podařilo zrealizovat spolupráci s Metalgate, je to příjemná změna a nový impulz. Myslím si že toto spojení byla dobrá volba a pevně veříme že nás čekají další společné projekty, které budou obě strany úspěšné.

K oběma předchozím albům “Arctangel” [2007] i “Unique Constellation” [2009] vznikly videoklipy. Plánujete nějaký i pro “3 Altering”? Pokud ano, máte již představu, jak by mohl výsledek vypadat a hlavně k jaké písničce by to mělo být?

Zbyněk: Videoklip na některou skladbu z “3 Altering” bychom rádi zrealizovali, vše bude záležet především na finančních možnostech. Už před pár lety jsme si stanovili pomyslnou hranici a to že budeme produkovat zásadní věci. Nechceme dělat nízkonákladový klip amatérský klip, jen aby byl. Chceme aby to byla jako vše ostatní co děláme hodnotné dílo. Ten kdo viděl klip “Monster World” z předchozí desky jistě ví o čem mluvím. Osobně bych si dokázal představit klip na skladbu “Platonic Blue”.

Jaký význam má vlastně název “3 Altering”? Má to co dočinění s tím, že jde o vaši třetí desku? Na obalu jsou v pozadí vidět jakési tři ornamenty, které mi trochu připomínají tři fáze měsíce… to má také nějakou souvislost?

Petr: 3 je vůbec číslo, které souvisí hned s několika věcmi. Je to naše třetí deska a po odchodu Zdeny Pastorka jsme ji natočili ve třech a taky ten znak na obale… jde o trojměsíc, přesně jak říkáš, jsou to tři fáze měsíce. V pohanských kruzích znázorňuje dívku, matku a stařenu anebo oplodnitele, živitele a mudrce. V mém pojetí průběh nekonečně obměňující se fáze bytí. Příchod, život a smrt. Trojku si můžete přeložit i jako free tedy volný… volně měnící se. Né, že bych byl neo-paganistou. Nejsem vůbec stoupenec jakéhokoliv náboženství, mám ale rád způsob jakým si lidé odpradávna znázorňují své představy nebo myšlenky do obrazců nebo znaků. Symbolika je neodmyslitelně spjata s lidstvem a projevuje se v naší společnosti naprosto všude.

Oproti zbytku alba na první poslech dost vybočuje závěrečná “Saddest Romancy”. Měli jste už předem v plánu napsat nějaký podobný méně tradiční song, který by “3 Altering” zakončil v lehce odlišném duchu? Pokud bys měl věštit, myslíš, že v budoucnu pojedete ve více méně stejném stylu jako doposud, nebo se pustíte do vícera podobných experimentů jako “Saddest Romancy”?

Petr: V plánu bylo, že “Saddest Romancy” bude pomalá skladba ve stylu “Hero” (“Arctangel”). Nevěděli jsme si s tímto songem moc rady. Byl od počátku velmi pomalý a nefungoval moc do zbytku desky. Tak jsme se rozhodli udělat z ní takovou závěrěčnou tečku. Udělali jsme tam ty jemnosti, zvolili jsme k ní jiný přístup. U nás je snad už tradicí, že se spousta skladeb při nahrávání nakonec vyvine ulpně jinak než plánujeme. “Saddest Romancy” je pojetím spíše výjímkou. Nedovedu si představit, že bychom chtěli točit více takových romanticko depresívních skladeb. Nás spojují především ty energické náboje ve skladbách. Takoví zatím plánujeme zůstat.

Přijde mi, že největší síla Liveevil tkví v refrénech – právě díky nim je skoro každý song v podstatě hitovka. Zaměřujete se na ně nějak zvlášť při skládání? Nebo songy necháváte během komponování volně plynout a vždycky to takhle hezky vyleze, že mají refrény takového koule? (smích)

Petr: Mě se dobré refrény prostě líbí a dobrý refrén anebo alespoň zajímavý je u nás v Liveevil vlastně podmínkou skladby. Když jsme začali dělat na “3 Altering”, tak nám bylo jasné, že se nechceme opakovat. Shodli jsme se tolik nepárat se skládáním jako na “Unique Constellation” a být přímočaří jako na “Arctangel”. Šlo to velmi dobře. “3 Altering” jsme vlastně napsali za dva měsíce a něco dodělávali přímo ve studiu Bombjack. Často se stavá, že refrén vznikne jako první a pak vzniká zbytek skladby, ale málokdy se ti podaří střelit dobrý refrén na první pokus. Vždycky je co vychytat.

Když už jsme nakousli to skládání, patří Liveevil mezi kapely, které každý song postupně pilují k dokonalosti, nebo dáváte přednost přirozenosti, a jak se to napoprvé zahraje, tak to také zůstane, aby měla hudba takový ten živočišný feeling? Co takhle Liveevil a improvizace? Které složce hudby se během komponování věnujete dříve – té metalové či té elektronické? Nebo se to odvíjí song od songu?

