Minirecenze

  • Enema Shower – She Asked for It

    26.12.2016

    H.

    Enema Shower - She Asked for It

    O slovenských řeznících Enema Shower jsme si zde už kdysi povídali, když vyšlo jejich ípko „In the Name of Sadism“. Nyní se na ně podíváme znovu, byť venku nemají žádnou novou placku. V loňském roce ovšem vydali svou první řadovku „She Asked for It“, přičemž právě ona je tou vyvolenou nahrávkou, na niž se dnes podíváme. Hudební náplň „She Asked for It“ svým způsobem ani nemá cenu moc rozebírat. Kdybych byl hodně velký cynik, tak bych vás jen odkázal na dobovou recenzi „In the Name of Sadism“, kde byste se dočetli vše podstatné, poněvadž řadovka nenabízí žádný posun. A popravdě řečeno, opak by byl překvapením. „She Asked for It“ je samozřejmě grindcorový chlívek… a to je vlastně vše. Enema Shower stojí kdesi na půl cesty mezi standardním grindcorem ...

  • Conjuro nuclear – Magia negra

    21.12.2016

    H.

    Conjuro nuclear - Magia negra

    Španělský okultní projekt Conjuro nuclear je na našich stránkách už pravidelným návštěvníkem, ale to neznamená, že se sbírka našich recenzí nemůže stále rozšiřovat. Zrovna tahle kapela si totiž zaslouží, aby se o ní pořád psalo a věnovala se jí pozornost. Conjuro nuclear je totiž jedním z těch vzácných případů, kvůli nimž člověk poslouchá ta kvanta bezejmenných nahrávek – protože se mezi nimi výjimečně objeví skvost, který vás posadí na prdel. Zde jsem byl na prdel prvně usazen v roce 2014 prostřednictvím druhé eponymní desky, ale zpětné dostudování debutu „Luna llena y radiación“ i poslech následujících dvou alb „Reacciones paganas“ a „♄“ jen potvrdily, že tahle věcička z Pyrenejského poloostrova je – fakt se to nebojím říct – výjimečná. Novinka „Magia negra“ ovšem není novou deskou – Emesis už letos svou kvótu co rok, ...

  • Szarlem / Drengskapur – Ritual

    11.12.2016

    H.

    Szarlem / Drengskapur - Ritual

    Na sedmipalcovém splitku „Ritual“ se potkávají dvě podzemní blackmetalové smečky z německé provenience. Ani v jednom případě nejde o žádné začátečníky a obě už na kontě mají více jak dekádu fungování a několik alb – Szarlem dvě, Drengskapur tři. Přesto jsem se až doposud podrobněji setkal pouze s Drengskapur, jejichž „Der urgewalten Werk“ z roku 2013 jsem poslouchal. Nicméně cokoliv podrobnější byste ze mě dnes vymámili jen těžko – vzpomínám si, že jsem to kdysi prohnal ušima, že to nebyla úplná píčovina a dalo se to poslouchat, ale jinak to bylo poměrně obyčejné a neobjevné. Naproti tomu o Szarlem pouze vím, že tohle jméno existuje, ale jinak jsem to až doteď nikdy neposlouchal. Tak hurá na věc. Stranu A okupuje právě Szarlem a hned na začátek mohu říct, že právě jejich příspěvek „In ...

  • Endalok – Englaryk

    5.12.2016

    H.

    Endalok - Englaryk

    Endalok je další nová formace vyplivnutá Islandem, jehož blackmetalová scéna je v posledních letech na vzestupu, o čemž už byly sepsány stohy virtuálního papíru. Mnoho z těchto formací je personálně provázáno, ale za aktuálního stavu se nedá říct, zdali toto platí i o Endalok. Sestava je oficiálně neznámá (byť lze dle jistých náznaků soudit, že asi půjde o jednočlenný projekt) a z té jediné zakuklené fotky není poznat ani za hovno, kdo by za tím mohl stát. Prozatím je tedy k mání jenom a pouze hudební prezentace, což vlastně není špatně, zvlášť když ta prezentace zní, tak jak zní. Pro pořádek si ujasněme, že aktuálně je venku demosnímek „Englaryk“, jenž vyšel na audiokazetě (Signal Rex, limit 100 kusů) a na digipak CD (Hellthrasher Productions, 300 kusů), přičemž MC už je kompletně vyprodané. Za dveřmi je ovšem vydání ...

  • Calligram – Demimonde

    23.11.2016

    H.

