Minirecenze

  • Huntress – Starbound Beast

    5.12.2013

    H.

    Huntress - Starbound Beast

    Huntress je kapela, okolo níž se během loňského roku, kdy vyšel velký debut “Spell Eater”, vytvořil dost přemrštěný hype, ale upřímně se přiznám, že jsem prvotinu dost okázale ignoroval. Huntress se ovšem podle všeho rozhodli kout železo, dokud je žhavé a dokud je o jejich jméno zájem, takže se sotva ročním odstupem promptně přicházejí s druhou řadovkou “Starbound Beast”, které jsem se už na zoubek milostivě podíval… Skupina evidentně stojí a padá se zpěvačkou Jill Janus, jejíž ksicht se za poslední rok s železnou pravidelností objevoval na každém větším serveru o metalu, ale o ostatních členech člověk skoro ani neví, že existují. Ale proč ne, některé kapely prostě toho jasného lídra mají a funguje to; proč ne, zvlášť když je Jill výrazná (asi ne nadarmo dřív fotila pro Playboy). Nicméně hlavní je u zpěvačky samozřejmě zpěv a ...

  • Humano – Humano

    5.12.2013

    H.

    Humano - Humano

    Humano je jednočlenný projekt z Argentiny, pod nímž je podepsán jistý Gabriel, jenž v portfoliu žádné jiné kapely podle všeho nemá. Pokud tomu tak doopravdy je a Humano je jeho prvním pořádným hudebním počinem, tak tím spíš si to zaslouží uznání, protože stejnojmenná debutová deska “Humano” je hodně povedenou a zajímavou záležitostí… Humano se pohybuje někde na hranici mezi avantgardním a experimentálním black metalem. Jak se to ve výsledku promítá do samotné hudby, si povíme za maličkou chviličku, ale hned předešlu, že ve finále ta produkce zní hodně neotřele, svojsky a nebojím se říct, že až originálně, což je věc, které si na “Humano” cením asi úplně nejvíce. Co se týče onoho zvuku, tak deska je ve své podstatě dost melodická, ale všechny ty melodie jsou strašně nezvyklé a na první poslech znějí trochu ...

  • Alexanred – Non-Stop Non-Stop

    5.12.2013

    H.

    Alexanred - Non-Stop Non-Stop

    Vzhledem k tomu, že i minirecenze je na jednu tříminutovou písničku dost velká, hurá nejprve na pár suchých informací. Alexanred je nový projekt, za nímž stojí finský muzikant Aleksi Susi, který je známý především jako kytarista mírně zavedenější formace 2 Wolves, jež má za sebou dvě dlouhohrající desky. Nemám tušení, co přesně zmiňovaného Aleksiho vedlo k založení nového bočního projektu, ale vůbec bych se nedivil, kdyby šlo o to, aby si trochu odpočinul u jiné tvorby nebo si prostě vyzkoušel trochu jinou hudbu, než jakou hraje ve své domovské skupině. Nebo alespoň to napovídá jeho první písnička pod hlavičkou Alexanred, “Non-Stop Non-Stop”, která aktuálně vychází jako singl… Přiznám se, že hudbu 2 Wolves nemám nastudovanou do puntíku, ale pár písniček znám (třeba taková “Stars” je fakt skvělá) a podle nich se mi tvorba ...

  • Cultes des Ghoules – Henbane… or Sonic Compendium of the Black Arts

    30.11.2013

    H.

    Cultes des Ghoules - Henbane

    Tak se přiznejte, kolik z vás někdy slyšelo o kapele Cultes des Ghoules… no, moc vás tedy není, ale to vůbec nevadí, protože od toho je tu tenhle text, abyste se dozvěděli o jedné z nejlepších black metalových desek letošního roku, protože přesně tím – minimálně tedy pro mě osobně – opus s názvem “Henbane… or Sonic Compendium of the Black Arts” je. Recept je vlastně docela jednoduchý, jak se ovšem ukáže, maximálně funkční. Ve své podstatě jde jenom o hodinu dost podzemního black metalu, navíc jen na ploše pouhých pěti písní, tudíž je asi zřejmé, že nepůjde o úplně lehce vstřebatelnou záležitost. Takhle řečeno to asi nezní jako něco, z čeho by si měl člověk okamžitě ucáknout do trenýrek, ale jakmile si “Henbane… or Sonic Compendium of the Black Arts” pustíte, už během prvního poslechu ...