Petr: Skoro nikdy neimprovizujeme, jen při výjimečných situacích, když je na to čas a toho my máme setsakra málo. Nápady jsou v drtivé většině předpřipravené a většinou jsou to ty elektronické části nebo spíš klávesové melodie. Na zkušebně pracujeme na kytarách a bicích. Někdy donesu předchystaný kompletně celý song a když se zdá dobrý, moc s tím už nekýveme, přesně proto aby se z něho něco původního neztratilo. Je jednoduché zničit dobrý song tím, že do něj budete vrtat tak dlouho až z něj úděláte úplně něco jiného. Takže tady páni muzikanti pozor, to si Jirka nedělá srandu. Stejně tak si myslím, že u takové muziky je nesmysl všechno nahrávat s absolutní přesností. Dobře pro mě neznamená to samé jako přesně.

Co se týče elektro složky, kdo ji vlastně dává dohromady? Upřímně ze sebe nechci dělat moc vola, ale nemám moc velkou představu, jak to u vás vypadá, takže se zeptám – jedná se čistě o počítačové zvuky, či se ke slovu dostávají i živé nástroje jako třeba klávesy, synťáky atp., případně jde o kombinaci obojího? Nebo jde snad třeba o nějaké předpřipravené knihovny zvuků (docela mě překvapuje, že nějaké skupiny to tímhle způsobem opravdu řeší, proto se ptám)?

Petr: Rozhodl jsem se tentokrát zkusit dělat klávesy sám. Používám několik plugin z počítače a kontroler. Na předchozích deskách tomu bylo jinak. “ArctAngel” byla především kombinace synťáků a počítače. Na “Unique” bylo všechno ze synťáků a počítač jen na smyčky. Mě pluginy příjdou variabilnější a ani nemám peníze na to, abych doma skladoval Moogy a nemám čas se učit na to hrát. Takže na “3 Altering” jsou pouze zvuky z počítače. Klasické PCčko, 7mičky Windows, Cubase 5 a pluginy jako Halion, Nexus, Kore Player, Roland atd. Každá slušná plugina má nějaký zajímavý zvuky. S trochou trpělivosti se dá v každé najít velmi inspirativní zvuky. Nejsme tak daleko abychom si předem nachystali kupříkladu 10 zvuků a použili jenom je. Každá skladba vyžaduje trochu něco jiného. Většinu zvuků vyberu doma, a melodie nahraju, ale opět se něco dělá ve studiu BombJack, kde máme vždycky k dispozici nějaké novinky.

Zdá se mi, že mnoho lidí vnímá Liveevil především jako kapelu Petra Staňka. Je to tak doopravdy? Jakou máte v kapele hierarchii? Nebo jste čistě demokratická skupina?

Zbyněk: Ano Liveevil je kapela Petra Staňka, hierarchie je dvojúrovňová. Petr jako vůdce a jeho úderná skvadra. Spolupráce funguje, protože zejména pro mě je pojem demokratická kapela blábol. Respektování a doplňování se při skládání funguje a to je zásadní. Jde o výsledek a ne o to aby si každý složil kousek a všichni měli skvělý pocit, že jsou toho rovnocenou součástí.

Když jsem prolézal váš Bandzone profil, docela mne zaujal napsaný styl “Metal, Elektronika, Doom, Gothic”. Metal i elektronika samozřejmě ok, to je jasné, ale upřímně mi moc nesedí ty další dvě slůvka, nezdá se mi, že by vaší muzice bylo cítit něco doom metalového nebo nějaké vlivy gotiky. Vám ano? Ne že by tohle mělo nějaký větší smysl, babrat se ve škatulkách, jenom mi to přišlo zajímavé, když se tak sami prezentujete…

Zbyněk: Liveevil je elektro metal a hodně dalšího, ne však gothic nebo do konce doom. Osobně jsem nikdy neposlouchal něco jako je doom a gothic. Hráli jsme na jedné gothic akci a musím říct, že do toho má Liveevil hodně daleko a doom? To radši houbové hověží. V počátcích Liveevil se toto označování používal asi proto, že Petr zpívá hlubokým hlasem, který může mít okrajově přesah do těchto stylů.

Petře, pokud ti nevadí se trošku pohrabat v minulosti, rád bych se tě na závěr zeptal na tvé působení v Silent Stream of Godless Elegy… Proč jsi vlastně kapelu tenkrát opustil? Nemrzí tě to třeba s odstupem času, když se podíváš, kde dnes SSOGE jsou a že mají smlouvu u velké zahraniční firmy? Sleduješ počínání své bývalé skupiny po svém odchodu? Pokud ano, jak se ti líbí jejich pozdější počiny “Relic Dances”, “Osamělí” a nejnovější “Návaz”? Jsi s bývalými parťáky ještě v kontaktu?

