Malignant Tumour - Overdose & Overdrive

Malignant Tumour – Overdose & Overdrive

Malignant Tumour - Overdose & Overdrive
Země: Česká repulika
Žánr: heavy metal / crust
Datum vydání: 26.4.2013
Label: War Anthem Records

Tracklist:
01. Bucks & Roll
02. Overdose & Overdrive
03. Drinkday
04. The Secret Source
05. Shitfaced
06. Stay Over Night
07. At Full Throttle
08. Command to Headbang
09. A Great Turn of Speed
10. Stagestorm
11. Horned Icon
12. Final Delirium

Hodnocení: 7,5/10

Odkazy:
web / facebook / bandcamp / bandzone

K recenzi poskytl:
Malignant Tumour

Malignant Tumour už je dávno kapela, kterou by šlo bez sebemenších potíží považovat za veterány domácí scény. S přehledem to hoblují již před dvacet roků, což už přece jenom nějaká ta doba je. Nicméně se mi vždycky zdálo, že jsou Malignant Tumour spíš hodně podzemní záležitost, o níž spousta lidí ani neví, což se ovšem změnilo v posledních pár letech – a nutno říct, že opravdu pořádně. Takovým tím hlavním zlomem se zdá být fošna “In Full Swing” z roku 2008, po níž se o kapele začalo mluvit v širším měřítku (samozřejmě stále v rámci undergroundového metalu), Malignant Tumour začali vyhrávat ceny jak na běžícím páse (a docela bych se i divil, kdyby jim minimálně ta Břitva nepřipadla i za “Overdose & Overdrive”) a rozhodně by nebylo přehnané hovořit o jedné z aktuálně nejvýraznějších formací domácího metalu.

Zároveň však “In Full Swing” definitivně definovalo současný zvuk Malignant Tumour a dokonalo přerod v absolutně nejmetalovější kapelu všech dob, která s nadhledem ztělesňuje naprostou esenci žánru. Rokenrol tak špinavý, že by se za to ani Mötorhead nemuseli stydět, se mísí s heavy metalem, z minulosti si kapela ponechala trochu crustové špíny, navrch pak nesmí chybět chraplák… s nadsázkou by se dalo říct, že Malignant Tumour do své tvorby narvali to úplně největší a nejohranější klišé, jaké lze vůbec vymyslet, ale dotáhli až tak daleko, že v kombinaci se zdravou dávkou humoru jsou v tom vlastně ojedinělí. Ale ono to prostě zafungovalo, všichni jsme se na to chytili a Malignant Tumour začali být kapelou slavící úspěch u fanoušků i kritiků.

To je samozřejmě všechno super – zcela vážně, protože mně jsou tím svým pojetím Malignant Tumour strašně sympatičtí. Jenže se nabízí vtíravá otázka, zdali je opakovaný vtip vtipem, protože “Overdose & Overdrive” je už třetí deskou, na níž zní “ostrafska mlatička” v podstatě naprosto stejně, na čemž nic nemění ani příchod nového bubeníka Bohdiče. Opět je to sice parádní rokec, opět to má kule až na půdu a vlastně je to i opět docela zábavné, jenom možná už ne tak moc, protože už slyšíme potřetí to stejné. Nechápejte mě zle, protože to z “Overdose & Overdrive” rozhodně nedělá špatné album, ještě pořád je to v pohodě a jak již bylo řečeno – stále to baví. Spíše jde o to, že na novince už je to přesně akorát a dost, protože příště už by to bavit nemuselo (čímž rozhodně neříkám, že automaticky nebude, to lze asi jen těžko nyní odhadnout). Ale samotní Malignant Tumour to možná ani neřeší, jak napovídá refrén “The Secret Source”… ostatně, jsou i skupiny, které hoblují to samé desítky let a pořád to funguje, tak kdo ví…

Na druhou stranu, právě tohle je vlastně jediná věc, která “Overdose & Overdrive” trochu škodí, že je až třetí, protože hodnoceno bez jakéhokoliv kontextu, pak z toho novinka Malignant Tumour vyjde jako hodně dobrá záležitost, která posluchače hned na první dobrou chytne a vytře s ním podlahu. A to je přesně to, co třeba já osobně od muziky jako Malignant Tumour chci a očekávám… upřímně je mi v tomhle případě naprosto u řiti, kolik skupina vyhrála Andělů nebo Břitev, hlavní je, aby ta muzika měla pořádně chlupaté koule a z tohoto pohledu “Overdose & Overdrive” funguje na jedničku. Kapela upaluje vpřed, v podstatě o každém songu by šlo říct, že to je hitovka, díky čemuž deska odsýpá, jak se patří, čemuž nahrává i střízlivá stopáž, jež je nastavená přesně tak, aby měl člověk akorát tak dost, ale nepřežral se.

Z konkrétních songů se hned jako první nabízí vypíchnout titulní “Overdose & Overdrive” – když nic jiného, tak už jen proto, že samotní Malignant Tumour ji poslali do světa propagovat album v podobě videoklipu. Nicméně to byla rozhodně dobrá volba, jelikož její nosný riff je přesně ten typ riffu, jenž vám uvízne v palici a jen tak jej odsud nedostanete. Upřímně řečeno, rozhodně se mi titulka “Overdose & Overdrive” líbí více než taktéž klipový titulní vál předchozího “Earthshaker”, který mě na rozdíl od zbytku nahrávky moc nevzal. Osobně se mi dále hodně zamlouvá rychlovka “The Secret Source” s pěkným zpomalením v refrénu a chytlavá “Command to Headbang”, při níž prostě nejde si aspoň nepodupávat nohou, když už se člověk rovnou nepustí do činnosti, kterou mu nakazuje název songu. Mým úplně největším favoritem se ovšem stala šlapavá “Stay Over Night”, která i přes střední tempo nakopává prdel naprosto zodpovědně. Jediný kus, který bych si odpustil, je závěrečné outro “Final Delirium”, jež mě zanedlouho začalo spíš iritovat, a album jsem tak pravidelně začal zasekávat po poslední regulérní pecce “Horned Icon”.

Možná, že “Overdose & Overdrive” v ničem, ale vůbec v ničem nepřekvapilo, což se však dalo tak nějak očekávat – navíc je příjemným zjištěním, že to (prozatím) vůbec, ale vůbec nevadí, protože to Malignant Tumour šlape furt dobře. A to je v případě téhle kapely úplně postačující.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.