Minirecenze

  • Ava Inferi – Blood of Bacchus

    9.6.2009

    H.

    Ava Inferi - Blood of Bacchus

    Deska “Blood of Bacchus” od Ava Inferi zní přesně tak, jak vypadá její obal. Podívejte se na obálku a zamyslete se. A přesně takovou atmosféru bude mít i hudební náplň alba. Alespoň u mě to tak fungovalo. Těžko se popisují pocity z takové pomalu se táhnoucí hudby. Na místě by možná byly slova jako “přírodní”, “svobodná” nebo “plynulá”. Nikam se nespěchá, trpělivě budovaná atmosféra a gradace jednotlivých písní je jedním z poznávacích znaků “Blood of Bacchus”. Introvertní hudba, kterou si po cestě autobusem prostě nemůžete vychutnat. Přestože většina lidí si Ava Inferi pamatuje jako kapelu bývalého kytaristy z Mayhem, je to už dávno zbytečné to pořád připomínat. Z Norska do Portugalska je totiž pořádný kus cesty a Ava Inferi si žije svým vlastním životem. Tato dvě uskupení se prostě nedají srovnávat. Ani se nechce věřit, že se na hudbě ...

  • Old Man’s Child – Slaves of the World

    29.5.2009

    H.

    Old Man's Child - Slaves of the World

    Před mnoha dávnými věky, kdy byl underground opravdu undergroundem a po black metalové scéně se neproháněli tuny trapných pozérů, vznikli i Old Man’s Child. Tehdy ještě jako regulérní kapela přežili až dodnes, i když teď působí v podobě jednočlenného projektu Galdera, který později nastoupil i do Dimmu Borgir. Ti jsou dnes pro něj skupinou číslo jedna, tudíž se Old Man’s Child věnuje jen v přestávkách mezi jejich alby. A protože Dimmu Borgir v poslední době zrovna nehýří aktivitou a většina členů se rozprchla do svých bočních projektů, Galderova cesta tudíž vedla logicky k Old Man’s Child a nové desce “Slaves of the World”. Old Man’s Child vždy patřili spíš do melodičtějšího ranku black metalu, přesto si nikdy nevysloužili opovržení “true” fandů black metalu. Snad to bude tím, že Galder nesází na klávesové zpívánky, ale hlavní zůstává kytarový projev a klávesy ...

  • Mantic Ritual – Executioner

    14.4.2009

    Earthworm

    Mantic Ritual - Executioner

    Mantic Ritual, thrash metalová kapela z Pittsburghu, nedávno vydala svůj debut “Executioner” pod vydavatelstvím Nuclear Blast a James Hetfield (Metallica – vokály, rytmická kytara) jejich album označil za nejlepší debutové album letošního roku (a to teprv začalo jaro). Není to zvláštní? Jak se mohla neznámá kapela dostat ihned pod značku Nuclear Blast a jak získala uznání takové osobnosti, jako je James Hetfield? Protože, jak se zdá, je toto album jedno z těch, které mají tendenci vrátit klasický thrash metal zpět na vrchol. Ano, poslechem této desky se vracíme do 80. let, k začátkům takových velikánů, jako jsou Metallica, Exodus, Testament nebo dokonce i Overkill. Mantic Ritual si bere příklad právě z těchto kapel a rozhodně se nebojí to ukázat. Hned po chvíli poslouchání první písně “One by One” uslyšíte velký vliv Metallicy a Exodus ...

  • This Ending – Dead Harvest

    12.4.2009

    Seda

    This Ending - Dead Harvest

    “Dead Harvest” je teprve druhým albem těchto švédských death metalistů. Pokud vám název skupiny nic neříká, tak fanouškům Amon Amarth určitě připomeneme jméno bubeníka této skupiny, Fredrika Anderssona, který skupinu dal dohromady a dá se i říci, že jí šéfuje. Skupina vznikla v roce 1991 pod názvem A Canorous Quintet, pod nynějším názvem fungují až od roku 2005, první album nese název “Inside the Machine”. This Ending se navrátil do Offbeat Studio ve Stockholmu a po dvou měsících práce bylo album konečně hotové. Napsaných písní bylo opravdu hodně, ale nakonec bylo vybráno pouze deset. Další dvě písně však budou zveřejněny na evropském vydání tohoto alba. Skupina nezaostala ani ve výrobě videoklipu, zfilmovaná byla píseň “Parasites”. Vše začíná výtvorem “Trace of Sin”, která má vše, co má otvíračka mít, rychlé a ...