    Calligram - Demimonde

    Pokud bych měl právě recenzovanou nahrávku resp. kapelu shrnout nějak stručně, jednoduše a bez okolků, byl by to poměrně lehký úkol. Stačilo by jen říct: Calligram nejsou žádné vyměklé moče a nakopávají prdele jak splašený bejk. Anebo se snad o to jen snaží? Calligram je pětičlenná parta pocházející z Londýna, ale samotní členové nejsou čistokrevní Britové. Ve skutečnosti je sestava kapely mezinárodní a najdeme zde lidi nejen z Velké Británie, ale i z Francie, Itálie a Brazílie. Poprvé se společně prezentovali v roce 2014 bezejmenným ípkem, na nějž nyní čerstvě navázali dalším ípkem s názvem „Demimonde“ (hádám, že podobnost jména s jednou českou formací je čistě náhodná). A co že to tedy Calligram hrají, když jsem se výše nechal slyšet, že je to docela ostrá záležitost?

  • Ceremonia – La existencia humana debe ser un error

    15.11.2016

    H.

    Ceremonia - La existencia humana debe ser un error

    Ceremonia není žádným skrytým klenotem metalové scény, ani vycházející hvězdou, ani skupinou, která by znenadání začala sbírat nadšené ohlasy z řad nezávislých pozorovatelů undergroundu. Je to prostě mladá začínající kapela, jež toho za sebou mnoho nemá – vlastně pouze debut „La existencia humana debe ser un error“, o němž si nyní zlehka popovídáme. Formálně již mají Ceremonia na kontě pět let fungování, ale během této doby se Francouzi potýkali s klasickými problémy začínajících formací – rotující sestava a podobné věci, však to jistě znáte. Důležité je, že Ceremonia tuhle éru překlenuli a v loňském roce se dopracovali k již jmenovanému dlouhohrajícímu debutu. „La existencia humana debe ser un error“ se tváří relativně ambiciózně. Hrací doba 45 minut sice není nijak zvlášť závratná či dokonce astronomická, ale je zajímavé, že jí Ceremonia ...

  • Kalloused – Damn You Believer

    6.11.2016

    H.

    Kalloused - Damn You Believer

    Kalloused je nová britská smečka, která se hlásí o pozornost všech příznivců hutné a těžké kytarové hudby. Zní-li vám lákavě zvířecí sludge / doom lehce říznutý blackmetalovým odérem, pak přesně pro vás je určeno debutové EP „Damn You Believer“. To Kalloused opatřili krásnou atmosférickou obálkou a letos v květnu jej vypustili do digitálního světa. Potenciál v počinu pak nedávno zavětřil rovněž britský label Third I Rex, jenž v kooperaci s Black Reaper Records nahrávce poskytl vydání i na fyzickém nosiči – v podobě digipak CD limitovaného na rovnou stovku kopií. A v dohledné době by se mělo objevit i LP u firmy Feast of Tentacles. Kontextový rámec bychom tedy snad měli, přibližný žánrový nástřel toho, co se na „Damn You Believer“ bude dít, snad také. Vrhněme se tedy rovnou na to, zdali jsou Kalloused skutečně tak dobří, jak se na první pohled zdálky ...

  • Kai Reznik – Scary Sleep Paralysis

    29.10.2016

    H.

    Kai Reznik - Scary Sleep Paralysis

    Jméno by k tomu mohlo svádět, ale Kai Reznik není žádný velký hudební řezník a už vůbec nemá nic společného s Řezníkem. Alespoň tedy ve své aktuální podobě, již prezentuje na loňském EP „Scary Sleep Paralysis“, nehraje žádná zvěrstva. Což ale neznamená, že by šlo o špatnou záležitost, protože opak je pravdou a jistou zajímavost v minialbu rozhodně slyším – a vlastně je natolik očividná, že nebyl žádný problém ji odhalit. Kai Reznik není na hudební scéně žádným nováčkem. Ve skutečnosti je aktivní již od konce 80. let a od té doby prošel hned několika kapelami. Na konci 90. let se ovšem osamostatnil a začal tvořit pod vlastním jménem. Nemám tušení, kolik dal dohromady oficiálních nahrávek, protože se mi to nepodařilo dohledat (na Bandcampu jich tedy moc není), ale prý vytvořil třeba hudbu k nějakým krátkým snímkům ...

  • Heavy Temple – Chassit

    25.10.2016

    H.

