Minirecenze

  • Fire! Orchestra – Exit!

    14.6.2013

    Zajus

    Fire! Orchestra - Exit!

    Některá alba si kladou za cíl sofistikovanost, jemnost a eleganci. Jiná ho mají zcela jiný – ničit. “Exit!” je kombinace obojího, ovšem oné druhé složky na něm naleznete mnohem více. Kdo by však čekal, že mluvím o nějakém promyšleném nihilistickém black metalu, bude zklamán. Fire! Orchestra jsou big band, hrají tedy odnož jazzu, jejíž kořeny sahají až do dvacátých let minulého století. Jenže jak již přídomek “experimental” napovídá, rozhodně nejde o čajíček hodný našich prapradědů. Fire! Orchestra tvoří tři členové kapely Fire! a dalších dvacet čtyři hudebníků, mezi kterými najdeme množství bubeníků, basáků, kytaristů, saxofonistů, trumpetistů, i hráče na trombon či tubu. Hlavně však také pět vokalistek, které činí některé momenty alba “Exit!” vysloveným peklem. První ze dvojice skladeb je se stopáží okolo 20 minut kratší a také mnohem přístupnější ...

  • Mechanical Swan – Black Dawn Romance

    13.6.2013

    Mechanick

    Mechanical Swan - Black Dawn Romance

    Mechanická labuť je hračkou italského muzikanta a zvukaře jménem Truzzi Federico. Přesněji řečeno, Mechanical Swan je jednou ze tří jeho kapel. To co hrají, označují na Facebooku jako “rock-gothic elettronico”. Pojďme se na to podívat blíž… “Black Dawn Romance” má opravdu pěkný obal. Čistým nezavádějícím způsobem důstojně prezentuje a vyvolává pocit, že uvnitř by se mohlo schovávat něco dobré muziky. Obal je dokonce ještě o něco upřímnější než tvrzení, že skupina hraje rock/gothic, protože tohle úplnou pravdou není. Když to, co Mechanická labuť hraje, pojmenuju jako romantický pop-rock se vsuvkami metalově zkreslených kytar, jistě nic nezkazím. Evokují například skupinu HIM až na to, že zpěvák prostě nemá gotický přednes. No a hlavně díky tomu Mechanical Swan sklouzávají často do popu, podobnému tomu z komerčních rádií. Celá šťáva alba je vložena ...

  • Antigama – Meteor

    6.6.2013

    Stick

    Antigama - Meteor

    Polsko je země, která se může chlubit talentovanými muzikanty především ve vodách extrémní muziky. Vždyť jedny z nejpřednějších death metalových spolků současnosti pochází z Polska. Nejčerstvějším počinem z luhů a hájů našich severovýchodních sousedů, se kterým jsem měl tu čest, jsou Antigama. Jejich již šestý počin nese název “Meteor” a je zjevné, že tu na amatérismus jakékoliv podoby nezbylo místo… Čtveřice totiž šlape jako dobře seřízený stroj, poháněný mašinérií bicích Pawla Jaroszewicze, který se ke kapele přidal v loňském roce a je známý ze svého působí například u Decapitated, což samo o sobě je pěkná vizitka. Hráčsky nejde o nijak ekvilibristické dílo, přesto se technicky pohybuje na relativně vysoké úrovni. Nechybí rychlé death metalové riffy, zasahující do teritoria technického deathu, stejně jako typické grindcorové zdrhačky, i když ty nejsou nejvýraznějším riffem. Osobně mě nejvíc potěšilo, když na mě ze skladeb ...

