Metalgate Czech Death Fest IV

Metalgate Czech Death Fest IV (pátek)

Metalgate Czech Death Fest IV
Datum: 15.6.2012
Místo: Červený Kostelec, autocamp Brodský
Účinkující (obsažení v reportu): Abstract Essence, Dark Tranquillity, Demencia Mortalis, Descent of the Scarlet Skies, Exorcizphobia, Feeble Minded, Gorgonea Prima, Isacaarum, Liveevil, Suffocate with Your Fame

Akreditaci poskytl:
Metalgate

Letošní ročník Metalgate Czech Death Festu měl pořadové číslo 4. Ačkoliv nutno dodat, že to počítání zas až tak jednoduché není, protože – jestli mne má nebohá paměť nešálí – šlo celkem již o pátý open air, v jehož názvu bylo slovíčko Metalgate, samostatný Czech Death Fest byl opravdu počtvrté; počítáme-li pouze spojení obou těchto dříve samostatných festivalů, jde o druhý ročník. To ovšem jen tak pro zajímavost, hlavní náplní našeho povídání je samozřejmě to, jak letošní Metalgate Czech Death Fest proběhl, ať už probíhal, pokolikáté chtěl.

Tuto akci mám osobně rád už jen z toho důvodu, že je neuvěřitelně pohodová a poklidná. Zatímco většina ostatních festivalů, na nichž se každoročně vyskytuji, je poněkud hektická, člověk neustále běhá od pódia k pódiu, na autogramiády, do stanu/auta/úschovny a všude jinde možně, areály jsou navíc velké, vše je daleko, kemp až za horami, na Metalgate Czech Death Festu je to přesně naopak. Vše je hezky bezproblémové, nevyhrocené, cokoliv je hned po ruce přímo. I díky prostředí, v němž se festival koná, je odevšud cítit naprostá pohoda, přestože to třeba na pódiu zrovna drtí ten nejextrémnější grindový prasec (smích). Tohle má za následek, že se zde člověku vždy líbí, i když se třeba stane, že mu například soupiska příliš nesedne nebo něco podobného. Naštěstí se však ani to neděje, jelikož se Metalgate Czech Death Festu pravidelně představuje to nejlepší z domácí scény s několika zahraničními štychy…


Pátek:

O rozjezd festivalu se stará mladá trutnovská thrashovka Exorcizphobia, která dle mého názoru rozhodně nezahrála špatně, nicméně její set bohužel trpěl klasickou bolístkou prvních skupin festivalů. Chvíli to trvá, než se návštěvníci dostanou do varu, mnozí z nich ještě třeba ani nejsou na místě, kapela se na pódiu může klidně přetrhnout, ale bez výraznější účasti publika to ještě nemá tu správnou šťávu. I přesto se mi však půlhodinka hodně oldschoolového thrash metalu v podání Exorcizphobia líbila. Pánové totiž dokázali i přes svůj handicap prvního vystupujícího předvést vše, co má správný staroškolský thrash mít… jen ten kotlík chyběl…

Štafetu přebírají Feeble Minded, jejichž hájemstvím je death metal. Jejich set mě však naneštěstí příliš nezaujal. Ne, že by šlo o něco vyloženě špatného, rokycanská parta své nástroje drtila se správným zanícením a rozhodně se snažila, přesto na jejich vystoupení příliš vzpomínek nezbylo. Autocamp Brodský za tento víkend zažil rozhodně i pamětihodnější koncerty.

Více než slušnou show začali dělat třetí Descent of the Scarlet Skies. Musím se přiznat, že takováto muzika, tedy metalcore, není zrovna přílišnou potěchou pro mé uši, avšak uznávám, že když podobné kapely vylezou hrát, hezky se to na pódiu hýbe, tudíž rozhodně je na co se dívat. A to byl samozřejmě i případ Descent of the Scarlet Skies, jinak bych o tom – vcelku logicky – nemluvil. A to i přesto, že zapojení publika bylo stále ještě vcelku malé, což zrovna u core muziky také příliš košer není.

Podobně jako Descent of the Scarlet Skies na tom byli i následující Suffocate with Your Fame, jen s tím rozdílem, že v jejich případě byla hudba sice stále obdobně hybná, ale poněkud ostřejší (deathcore), a pódiový pohyb byl ještě akčnější; nechyběly v žánru tolik typické secvičené “seky” nahorů-dolů a celá kapela najednou, ani další obvyklé stylové záležitosti. Kromě toho určitě zaujal i nepříliš obvyklý počet tří kytaristů. Celkově Suffocate with Your Fame působili velice suverénním a sehraným dojmem, za což si odnášejí titul nejlepší odpolední kapely.

