Lucifer / Katarze - Underwoods

Lucifer / Katarze – Underwoods

Lucifer / Katarze - Underwoods

Země: Česká republika
Žánr: black metal
Datum vydání: srpen 2015
Label: selfrelease

Tracklist:
I. Lucifer – …Still Alive, But Already Dead…
01. As the Falcon Flies
02. Immortal
03. Grunwald
04. Rozklovou nás havrani a vrány
05. Suck My Blood [Beherit cover]

II. Katarze – Underwoods
01. V kraj vstoupil čas ledu
02. Volání rodu
03. Obnažené kosti kraje
04. Černoboh

Hrací doba: 50:36

Odkazy Lucifer:
facebook / bandcamp / bandzone

Odkazy Katarze:
web / facebook / bandcamp / bandzone

K recenzi poskytl:
Katarze

O společném splitku dvou domácích undergroundových kapel Katarze a Lucifer se hovořilo před poměrně dlouhou dobou, konkrétně už někdy v roce 2013. Nicméně realizace společného počinu se vlekla takovým způsobem, až k ní nakonec vlastně nedošlo a Lucifer svou stranu vydali sami v digitální formě jako EP pod názvem „…Still Alive, But Already Dead…“, což se stalo někdy v polovině roku 2014. V průběhu toho stejného roku pak to samé učinila i Katarze a materiál původně určený pro splitko rovněž pustila ven v digitální podobě jako EP „Underwoods“ (jak se původně měla jmenovat nejen strana Katarze, nýbrž i celý split).

Mohlo by se zdát, že tím je situace vyřešena, počiny obou formací jsou venku a hotovo. A přesto to tak není. Dva roky po původním vydání se obě EPčka vracejí do hry a kdysi plánovaný split konečně dochází realizace na CD, a to v limitované edici pouhopouhých 20 kousků, avšak v případě zájmu se prý budou dodělávat další. Vše ale nasvědčuje tomu, že toto vydání probíhá především v režii Katarze, jelikož Lucifer na žádném ze svých webů doposud nemají ani kratičkou zmínku o tom, že se split konečně uskutečnil a vychází na CD. Na začátek úvodní omáčky se ještě sluší dodat, že minialba obou skupin na tomto nosiči vycházejí v nezměněné podobě, jak se objevila už před dvěma lety.

Split otvírají Lucifer, jejichž stranu jsme tu již svého času recenzovali (viz odkaz), když ji kapela vydala jako samostatné EP. Nicméně vzhledem k tomu, že jsem se tehdy hodnocení neúčastnil a nechal článek na dvou (dnes již bývalých) kolezích, dovolím si ten luxus, abych o tom vyzvracel několik málo dalších písmenek. Předně jsou tu dvě písničky, které si Lucifer vypůjčili ze svého vlastního demosnímku „Phosphoros“, které vyšlo v roce 2011, jmenovitě jde o „Immortal“ a „Grunwald“. Ty jsou v této podobě o něco lepší – především díky zvuku. Ten sice stále není nějak zvlášť kvalitní, ale poslouchat se to dá. Hudebně je to takový standard mladých blackmetalových kapel, žádný velký zázrak, Lucifer nic neinovují, jen si tak v cajku hoblují. Jestli něco stojí za zmínku, tak je to vcelku slušné kytarové sólo v „Immortal“ a relativně příjemný pomalejší rozjezd „Grunwald“.

Zbytek strany Lucifer již tvoří songy, jež se na demu „Phosphoros“ neobjevily. Z těch je suverénně nejzajímavější hned úvodní „As the Falcon Flies“, s níž kapela projevila i trochu vyšší ambice a pustila se do plochy necelých devíti minut. Problém to ale není a nemám z toho dojem, že by byla skladba zbytečně natahovaná, což je samozřejmě pozitivum. Dokonalá sice není, ale jalová také ne, protože některé riffy i melodie jsou relativně povedené a zvolnění ve střední pasáži rovněž funguje. Česky zpívaná „Rozklovou nás havrani a vrány“ má blíž ke staršímu materiálu a není tak dobrá jako „As the Falcon Flies“, ale vyloženě blbé to pořád není, je tu nějaký pokus o atmosféru a minimálně po kytarové stránce ta písnička jakýs takýs smysl dává. Na závěr pak Lucifer nabídnou cover „Suck My Blood“ od Beherit, který je takový obyčejný… neuráží mě, ale nevím, proč bych si to měl pustit radši než originál z „Engram“.

Poté už nadchází čas Katarze, což je kapela, již jsem kvůli zběsile směšným fotkám (doporučuju projet galerie na Bandzonu skupiny – pobavíte se) nikdy nedokázal brát seriózně, tudíž jsem se jí vždycky snažil spíš vyhýbat. Kdysi dávno jsem slyšel eponymní album, které vyšlo v roce 2009, a to byl bez pardonu naprosto ultimátní fail – black metal, jaký byste z lítosti nejradši zastřelili, kdybyste mohli.

Na „Underwoods“ je Katarze o kus stravitelnější – zatímco u výše jmenované placky měl člověk chuť spáchat rituální harakiri, jak se styděl za to, že něco takového vůbec poslouchá, tyhle čtyři tracky se už přežít dají. Abychom si ovšem plně rozuměli – skutečně říkám jen to, že se to dá přežít, ne že je to dobré, jelikož do něčeho takového má „Underwoods“ (nyní myšleno „Underwoods“ jako příspěvek Katarze) stále daleko. Jejich pojetí black metalu je značně primitivní, a to jak zvukově, tak i co do skladatelské stránky.

Nechci se Katarzi nijak veřejně vysmívat nebo je urážet, ale ta jejich muzika je fakt špatná. Jestli jsem o Lucifer řekl, že nevymýšlejí nic invenčního a (a to jsem sice neřekl, ale myslel jsem si to) že místy je to poskládané trochu naivně, tak o Katarzi to neplatí dvojnásob, nýbrž rovnou trojnásob. Jediným světlým momentem je poslední třetina písně „Volání rodu“ s dobře slyšitelnou baskytarou a ucházejícím kytarovým motivem. Jinak je to ale, s veškerou úctou, zoufalost a přesně ten typ black metalu, kvůli němuž se spousta lidí tomuhle žánru vysmívá. A to i navzdory tomu, že je „Underwoods“ o level výš než eponymní album.

Co si budeme povídat, „Underwoods“ (nyní už myšleno jako celý nosič) zní přesně tak, jak byste asi čekali od splitka dvou obyčejných (v jednom případě až podprůměrných) blackmetalových formací. U Lucifer nějaký potenciál je, ale bez mazání medu kolem huby – pokud chtějí do domácí žánrové scény trochu promluvit, bude to chtít ještě dost zamakat. Co se Katarze týče… tady by asi byl třeba radikálnější zásah do celkového pojetí, protože zde bohužel neslyším ani ten potenciál…

Lucifer / Katarze - Underwoods


1 komentář u „Lucifer / Katarze – Underwoods“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.