  • Wolves in the Throne Room – Black Cascade

    11.4.2009

    H.

    Wolves in the Throne Room - Black Cascade

    Ve své podstatě je názorově naprostá většina black metalové scény oproti “normálu” značně nenormální. Najdou se ale i skupiny, které jsou i v rámci extrému silně netradiční. V black metalové komunitě najdeme povětšinou satanisty nebo lidi vystupující proti všem možným náboženstvím, ale dá se narazit i na nacistickou kapelu. Wolves in the Throne Room ale oproti všem pravicově smýšlejícím míří hodně “doleva”. Co je ale paradoxní, i když by se mohlo zdát, že jsou Wolves in the Throne Room myšlenkami přesně na opačné straně, se svými názory o souladu s přírodou a síle individualit by si se zbytkem black metalové scény mohli podat ruku. Hlavním tématem recenze je ale hudba, ne myšlenkové pochody jednotlivých skupin. Nové album Wolves in the Throne Room se k nám do přehrávačů přikradlo potichu, bez žádné větší reklamy, a to i když by si ji ...

  • Cocotte Minute – Sado Disco

    3.4.2009

    Seda

    Cocotte Minute – Sado Disco

    Cocotte Minute jsou zpět! Dlouho očekávané album “Sado Disco” se konečně dnem 30. března dostává na české pulty. Tato česká skupina své fanoušky dlouho napínala, už daleko dříve začínala hrát nějaké songy na svých koncertech, tihle kluci také udělali předprodej pro své fanclubery. Ještě v roce 2008 vyšel i videoklip – konkrétně k písni “Nenávist”, tento výtvor se dá řadit vůbec k nejlepším co tato banda vytvořila, poslech mě neomrzel i po několikátém spuštění. Jediné mínus tohoto alba může být poměrně krátký tracklist, na to, jak dlouho bylo “Sado Disco” ve výrobě. Křest alba proběhne 28.4. v pražské Akropoli, kde samozřejmě nebudu chybět :) Na “Sado Disco” se také častěji objevují některé prvky z písní od KoRn – tvrdší basa, podladěnější kytary, i podobnější zpěv. Ke Cocotte Minute samozřejmě patří promyšlené a originální texty, ty vymýšlí hlavně frontman skupiny Martin Zeller. Album ...

  • Mastodon – Crack the Skye

    27.3.2009

    Earthworm

    Mastodon - Crack the Skye

    Po několika změnách data vydání a všemožných spekulacích k nám konečně dorazilo čtvrté album skupiny Mastodon – “Crack the Skye”. Na střibrném podnose nám Mastodon přinesli mistrovské dílo o sedmi chodech (skladbách). Novinka se od předchozích děl bandy liší, hodně se ubralo na tvrdosti a je znát větší vliv progrocku, jazzu a také psychedeliky, stálý je však zásadní prvek pro Mastodon, a to je kreativita. Mastodon si skvěle poradili s albem jako s celkem – většinu alb si každý jistě poslechne párkrát celé a pak se k němu vrací tak, že se vrhne na svoje oblíbené hitovky a jde poslouchat něco jiného. Mastodon však udělali album tak, že vždy, když dostanete chuť na jejich výtvor, začnete od začátku a pojedete až do konce, a to se povede jen málo kapelám, aby posluchač nepřeskakoval jednotlivé skladby. Celá deska má ...

  • Dope – No Regrets

    13.3.2009

    Seda

    Dope - No Regrets

    Čtyřčlenná chicagská grupa Dope se na scéně objevuje po čtyřech letech, vydává totiž dlouho připravované “No Regrets”. Album je v obchodech už třetím dnem a určitě neuniklo pozornosti mnoha lidí. Dope momentálně objíždí Ameriku s touto novinkou, dalším hostem je Black Label Society. K “No Regrets” již byl uveřejněn videoklip, konkrétně k písni “Addiction”, ve které hostuje speciální host – skvělý kytarista Zakk Wylde. Píseň na albu nese čtvrté pořadové číslo. Album má celkem obsáhlý tracklist, zastavil se na čísle šestnáct, ale tři písně – “Flat Line” (1.), “Interlude” (8.) a “Bloodless” (11.) – jsou jakási intra na další píseň a obsahují různé zvuky a proslovy. Předposlední, patnáctá, “Die, Boom, Bang” je live verze čtyř písni – “Die Motherfucker Die”, “I’m Back”, “Sick, Burn” a “Fuck tha Police”. Po začátku alba si v podstatě ...

