Lunatic Gods - Slnovraty

Lunatic Gods – Slnovraty

Lunatic Gods - Slnovraty
Země: Slovensko
Žánr: black / folk metal
Datum vydání: 16.3.2015
Label: selfrelease

Tracklist:
01. Part I. Kračúň (Slnovrat zimný)
02. Part II. Kupalo (Slnovrat letný)

Hodnocení:
H. – 7/10
Ježura – 7,5/10
Kaša – 8/10
Zajus – 7/10

Průměrné hodnocení: 7,4/10

Odkazy:
facebook / bandzone

Lunatic Gods pro mě vždy bývali jednou z nejzajímavějších slovenských kapel… vlastně bych se je společně s Algor v žádném případě nebál označit za svou nejoblíbenější formaci od našich východních sousedů. A čím pozdější období, tím víc se mi jejich nahrávky líbí – aniž bych chtěl snižovat kvality starších počinů, které jsou samozřejmě také velice dobré, obzvláště poslední dvě desky “Ante Portas” (2007) a “Vlnobytie” (2012) jsou z mého pohledu – nebojím se říct – skvosty natřískané fantastickými momenty.

O to větší byl ovšem šok, když začátkem loňského roku skupinu opustil kytarista Hirax, zakladatel a dosavadní hlavní skladatel i textař. Například obě výše zmiňovaná alba stála především na jeho materiálu, takže rozhodně vyvstala otázka, jakou budou Lunatic Gods bez něj hudebně fungovat…

Osamostatněný Hirax dal dohromady novou formaci Ramchat, v jejímž rámci se pustil do přímočařejší muziky z hájemství pagan black metalu. Na sklonku roku skupina vydala debutové EP “Bes”, na němž se ukázalo, že Hirax prostě umí a je to pan hudebník. Jemu samotnému tedy rozdělení cest nijak zvlášť neuškodilo, protože prokázal, že jeho nové působiště smysl má. Nyní ovšem přišel čas, aby to samé prokázali rovněž samotní Lunatic Gods

Podobně jako Ramchat,Lunatic Gods jako první počin nové éry zvolili krátké, +/- čtvrthodinové minialbum, které se jmenuje “Slnovraty”. Předně je v případě této nahrávky nutno zmínit jednu věc, jež je podle mého názoru naprosto úžasná – samozřejmě mám na mysli formu, v níž EP vychází. Lunatic Gods totiž “Slnovraty” vydali v nádherné, ručně vyráběné knize z pravé kůže a navrch přihodili i plakát a amulet. Sice by si někdo mohl stěžovat, že je to díky větším rozměrům trochu neskladné, ale to mi nevadí, protože jsem si na podobně atypické počiny už dávno založil speciální polici… jednoduše řečeno, co do balení se jedná o naprostou pecku, protože to vypadá skvěle. Pokud bychom tedy hodnotili formu, bylo by to pomalu i na deset bodů, ale tou stěžejní otázkou naší recenze je to, zdali se podobnými superlativy dá častovat také samotný obsah…

Z materiálu je ihned na první poslech cítit několik věcí. První z nich je to, že se kapela snažila si udržet svůj sound v tom smyslu, že “Slnovraty” jsou podobně nejednoduchá a poměrně členitá záležitost, ačkoliv v trochu jiném smyslu a přece jenom už to není taková avantgarda. Není to takový vodopád nápadů, jako byly třeba některé skladby na “Vlnobytie”, z jistého úhlu pohledu to snad je i trochu usedlejší, ale stále se nejedná o vyloženě triviální muziku a je chvályhodné, že je stále poznat, že to jsou Lunatic Gods.

Druhá věc se týká celkové nálady materiálu. Již na “Vlnobytie” byl hodně cítit znatelný příklon k jistému folklórnímu výrazivu a motivům. Samotný Hirax tento směr v rámci Ramchat dotáhl ještě o kousek dál a zbytek Lunatic Gods se taktéž vydal podobným směrem, akorát ne k pagan black metalu, nýbrž k folk metalu. “Slnovraty” jsou prostě folkovější… rozhodně to nejfolkovější, co kdy pod hlavičkou skupiny vyšlo, hudebně i tematicky, až bych se u nich vůbec poprvé nezdráhal vytáhnout škatulku folk metal (samozřejmě ne úplně čistokrevný, ale pořád smíchaný s black metalem, nějakou tou netradičností atd., což ostatně souvisí s tím, co padlo v předešlém odstavci).

Celé toto folklórnější vyznění ve velké míře podporuje i fakt, že Lunatic Gods do své sestavy vyjma nového kytaristy Míry přibrali rovněž houslistku Evaliu, což je podle mého názoru dobrý tah, protože housle v novém materiálu nehrají bezvýznamnou roli a odvádějí velký kus práce. Také to značí to, že tímhle folkovým směrem Lunatic Gods nejspíš hodlají jít i do budoucna, což mi nijak nevadí. Klidně bych se nebál dát příště houslím ještě trochu větší prostor, protože tenhle nástroj dokáže v metalové hudbě dělat vážně divy, když se to s ním umí.

Pochvalu si rozhodně zaslouží ještě jedna věc, a sice to, v co jsem v případě tohoto EP doufal především – Lunatic Gods ukázali, že ani bez Hiraxe nejsou odepsaní a dokážou složit smysluplnou a kvalitní nahrávku. A to “Slnovraty” rozhodně jsou. V žádném případě se minialbu nedá upírat fakt, že se na něm nachází nemalé množství hodně výtečných nápadů, a to ve všech vrstvách a složkách hudby. Najdou se tu skvělé klávesové motivy, naprosto parádní vokální linky, baví mě i záblesky ryzích black metalových sypaček, na nichž to sice nestojí, ale celý materiál to příjemně osvěžuje. Líbí se mi, že to trvá 15 minut, ale děje se tam toho opravdu hodně, je to členité, je to vysoce zábavné a ani po dvojciferném počtu poslechů se to nijak zvlášť neoposlouchalo, což je věc, kterou v dnešní době bohužel nemohu říct o obrovské spoustě dlouhohrajících desek, natožpak čtvrthodinových kraťasů. To všechno je super, já to uznávám a zcela upřímně říkám, že se mi výsledek líbí.

Přesto tohle všechno, přes všechny nesporné kvality novinky a i přesto, že se bezesporu podařilo navázat důstojně, si ovšem říkám, že tomu ještě kousíček chybí, že starší počiny prostě měly ještě něco navíc, co z nich pro mě dělá cosi lepšího. Samozřejmě, je to první nahrávka bez dosavadního výhradního skladatele, takže se dá ještě leccos odpustit, stejně tak na rovinu říkám, že “Slnovraty” dopadly lépe, než jsem doufal a než se mi zdálo po prvním poslechu, ani nepopírám, že díky tomu až plnohodnotná řadovka opravdu ukáže, ale i tak se prostě neubráním pocitu, že Hiraxův rukopis mi možná trochu chybí.

Opakuji znovu, že se mi “Slnovraty” stále hodně líbí, ostatně 7/10 je výborná známka… ale “Vlnobytie” jsem svého času dal 9/10 a stále si myslím, že oprávněně, takže asi tak… Nicméně i tak jsem zvědavý na další pokračování a rozhodně jsem na Lunatic Gods po odchodu Hiraxe nezanevřel…


Další názory:

Koncepční EP “Slnovraty”, se kterým Lunatic Gods otevírají novou kapitolu své existence, je rozhodně žhavým tématem, protože po Hiraxově odchodu se na kapelu upíraly nejedny zraky plné otazníků. A i když se nový materiál od svého ceněného předchůdce “Vlnobytie” rozhodně liší, dobrou zprávou je, že Lunatic Gods jsou i bez Hiraxe více než schopni vdechnout život kvalitní hudbě. “Slnovraty” jsou oproti “Vlnobytie” rozhodně tvrdší a metalovější, a to tak trochu na úkor avantgardního rozměru, který předchozí řadovku z velké části definoval. Co naopak zůstává, to je silné zapracování folklórních motivů (byť zde kvůli posunu v celkovém výrazu hudby vyznívají poněkud odlišně než posledně) a hlavně nápaditá kompozice, díky níž není o původu “Slnovratů” nejmenších pochyb. Osobně mi k srdci přirostla víc skladba “Part I. Kračúň (Slnovrat zimný)”, protože ve skladbě druhé mě maličko irituje pár drobností, ale přesto nemám důvod se o EP vyjadřovat jinak než pochvalně. Lunatic Gods na “Slnovratech” přinášejí vysoce kvalitní hudbu, které nečiní problém sebe samu obhájit i před náročným posluchačem, a i když ve srovnání se skvostem, jakým “Vlnobytie” bezesporu je, rozhodně ztrácí, není sporu o tom, že Lunatic Gods ještě zdaleka neřekli poslední slovo. Tahle jednohubka je velice výživná, takže jsem náramně zvědavý, co se urodí dále…
Ježura

Lunatic Gods

Asi jako všichni ostatní jsem byl i já zvědavý, jak se Lunatic Gods poperou s odchodem Hiraxe, který s “Bes” ukázal, že si poradí i sám, a musím říct, že jeho bývalým kolegům to nejde o nic hůř. “Slnovraty” jsou k mému vlastnímu překvapení rezolutním prohlášením, že s touhle partou je třeba i nadále počítat. Hirax – neHirax. Stále jsou to Lunatic Gods, jaké jsem si oblíbil díky “Vlnobytie”, i když jsou na “Slnovraty” slovansky folkovější. To však není výtka, protože výsledek je vynikající. Skvělé housle v “Part II. Kupalo (Slnovrat letný)” bych dokonce označil za můj nejoblíbenější moment z celého EP. Propracovanější “Part I. Kračúň (Slnovrat zimný)” je mi sice díky propojení agrese a melodie o něco bližší, ale není nutno dělat mezi oběma skladbami nějaké zásadní rozdíly, protože jako celek je na malé ploše plno skvělých momentů. Ke stopáži snad jen tolik, že 15 minut je mi málo, ale co se dá dělat. Jako upoutávka věcí budoucích jsou “Slnovraty” přesně tím, čím být mají, takže se těším na plnohodnotnou řadovku.
Kaša

Na rozdíl od kolegů jsem spíše než se zvědavostí k novému kráťasu Lunatic Gods přistupoval s nedůvěrou. Představa, že kapela po odchodu hlavního skladatele udrží nesmírně vysokou laťku předchozích alb, vůbec nepřicházela na mysl. První poslechy toto tušení ostatně potvrdily, “Slnovraty” na mě působily jako skořápka, která se sice navenek tváří jako neporušené vejce, ovšem při prvním tlaku se zhroutí do své vnitřní prázdnoty. Nemohl jsem se zbavit dojmu, že Lunatic Gods jen imitují svůj vlastní zvuk, a ani to nedělají moc dobře. Jenže jak poslechy přibývaly, začínal jsem “Slnovratům” přicházet na kloub a někdy okolo desátého poslechu se vše změnilo a já konečně dokázal jeho kvality docenit. Rázem se mi zjevily i nové prvky, které při prvních posleších zůstaly skryty – výraznější klávesy, folkovější nádech a hlavně skvělé housle. Menší důraz na kytary kapele nakonec vůbec neuškodil, i když zde i tak hrají mnoho zajímavých a nepostradatelných motivů. Abych však nezakončil hodnocení příliš pozitivně, musím podotknout, že mi na “Slnovratech”, stejně jako kolegům, něco chybí. Pocit prázdnoty uvnitř alba již po mnoha posleších zeslábnul, ale pořád mi chybí to, co dělalo z “Vlnobytie” a “Ante Portas” skvělá alba. Asi je to však jen náznak Hiraxova šíleného génia, bez něhož se Lunatic Gods a jejich posluchači budou muset naučit žít.
Zajus


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.