Na diskotékové Liveevil jsem se dost těšil, protože mám jejich muziku vcelku rád, ale výstup skupiny nakonec v mých očích zůstal docela pod očekáváním. Hudba přímo vybízí k nějakému tomu tanci, jenže samotný koncert s tím poněkud nekorespondoval, jelikož mi kapela přišla malinko bez života. Vše bylo samozřejmě odehráno na úrovni a bez jakéhokoliv zaváhání, ale něco tomu prostě chybělo. A když dojem v závěru nevylepší ani taková hitovka jako “Sky & Nails”, tak už v tom něco musí být…

Na Mincing Fury and Guttural Clamour of Queer Decay jsem si dovolil vybrat oficiálně povolenou přestávku a pod pódium se vracím až s dalšími Abstract Essence. Ne, že bych proti nim něco měl, to vůbec ne, ale už přijde trochu blbé, že z pěti letních festivalů pod záštitou Metalgate během pěti let vystoupili na všech pěti. Samozřejmě chápu, že je pořadatel a zároveň vydavatel protlačuje, ale znáte to – opakovaný vtip není vtipem. Nicméně ke cti Abstract Essence slouží fakt, že i přesto jsou výbornou koncertní kapelou, která zahraje vždycky dobře, a přestože jsem ji viděl již mnohokráte, zatím mě ani jednou nenudila – a to se potvrdilo i tentokrát. Sice se jednalo o vcelku standardní vystoupení Abstract Essence, ale nutno dodat, že v jejich případě to znamená standardně dobré. Kromě nápadité muziky klasicky nejvíce pozornosti poutal zpěvák Ondra Zbránek, který mezi písničkami pálí jednu hlášku za druhou.

Program pokračuje s prvním z headlinerů, švédskými melodic-death veterány Dark Tranquillity. Pokud by mělo platit, že největší kapela by měla odehrát také nejlepší koncert, tak v případě Dark Tranquillity to platilo do puntíku. Když skupina vběhla na pódium, ihned bylo cítit, že jsou to zkušení profíci, kteří mají vše v malíku, ale do nějakého jen s přehledem a řemeslně odehraného vystoupení to mělo hodně daleko. Pánové si vystoupení viditelně vysloveně užívali, jejich show měla výborný odpich, spád a tah na bránu, velmi sympatické bylo i uvolněné přátelské vystupování. Bezesporu excelentní koncert a zároveň jeden z vrcholů celého festivalu.

Jako další se představují jihočeští perverzáci Isacaarum. O tom, že by tahle grindová klasa nezahrála kvalitně, může pochybovat snad jen ten, kdo ji ještě živě nikdy neviděl. Isacaarum opět odvedli svůj vysoký standard, což znamená kopec setsakra hybného grindu, krev, sperma a úchylné převleky, a při tom všem jim sekundoval opticky největší kotel pátečního dne. Nechyběl samozřejmě ani obligátní sexy vložka v podobě orálního sexu na pódiu. Isacaarum jsou prostě a jednoduše kapela, kterou můžete vidět, kolikrát chcete, přesto to bude pokaždé náhul.

Stylovou výhybku znatelně přehazují industrial black metalové příšery (jak je nazvala jedna slečna (smích)) Gorgonea Prima. Jejich koncert ovšem zpočátku provázely nemilé problémy, jelikož zvukař se asi omylem opřel o nějakou páčku, tudíž samply rvaly uši, a osvětlovač zase pustil naplno všechny světla. Při druhém songu si však naštěstí ten první uvědomil, že zvuk by měl jít poslouchat, a ten druhý, že takováhle kapela na pódiu potřebuje úplnou tmu prozářenou pouze vlastními zářivkami. Když se tak stalo, mohl si člověk konečně naplno vychutnat neotřelou show, která rozhodně patří k tomu nejoriginálnějšímu a nejunikátnějšímu, co lze v současnosti od českých kapel vidět. Gorgonea Prima také hrála některé věci, které jsem osobně neznal, tudíž předpokládám, že šlo o nový materiál – a zněl opravdu výtečně.

Ani následující Demencia Mortalis rozhodně nebyla špatná, spíše naopak. Skupina sice byla co do vizáže značně nesjednocená – každý pes (člen), jiná ves – , ale zato všichni pařili stejně zaníceně a celkově se starali o to, aby se i v jednu ráno stále bylo na co dívat, což se jim i dařilo. Osobně mi muzika ve studiové podobě moc nesedí, ale v živém provedení zní jejich metal s houslemi moc dobře. Na dobré spaní určitě kvalitní set, který nenudil. První den ještě uzavírali Keep on Rotting, avšak přílišná únava a následky příliš intenzivních alkoholových radovánek mne bohužel zahnaly do stanu…


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.