  • The Meads of Asphodel – Sonderkommando

    26.5.2013

    Stick

    The Meads of Asphodel - Sonderkommando

    Cože? Deska pojmenovaná “Sonderkommando”? Ale netřeba mít strach, prvotní “pro-nazi” pocit se ztratí s prvními tóny desky. Z celého alba totiž sálá velmi provokativní nadhled a cit pro ironii. Pohoršeni budou snad jen opravdu útlocitní. Britští The Meads of Asphodel v letošním roce přišli se svou pátou deskou a je jasné, že jejich experimentální pojetí žánru black metalového (a nejen jeho) pokračuje pořád na plné obrátky. Takovým elementárním shrnutím toho, o čem vlastně jejich muzika je, se stává už úvodní titulka, překračující 12 minut hracího času. To je v pravdě velké sousto na strávení hned při začátku. Ale při tom, jak je vše kompozičně provrstvené, promyšlené to uteče jako nic. Přes Hitlerův projev se dohrabeme do floydovských pasáží, které jsou rázem přejety nekompromisní black metalovou mašinou, od které střílejí melodické vyhrávky na všechny strany. Takhle napsáno to ...

  • Bradi Cerebri Ectomia – Supreme Heterozis

    2.5.2013

    Stick

    Bradi Cerebri Ectomia - Supreme Heterozis

    Další kapelka věnující řádně krvavému goregrindu. Tentokrát z Běloruska. Tečka. Tím bych asi mohl skončit. Tahle deska totiž nepřináší na grindové pole nic nového ani nikterak vzrušujícího. Jen miliontou variaci na miliontou variaci milionté variace. Grind jako okrajový žánr má u nás celkem zažitou tradici a scéna je dost rozvětvená a tím pádem má taky dost fanoušků. Ti pak nadšeně vyposlechnou téměř jakýkoliv “bordel”. Já osobně mám grind radši naživo, kdy se člověk vážně může vyblbnout a vybít při pořádném pogu. Na desku se pak takové koule ale přenášejí těžko a tím pádem pro mě spousta desek postrádá kouzlo. To je případ i “Supreme Heterozis”, které vyšlo v březnu u českého vydavatelství Bizarre Leprous. V rámci žánru je deska relativně dlouhá, bezmála 35 minut, a skladby většinou dosahují téměř dvou minut. A nic ...

  • Pensées nocturnes – Nom d’une pipe!

    1.5.2013

    Licee

    Pensées Nocturnes - Nom d'une pipe!

    Milovníkům depresivního black metalu jistě neunikla francouzská kapela Pensées Nocturnes, která má tento rok již čtvrté album v pořadí. Správně bych však měla mluvit pouze o jednom člověku, a sice Vaerohnovi, protože veškeré nástroje a vokály spadají jen na jeho vlastní bedra. Ani zaškatulkování do hudebního žánru není v případě nového alba tak přesné. “Nom d’une pipe!” nám totiž nabídne směsku avantgardy, jazzu i starých lidových písní, to vše zasazeno do black metalového pozadí s operním zpěvem v doprovodu opravdu zoufalého growlu. A jak už samotná obálka napovídá, bude to velkolepé představení. Jenomže toto představení pro mě samotnou nebylo tak zábavné, jak se na první pohled zdálo. Musím sice uznat, že na to, že to skládal jeden člověk, je to obdivuhodný výkon, ale na druhou stranu se snažil vytvořit až tak moc šílený a avantgardní ...

  • Go-Zen – Hitoshizuku

    23.4.2013

    Stick

    Go-Zen - Hitoshizuku

    Japonci Go-Zen jsou dalším produktem z lůna českého vydavatelství Bizarre Leprous Productions, se kterým mám v krátké době čest. Tou první vlaštovkou byli mnou nedávno recenzovaní Češi БУТ, jejichž způsob grindingu zdál se mi uspokojujícím. Go-Zen však vycházejí z trochu jiných kořenů a grindového území. Nehrají tolik na vážnou notu a kritiku společnosti, spíše svůj styl berou s nadhledem, není jim cizí gore tématika (stačí se podívat na obálku alba “Hitoshizuku”), ale ani zdravá porce humoru. Občas se můžete dočíst srovnávání s českou grindovou veličinou Jig-Ai, ale ta podobnost není zas tak markantní. Nicméně se hoši v rozhovoru v Pařátu přiznali k tomu, že je připodobňování k Jig-Ai velice těší. Jak už jsem řekl, hlavním proudem v muzice Go-Zen je goregrind, těžce říznutý hrubozrnným death metalem. Číselník skladeb se zastavuje na čísle 21 a celková hrací plocha zabírá jen ...

