Minirecenze

  • Meridian Dawn – The Mixtape

    20.9.2014

    Kaša

    Meridian Dawn - The Mixtape

    Mezinárodní uskupení jménem Meridian Dawn sice vzniklo relativně nedávno (v roce 2010) a může se tak zdát, že je to další neznámá kapela plná bezejmenných hudebníků, ale zdání v tomto případě klame. Sám jsem to sice netušil a musela mi pomoci až Encyclopaedia Metallum, ale v řadách Meridian Dawn se prohání bubeník Firewind, Johan Nunez, bývalý pěvec Nightrage, Anthony Hämäläinen, a další trojice hudebníků, jejichž působiště už mi nic moc neříkají, takže je nebudu řešit. Už jen díky těmto dvěma jménům se sluší očekávat něco víc než další tuctovou kapelu, která se svým materiálem zapadne stejně rychle, jako se vynořila. Což o to, Meridian Dawn mají předpoklady k tomu, aby dokázali povstat nad horizont tvořený zástupy dalších, nicméně přeci jen jsem očekával ještě něco víc elektrizujícího. Materiál na “The Mixtape” je ...

  • Jennifer Lopez – A.K.A.

    19.9.2014

    H.

    Jennifer Lopez - AKA

    Popularita některých pseudo umělců je pro mě osobně vzhledem k jejich tvorbě naprosto nepochopitelná a přijde mi zcela neúměrná kvalitě toho, co pouští do éteru. Americká hvězda Jennifer Lopez patří právě mezi takové. Její hudbu jsem fakt nikdy nedokázal strávit, ačkoliv mám jakousi zvláštní úchylku na tupý rádiový pop a úplně běžně se mi líbí věci, s nimiž se člověk ve slušné metalové společnosti radši nechlubí. Jennifer Lopez však na svých albech předvádí takové příšernosti, že je to moc debilní i na poměry jednoduchého mainstreamu pro jednoduché lidi. “A.K.A.” je plné neskutečně špatných a fakt nudných písniček, které jsou úplně o hovně. Samotná Jennifer Lopez na tom možná hlasově není nejhůř a zpívat třeba umí, ale k čemu jí to je, když jí těch cca 180 skladatelů (například jen titulní “A.K.A.” má osm autorů hudby ...

  • Flesh Disgorged – A Pulchritudinous Macabre

    18.9.2014

    H.

    Flesh Disgorged - A Pulchritudinous Macabre

    Jsou kapely, které hrají extrémní a jen těžko stravitelnou muziku, ale má to u nich nějaký smysl a dá se tvrdit, že to v jejich případě není samoúčelnost, naopak to má své důvody… kdybych nechtěl, aby to znělo klišovitě, klidně bych řekl cosi o uměleckém vyjádření. No, a pak jsou tu kapely, které prostě třískají extrémní bordel jen proto, že je to nejspíš baví. Flesh Disgorged ze Singapuru patří právě do té druhé kategorie, která se s ničím nesere a o které si všichni mimo tuhle scénu myslí, že je to jen brajgl bez většího smyslu. Flesh Disgorged se opravdu s ničím moc neserou a hrají slušné zvěrstvo. Na svém regulérním debutu “A Pulchritudinous Macabre” (jenž však nedosahuje ani 25 minut hrací doby) vraždí kombinací brutálního slamming death metalu se znatelnou grindcorovou příchutí, kterou ...

  • Exhumation – Bread Buttered on Both Sides

    17.9.2014

    Kaša

    Exhumation - Bread Buttered on Both Sides

    Ruská parta Exhumation nejsou žádní zelenáči. Ačkoli z fotek vypadají relativně mladě, tak tohle jméno funguje na mapě už od roku 1994 a od té doby stihli vydat několik demosnímků, a co je hlavní, tak i dvojici regulérních alb jménem “Symbol of Fear”, které vyšlo v roce 1999, a jeho nástupce z roku 2011 “City of Decay”. No, a letos tady máme čtyřskladbové EP “Bread Buttered on Both Sides”. Jedním z největších lákadel Exhumation je jistě fakt, že v jejich čele stojí zpěvačka Irina Barnina, což už v extrémní metalové hudbě není taková rarita jako před nějakými 15 lety, ale přesto je něžné pohlaví v podstatné menšině. Na rozdíl od jiných spolků je v případě Exhumation okamžitě jasné, že za mikrofonem stojí žena a není to vůbec na obtíž, protože i díky jejímu výše položenému řevu (ve spojení s hudebním ...