  • Obscura – Cosmogenesis

    7.3.2009

    Earthworm

    Obscura - Cosmogenesis

    Obscura, další z vlny tech-prog-death metalových band, které se poslední dobou rodí zničehonic a je jich čím dál tím víc. Tato grupa se může pyšnit zkušeným ex-Pestilence basákem se jménem Jeroen Paul Thesseling, anebo také ex-členy Necrophagist (pro laiky dalších podobných uskupení). Není ale Obscura nakonec jen klonem již jmenovaných skupin a nebude to “Cosmogenesis” nakonec jenom další z řady progdeathových desek? I když nejsem specialista, po pár minutách poslechu jsem věděl, že to není nic obvyklého a určitě si deska najde fanoušky. Obscura je právě kvůli spojitostem s Necrophagist a Pestilence k těmto bandám často přirovnávána a podle toho hodnocena, ale myslím, že si z nich bere jen to nejlepší a přidává více progrese, melodiky a dokonce i jistý nádech blacku. Hoši jsou opravdu skvělí muzikanti a produkce alba je výtečná, ...

  • Marduk – Panzer Division Marduk

    5.3.2009

    H.

    Marduk - Panzer Division Marduk

    Marduk. To už je dnes ve světě black metalu pojem. A tenhle pojem vypustil na svět přesně před deseti lety (myšleno na den přesně) své nejslavnější album “Panzer Division Marduk”. K připomenutí odehrají Marduk i jeden speciální koncert, kde zazní celá tato deska (tím vyvoleným místem se stal festival Party San v Německu). A nakonec, v únoru loňského roku bylo “Panzer Division Marduk” znovu vydáno a právě této re-edici se dnes budeme věnovat. V čem se tedy znovu-vydání liší od původní edice? První změna je zřejmá na první pohled – jiný obal. Tady záleží na každém samostatně, jestli se mu líbí víc ten nový, bílý nebo “verze ’99”. Podle mého skromného osobního názoru byl ten původní takový působivější (u obrázku je nový obal dole, starý nahoře). O dost více určitě potěší, že re-edice vychází na digipacku. Co si budeme ...

  • Lamb of God – Wrath

    26.2.2009

    Seda

    Lamb of God - Wrath

    “Wrath” je již paté studiové album americké metalové skupiny Lamb of God. Album vyšlo teprve nedávno (24. února 2009), ale už dříve se dostala ven pirátská kopie a kolovala po internetu. Producentem alba se stal Josh Wilbur, nahrávalo se v New Yorku, Virginii a v New Hampshire. “Tohle album bude překvapením pro hodně lidí, zvolili jsme jinou cestu. Dosáhli jsme nejlepšího, co jsme mohli,” řekl o albu bubeník Chris Adler. “Jehňata” již uveřejnili nový videoklip k písni “Set to Fail”, pokud sledujete tento blog pravidelně, určitě jste tuto skvělou zprávu zaregistrovali, ale pro jistotu davám link znovu. “Wrath” oproti předešlé práci otevírá pomalá, klidná dvouminutová píseň “The Passing”, v níž se nevyskutuje ani zpěv. “Je čistě instrumentální, je to jedna z mých nejoblíbenějších, protože je to pro nás něco jiného, dlouho jsem takovou chtěl udělat,” ...

  • Cannibal Corpse – Evisceration Plague

    25.2.2009

    H.

    Cannibal Corpse - Evisceration Plague

    “Evisceration Plague” od Cannibal Corpse je bezesporu jedním z nejočekávanějších death metalových alb za posledních pár měsíců. Což o to, Cannibal Corpse jsou už v takové pozici, že každé jejich album je očekávané, ale u novinky to platilo dvojnásob, protože poslední zásek “Kill” byla k posrání zabijácká porce US deathu, takže byli všichni zvědaví, jestli se kapele podaří vysoko nastavenou laťku alespoň vyrovnat. Nebudu to nijak protahovat – pokud se vám líbilo “Kill”, “Evisceration Plague” bude taky. Jak je již řečeno výše, Cannibal Corpse udělali přesně to, co se od nich čekalo – nahráli nářezovou deathovou jízdu přesně ve svém stylu. Je to brutální? Ano! Technicky zahrané? Samozřejmě! Chytlavé? Jak cyp!!! Jestli mám u něčeho chuť mlátit celý den hlavou, jsou to Cannibal Corpse. A čekal snad někdo něco jiného? Ne? Na druhou stranu, ...

