Mephorash - 1557 - Rites of Nullification

Mephorash – 1557 – Rites of Nullification

Mephorash - 1557 - Rites of Nullification
Země: Švédsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 1.9.2015
Label: Odium Records

Tracklist:
01. Riphyon – The Tree of Assiyah Putrescent
02. Phezur – Dissolving the Sea of Yetzirah
03. Cheidolun – Breaking the Blade of Beriah
04. Berberioth – Vandalising the Throne of Atziluth

Hrací doba: 42:31

Odkazy:
web / facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Grand Sounds PR

O tom, že okultní black metal zažívá v posledních letech regulérní boom, snad není moc sporu, a tak není divu, že se z podzemních vod noří stále nové a nové smečky. Ačkoliv, Švédové Mephorash vlastně zas až tak noví nejsou – ne snad, že by se jednalo o nějaké veterány, to se také říct nedá, ale nějakých pár let již fungují a na kontě mají jedno ípko, jedno splitko a dvě řadová alba, která v letošním roce doplnili o třetí zářez do dlouhohrající diskografie. A právě na ten – jehož název zní „1557 – Rites of Nullification“ – se nyní zaměříme.

Upřímně se přiznám, že starší tvorbu Mephorash neznám. Tahle okultní smečka se ale na první pohled netváří jako banda cucáků, a i když Švédové zcela zjevně nepřicházejí s ničím, co by se už v téhle odnoži black metalu neobjevilo v minulosti, stále to na první pohled vypadá zajímavě. A co si budeme povídat, když něčí desku (jmenovitě právě „1557 – Rites of Nullification“) ozvláštňují hostující vokály od zpěváků formací jako Malign, Embrace of Thorns nebo Hetroertzen, tak to asi vyslovená hovadina nebude, jelikož jména těchto právě zmíněných formací jistý zvuk a respekt zcela jistě mají.

Na druhou stranu, předcházející, celkově druhé album „Chalice of Thagirion“, jež vyšlo v říjnu 2012, na Metal-Archives zdobí dvě nádherné recenze, jejichž nadpisy zní „One of the worst albums I’ve ever heard“ a „Nothing more than a horrible joke“ a jejichž souhrnné hodnocení činí 3 % z možných 100 %. Dřívější formu Mephorash posoudit v současné době nedokážu, nicméně co se týká „1557 – Rites of Nullification“, můžete být bez obav, protože tahle deska si podobně zdrcující kritické výroky zcela jistě nezaslouží. Jedná se totiž o kvalitní nahrávku.

Nicméně, jak již padlo, nic extrémně originálního nečekejte, jelikož Mephorash vcelku v pohodě zapadají do té okultně black metalové větve, která teď na severu hodně jede. Jakmile se hned v úvodní první skladby „Riphyon – The Tree of Assiyah Putrescent“ ozve vzývání pekelných mocností („Azazel! Behemoth! Belphegor!“), tak máte vcelku jasno, oč tu půjde. Silně rituální black metal s elitářskou aurou doplněný působivé kytarové melodie, temné sbory, sem tam klávesy, ale i navzdory tomu všemu stále zakořeněný hluboko v undergroundu a s ortodoxním viděním hudebního světa. Kdybych to měl střelit hodně od boku a namátkou, tak by se „1557 – Rites of Nullification“ mohlo líbit lidem, kteří slyší třeba na jména jako Ofermod, Ondskapt, Hetroertzen nebo i klidně Nightbringer pro mě za mě.

Co do formy je „1557 – Rites of Nullification“ deska relativně neskromná, protože Mephorash stačily k naplnění dlouhohrajícího statusu pouhé čtyři skladby, jejichž délky se pohybují od devíti a půl minuty do bezmála dvanácti minut. Samozřejmě to nejsou nějaké úplně extrémistické délky a do nahrávek o jednom 50minutovém kolosu to má přece jen daleko, ale i tak už nejde o nějaké vyložené drobečky, a aby se nejednalo o naředěnou nudu, je nutné nějaké ty nápady mít, zvláště v případě, kdy kapela neholduje standardní slokově-refrénové struktuře. Sám za sebe však mohu dřív, že u mě se to povedlo.

Přestože se čtveřice písní nese v takřka totožném duchu a žádná z nich nějakým způsobem neční nad ostatními, nemohu tvrdit, že bych se při poslechu nudil. Kvalitní nápady v tom jsou, a to v takovém množství, aby ta hrací doba byla smysluplně naplněna; navíc, jakési monolitické homogenní vyznění mi u hudebních alb nikdy nevadilo. Ale hlavně – „1557 – Rites of Nullification“ nelze upírat vysoce funkční atmosféru, která je dostatečně silná na to, aby dokázala zatnout své drápy a posluchače vtáhnout. A i vzhledem k tomu, že právě tohle je pro mě u podobných záležitostí asi tím hlavním měřítkem (subjektivní) kvality, jsem s aktuálním dílem Mephorash spokojen.

Netvrdím, že je „1557 – Rites of Nullification“ black metalová deska roku, protože to není ani zdaleka. Stejně tak jsem si vědom toho, že Mephorash s ničím novým nepřicházejí a vesměs jen předvádějí variaci na to, co už nahrál někdo před nimi. Ale i navzdory tomu se mi to album líbí. Uznávám, že mám pro tenhle druh skupin trochu slabost a že takovéhle věci na mě prostě fungují, ale to rozhodně neznamená, že bych neměl žádné nároky. Za sebe tedy říkám, že „1557 – Rites of Nullification“ je povedená záležitost a čas od času si ji s chutí pustím i v budoucnu.

Mephorash - 1557 - Rites of Nullification


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.