    Heavy Temple - Chassit

    Možná budu téhle americké partě trochu křivdit, ale nemůžu si pomoct – když slyším nahrávky jako „Chassit“, jen těžko se dokážu ubránit tomu, abych si pomyslel cosi o trendu. Možná, že to tato konkrétní skupina, v níž se vyskytují členové s velice roztomilými jmény jako High Priestess Nighthawk či Arch Bishop Barghest, myslí upřímně. Co já vím. Akorát by mi přišlo jako ohromná náhoda, kdyby se poslední dobou objevilo takhle moc skupin které tu špinavou retro psychedelii drhnou, jak se říká, fakt od srdíčka… Heavy Temple nefungují nijak dlouho. Ještě za sebou nemají ani první pětiletku a za dobu svého dosavadního působení dali dohromady dvě minialba. Pilotní bezejmenné EP vyšlo v květnu 2014, ale to jsem neslyšel – a po zkušenosti s jeho nástupcem „Chassit“, jenž bude oficiálně k mání od 19. listopadu, na tomto stavu nehodlám ...

  • Cloak of Organs – Cloak of Organs

    9.10.2016

    H.

    Cloak of Organs - Cloak of Organs

    Co si budeme povídat, jedna z nejlepších reklam, jaké kapela může mít, je sestava. Když se totiž v nějakém novém projektu angažují již zaběhnutí muzikanti ze zajímavých uskupení, zcela jistě se o to bude zajímat mnohem víc lidí, zpravidla ti, kdo sledují i ty původní skupiny. To je případ Cloak of Organs, o něž bych asi nejspíš ani nezakopl (a kdyby zakopl, tak jen těžko jim věnoval pozornost), pokud tu nepůsobili hned dva členové – jmenovitě kytarista Charles French a baskytarista Neil Keener – Wovenhand. Vedle dvou zmiňovaných hudebníků v Cloak of Organs působí další tři lidé, kteří mají rovněž zkušenosti z mnohých dalších kapel; tyhle dva jsem vyzdvihl zejména proto, že právě jejich přítomnost pro mě byla hlavní motivací k poslechu bezejmenného debutového EP. To vyšlo nejprve v červnu digitálně a potom ...

  • Ithaqua – The Black Mass Sabbath Pulse

    3.10.2016

    H.

    Ithaqua - The Black Mass Sabbath Pulse

    Ithaqua je sice nová skupina v tom smyslu, že nefunguje příliš dlouho, ale rozhodně není nová v tom smyslu, že by snad byla moderní a její hudba byla současná. V tomto ohledu je to přesně naopak, jelikož Ithaqua páchne starobou a tradicemi nejstaršího helénského black metalu. Kapelu tvoří dvojice řeckých muzikantů, kteří spolu hráli již v několika projektech (tím nejznámějším – resp. tedy jediným, o němž jsem já slyšel – je Caedes Cruenta). Jedním z této dvojice pak je současný baskytarista Kawir. Ithaqua v loňském roce vydali MC demosnímek „Initiation to Obscure Mysteries“, na nějž letos navázali sedmipalcem „The Black Mass Sabbath Pulse“. Letošní EP přináší dvě nové skladby a také o poznání menší porci hudby v porovnání s půlhodinovým demíčkem. Na „The Black Mass Sabbath Pulse“ se totiž nachází jen 16 minut ...

  • Celestial Grave – Burial Ground Trance

    28.9.2016

    H.

    Celestial Grave - Burial Ground Trance

    Demo nahrávky bývají mnohými ignorovány a jsou média, která se jich nejspíš štítí, protože zde člověk o recenzi na nějaké podzemní zlo ani nezakopne. A přitom spousta demosnímků dokáže nabídnout i vysoké hudební kvality podpořené autentickou syrovostí. Existují i takové, které svou atmosférou dokážou předčit leckteré zavedené smečky. A v neposlední řadě – co jiného by mělo odhalovat případný potenciál a talent nových skupin než právě demosnímky? Pro někoho příjemným bonusem pak může být, že díky poslouchání demáčů později bude mít možnost poskakovat kolem dokola a řvát, že on to znal jako první, až se dané kapele podaří utvořit si nějaké jméno. Tak či onak, snad se shodneme, že dema není radno ignorovat. A počiny jako „Burial Ground Trance“ pravdivost takové teze jen podporují. Celestial Grave pocházejí z Finska a „Burial ...

  • Karmanjaka – I törnrosdalen

    20.9.2016

    H.