  • Бут – Call for Nemesis

    20.4.2013

    Stick

    Бут - Call for Nemesis

    Jihočeští БУТ jsou tvořeni zkušenými harcovníky, za všechny jmenuji především bubeník Zbyna, který působil v grindové úderce Ingrowing. Doplněn je o kytaristu Honzu z Uprise, Exhale, basáka Kennyho (Den za dnem) a zpěváka S.I.D.a (ex-Scrab Plastic). Ostudu českému grindcoru rozhodně nedělají a stydět se za svou porci muziku pod názvem “Call for Nemesis” vůbec nemusí. Ani ne půlhodinový materiál obsahuje obsahuje 20 skladeb toho nejryzejšího oldschoolového grindu à la Napalm Death či Terrorizer, čili žádné sraní s paní, jen poctivý nářez, přesto ale nelze jejich tvorbu označit jako nenázvuhodnou prasečinou. Zvuk je na albu velmi solidní, slyšet jsou všechny nástroje a oceňuju i organické bicí a především (!) syrový pěvecký projev, který se obejde bez všelijakých prapodivných skřeků, chrochtání, blití, skučení a mašinkových úprav, což činí z БУТ pro mě velice poslouchatelnou a zábavnou záležitost. ...

  • Duobetic Homunkulus – Ani já, ani ty, robit něbudzeme, šedněme do koča, vozit še budzeme.

    12.4.2013

    Stick

    Duobetic Homunkulus - Ani já, ani ty, robit něbudzeme, šedněme do koča, vozit še budzeme.

    Duobetic Homunkulus jsou veselá sebranka. O tom svědčí už ne zrovna zapamatovatelný název jejich posledního počinu. Na koleni složená a nahraná nahrávka je vypiplaná do největších detailů, tudíž vás ani nenapadne, že to všechno se nahrálo na počítači a slepilo doma. Rovněž digipackové provedení nemá chybu. Úchylná továrnická atmosféra na mě dýchla hned v první chvíli, kdy jsem jej otevřel. Hoši nešetřili na praštěném názvu alba, nešetřili ani na názvech skladeb. Všechny jsou pojmenované řádně psychoticky (“Jarmilky horizontálního obrážeče Bédy” – to snad mluví samo za sebe) a stejně tak jsou zahrané. Představte si, jak se dechovka zkříží s technickým death metalem avantgardního rázu, a možná dostanete matnou představu o tom, co vlastně tihle dva továrníci vytvářejí. Liché takty, táhlé riffy střídané sekanicemi, běsné bicí, sem tam nečekaná vsuvka (tu harmonika, tu gottovský ...

  • Last Presence – Obsessed with Blood

    2.4.2013

    Stick

    Last Presence - Obsessed with Blood

    Kapela Last Presence byla založena v loňském roce a ve velmi krátké době čtveřice vypustila do světa dvouskladbové demo “Obsessed with Blood”. To by mělo nastínit hudební řeč uskupení. Nahrané svépomocí ve zkušebně samozřejmě neoplývá nijak perfektním zvukem, nicméně i tak se dá říct, že je kvalita ucházející natolik, aby se to dalo bez problémů poslouchat víc jak jednou. Jak to tedy souboru šlape? Na jejich profilu na serveru Bandzone se dozvíme, že hrají metal/crossover, což není zas tak daleko od pravdy. Jejich muzika je opravdu totiž kombinací hardcoru, metalcoru a čistě metalových ozvěn. Lepším dojmem na mě působí první ze skladeb, pojemenovaná stejně jako demo samotné. Po výpravnějším úvodu to totiž Last Presence napálí v plném tempu, nelení ani jeden z členů ansámblu. Na tomto místě musím pochválit pohotové změny tempa, které se tu střídá opravdu často, aniž ...

