Země: Česká republika Žánr: hip-hop / rap / horrorcore Datum vydání: 12.4.2014 Label: MW Records Tracklist: 01. Mantra 02. Nejsem prodanej 03. Král marmelád 04. Mě nezajímá 05. Ideální svět 06. Superpunk 07. Tady dneska nebudu 08. Schizofrenie 09. Pronásledovatel 10. Démon alkohol 11. U Can’t Command Me (feat. C.O. Tha! Bad Black) 12. Svět plnej lží (feat. Daniel Jordan) 13. Vyber způsob 14. Tupý stádo hovad 15. Před pikolou, za pikolou 16. Zklamanej vlastenec 17. Jedna barva 18. Podzimní oddobí Odkazy: facebook / bandzone

„Neruš nám naši mantru… vypni to!“
(Mantra)

Třebíčská hip-hopová úderka Masový wrazi vydala své doposud poslední album, „Svět plnej lží“, už v dubnu 2013, takže se nejedná o nějakou obzvlášť aktuální záležitost v tom smyslu, že by ta placka právě vyšla a že by se všichni měli přetrhnout o to, kdo ji zrecenzuje jako první. Přesto jsem se rozhodl – částečně i z toho důvodu, že se podle všeho nějaké další desky od Masových wrahů asi jen tak nedočkáme – tuhle věc zpětně vytáhnout a říct o ní pár slov.

„Svět plnej lží“ je celkově pátým dlouhohrajícím počinem Masových wrahů a skoro by šlo i říct, že v jejich tvorbě znamená znatelnou změnu. Jednou z věcí je jistě to, že MC Curwa – který na starších nahrávkách jen hostoval (i když z té spolupráce vzniklo několik skvělých věcí jako třeba „Co to je za svět“, což je podle mě jedna z nejlepších skladeb skupiny vůbec) a teprve na předchozím „Masokombynathu“ se poprvé představil jako právoplatný člen – se již v sestavě nastálo zabydlel. Ještě důležitější je ovšem to, že v rámci diskografie je zajímavá deska především v tom, že oproti starší tvorbě má trochu jinou náladu. Abych to vysvětlil trochu srozumitelněji – hrubě řečeno Masový wrazi ve svojí muzice vždy pracovali s dvěma lyrickými proudy, přičemž jeden z nich na „Světu plném lží“ takřka úplně vymizel a ten druhý jej nahradil v plné míře.

„Nemám respekt a nemám ani uznání,
mám jen žízeň a svoje radikální vyznání.
Moje postavení není důležitý,
moje ve frontě stání je nepřetržitý.“
(Nejsem prodanej)

Masový wrazi jsou často řazeni do horrorcorového proudu, což rozhodně není (nebylo) od věci…­ vlastně jsou asi tím nejzajímavějším a nejlepším, co tenhle styl u nás nabízí mimo partu od značky ZNK, pod níž spadají všechny ty legrácky jako Sodoma Gomora, Terror Crew a podobně. Nicméně právě tohle je ta textová složka, již na „Světu plném lží“ Masový wrazi opustili. Místo toho se tentokrát El Marón a Curwa věnují především politické a sociální kritice, alkoholovému demónu a podobným věcem. Samozřejmě, že jsou tohle témata, která Masový wrazi měli v hudbě vždy, ale úplně vymizely vyložené splattery nebo sprosté srandičky typu „Princezna“ z „Masokombynathu“. Jistě, sice i na „Světu plném lží“ je stále nutno brát některé texty s nadsázkou a jistou dávkou rezervovanosti, o tom žádná, ale i tak není blábol říct, že tentokrát jsou Masový wrazi – až na výjimky – trochu vážnější.

Na „Světu plném lží“ se nachází celkem 18 tracků, které dohromady dělají rovnou hodinu muziky, což je dost, nicméně vzhledem k tomu, že se na nahrávce nachází spousta výborných pecek, jež člověka baví i po mnoha posleších, to není nic, co by se nedalo zvládnout na jeden zátah. A ta úplně nejhustší koncentrace těch nejsilnějších kusů se nachází hned v první polovině alba. Již intro „Mantra“ je skvělé a po něm začnou Masový wrazi sypat jednu parádní věc za druhou. Klipová „Nejsem prodanej“, jež patří mezi největší vrcholy desky, „Král marmelád“, kde El Marón s Curwou dissují všechny pozérské hip-hopery, apatická „Mě nezajímá“, v níž Masový wrazi prozradí, co všechno je nezajímá, i „Ideální svět“, kde zase vysvětlí, jak podle nich takový ideální svět vypadá, jsou všechny hodně dobré kusy, jejichž trvanlivost z nemalé části stojí i na výtečných instrech, jež obstarává beatmaker Doyem.