  • HammerFall – No Sacrifice, No Victory

    23.2.2009

    Earthworm

    HammerFall - No Sacrifice, No Victory

    Tuhle kapelu jsem měl vždy zafixovanou jako tu, co má “každou desku stejnou” a ani tentokrát chlapci nezklamali. I přesto, že je to obvyklá práce HammerFall, je slyšet určitá změna, možná za to ale může Pontus Norgren, nový kytarista, který trochu mění sound skupiny. Hammerfall na své nové desce splnili to co obvykle – vytvořili desku s nakažlivými a chytlavými heavy/power melodiemi a zaručili že na koncertech budou všichni zpívat s kapelou. Otvírák “Any Means Necessary”, nasazuje albu klasické střední tempo (HammeFall nejsou žádní rychlíci), které se drží v celém albu. Jedna z nejlepších částí desky je “Punish and Enslave”, která vás chytne super riffem už od začátku a nepustí. Refrén z “Legion” asi bude hodně dlouho sedět v hlavě, vynikající je i “Hallowed Be My Name”, nebo titulní skladba. HammerFall nezapomněli ani ...

  • Warchild – Desire & Rage

    22.2.2009

    H.

    Warchild - Desire & Rage

    Dnes je na recenzentském menu k dispozici jeden tuzemák (myšleno ve smyslu tuzemské kapely, ne alkoholu). Pokud správně tuším, vůbec první česká recenze u nás. Do mých pracek se dostalo poslední album rakovnické smečky Warchild s názvem “Desire & Rage”, které je sice už loňské, ale vzhledem k tomu, že vyšlo na samotném sklonku roku, je ještě pořád aktuální. Jedná se o druhou desku kapely, debut Warchild jsem ale neslyšel, takže hodnotit budu jen to, co jsem slyšel na “Desire & Rage” a nic okolo. A hodnotit budu kladně… Warchild hrají takový mix extrémních metalových žánrů, který se dá jen stěží jednoznačně zařadit. Nejblíže to má asi k black metalu a thrash metalu. Sem tam trochu toho deathu. To ale není vůbec důležité, hlavní je, jestli to je nebo není kvalitní hudba. A jak ...

  • Sepultura – A-Lex

    19.2.2009

    Earthworm

    Sepultura - A-Lex

    Jedenácté album Sepultury a první album bez kteréhokoliv z bratrů Cavalerových. Kdyby někdo náhodou zaspal, tak Max odešel už před dlouhou dobou a bubeník Igor odešel teprve nedávno a nahradil ho Jean Dollabella. Já jsem vždycky patřil k lidem, kterým nevadila Sepultura bez Maxe, a tak jsem se na “A-Lex” docela těšil. Album je koncepční (což se zdá být poslední dobou moderní) a Sepultura si vzala na paškál knihu a později film “Mechanický pomeranč”. Právě podle předlohy je album rozděleno na čtyři části, první tři podle filmu a poslední podle knihy, protože ta část ve filmu chyběla. Ale dost informací okolo toho, co za desku před vámi leží, sám nevím o čem v příběhu jde, vrhneme se na hudební stránku alba. “A-Lex” je pořádný sepulturovský thrash, tentokrát i s instrumentálními prvky, speciálně ve tracku “Ludwig Van”, o kterém si ještě něco ...

  • Mudvayne – The New Game

    17.2.2009

    Seda

    Mudvayne - The New Game

    Čtvrté řadové album skupiny Mudvayne mělo původně vyjít roku 2007, ale kvůli Chadu Grayovi (zpěv) a Gregu Tribbettovi (kytara), kteří jeli na turné s Hellyeah, se deska zpozdila. Producentem se stal Dave Fortman, který už nějaké zkušenosti s Mudvayne má. Tento rok chce skupina vydat další desku. 16. července bylo na MySpace skupiny nahráno video s možnou písni z nového alba. Dále se pak postupně uveřejňovali 30 vteřinové ukázky na oficiálních stránkách. Konkrétně to byly tyto písně “Fish Out of Water”, “A New Game” a “Do What You Do”. Albu nejde přiřadit určitý styl, písně se od sebe hodně liší. Závěrečný song “We the People” hodně připomíná “Death Blooms” z druhého alba této skupiny, “L.D. 50”. Jednou se Mudvayne snaží být tvrdí jako v “A New Game”, tento kousek mi ale zase připomněl asi nejznámější (a nejlepší) ...