    Karmanjaka - I törnrosdalen

    Formace s divným názvem Karmanjaka je zcela novým jménem na poli black metalu, které se navíc chlubí tím, že pochází z „nejsevernější, nejchladnější a nejopuštěnější“ části Švédska. To zní jako patřičně metalové místo původu. Když řeknete, že pocházíte z nějakého velkoměsta, tak je to každému u análu, ale když někdo pochází ze severské zamrzlé pustiny, kde (polární?) lišky dávají dobrou noc, tak je to kurva metal. O poznání méně metal je ale textové zaměření Karmanjaka, protože Metal-Archives uvádí, že Švédové opěvují „Bröderna Lejonhjärta“ (česky „Bratři Lví srdce“), což je fantasy knížka pro děti, kterou napsala Astrid Lindgren. Ééé… dokázal bych si teda představit i hustší věc než toto. Ty vole, to už rovnou mohli zhudebnit dobrodružství Pipi Dlouhé punčochy… No, nejhorší na tom je, že tomu odpovídá i vlastní hudební produkce. Karmanjaka ...

  • Somnium Nox – Apocrypha

    17.9.2016

    H.

    Somnium Nox - Apocrypha

    Patříte-li mezi ten druh lidí, kteří rádi vyhledávají nová a neokoukaná jména, pak tato minirecenze je určena právě vám, jelikož nabízí jeden relativně zajímavý tip. Somnium Nox je dvoučlenná formace z Austrálie, jež má aktuálně na kontě svůj debutový kraťas „Apocrypha“ – a samozřejmě právě o něm si budeme povídat. Nutno říct, že Australané se hned na pilotní ukázce své tvorby nešetří. „Apocrypha“ totiž ve své podstatě není album, nýbrž skladba, jejíž délka přesahuje čtvrt hodiny… Somnium Nox produkují monolitičtější black metal s jasným důrazem na atmosféru. Právě v těch nejhutnějších pasážích je „Apocrypha“ nejlepší, protože se v nich Australanům daří tvořit příjemnou naléhavost a nátlak. Kapela mnohdy jen opakuje daný motiv, ale postupně jej zahušťuje přidáváním dalších linek, což ve výsledku funguje více než dobře a nijak tomu nevadí ani skutečnost, ...

  • Kozeljnik – Death Gives Unto Life

    11.9.2016

    H.

    Kozeljnik - Death Gives Unto Life

    Skoro by se mohlo zdát, že nemine rok, kdy by se neobjevil počin, na němž by se nepodílel srbský nezmar Kozeljnik. Přesto loni takový rok minul. Obě jeho hlavní působiště – The Stone a sólový projekt – mlčela, a i když se přidal k Ophidian Coil, na jejich loni vydaném ípku „Denial | Will | Becoming“ se ještě nepodílel. Letos už je ale situace jiná, protože už s kapelou Kozeljnik vypustil do světa půlhodinku nové muziky – „Death Gives Unto Life“. Kozeljnik – myšleno skupina – nevydali desku už pěkně dlouho, je to celých šest roků od „Deeper the Fall“. Svou produkci před třemi lety prezentovali s EP „Null: The Acheron of Multiform Negation“ a letošní počin je rovněž jen ípko. Na druhou stranu, minialba jsou u Kozeljnik(a) co do stopáže výživná, tak alespoň něco. Kozeljnik (fakt ...

  • Ritual Death – Ritual Death

    4.9.2016

    H.

    Ritual Death - Ritual Death

    Sledovat slavné kapely je jednoduché. Jsou všude vidět, všude se o nich píše. Ve většině případů ani není nutno tento stav dále přiživovat a psát o nich dál, když už bylo napsáno takřka a když už to dělají jiní. Naopak hledat v zapadlých končinách prohnilého podzemí je mnohem více vzrušující a zajímavější. Dá to práci, ale jsou i případy, kdy to nese své ovoce a vykoukne na vás něco skutečně dobrého, leckdy i lepšího než ta navoněná velká jména, jaká na vás koukají z obálek časopisů a headlinerských slotů festivalů. A přesně to se týká Ritual Death. Na druhou stranu, v tomto případě to možná trochu přeháním, protože nebyl zas takový problém Ritual Death nalézt. Jistě, jedná se o tajemnou formaci z mrazivého severu; sestava – neznámá (hádám však, že půjde o nějaké zkušené muzikanty); status – ...

  • Isgärde – Jag enslig skall gå

    28.8.2016

    H.