Petr: Musím to upřesnit. Kapelu jsem neopustil, ale byl jsem z ní vyhozen. V té době jako její autor, textař a lídr, ale paradoxně taky jako nezvladatelný člověk, který se “neuměl chovat”. Nazvěte si to a přeberte jak chcete. To byl solidní úlet, když si na to vzpomínám a jsem rád, že v té kapele nejsem. Náramně se tím dnes bavím. V kontaktu nejsme, ale ahoj si určitě řekneme, pokud se někde potkáme. Asi jsou dobří, když vydávají u velké firmy, ale já v té kapele nehraju ani bych to co produkují hrát nechtěl, takže jim můžu popřát akorát hodně štěstí, když už jsme se dostali až sem. Mám Liveevil a je to to nejlepší, na čem jsem dělal.

Jak vzpomínáš na 90. léta u Silent Stream of Godless Elegy? Ještě pořád mám doma na kazetách staré demáče a první desku a pořád je to super muzika (smích). Poslechneš si ty věci občas i dnes, nebo už se do minulosti nedíváš? Pokud bys měl vybrat nějaký nosič od SSOGE z doby tvého působení, který ti s odstupem času nejvíce přirostl k srdci, jaký by to byl?

Petr: Vzpomínám na to dobře, lidi to bavilo, nás to bavilo. Neuvěřitelně silní. Mám rád snad všechny ty první 3 desky. Asi bych si rád poslechl jedničku “Iron”. Jde na ní cítit, že je to první deska a je tam spousta zajímavých momentů. Jako kapela jsme se tenkrát vyvíjeli a má i celkem zajímavý zvuk. Má pro mě kouzlo prvotiny prostě amatérské, syrové, originální. Taky se mi celkem líbí ten obal s těmi modrýmy vodopády. Poslouchal jsem teď ze zvědavosti při psaní tohoto rozhovoru kousek desky “Themes” a musím říct, že zvuk a produkce je dnes uplně někde jinde, než před těmi 12ti lety. Celkem jsem hleděl na ten rozdíl.

Od muziky, jakou jsi hrál se Silent Stream of Godless Elegy, je stylově k tomu, jak hrají Liveevil, docela daleko. Co způsobilo takový žánrový skok?

Petr: Nikdy jsem nebyl ovlivněný jedním žánrem. Vždycky se mi líbily kapely, které přišly s něčím novým. Po tom co se stalo v SSOGE a po neúspěšném kroku pokračovat pod názvem Silent Stream s kterým jsme odehráli asi dva koncerty, jsme se s Kirillem (-ex klávesák LE, ex-violista a basák SSOGE) u piva rozhodli, že budeme hrát něco nového, co jsme do té doby nedělali, že hodíme minulost lvům. O tom, jak vážně jsme to mysleli, vypovídá demáč “Lines”.

Před koncem ještě jedna otázka na Zbyňka. Nepodařilo se mi nikde vyhrabat, jestli hraješ nebo jsi někdy hrál i v jiných kapelách mimo Liveevil… mohl bys nám povědět, zdali jsi někde jinde působil a pokud, tak kde?

Zbyněk: Hrál jsme v plno kapelách, než mě stáhli do Liveevil. Jedna z mých hlavních kapel, se kterou jsem toho hodně zažil byla svého času kapela Wizard se kterou jsem, v trochu jiném stylu než Liveevil vyhrávali hitparády, točili jsme desky a hráli na plno zajímavých akcích. Je to už 15 let byli jsme mladí, svěží a bylo to super, normálně férové jak to má být. Kdo by si na Wizard vzpomněl tak ano, ten sympatický štíhlý mladík, to jsem byl skutečně já.

Poslední otázka – co v kapele posloucháte? Jakou hudbu máte rádi v době, kdy jste jen posluchači, ne hudebníci? Především by mne zajímalo, jestli když hrajete ten metal s vlivy elektroniky, tak zdali jste fanoušky i čistě elektronické muziky. Ale jinak samozřejmě otázka platí obecně… Díky za rozhovor a za tvůj čas a ať se daří!

Petr: Teď se mi líbí Kreator – “Phantom Antichrist”, Amebix – “Sonic Mass”, Intervals – “The Space Between”, Cannibal Corpse – “Torture”, Brendan Perry – “Ark”, Foo Fighters – “Wasting Light”, Holst – “Planets”, Smetana – “Má vlast” a něco od Skrillexe. Poslouchám metal 60 %, Rock a alternativa 20 %, elektro 10 %, vážná 10%. Díky za čas a prostor.

Zbyněk: Co v kapele posloucháme? Snažíme se poslouchat sami sebe, ale někdy se to mine účinkem. Taky posloucháme třeba jak prská olej, když smažíme řízky, vodu při splachování, atd. No a z muziky posloucháme různé věci. Od Air až po Mastodon. Já to ještě navíc prokládám hodně sladkým Brit-popem a Celline Dion :-). Fakt to si nědělám srandu, taky často slýchávám, když jedem na koncert: “Hej vypni tu sračku kolik ti je, že posloucháš takovou muziku”. Elektro samozřejmě ano hodně a rádi, v poslední době vede jednoznačne Skrillex.

Tobě ať se taky daří a děkujeme za rozhovor.

---