  • Larva – Where the Butterflies Go to Die

    29.11.2013

    H.

    Larva - Where the Butterflies Go to Die

    Elektroniku sice v poslední době poslouchám docela hodně, ale zas tolik tu o ní nepíšu, a když už se tak stane, vždycky je to v pozitivním duchu, až by se mohlo zdát, že to dobré hodnocení u mě ty diskotéky mají předplacené. Dnes si tedy dáme jedno dark electro, které zas tak slavně nedopadlo… ne, že by to byla sračka, jistá zajímavost v tom určitě je, ale není to úplný majstrštyk… Španělský projekt Larva vznikl už někdy na konci 90. let pod jiným názvem, pod tím současným funguje od roku 2003 a nějakých pár desek už za sebou má, takže by se určitě dalo čekat, že novinka s nádherným titulem “Where the Butterflies Go to Die” (to nebyla ironie, fakt je ten název super) nějakou úroveň mít bude, což sice vlastně i má, přesto ...

  • Selena Gomez – Stars Dance

    28.11.2013

    H.

    Selena Gomez - Stars Dance

    Nečekal bych, že to řeknu, ale je to vážně super. Debut americké hvězdičky Seleny Gomez se totiž opravdu povedl… ano, je to stále rádiový popík pro masy, ale provedený moc příjemným způsobem. Nedávno jsem tu v téhle rubrice nadával na hudební impotenci “Bangerz” od kolegyně Miley Cyrus, což bylo album hodně tupé i na poměry komerčního popu… právě “Stars Dance” ale ukazuje, jakým způsobem bych si ten střední proud představoval. Je to sympatické, uvolněné, hezky chytlavé, ale ne přespříliš vtíravé a otravné, celkový dojem z nahrávky mám ne jenom dobrý, ale dokonce výborný. Nejprve jsem se zamiloval do druhého singlu “Slow Down” a bál jsem si pustit celé album, abych nebyl zklamaný, ale když jsem to konečně udělal, byl jsem překvapen. Obzvláště od té doby, co jsem z přehrávače vyhodil čtyři sice ...

  • Saltatio Mortis – Das schwarze Einmaleins

    28.11.2013

    H.

    Saltatio Mortis - Das schwarze Einmaleins

    Pokud naší skromnou stránku sledujete už nějaký čas, asi jste si všimli, že tu čas od času tuze rádi spíláme německým pseudo folkovým slátaninám, které mnozí z nás považují za totální žumpu rockové hudby, ale když tak nad tím přemýšlím, většinou se to nese jen v duchu neurčitých narážek, moc takových kapel se tu ve skutečnosti neprobíralo. Důvody jsou dva… jednak se většinou jedná jen o lokální záležitosti pro německy mluvící země, protože kdokoliv jiný než Němci pověstní svým kýčovitým vkusem by se z toho poblil, jednak na to jednoduše nemáme žaludek. Nyní se ovšem na jeden takový hnůj podíváme – Saltatio Mortis. Ti českému posluchači nemusejí být neznámí, protože už měli tu čest na našem území vystupovat (nebo spíš my jsme měli tu smůlu, že tu byli). Jen pro zajímavost na začátek – novinka “Das schwarze Einmaleins” ...

  • Locrian – Return to Annihilation

    28.11.2013

    H.

    Locrian - Return to Annihilation

    “Return to Annihilation” je na první pohled poměrně nenápadná deska. Tento dojem při úvodním poslechu může podpořit i úvodní skladba “Eternal Return”, která je asi tou nejméně záživnou položkou počinu a člověk by podle ní řekl, že půjde o nahrávku, která bude spíše operovat v oněch v současné době tolik oblíbených post-žánrech. Jak se ovšem záhy ukáže, obojí je tak trochu klam. Jakmile totiž člověk dá “Return to Annihilation” šanci, to album dokáže opravdu vyrůst a po celý zbytek své délky nabízí už jenom kompozice, které první song s naprostým přehledem strčí do kapsy. Pokud byste se mě zeptali, úvodní písničku bych s klidem vyrazil pryč a nechal desku začít až s “A Visitation from the Wrath of Heaven”, s níž Locrian konečně rozehrávají v hlavičce napsanou žánrovou kombinaci black metalu, který jako black metal ...

  • Svart Crown – Profane

    22.11.2013

    H.