  • Sangus – Saevitia

    16.9.2014

    H.

    Sangus - Saevitia

    Patříte-li mezi naše pravidelné čtenáře a zodpovědně čtete všechny články, jméno Sangus by vám mohlo být povědomé. Dobře, tohle asi nebyl úplně nejlepší vtip, nicméně to, že už tu tahle kapela proběhla, pravda rozhodně je. Někdy na jaře se tu totiž objevily minirecenze na jejich první dva demosnímky “Vengeful Brutality” a “Rehearsal Demos MMXIII”. Aktuálně se tahle zámořská sebranka přihlásila s novým nosičem, který už tentokrát není veden jako demo, nýbrž jako EP a jehož název zní “Saevitia”. Během srpna se pak tahle placka objevila i na fyzickém nosiči v podobě rudého sedmipalce v limitaci 100 kusů. Hudebně mezi “Saevitia” a předchozími demáči zas tak velký rozdíl není. Opětovně se jedná o neurvalý, crustem protáhnutý black metalový brajgl. Tentokrát je však na tom muzika zvukově o trochu lépe, takže ačkoliv hudebně je to pořád ...

  • Morbidity – Revealed from Ashes

    15.9.2014

    H.

    Morbidity - Revealed from Ashes

    Nalijme si čistého vína a hned ze začátku to řekněme na rovinu – to nejzajímavější na téhle kapele je to, že pochází z Bangladéše. Já netuším, jak jste na tom vy, ale já osobně teda příliš bangladéšských skupin neznám… když o tom tak přemýšlím, tak Morbidity jsou vlastně možná úplně první, kterou jsem kdy slyšel. Inu, všechno je jednou poprvé… Hudebně už to ovšem tak zajímavá záležitost není. Morbidity jednoduše řečeno hoblují death metal ve stylu staré školy, nic víc, nic míň. Na jednu stranu se jim musí nechat, že materiál na jejich debutové dlouhohrající fošně “Revealed from Ashes” je technicky na solidní úrovni. Jestli čekáte, že bangladéšský death metal bude zvuková žumpa a že tam ti lidi na své nástroje neumějí hrát, Morbidity vás vyvedou z omylu, protože v těchto ohledech se jejich počin ...

  • Katakombi – Katakombi

    14.9.2014

    H.

    Katakombi - Katakombi

    Finové Katakombi mě okamžitě zaujali už jen svojí žánrovou škatulkou. Nevím, jak to máte nastavené vy, ale když mi někdo řekne, že se jedná o experimentální extrémní doom metal, tak jsem hned zvědavý, co to bude zač. Jestli se vám z tohoto žánrového zařazení zdá, že by se mohlo jednat o pořádnou sílu, tak se vám to zdá rozhodně dobře, protože Katakombi (v nichž mimo jiné působí třeba bubeník dnes již nefungujících výtečných avantgardistů Candy Cane) na svém prvním eponymním EP (jemuž předcházelo pouze demo “Hämärän vartija” před dvěma roky) silnou muziku rozhodně hrají. “Katakombi” vyšlo jako 12” vinyl, jehož první stranu zabírá čtrnáctiminutová “Väärä kuu”, jež je zároveň asi i tím nejexperimentálnějším, co Finové na počinu nabízí. Skladba se rozjíždí velice plíživě, pouze za pomoci tichých psychedelických syntezátorů a brnkání na baskytaru.

  • Down – Down IV – Part II

    13.9.2014

    Kaša

    Down - Down IV - Part II

    Když před několika lety americká superkapela Down ohlásila svůj záměr, že místo dalšího klasického studiového alba přijde “pouze” série několika EP o pár skladbách, nepřišlo mi to jako dobrý nápad z jednoho prostého důvodu. Plnohodnotné album je prostě plnohodnotné album a nebyl jsem zvědavý, jak bude kapela trousit své nápady tak nějak náhodně, jak se jí to zrovna hodí, ale teď, po vyslechnutí druhé části jejich “Down IV” série, si říkám, že to zas tak blbý nápad nebyl. “Part I” se mi totiž líbilo a “Part II” je na tom ještě o něco líp. Přestože jsem čekal, jak moc negativně na Down dopadne odchod Kirka Windsteina z Crowbar, tak můžu říct, že žádný kvalitativní propad se nekoná. Novinka přináší zhruba 35 minut silného materiálu, který by za jistých okolností (stačilo by přidat ...

  • Doomed – Our Ruin Silhouettes

    12.9.2014

    H.