  • Terra Tenebrosa – The Purging

    29.3.2013

    Licee

    Terra Tenebrosa - The Purging

    Pamatuji si na první poslech Terra Tenebrosa zhruba před dvěma lety, kdy jsem nemohla odolat prohlubujícímu se nadšení svých kamarádů za občasného pronesení: “Už jsi slyšela tu Terru Tenebrosu? Je to výborné!” Dlouho jsem krčila rameny neposkrvněna její temnotou, než jsem přeci jen otevřela dvířka do světa alba “The Tunnels” a nechala se jím naprosto pohltit. Bylo to stejně rychlé, jako by se pod vámi najednou otevřela sama “Terra” a spolkla vás do svých útrob. Ani jste se nestačili nadechnout. Jenomže jak rychle vás album “The Tunnels” sevřelo, tak rychle vás “The Purging” vyplivlo zpět do vašeho pokoje a pouze naznačilo, jaké to “tam dole” bylo. Začátek alba v otevírajících skladbách “The Redeeming Teratoma” a “The Compression Chamber” je ještě dosti specifický pro hutnou, strašidelnou atmosféru, kterou Terra Tenebrosa podávala na první desce. ...

  • Apolokia – Kathaarian Vortex

    15.3.2013

    H.

    Apolokia - Kathaarian Vortex

    Italská black metalová kapela Apolokia vznikla v roce 1994, přičemž její letošní dlouhohrající debut “Kathaarian Vortex” (ano, čtete správně, první řadovka až po 19 letech od založení) zní, jako kdyby byl v roce 1994 i nahrán. Víc k téhle desce vlastně vědět nepotřebujete… Ve své staré éře Apolokia vydali nějaké dva demáče na kazetách, což není nějaká přehnaná aktivita, ale se na přelomu milénia se skupina vytratila úplně. O sedm let později došlo k obnově, po čase se objevilo jedno ípko a v letošním roce tedy konečně první deska. Nicméně jediný rozdíl mezi deskou a demosnímkem je pouze v jejich délce, jinak totiž “Kathaarian Vortex” co do zvuku zní jako nějaký kanální demáč. Bez znalosti kontextu by myslím 99 % z vás hádalo, že jde o nějakou zapomenutou fošnu z Norska první poloviny 90. let, z doby, kdy byl black metal black metalem a kdy ...

  • Koldbrann – Vertigo

    11.2.2013

    Stick

    Koldbrann - Vertigo

    Země: Norsko Žánr: black metal Datum vydání: 25.1.2013 Label: Season of Mist Hodnocení: Stick – 7,5/10 H. – 8/10 Průměrné hodnocení: 7,75/10 Odkazy: web / facebook Norští Koldbrann po dvanácti letech existence přichází teprve s třetí deskou “Vertigo”. A to sedm let po vydání desky “Moribund”. Na desce si během dlouhých let zjevně dali záležet. Řekl bych, že jde o jejich prozatím nejvyzrálejší dílo. Přišli s kvalitním black metalem klasického norského moderního střihu, který je vyšperkovaný perfektním zvukem. Tedy, nachází se tu klasické black metalové palby s blast beaty, stejně jako uvolněné black’n’rollové riffy. Obal z dílny Trine+Kim odzbrojuje svou strašidelnou strohostí. Trochu mi to připomíná propagandistické plakáty. Rozhodně perfektní, líbí se mi to. Z desky cítím jistou spřízněnost se smečkou Taake, která praktikuje podobný styl, přičemž ale Koldbrann stojí stranou na svém vlastním místě. Vcelku nepochopitelně jsou mezi skladby zařazeny krátké, ani ...