    Svart Crown - Profane

    No, tak tahle deska se pro mě stala obrovským překvapením. Což o to, už minulé “Witnessing the Fall” z roku 2010 bylo hodně dobré, nicméně i přes jeho nepopiratelné kvality a všeobecné nadšení z té desky se mi to “jenom” líbilo, neposadilo mě to však na prdel, byť šlo té nahrávce vytknout jen máloco, v podstatě vlastně nic. Co ovšem nebylo minule, to nastalo letos s celkově třetím dlouhohrajícím albem “Profane”… Svart Crown dali dohromady materiál, který doslova zabíjí, ničí a drtí. Francouzi svou novinkou nemilosrdně cupují veškerou konkurenci a zcela upřímně říkám, že nevím o tom, že by někdo letos v rámci black / death metalu vydal počin alespoň srovnatelných kvalit. Celým “Profane” prostupuje obrovský tlak a všechny skladby do jedné jsou neskutečně intenzivní. Nahrávka – jak po skladatelské, tak i po zvukové stránce – ...

  • Malvoisie – Weltschmerz

    22.11.2013

    H.

    Malvoisie - Weltschmerz

    Zatímco kolega pode mnou je z “Weltschmerz” poměrně nadšený, moje pocity z desky jsou více než rozporuplné. Nejde o to, že bych nebyl schopen podobnou muziku ocenit, protože by to bylo až příliš “mimo”, mně podobné úchylnosti vůbec nevadí, ba právě naopak se mi to líbí a dost něco na tenhle způsob vyhledávám, ale samozřejmě nesežeru úplně všechno, pořád v tom musím cítit nějakou atmosféru a kvalitu (ať už danou čímkoliv), ale to jsem u Malvoisie tak nějak nenašel. Nejde o to, že by ta muzika byla úplně marná, to rozhodně není, vlastně se na “Weltschmerz” najdou i motivy, které bych se nebál označit za vyloženě skvělé… a většinou se jedná o ty pomalejší pasáže. Jenže na druhou stranu se zde vyskytují i momenty, které mi přijdou vyloženě debilní, a říkám si, jestli to Malvoisie nemysleli spíš jako ...

  • Ars Macabra – III

    22.11.2013

    H.

    Ars Macabra - III

    Nevím, jestli je to jen můj pocit, ale italská smečka Ars Macabra mi od té doby, co jsem se s ní poprvé potkal, přijde jako kapela, která se za každou cenu snaží působit jakýmsi okultním dojmem. To první setkání proběhlo až v letošním roce, přestože formace vznikla již na konci 90. let a letos v lednu vydala svou třetí řadovou desku “III”. Upřímně s tím okultismem nemám problém, mně se podobné věci líbí a mám rád, když ten black metal kolem sebe má nějakou auru nebo atmosféru, jakkoliv to nezúčastněnému pozorovateli může přijít jen jako divadélko a pozlátko. Bezpodmínečně ovšem vyžaduji, aby to bylo podpořeno i kvalitní muzikou. Ars Macabra se na první pohled tvářili, že by to mohli splňovat, hlavně obálka a název obligátní římskou číslicí vzbuzoval docela očekávání, ale když jsem si ...

  • The Browning – Hypernova

    21.11.2013

    H.

    The Browning - Hypernova

    Američané The Browning mě před dvěma lety opravdu hodně zaujali svým debutem “Burn This World”, který spojil energii moderních metalových žánrů s velmi našlapanou elektronickou složkou, což se mi v době, kdy zrovna rostl můj zájem o jakoukoliv elektronickou muziku, setsakra trefilo do noty. Nešlo ovšem o nějaké chvilkové pobláznění, jelikož mě “Burn This World” velmi bavilo i s odstupem času a v průběhu všech měsíců od vydání až dodnes jsem si to album čas od času s obrovskou chutí pustil. Nabízela se samozřejmě otázka, jak The Browning dokážou na svojí parádní prvotinu navázat další deskou, která nakonec nedávno vyšla pod názvem “Hypernova”… Po hudební stránce se toho moc nezměnilo, vlastně až na výjimky v podobě dvou písní skoro vůbec nic, přičemž právě tenhle naprosto minimální posun je asi tím největší nedostatkem “Hypernova”. Nutno ovšem dodat, že vzhledem k tomu, ...