    Isgärde - Jag enslig skall gå

    Isgärde je jednočlenným projektem se vším všudy. Za touhle skupinou stojí jistý Somath, který debutovou desku „Jag enslig skall gå“ kompletně složil, nahrál i vyprodukoval. Pouze mastering svěřil do rukou někoho jiného a na nemetalové intro „Isgärde“ a outro „Korpen“ si pozval hosty. Aby toho nebylo málo, tak hned zadní obal nahrávky hrdě křičí do světa, že domovinou Isgärde není kontinentální Švédsko, nýbrž ostrov Öland, jemuž je nakonec celá nahrávka i věnována. Vcelku amatérský přebal „Jag enslig skall gå“ (vůbec bych se nedivil, kdyby si i ten Somath vyrobil sám) věští, že zde půjde buď o blackmetalovou nudu, anebo nenápadnou podzemní chuťovku, jež v sobě skrývá víc, než se na první pohled může zdát. Poslech ovšem ukáže, že správně je bohužel ta první možnost, jelikož „Jag enslig skall gå“ je vcelku průměrným cvičením ...

  • Disharmonic – Carmini mortis [Omicron Omega]

    25.8.2016

    H.

    Disharmonic - Carmini mortis [Omicron Omega]

    S italskými okultisty Disharmonic se na našich stránkách nesetkáváme prvně. Již v minulosti jsme si zde posvítili na minialbum „Il rituale dei non morti“ a desku „Magiche arti e oscuri deliri“ z loňského roku. Dneska se zaměříme na jejich další počin „Carmini mortis “. V jeho případě ovšem bude docela zásadní si nejdříve objasnit, co je tahle nahrávka vůbec zač. A v předstihu mohu prozradit, že v tom svou roli bude hrát i jmenované EP. Pro plné objasnění okolností si dejme historické okénko. Disharmonic začali hrát na konci 90. let a posléze se rozpadli v roce 2003 s jedním albem na kontě a s rozpracovaným následovníkem, k jehož vydání už ovšem nedošlo. Obnova činnosti přišla v roce 2011, kdy Disharmonic navázali na rozdělaný materiál, počin dokončili a vydali jej pod názvem „Carmini mortis“. Šlo o koncepční desku o smrti… nebo ještě lépe řečeno: ...

  • Khanus – Rites of Fire

    21.8.2016

    H.

    Khanus - Rites of Fire

    Některým skupinám to chvíli trvá, než se vyhrají do skutečně zajímavé podoby. Jiným se to nepovede nikdy. A pak je tu ještě ta sorta kapel, jež nabízejí hodně kvalitní muziku již od svého debutu. Do poslední jmenované množiny patří i finští Khanus – byť je pravda, že zde v pozadí nestojí teenageři, co právě vzali do ruky svoje první kytary, ale třicátníci, kteří už mají zkušenosti a něco nahráno. To ale nic nemění na tom, že debutové EP „Rites of Fire“ za pozornost stojí. Abychom si rozuměli – nejedná se o perfektní a bezchybnou záležitost, to skutečně ne. Rozhodně však není sporu o tom, že se pod krásně zpracovanou obálkou (!) skrývá vysoce zajímavý materiál věštící veliký potenciál do budoucna. A to lze tvrdit i při vědomí toho, že Khanus na své prvotině předkládají jen necelých 14 minut ...

  • The Hexagram – Demo MMXVI

    18.8.2016

    H.

    The Hexagram - Demo MMXVI

    Přestože je „Demo MMXVI“ – ostatně jak už jeho název napovídá – demosnímkem, projekt s názvem The Hexagram není úplně čerstvou záležitostí, jež by vznikla třeba letos nebo loni. Počátky formace se datují do roku 2013, ale tehdy šlo o trochu něco jiného co do stylového zaměření. Slyšel jsem EP „Other Kingdom“, jež vyšlo v březnu 2014, a jednalo se o typického zástupce neurvalé black/hardcorové větve, namátkou něco ve stylu The Secret, Hexis nebo s přivřenýma očima Celeste. „Demo MMXVI“ lze tedy považovat za cosi jako nový začátek – vlastně je tak i prezentován přímo skupinou. Jednak jde o restart žánrový, druhak i o restart geografický. Zemí původu The Hexagram je totiž Ukrajina, ale veškeré indicie nasvědčují, že v mezičase se jediný člen (ano, jde o jednočlenný projekt), který si jen tak mimochodem říká velice úsporně D. (to ...


Hradby Samoty VII.

Od hudebních fandů pro hudební fandy