    Doomed - Our Ruin Silhouettes

    V případě kapely, která sama sebe pojmenuje Doomed, nemusí být člověk žádný génius, aby na první pohled poznal, že tady se nejspíš nebude hrát nějaký gangsta rap. Ano, tihle Němci se jmenují Doomed a zcela překvapivě vážně hrají doom metal, konkrétněji tedy jeho trochu tvrdší odnož zvanou doom/death metal. Zajímavé je, že jde vlastně o jednočlenný projekt Pierre Laubeho, který ovšem doplněný o koncertní hráče normálně vystupuje živě. Každopádně, letos na jaře vyšlo třetí velké album “Our Ruin Silhouettes”, o němž si nyní v krátkosti pohovoříme… U Doomed rozhodně neočekávejte nějaké posouvání hranic nebo vyslovenou originalitu. Drtivá většina žánru je (možná až trochu zbytečně) konzervativní a přesně takové je i muzika na “Our Ruin Silhouettes”, jež plyne v klasickém duchu toho druhu doom metalu, v němž hraje hlavní roli hluboký chropot, nikoliv čistý ...

  • Wovenwar – Wovenwar

    11.9.2014

    Kaša

    Wovenwar - Wovenwar

    Jelikož se zpěvák Tim Lambesis z As I Lay Dying musel klidit za katr, tak jeho bývalí kumpáni ještě před vynesením rozsudku za plánování vraždy své ex-manželky nelenili a zformovali kapelu novou, která nebude zatěžována osobními problémy zpěváka. Vznikli tak Wovenwar, kde čtveřici ostřílených metalcorových hudebníků doplnil zpěvák Shane Blay z jistých Oh, Sleeper, a debutové album na sebe nenechalo dlouho čekat. Vzhledem k tomu, že drtivou většinu materiálu složili bývalí členové As I Lay Dying, tak bylo celkem jasné, jakým směrem se bude debut “Wovenwar” ubírat. V podstatě se dá říct, že je to ta samá hudba, jen je prohnaná přes mlýnek, který do ní vmísil ještě více melodií, než jak jimi disponovali As I Lay Dying. Shane Blay vládne pouze melodickým vokálem, a pokud jste byli zvyklí na klasickou kombinaci metalového hřmění a řevu ...

  • Vomiting Corpses – Coma: The Spheres of Innocence

    10.9.2014

    H.

    Vomiting Corpses - Coma The Spheres of Innocence

    Jestli chcete na svojí kapelu hlavně balit holky, musíte si dát nějaké prďácké cool jméno, aby to znělo trochu tvrďácky, ale taky trochu romantika… příklad si můžete vzít třeba z Vomiting Corpses. Něco víc romantického než “Blijící mrtvoly” asi těžko vymyslíte… Ten začátek jsem si nemohl odpustit, protože ten název Vomiting Corpses mě fakt baví, ale teď už vážně. Tahle skupina nejsou žádní mladíci, protože jejich vznik se datuje už do roku 1988. Za sebou však zanechali jen dva demosnímky a jednu řadovou placku “Coma: The Spheres of Innocence”, aby se v témže roce, kdy ji vydali, tedy 1995, rozpadli. V roce 2007 podle všeho přišla obnova činnosti, ale žádné další nosiče se doposud neobjevily. Jak už jistě správně větříte (ostatně už jen podle hlavičky minirecenze), podíváme se na reedici první ...

  • Star Insight – Messera

    9.9.2014

    H.

    Star Insight - Messera

    Kapela Star Insight z Finska se již na první pohled tváří trochu podezřele. Kdesi se můžete dočíst cosi o space black metalu, jinde zase něco o melodickém extrémním power metalu, čemuž by také odpovídala i obálka, kterou bych si dokázal představit spíš u italských power metalů než u severského black metalu (byť melodického). Když pak zabrousíte na Facebook kapely a najdete tam fotky jednotlivých členů dost amatérsky naphotoshopovaných na pozadí umělých planetek a draků (kombinace jako svině!), tak okamžitě dostanete dojem, že tohle asi nebude zrovna dobrá záležitost. A jak někdy zdání klame, zrovna v tomhle případě spíš ne. Nakonec debutové album “Messera” rozhodně není tak debilní, jak jsem se v předstihu obával, ale i tak Star Insight do nadprůměru ani nečuchnou. Jejich muzika se opravdu pohybuje někde na hranici melodiky a symfoniky, kdesi napůl cesty mezi black ...

  • Eternal Judgment – Fatal Virus

    8.9.2014

    Kaša

    Eternal Judgment - Fatal Virus

    “Eternal Judgment is a heavy as fuck.” Takhle výstižně začíná propagační pojednání o kanadské partě Eternal Judgment v souvislosti s jejich předloňským EP “Fatal Virus”. Počin, který navazuje na první demo “Time for Vengeance” z roku 2009, je ve všech směrech hrou mladé kapely na oldschoolovou duši posluchačů, protože už při pohledu na skvělý přebal je jasné, že tady se žádné novátorství nekoná. Pokud se to při pohledu na obal může zdát jako pouhá domněnka, tak stačí poslechnout si úvodních 30 vteřin první skladby tohoto EP a najednou je z domněnky fakt. Čtveřice se zhlédla v kombinaci přímočarých thrashových pasáží ve stylu Nuclear Assault (tuhle partu vybírám hlavně díky výrazné baskytaře, která hraje na “Fatal Virus” skoro stejnou úlohu jako explozivní bicí) a progresivně laděných momentů s přístupem, který není až tak vzdálený jiným kanadským legendám Voivod.

  • 44Mag – Outlaw Psychosis

    7.9.2014

    Kaša

    44Mag - Outlaw Psychosis

    Pensylvánská pětice vznikla v roce 1998 a už od svých počátků se svým stylovým zaměřením orientovala směrem k takovým legendám jako Metallica, Pantera a překvapivě (asi jako úplně každá začínající skupina) Black Sabbath. Když o tom tak přemýšlím, tak jejich hudba odpovídá tomu, co posluchač od tvorby postavené na vlivech odkazu zmíněných kapel může očekávat. Většinou se tvorba 44Mag nese v rychlejším tempu a dá rozum, že v jejich hudbě nesmí chybět pěkně agresivní kytarové riffy. Občas se zpomalí a zhutní, ale ani v těch chvílích nepostrádá “Outlaw Psychosis” na naléhavosti, protože zpěvák Jared Mondell si umí zařvat, i když se jeho kolegové nechají pohltit prapůvodním heavy metalem 70. let. “Outlaw Psychosis” sice není první deskou 44Mag, protože kapela už v roce 2007 vydala své debutové album s titulem “Past Sins”, ovšem znát to není. Je mi sympatické, ...

  • Svet Kant – Loneliness

    2.9.2014

    H.

    Svet Kant - Loneliness

    Svet Kant je kapela, která má naprosto geniální název. Netuším, jestli to byl záměr, ale když si jejich jméno přečtete, vyslovuje se to úplně stejně jako “zpocená píča”. Co se muziky týká, hovoří o sobě tato formace sídlící v Dublinu, že hraje experimentální (death) metal s vlivy klasické muziky, jazzu, flamenca a folklóru. Což o to, to by klidně mohlo být i zajímavé, formálně vlastně i je, ale to provedení je tak špatné, že byste radši čuchali sweat cunt, než poslouchali Svet Kant. Dobrá, co je tedy špatně? Instrumentálně na tom naše “Zpocená píča” není zas tak strašně, poslouchat se to i dá a místy se dá hovořit i o tom, že by zde nějaký potenciál mohl být. Mimoto je na nahrávce cítit snaha opravdu znít nějak odlišně a dejme tomu progresivně, což je dozajista ...

  • Spina Bifida – Ziyadah

    1.9.2014

    H.

    Spina Bifida - Ziyadah

    Země: Nizozemsko Žánr: doom / death metal Datum vydání: 20.6.2014 Label: Memento Mori Odkazy: facebook Spina Bifida je skupina, o níž asi málokdo z nás slyšel. Jedná se o starou death/doom metalovou formaci z Nizozemska, která po sobě zanechala jenom jedno demo “Symphony of Indictment” (1992) a desku “Ziyadah” (1993). V roce 2010 sice proběhla obnova činnosti, ale žádné další počiny se prozatím neobjevily. Tak či onak, já jsem o existenci Spina Bifida doposud neměl tušení… nemám zdání, jak je na tom jméno kapely v domácím Holandsku, třeba jsou na tom podobně kultovně jako u nás v České republice Age of Storm, což je dávno nefungující, dnes již polozapomenutý death/doom metal, na který však někteří dodnes přísahají, ale kdo ví… Každopádně, letos někoho napadlo “Ziyadah” opět vyhmátnout a poskytnout mu reedici. A přesně dle hesla, že když už tak už, to španělská firma ...