  • Nervecide – Impermanence

    21.11.2013

    Zajus

    Nervecide - Impermanence

    Je až neuvěřitelné, jak snadné dnes může být nahrání alba. S pomocí počítače a kytar si v obýváku můžete vytvořit metalový klenot (v ideálním případě), snad jen vokály pořád chtějí studio či alespoň zkušebnu. Tak si nejspíše počínal Giorgio Benedetti, italský multi-instrumentalista vystupující pod jménem Nervecide. Benedetti je studentem školy klasického death metalu, lépe řečeno jeho nejextrémnějších odnoží. S nepatrnou příměsí grindcoru a špetkou industriální nálady se hlásí na debutu “Impermanence”, který nese nejen ty dobré známky zmíněných žánrů, ale bohužel také ty špatné. “Impermanence” je ukázkový nářez plný technického riffování, bicích salv a nečitelných vokálů. Oproti žánrovým špičkám však jeho hudba postrádá jednu klíčovou esenci, a to onu masivní nezastavitelnou drtivost, která položí posluchače na lopatky. Je to dáno zvukem, který je – a zde již budu ...

  • ██████ – Demo

    17.11.2013

    H.

    nic - Demo

    Jak asi může vypadat muzika kapely s tak prapodivným jménem jako ██████… tedy vlastně bez názvu, jen nečitelný útvar, jemuž se někdy z technických důvodů říká prostě nic. Ve skutečnosti může jít o opravdu výtečnou záležitost… vlastně ani ne může jít, ale opravdu jde, jak dokazuje letos vydaný demosnímek s názvem stejně prostým, jako je název samotné skupiny, čili v podstatě žádným. Vezměme to ale od začátku. Ačkoliv se v podstatě jedná o post-black metal, svým vyzněním má demo ██████ relativně daleko k hudbě, kterou si pod tímto pojmem já osobně představím – a to i přesto, že se to zde formálně nachází. Mám tím na mysli – mimo jiné – třeba střídání klidnějších pasáží, které tvoří takové ty typické zvukomalebné plochy, díky nimž jsou všechny ty post-záležitosti tak zajímavé, s black metalovými výbuchy… a zejména obrovský ...

  • Fyrnask – Eldir Nótt

    16.11.2013

    H.

    Fyrnask - Eldir Nótt

    Německý jednočlenný projekt Fyrnask se pro mě stal jednou z těch záležitostí, které si seženete jen tak náhodou a čekáte, co se z toho vyklube… a ono se z toho vyklube něco, co vás doslova posadí na prdel. Pod obalem s hejnem bílých holubic na černém pozadí, což je na poměry black metalu motiv poměrně nezvyklý, se totiž ukrývá neuvěřitelně silná deska, již bych se rozhodně nebál označit za skvost. Úvod “Eldir Nótt” obstarává bezejmenné intro, které se stupňuje hodně pozvolně, ale velice dobře graduje a člověka opravdu dokáže navnadit na to, co se má dít v následujících 50 minutách. Hned s první regulérní skladbou “Vigil” pak Fyrnd, jediný člen Fyrnask, zcela zřetelně ukazuje, proč ode mě jeho dílo dostává tak vysoké hodnocení. Pokud občas řeknete, že vás některé album doslova pohltí, tak zde je to přesně ten případ. ...

  • Lucid Coma – …on and on ‘Till the Break of Dawn…

    14.11.2013

    H.

    Lucid Coma - …on and on 'Till the Break of Dawn…

    Když jsem zahlédl žánr, docela rychle mě hudba Lucid Coma začala zajímat. Nemůžu si pomoct, ale industriální doom metal křížený s ambientem mi zní jako hodně slibná kombinace. Když k tomu připočtu docela zajímavou obálku a také fakt, že v případě “…on and on ‘Till the Break of Dawn…” jde o EP v délce 17 minut – což je čas, který se dá přežít i tehdy, jedná-li se o dost blbou muziku – pouštěl jsem se do minialba s docela slušnou zvědavostí. Hned na začátku se na člověka vybalí sound jak z roku raz dva. Trocha hledání a ejhle – Lucid Coma je jednočlenný projekt, jehož posledními počiny jsou tři dlouhohrající desky z roku 2003 (ano, všechny tři) a od té doby ani ťuk. Po deseti letech ničeho se Lee McNamara, hlavní postava projektu, rozhodl vypustit právě “…on and on ...

  • Vhöl – Vhöl

    13.11.2013

    H.