  • Deathstars – Night Electric Night

    13.2.2009

    H.

    Deathstars - Night Electric Night

    Říká se (a dost často to dokonce i platí), že právě třetí album je pro kapelu to nejdůležitější. Tuhle myšlenku sice poslední dobou používá ve spojitosti k Deathstars a jejich novince spousta lidí, ale občas neuškodí ukrást cizí nápady, zvlášť když je to tak pěkný začátek recenze. Ať je to ale pravda nebo ne, nemění to nic na tom, že Deathstars právě přicházejí s novou fošnou… Kdo čekal, že na “Night Electric Night” přehodí skupina stylovou výhybku jiným směrem, nedočkal se, ale našel se ale vůbec někdo takový? Aktuální deska hudebně navazuje a rozvíjí předchozí “Termination Bliss”. Je napěchována dobře zapamatovatelnými a chytlavými songy (podupávání nožkou do rytmu zaručeno hned během prvního poslechu). Minimálně tak polovina nových písniček by mohla v budoucnu patřit k zaručeným koncertním tutovkám (a některé z nich se jimi určitě ...

  • Kreator – Hordes of Chaos

    10.2.2009

    Earthworm

    Kreator - Hordes of Chaos

    Dlouho očekávané dvanácté album Němců Kreator je pořádný thrashový kopanec, který nastavuje hudební laťku velmi vysoko do roku 2009. Zaprvé bych chtěl pochválit super produkci, s tím plusem že deska byla nahrávána tzv. živě – nenahrávaly se jednotlivé nástroje a pak zpěv, ale všechno dohromady a výsledný dojem je opravdu vynikající. Album se nesnaží zoufale vrátit k začátkům jako kolegové Slayer a Metallica, ale ukazuje cestu, kterou by měl být vyvíjen moderní thrash metal. “Hordes of Chaos (A Necrologue for the Elite)” je otvírák, který okamžitě upoutá vaši pozornost. Melodický začátek ve stylu dvou kytar může připomenout Iron Maiden. Chytlavá riffovačka ukazuje, že banda je ve formě a že do konce se ještě máme na co těšit. Než se stačíte vzpamatovat, začne druhá skladba “Warcurse”, která ukazuje dokonalou vyváženost tvrdosti a melodičnosti, ...

  • Sirenia – The 13th Floor

    27.1.2009

    H.

    Sirenia - The 13th Floor

    Pokud se podíváme do minulosti Sirenie, nebude žádným problémem si všimnout, že je jejich osud je úzce provázán s kapelou Tristania. Vše začalo v roce 1996, kdy se Morten Veland stal jedním ze zakladatelů Tristanie. Po několika letech se jeho vize o budoucnosti skupiny začaly rozcházet s vizemi ostatních členů, což logicky vyústilo v jeho odchod. Morten si pak založil Sirenii. Při poslechu posledních desek obou skupin je lehké vypozorovat rozdíly mezi nimi. Zatímco Tristania si libuje v alternativnějších vodách gothic metalu, Sirenia má blíž ke “střednímu proudu”. Sirenia měla vždy tak trochu smůlu na zpěvačky. Každé album nazpíval někdo jiný. “The 13th Floor” je debutem pro Ailyn, která pochází ze Španělska (pověrčivý člověk by řekl, že je to opravdu osud, protože Tristania byla také nedávno nucena změnit zpěvačku a také si vybrala na jihu Evropy). Samotné album ...

  • Satyricon – The Age of Nero

    15.12.2008

    H.

    Satyricon - The Age of Nero

    Netrpělivě očekávaná novinka Satyricon je konečně na světě. Ještě před vydáním kolem sebe rozhazoval hlavní mozek kapely Satyr spoustu keců o výjimečné desce. Já osobně něco takového nemám moc rád, protože se lehce může stát, že majitel těchto keců padne po vydání alba na hubu, to ale není tento případ… “The Age of Nero” v podstatě navazuje a rozvíjí předchozí nahrávku “Now, Diabolical”, a snad právě proto bude nejlepší porovnávat novinku právě s ní. Už první ukázka v podobě písně “My Skin Is Cold” ze stejnojmenného EP naznačovala, že se nějaké velké stylové skoky konat nebudou. Ale možná je tomu jen dobře, protože právě tahle forma Satyricon vážně sekne a navíc, v podstatě žádná jiná skupina nezní jako oni. Oproti “Now, Diabolical” je “The Age of Nero” syrovější, drsnější a špinavější. Satyricon ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy