Magenta Harvest - Volatile Waters

Magenta Harvest – Volatile Waters

Magenta Harvest - Volatile Waters
Země: Finsko
Žánr: death metal
Datum vydání: 10.1.2014
Label: Inverse Records

Tracklist:
01. End and No Remeberance
02. One Walks Down
03. Spawn of Neglect
04. Volatile Waters
05. Apparition of Ending
06. Interrupted Fleshwork
07. Limbo in Rime
08. Spiteful Beings to Earth Were Bound
09. A Symposium of Frost
10. Carrion of Men

Hodnocení: 7/10

Odkazy:
web / facebook

K recenzi poskytl:
Inverse Records

Jméno Magenta Harvest toho asi mnohým z vás moc neřekne. A ono se není čemu divit, protože i když kapela oficiálně funguje už nějakých osm let, své první demo vydala v roce 2011 a debut “Volatile Waters” vyjde teprve za nějaký ten týden. Vlastně jediným zajímavým faktem, kterým by Magenta Harvest mohli upoutat pozornost běžného smrtelníka, je sestava, ve které se mimo jiné angažuje bubeník Janne ManninenMyGrain a především zpěvák Mathias Lillmåns alias VrethFinntroll. O žádné superskupině hovořit nelze, ale očekávání, že poměrně zkušení hudebníci by mohli vytvořit něco poslouchatelného, už jsou docela na místě, takže se pojďme podívat, jak si na tom debutové album Magenta Harvest stojí…

Když jméno kapely dáte přechroustat googlu, z různých stran na vás vypadne informace, že Magenta Harvest hrají death metal. To je vcelku jasné sdělení a na rozdíl od takového black metalu si z něj člověk dovede udělat alespoň rámcovou představu o tom, co může od kapely čekat. Jak jsem se ale v tomto případě přesvědčil, i pojem “death metal” pod sebou může skrývat různé věci. Magenta Harvest totiž na “Volatile Waters” přicházejí s čímsi, co by se dalo charakterizovat jako průnik oldschoolového riffování s moderně znějícími melodickými výjezdy a místy i lehkou odlidštěností a strojovostí, která nepatrně (ale opravdu jen hodně malinko) zavání industrialovými žánry. Říkáte si, co je to za hovadinu a oxymorón? Vůbec se nedivím, taky jsem na to koukal docela vyjeveně, ale faktem zůstává, že to tak prostě je a hlavně že to funguje. Ačkoli je totiž ta oldschoolová složka provedená obstojně, celek skutečně ožívá teprve díky kontrastu s moderními pasážemi.

Jak je toho docíleno? Žádné zázraky v tom nehledejte. Sloka se většinou nese v duchu poměrně dřevního oldschool death metalového riffování, do kterého občas promluví jemný klávesový podmaz, případně obmění svůj výraz i kytary, a určující změna atmosféry je na světě, tak je to prosté. Přitom ale nejde o žádné stylové veletoče. Když nepočítám pár refrénů, které stojí na vyloženě melodických kytarách, tak na sebe oldschoolovější kytarová práce s tou modernější navazují naprosto přirozeně, různě se proplétají a nezní to ani trochu křečovitě. Zásadní roli v tom zkrátka hrají ty klávesy. I když jsou vlastně docela nenápadné, je to především jejich zásluha, že se z toho death metalového rachotu vynořují pěkné a působivé harmonie, a to nemluvím o pasážích, které dosahují až nečekané úrovně epičnosti a na klávesách v podstatě stojí.

Myslím, že se dá tvrdit, že je “Volatile Waters” album, které zní poměrně svěže a neoposlouchaně. Je proto příjemné zjištění, že se Magenta Harvest podařilo složit materiál, který je přinejmenším obstojný, přičemž nepostrádá momenty, jež se dají označit za vyloženě výborné. Album je sice dost dlouhé (necelých padesát minut), jednotlivé skladby jsou si navzájem docela podobné hudebně i stopáží a až na pár drobností (třeba rozmáchlý start “Limbo in Rime”) na desce není jediný song, který by nějak vybočoval z nastaveného kurzu, ale i tak mě ani ke konci nechytá potřeba desku předčasně utnout. Dobře se to poslouchá, je to svižné a odsýpá to (zde musím vyzdvihnout bicí, které “Volatile Waters” ženou vpřed vážně obstojně) a ani po technické stránce mě nenapadá nic, co bych tomu mohl vytknout… Pochválit musím i vokál Mathiase Lillmånse, který se k tomu všemu perfektně hodí, a nevědět, že dotyčný zpívá ještě ve Finntroll, asi by mě to ani nenapadlo.

Jak jsem se přiznal už na úvod, od debutu Magenta Harvest jsem tak nějak očekával obstojnou nahrávku a jsem vážně rád, že se kapele moje nároky podařilo bezezbytku naplnit. “Volatile Waters” je vážně příjemný počin, který mě baví od chvíle, co jsem si jej pustil poprvé, nevypadá to, že by se na tom mělo v nejbližší době cokoli měnit, a nemám tedy pochyb, že si kapela jeho prostřednictvím získá nejednoho příznivce. Ano, členové Magenta Harvest nejsou žádní nováčci, ale přesto nevidím důvod, proč “Volatile Waters” neprohlásit za debut jak víno, kterým rozhodně je. Jako dobře, žádný mega zázrak se zase nekoná, ale já jsem naprosto spokojený a také zvědavý, co Magenta Harvest vymyslí příště. Našlápnuto totiž mají obstojně.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.