    Vhöl - Vhöl

    Nedávno vzniknuvší projekt Vhöl ze Spojených států amerických se na první pohled tváří dost zajímavě už jen díky své sestavě, v níž se potkávají dva členové progresivní kapely Hammers of Misfortune, člen stoner metalových YOB a navrch bubeník Aesop Dekker z Agalloch. To je kombinace jmen, která vzbuzuje docela slušné očekávání… Hned na začátek ale můžu prozradit, že mě stejnojmenný debut Vhöl příliš nechytnul… vlastně tedy skoro vůbec. Hlavní problém desky tkví v tom, že je strašně nesourodá a nevyrovnaná. Stačí se jen podívat na výše vypsaný žánrový mišmaš a už člověk začne tušit něco nekalého, protože dát dohromady zrovna takovéhle žánry, aby to mělo hlavu a patu, nevypadá jako zrovna lehký úkol… a Vhöl jej nezvládli zrovna přesvědčivě. Deska působí v základě black metalově, ačkoliv black metalová vlastně moc není, ...

  • Monomyth – Momomyth

    10.11.2013

    H.

    Monomyth - Momomyth

    Různé krautrocky, spacerocky a další psychedelie jsou záležitosti, které mi v posledních měsících strašně zachutnaly, nicméně jich poslouchám docela málo, jelikož si pečlivě vybírám – a zatím vždy jsem měl šťastnou ruku… U Monomyth to ovšem zpočátku vypadalo, že mi štěstí došlo… naštěstí pouze vypadalo. První poslech, který jsem ve společnosti stejnojmenného debutu těchto holandských psychedeliků absolvoval, byl totiž z kategorie těch letmých, tudíž jsem si na tom jaksi nevšiml něčeho zvláštního. Jakmile jsem se však při druhé seanci začal na hudbu soustředit, Monomyth mě okamžitě měli, ta deska mě takřka ihned totálně pohltila. Všechny kompozice jsou delšího rázu a rozjíždějí se trochu pomaleji, ale postupně narůstají a všechny gradují ve fenomenálních závěrech – což neznamená, že by ono postupné gradování a stupňování atmosféry nebylo taktéž fenomenální. Mimoto postupně narůstá ...

  • Ereb Altor – Fire Meets Ice

    8.11.2013

    H.

    Ereb Altor - Fire Meets Ice

    Ereb Altor, kteří jsou formálně vlastně jen vedlejším projektem několika členů doom metalových Isole (ačkoliv třeba já osobně mám radši hudbu Ereb Altor než Isole), se nikdy netajili tím, že prvotním podnětem ke vzniku téhle kapely bylo vzdát hold nesmrtelnému odkazu legendárních titánů Bathory. Pánové tak ale nechtěli učinit hraním coverů, nýbrž svou vlastní tvorbou, jež se ponese v duchu vikinského období Bathory. Stalo se a výsledkem byly dvě desky “By Honour” (2008) a “The End” (2010), z nichž zejména ta první jmenovaná je opravdu hodně povedená a osobně ji považuji za jeden z nejlepších tributů Bathory. Následně si ovšem Ereb Altor sami (a zcela správně) uvědomili, že na tom nelze stavět donekonečna a se třetí deskou “Gastrike” se v loňském roce pohnuli spíše do black metalovějších vod, přestože onen viking metal zde ...

  • Annorkoth – The Last Days

    7.11.2013

    Skvrn

    Annorkoth - The Last Days

    Podíváme-li se na diskografii ruských Annorkoth, zjistíme, že za tříletou historii tohoto one-man projektu vyšlo několik demíček, čtyři desky a téměř trojnásobný (!) počet splitek. Z toho plyne, že kvantita vítězila nad kvantitou a sama ústřední postava B.M. již po dvou letech uznává, že úroveň předchozích počinů nebyla moc valná. “The Last Days” je tedy pátým dlouhohrajícím počinem kapely, která od zběsilého tempa vydávání počinů naštěstí ustupuje. Základem hudby Annorkoth jsou bezesporu všudypřítomné klávesy, překrývající nenápadnou kytarovou linku. Kytary jsou zastrčeny do pozadí opravdu hodně, nicméně v případě Annorkoth to vůbec nevadí a zvuk je nastaven velice zajímavě. Mimochodem díky faktu vysoké důležitosti kláves byl projekt vyškrtnut po slovní přestřelce z Encyclopaedia Metallum.


Od hudebních fandů pro hudební fandy