  • Australasia – Sin4tr4

    1.2.2013

    Stick

    Australasia - Sin4tr4

    Debutové EP “Sin4tr4” projektu/kapely (?) Australasia je dalším letošním příjemným překvapením. Na začátku se tváří jako další z řady post-rockových výletů do cukrové vaty, nicméně po dvaceti minutách poslechu musíte uznat, že v téhle kapele je něco víc. Dost napovídá i výčet jejích vzorů, protože vedle sebe stojí kapely jako Red Sparrowes, Katatonia, Mogwai nebo Pelican. Především jsou jejich skladby kraťoučké, většina nedosáhne ani tří minut. Ale na krátkém časovém úseku dovede slušně rozsekat. To když příjemné vybrnkávačky vystřídají blast beaty a výrazně zkreslené kytary. V tom je hlavní devíza celého kotoučku, nálady a motivy se přes sebe přelévají jako vlny rozbouřeného moře. Jako perfektní příklad může sloužit druhá skladba “Spine”, která možná i díky své stopáži přesahující čtyři minuty dává plně vyniknout schopnosti plynulého navazování. Upřímně jsem takhle znějící bandu ...

  • Terminate – Ascending to Red Heavens

    27.1.2013

    Stick

    Terminate - Ascending to Red Heavens

    Američtí Terminate z Chicaga mi ihned po stisknutí tlačítka play přivodili celkem šok. Oni totiž nezní ani trochu americky! Oni totiž výrazně vycházejí z klasiků švédského chrastivého death metalu à la Dismember, Entombed. Kdo by čekal zběsilé blast beaty, neočekávané rytmické zvraty a technické finesy, bude muset tuto desku opustit a jít o dům dál, třeba ke švédským Aeon, kteří paradoxně zase spíš jedou v kolejích americké školy brutality. Kapela existuje poměrně krátkou dobu, vznik hlásí před čtyřmi roky (i když si většina sestavy nese nějaké ty zkušenosti z předchozích kapel, většinou lokálního rázu), za tu dobu stihla vydat demo a EP a nyní debutové album, vydané u firmy Selfmadegod Records. Většina repertoáru na desce “Ascending to Red Heavens” je tvořena právě materiálem z prvních počinů kapely, pouze čtyři skladby jsou vyloženě nové. ...

  • Laburinthos – Augoeides

    24.1.2013

    Stick

    Laburinthos - Augoeides

    Vydavatelství Avantgarde Music tento měsíc nabízí samá příjemná překvapení. Po obskurní black metalové záležitosti Situs Magus nám k recenzi předhodili prakticky nemetalovou záležitost v podobě rumunských Laburinthos. Že jste o nich nikdy neslyšeli? Nevadí, pro nás je to také premiéra. Nicméně premiéra velmi příjemná a doufám, že to po první desce nezabalí jako jedna z nadějných kapel, které mohly stát na piedestalu svého žánru. Upřímně řečeno, první poslech byl pro mě docela utrpení, instrumentálně to znělo krásně, ale nějak jsem nepřekousnul zpěv Tonyho Flandorfera a ani jsem to nedoposlouchal. Vůbec nemám tušení, jaké zatmění se mi v hlavě odehrávalo, protože když jsem se k desce vrátil, tak mi nezbylo, než nevěřícně kroutit hlavou nad krásným materiálem, který kapela poskytla. Primární je tu atmosféra pohlcující melancholie, která s prvními tóny úvodní “The Great Brothel of ...

  • Rotten Sound – Species at War

    23.1.2013

    nK_!

    Rotten Sound – Species at War

    Peklo na zemi. Tak by se dalo popsat další z mnoha EP finské grindcorové stálice Rotten Sound. Ruku na srdce, které by se tak ale nazvat nazvat nedalo? Co nás tedy čeká na malém lesklém kotoučku, jehož celková hrací doba jen těsně přesahuje osmiminutovou hranici a na němž najdeme šest nových skladeb? Především brutální a nekontrolované (nekontrolovatelné) zlo. Upřímně si myslím, že hudební styl, jako je grindcore, se nedá poslouchat doma v obýváku po celý den, protože by se z toho člověk mohl přinejmenším lehce pomátnout. Naživo jde ale o úplně jiný druh kávy! Pěkně drsný a ostnatý druh, u kterého nevíte, zda jej dokážete pozřít bez následků. Větší pekelec v kotli si totiž jen těžko dokážu představit a protože jsem již měl s Rotten Sound živě tu čest, těším se na jejich letní vystoupení na festivalu Brutal Assault. Pěkně ...