  • Madball – Hardcore Lives

    31.8.2014

    Kaša

    Madball - Hardcore Lives

    Čtyři roky trvalo, než se hardcorová legenda z New Yorku, Madball, vedená Freddym Cricienem, odhodlala k vydání nového studiového alba. Tahle kapela, která stala u zrodu stylu, během své kariéry neopustila hranice, jež kdysi sama pomáhala načrtnout, a novinka “Hardcore Lives” jako by se snažila dokázat, že HC opravdu žije. Ne, že by bylo nutno o tomto nějak pochybovat, ale co si budeme říkat, kapel, které ctí zásady tohoto životního stylu už příliš mnoho není nebo o nich (s výjimkou zasloužilých jmen) není slyšet tak moc, jako tomu bylo kdysi. “Hardcore Lives” je přesně takové, jaké jsem očekával. Agresivní, upřímné, jednoduché a plné toho nejklasičtějšího NYHC, jaký si jen lze představit. Celkem 15 válů při délce lehce přes 30 minut dává jasně najevo, co od poslechu očekávat.

  • Greenleaf – Trails & Passes

    30.8.2014

    Kaša

    Greenleaf - Trails and Passes

    Jako by snad ve Švédsku měli talent na tyhle retro kapely, které znějí jako kdyby povstaly po čtyřicetileté hibernaci z hloubky zlatých 70. let, protože jestli novinku Greenleaf něco charakterizuje, tak je to označení retro. Kombinace starých Black Sabbath, Deep Purple, špetka aktuálních stoner postupů (ale opravdu špetka) a výsledek je kombinací majestátních kytarových hard rockových riffů, které ctí staré dobré časy, a někdy až bluesových postupů, do nichž se občas zamíchá i nezbytná psychedelie. Je pozoruhodné, že i navzdory tomu, že tohle všechno už kdysi jednou posluchače fascinovalo, je tato módní vlna tak strašně úspěšná. Jen si vezměme úspěch Graveyard, kteří jsou sice malinko někde jinde než krajané Greenfleaf, ale podstata těchto dvou part je totožná. Hrát staromilskou hudbu s neuvěřitelnou porcí autenticity, kdy by člověk pořádně ani neřekl, ...

  • Den Saakaldte – Kapittel II: Faen i helvete

    29.8.2014

    H.

    Den Saakaldte - Kapittel II Faen i helvete

    O druhé desce Den Saakaldte se mluvilo hodně dlouho… i když, těžko říct, jestli druhé, protože někdo považuje za řadovku už “Øl, mørke og depresjon”, zatímco jiní jej berou jen jako demo. Tak či onak, “Kapittel II: Faen i helvete” konečně vyšlo letos, pět let po svém (výborném) předchůdci “All Hail Pessimism”. Kapela již na první pohled budí pozornost sestavou, kde se to kolem hlavního mozku Sykeliga hemží hvězdami norské black metalové scény (aktuálně jsou zde lidi třeba z 1349, Pantheon I, Fortíð, Horizon Ablaze a tuny dalších… v bývalých členech lze najít i jména jako Hellhammer z Mayhem nebo Niklas Kvarforth ze Shining), takže při takovém nášlapu skvělých muzikantů lze očekávat i skvělou desku. “Øl, mørke og depresjon” i “All Hail Pessimism” jsou počiny, které se mi opravdu líbí, Den Saakaldte na nich nabídli výtečný black metal, ...

  • Studfaust – Where the Underdogs Bark

    23.8.2014

    H.

    Studfaust - Where the Underdogs Bark

    Sice by bylo hodně přehnané, kdybychom v případě norských Studfaust mluvili o nějaké superkapele, přesto nejde začít jinak než sestavou, která se v této smečce potkává. I když, ono je to už docela patrné ze samotného názvu, kdo se tu angažuje… hlavními hybateli Studfaust jsou totiž Tore Bratseth alias Stud Bronson z The Batallion a Bård Guldvik Eithun alias Faust z Emperor (dále Blood Tsunami, ex-Aborym a tuny dalších). Dvojici pro živá vystoupení na baskytaře doplňuje ještě Peter Vegem (jeho gangsterská přezdívka zní Pete Evil) z thrash metalových Blood Tsunami. Pokud byste podle domovských kapel tipovali, že Studfaust budou hrát cosi jako kombinaci black a thrash metalu, jste vedle jak ta jedle, protože zde se borci pustili do špinavého oldschool heavy metalu s lehkou příměsí speedu a hodně velkou příměsí punkové neurvalosti a jednoduchosti.


Od hudebních fandů pro hudební fandy