„Vyražme do ulic, vždyť nás je čím dál víc,
víc lidí zničí víc politickejch pozic.
Chci jen říct: Nebojme se jít sobě vstříc
proti politický moci obrátit rub na líc.“
(Před pikolou, za pikolou)

Vysoká laťka však pokračuje i nadále, protože přichází další silná dvojka v podobě další klipové jízdy „Superpunk“ a pecky „Tady dneska nebudu“, které obě zdobí parádní hutný beat. Korunu nejsilnější části alba pak nasadí temná „Schizofrenie“ s excelentním závěrem. I ve druhé půlce nahrávky se však nachází několik výtečných skladeb, mezi něž jistě patří „Démon alkohol“ se skvělým atmosférickým instrem nebo „Vyber způsob“, jejímž pozadím se prolíná nenápadná, leč skutečně brilantní melodie. Mě osobně hodně baví i „Tupý stádo hovad“ a „Před pikolou, za pikolou“ s dalším výborným instrem. A stejně jako intro „Mantra“, i úplný závěr v podobě minutového „Podzimního období“ se taktéž velice povedl.

Na druhou stranu, na desce se bohužel objevilo i něco málo vaty, což se ostatně při takovém počtu tracků asi dalo čekat. Zpočátku mě strašně sral „Pronásledovatel“, především díky mírně vyměklému refrénu, což fakt není nic, co bych chtěl slyšet od skupiny jako Masový wrazi. Hodně dlouhou dobu jsem tenhle song díky tomu musel při poslechu férově přeskakovat, ale nakonec jsem jej vzal na milost především díky solidním slokám, byť na vrcholné písně se stále nechytá ani náhodou. Příliš mě neoslovují ani kusy, v nichž se vyskytují hostovačky, což znamená „U Can’t Command Me“ a titulní „Svět plnej lží“. Oba featy jsou anglicky zpívané a tak nějak mi prostě do kontextu alba příliš nesedly… obě skladby jsou sice stále poslouchatelné, ale patří k tomu slabšímu, co se na nahrávce nachází.

„Motám se jak čůrák po známým sídlišti,
jsem ve vlastním městě, ale netušim, kde bydlim.
Chčije jako píča a já prosral klíče,
teď bych dal milion za mapu Třebíče.“
(Superpunk)

„Zklamanej vlastenec“ je sice lepší, ale slušela by mu trochu kratší stopáž než pět a půl minuty, protože díky tomu působí lehce monotónně (i když třeba podobně vystavěná „Nejsem prodanej“ s pěti minutami s tím nemá žádný problém). „Jedna barva“ má oproti tomu necelé dvě minuty, ale stejně jako „Zklamanej vlastenec“ patří k takovému zlatému středu alba – na vrcholy nemá, ale baví mě víc než songy z předchozího odstavce.

I přes pár ne úplně kulervoucích kousků je však „Svět plnej lží“ parádní album, které je asi tím nejlepším, co kdy Masový wrazi vydali… „Masokombynath“ byl jednoznačně překonán, a dokonce bych řekl, že je „Svět plnej lží“ o kousek lepší než našlapaný „Brutální realizmus“. Tak či onak je to určitě výborná hip-hopová (nevím, jestli bych tomu ještě říkal horrorcore) fošna, a i když už uběhly dva roky od jejího vydání, pořád se mi líbí.

„Všichni žijem ve světe plným lží,
nikdo nám to ale nevěří.“
(Svět plnej lží)

Aktuální situace u Masových wrahů však nevypadá zrovna růžově, a kdyby byl „Svět plnej lží“ tím posledním, co kdy kapela vydala (nepočítáme-li El Marónovu sólovku „Doktor smrt“, jež ještě stihla vyjít začátkem prosince), nebylo by to moc velké překvapení. V noci z 30. na 31. prosince loňského roku se totiž El Marón opil, v opilecké hádce podle všeho vytáhl nůž a bodl a jeho protivník nepřežil. Nepodařilo se mi zjistit, jestli se případ od té doby nějak pohnul kupředu, ale hned zkraje letoška byla na El Maróna uvalena vazba a z obvinění vraždy mu hrozí 10-18 let vězení.

---