  • Megascavenger – Descent of Yuggoth

    20.12.2012

    Stick

    Megascavenger - Descent of Yuggoth

    Švédský projekt Megascavenger bude asi pro většinu velkou neznámou. Pokud ale začnu zmiňovat kapely Demiurg, Paganizer, Revolting nebo Ribspreader, tak ti otrlejší death metalisté zbystří. Hlavní postavou tohoto projektu je totiž švédský multiinstrumentalista Roger “Rogga” Johansson, který má prsty ve výše zmiňovaných kapelách, ale i v dlouhé řadě dalších. A jeho záliba ve starém death metalu je zcela evidentní. Na tuhle desku, kterou sám nahrál, si pozval i plejádu zajímavých hostů, aby jeho death metalový guláš pořádně okořenili. U vokálů se vedle Johanssona vystřídala taková esa jako Paul Speckmann (Master), Marc Grewe (Morgoth, Insidious Disease) nebo Dan Swanö (Edge of Sanity). Svými kytarovými sóly na druhou stranu přispěli Patrick Mameli (Pestilence), Jonas Lindblood nebo Eric Daniels (ex-Asphyx). Autorova záliba v hrubozrnném death metalu evropské školy je zcela evidentní. Proto se na nás ...

  • Ill Niño – Epidemia

    13.11.2012

    Maggot

    Ill Niño - Epidemia

    “Chceme být tvrdší! Jo, to je ono, včera nám nechtěli nalejt, protože jsme se tvářili jako slečinky. Jasně, vyhodíme všechny ty solidní texty a místo nich tam narveme jenom klišé. Cože? Jo no jo, ty naše latinský prvky… myslíte, že je ještě vůbec někdo chce? Máte pravdu, taky bych řekl, že o ně nikdo nestojí. Tak víte co? Uděláme z toho jenom další průměrnou řezanici, která neví, kam by se natáhla…” – zápis z porady Ill Niño při produkci desky “Epidemia”. A zatímco metaloví Ill Niño ve své době představovali také jistou formu epidemie, ještě teplá deska s cejchem “Epidemia” nepůsobí v davech fanoušků hysterické reakce ani tak z důvodu spokojenosti, jako spíše z důvodu naprosté průměrnosti. Skutečně, natolik charakterističtí a divocí zástupci Latinské Ameriky momentálně nenabízí nic ze své exotické unikátnosti. ...

  • Steve Harris – British Lion

    17.10.2012

    Onotius

    Steve Harris - British Lion

    Myslím, že Stevea Harrise, baskytaristu a skladatele legendárních Iron Maiden, vskutku není třeba představovat. Jeho domovská skupina je koneckonců heavy metalovou ikonou, jež se může pyšnit mnoha zásadními deskami a těšit se obdivu kvant fanoušků i hudebních kritiků z celého světa. Nemá smysl podrobněji líčit její specifický hudební projev, pochybuji, že se mezi čtenáři nalezne někdo jejich hudby neznalý. Tentokrát se ovšem již zmiňovaný hudebník rozhodl ukrátit nám čekání na novou desku vydáním svého sólového debutového (a lehce vlastenecky nazvaného) počinu “British Lion”. V Iron Maiden není projekt takovéhoto typu žádnou novinkou, vzpomeňme si na všechna alba, která vyšla pod jménem zpěváka Bruce Dickinsona. Steve mohl ovšem potěšit své fandy i tím, že celé album umístil zdarma k poslechu na své oficiální stránky. Jak to tak bývá, fanoušci očekávající od tohoto projektu další ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy