Minirecenze

  • Theatres des vampires – Anima noir

    22.10.2008

    H.

    Theatres des vampires - Anima noir

    Tak aby do mě někdo nerubal, že zde recenzuji jen samé úžasné a dokonalé desky, dáme si dnes něco mírně průměrnějšího. A nová deska Theatres des Vampires tento předpoklad bez problému splňuje. Tihle Italové sice nikdy nebyli zrovna nějací hudební géniové, ale měli své světlejší momenty. Ten nejsvětlejší zažili v období tří po sobě jdoucích alb “Bloody Lunatic Asylum” (2001), “Suicide Vampire” (2002) a “Vampyrìsme” (2003). O rok mladší “Nightbreed of Macabria” znamenalo velký propad. Reputaci si u mě sice trošku spravili další fošnou “Pleasure of Pain”, ale aktuální novinka “Anima Noir” jde s kvalitou opět dolů. Na “Nightbreed of Macabria” to sice nemá, protože tenhle kousek má titul “nejhorší položka diskografie Theatres des Vampires” snad předplacený, ale ani tak se kapela moc nepochlapila (v případě jejich zpěvačky spíše nepoženštila). ...

  • Mord – Necrosodomic Abyss

    18.10.2008

    H.

    Mord - Necrosodomic Abyss

    Mord jsou takovou divnou skupinou. Na jednu stranu představují tu nejryzejší podobu pravého norského black metalu, na druhou stranu to Norové ani nejsou (všichni členové jsou původem z Polska a v Norsku jen žijí). Jsou relativně mladou kapelou, přesto znějí, jako kdyby právě vylezli ze zatuhlé kobky, kde hnili od dob black metalové mafie. I výraz “kapela” je v jejich případě celkem nadnesený, protože v Mord působí pouze bubeník Necrolucas a Nordra, který se stará o všechno ostatní. O možnosti hraní svých skladeb na koncertech zřejmě také ještě neslyšeli. Co ale ztrácejí na své koncertní aktivitě (nebo spíše neaktivitě), to se měrou vrchovatou vrací v kvalitě jejich studiových počinů. Už při poslechu jejich prvotiny s romantickým názvem “Christendom Perished” z roku 2006 mi vylézaly oči z důlků. Tak moc to bylo dobré. A letošní novinka ukazuje, že to rozhodně nebyla ...

  • Scars on Broadway – Scars on Broadway

    29.7.2008

    KoRnouT

    Scars on Broadway - Scars on Broadway

    Když jsem před pár dny četl ve Speedyho v novince o plánovaném koncertu k vydání debutové desky skupiny Scars on Broadway (28. července 2008, L.A), napadlo mě, že by nebylo špatné napsat recenzi na toto nové album. Hodně kamarádů a známých se mě ptalo jací Scars on Broadway jsou a především je zajímala jakákoliv podobnost se System of a Down. A to proto, že ve skupině figurují nám všem dobře známé tváře ze System of a Down – Daron Malakian a John Dolmayan. Proto se v úvodu nebudu moci vyhnout malému srovnání. Podobnost je velká… Přesně jak už předesílal Daron na svých webovkách – album se hodně podobá nahrávkám “Mezmerize” a “Hypnotize”. Při poslechu to jasně slyšíte. Už při tvoření těchto dvou alb měl Daron spoustu dalších nápadů, které se na ně nevešly a které také trochu vybočovaly ze zaběhlého ...

  • Disturbed – Indestructible

    22.7.2008

    KoRnouT

    Disturbed – Indestructible

    Skupina Disturbed se začala formovat v roce 1996. Jejími zakladateli byli Dan Donegan, Steve “Fuzz” Kmak, Mike Wengren. Zpěvák David Draiman se k ostatním přidal v listopadu roku 1997. Od té doby funguje tato čtyřka ve stejné sestavě. Za dobu svého působení stihli prodat přes 10 milionů desek a patří mezi jedny z nejlepších nu-metalových skupin současnosti. S prvním vydaným albem “The Sickness” (2000) prorazili na Ozzfestu 2001. O následujícím albu “Believe” (2002) se hovoří jako o nejpovedenějším. Následovala deska “Ten Thousand Fists”(2005) a letošní “Indestructible”. O něm můžete dále číst o kousek níž… Jak řekl zpěvák a hlava chicagské nu-metalové skupiny David Draiman v rozhovoru pro hudební stanici MTV, inspirací pro nové album byla smůla, která jej naneštěstí potkala od vydání posledního alba “Ten Thousand Fists”. Jeho nehoda na motorce, sebevražda dlouholetého kamaráda, požár v jeho garáži, který mu zničil téměř všechna ...

  • Keep of Kalessin – Kolossus

    22.6.2008

    H.

    Keep of Kalessin - Kolossus

    Norští Keep of Kalessin stáli v období svých prvních dvou alb “Through Times of War” (1997) a “Agnen: A Journey Through the Dark” (1999) spíše ve stínu těch opravdu “velkých” severských black metalových kapel. Zlom přišel v roce 2000, kdy se rozsypala celá sestava a ve skupině zůstal jen kytarista Obsidian Claw, který sám pokračoval ve skládání nového materiálu. Nakonec se mu podařilo přesvědčit ke spolupráci známé hudebníky black metalové scény – zpěváka Attilu Csihara (Mayhem, Sunn O))) a spousta dalších) a bubeníka Frosta (Satyricon, 1349, …). Výsledkem jejich snažení bylo v roce 2003 vydané EP “Reclaim”, jež znamenalo nárůst zájmu o Keep of Kalessin. Obsidianovi se povedlo obnovit stálou sestavu (ve složení Thebon – zpěv, Wizziac – basa, Vyl – bicí ...

  • Belphegor – Bondage Goat Zombie

    17.6.2008

    H.

    Belphegor - Bondage Goat Zombie

    Starší tvorba Belphegor není nikterak uchvacující, ale od alba “Lucifer Incestus” (2003) tihle rakouští maniaci svou hudbou doslova zabíjejí. Našli si svůj styl a svůj na první poslech rozpoznatelný zvuk, který teď neustále zlepšují a zlepšují. Jejich poznávacím znamením byly vždy rychlé songy, v současné době však čím dál tím víc přidávají pomalejší a středně rychlé pasáže (nebo celé písně, viz “Bluhsturm Erotika” z posledního alba “Pestapokalypse VI” či “Sexdictator Lucifer” a “The Sukkubus Lustrate” z aktuální desky). Rozhodně se ale nedá říct, že by zpomalovali, naopak tím ještě zvýrazňují brutální sypačky. To však není jediná inovace stylu Belphegor, kterou “Bondage Goat Zombie” přináší. Zpěvák a kytarista Helmuth již dlouho dopředu před vydáním sliboval, že na albu uslyšíme akustické kytary (začátek třetí písně “Armageddon’s Raid”), samply (poschovávané různě po celé desce) ...

  • Moonspell – Night Eternal

    14.6.2008

    H.

    Moonspell - Night Eternal

    Jsou tomu již dva roky, kdy Moonspell vydali své poslední album “Memorial”. Loni sice kapela vydala počin “Under Satanae” se znovu nahranými staršími skladbami (z EP “Under the Moonspell” a dema “Anno Satanae”), na novou desku jsme si však museli počkat až do letošního května. Stylový vývoj Moonspell je velice zajímavý. Ve svých začátcích produkovali atmosférický black / gothic metal. V této době nahráli úžasný debut “Wolfheart”(1995). O rok starší “Irreligious” už bylo o poznání slabší (album sráží především “měkká” produkce). Na dalších dvou deskách “Sin/Pecado” (1998) a “The Butterfly Effect” (1999) si Moonspell prošli svým experimentálním obdobím. Výrazné zlepšení přišlo v roce 2001 s albem “Darkness and Hope”. Následující nahrávka “The Antidote”(2003) už znamenala definitivní návrat k původnímu zvuku a poslednímu album album před letošním novinkou – “Memorial” – v něm pokračovalo. A ...

  • Drowning Pool – Full Circle

    30.9.2007

    Tommy

    Drowning Pool - Full Circle

    Říká se, že vše zlé je k něčemu dobré. Pokud tomu nevěříte, tak si pojďte poslechnout následující příběh o jedné kapele z texaského Dallasu. V roce 1996 se právě ve výše zmíněných končinách sešla skupinka lidí, která začíná nahrávat svou první desku v duchu tehdejšího nu-metalového boomu s příměsí hard rocku. Píší se léta Páně 2001 a na světe je “Hříšník”. Tedy v angličtině “Sinner”. Tento název nese jejich první oficiální nahrávka. A věci nám berou rychlý spád. Jejich singl “Bodies” proletí hitparádami, deska samotná je oceněná platinou šest měsíců po vydání. Zdá se to až nemožné, ale věci jsou ještě dál. Jejich popularity si všimne Ozzy Osbourne, který jim umožní hrát na Ozzfestu. Zatím to byla pohádka jako od Němcové, nyní však na scénu vstupuje spíše Hans Christian Andersen, a příběh nám nekončí dobře. 14. srpna ...

  • Dimmu Borgir – In sorte Diaboli

    2.7.2007

    Tommy

    Dimmu Borgir - In sorte Diaboli

    Temnota se vrátila do lesů v divočině! Ano, je to tak, jedna z nejznámějších, nejrozporuplnějších a možná i jedna z nejlepších black metalových kapel vůbec, Dimmu Borgir, je po čtyřleté pauze opět mezi námi, konkrétně se svým novým počinem “In sorte Diaboli”. Nikdy jsem nebyl velký black metalový fanoušek, ale tihle norští chlapíci mají něco, co mě vždy na jejich tvorbě přitahovalo. Onen úžasný cit spojit tvrdý black metal s naprosto úžasnou a vypracovanou symfonickou hudbou. Vychvalování už bylo dost, tak jak tedy tato nová pekelná nahrávka dopadla? Jejich předchozí deska “Death Cult Armageddon” nasadila laťku pěkně vysoko a tedy první otázka je, zdali se tato kapela dokázala vymámit ze stínu své starší nahrávky, popřípadě v nejlepším případě tuto laťku i překonat. To se však bohužel nepovedlo. Přibijte mě na obrácený kříž, jestli tvrdím, že “In ...

  • Arch Enemy – Doomsday Machine

    12.6.2007

    Tommy

    Arch Enemy - Doomsday Machine

    Nedávno jsme zde zveřejnili informaci, že kapela Arch Enemy se zavírá do studia, aby nám opět mohla ukázat druhou (a velmi zajímavou) stranu death metalu. Proč druhou? Inu, nestává se tak často, aby v takovéto hudbě vokály osedlala žena, a co si budeme povídat, ani samotná hudba neoplývá klasickými death metalovými prvky. Proto jsem se rozhodl, že si pěkně zrekapitulujeme jejich zatím nejnovější počin “Doomsday Machine”. Tak když ne tedy klasický death metal, co nám to tahle švédská pětka servíruje do našich uší? Je to opravdu takový dortík upečený pejskem a kočičkou. Texty se nám velmi často dotýkají témat jako vítězství, odpor, pravda a hlavně chuť bojovat, tedy celkem jasné power metalové znaky, a hudba nám hlavně svými kytarovými sóly připomíná v některých částech heavy metal. Tak ingredience ...

  • Linkin Park – Minutes to Midnight

    8.6.2007

    Tommy

    Linkin Park - Minutes to Midnight

    Není tomu tak dávno, co se zde rozhořela poměrně zajímavá diskuze kolem prezentování informací o nové desce Linkin Park. Tento podnět mě přivedl na myšlenku, že i když Linkin Park nejsou zrovna klasickou metalovou bandou, jsou přeci jen dost známí a články na jejich osoby se prostě čtou. Proto jsem se rozhodl (ač Linkin Park už dlouho neposlouchám) sehnat si ten jejich nový kousek “Minutes to Midnight” a sám se přesvědčit, co je na jejich úspěchu pravdy. Pokud jste žili minulých pár měsíců v jeskyni, nebo jste se právě probrali po těžkém úrazu mozku, tak pro připomenutí, tato deska má úžasné prodeje, všude z rádií slyšíme její singl “What I’ve Done” a 14-leté “metalistky” mají opět o důvod víc, proč šáhnout po svém extra cool metalovém oblečení. Takže komerce je spokojena, ale co si má o tomto dílku ...

  • Slayer – Christ Illusion

    4.6.2007

    Tommy

    Slayer - Christ Illusion

    Doufám, že jste si všichni naladili chutě na kapelu, která zde byla nedávno prezentována v rubrice New Shit, protože každý nějak začínal a šanci se projevit by měli dostat všichni. Nicméně, dneska žádný nový experiment nebude, protože se společně podíváme na nejnovější desku hvězdy metalu, která na nás už přes 20 let působí svými tvrdými riffy, úžasnými thrash metalovými sóly, a to vše okořeněné pěkně ostrým hlasem, kterému není nic svaté, od politiků až po samotného Boha. Jak už titulek napovídá, jedná se o americkou smečku Slayer s jejím novým počinem “Christ Illusion”. Slayer nikdy neměli nouze o fanoušky a i když už 20 let hrají pořád “jen” to samé, zapálených thrash metalistů se vždycky našlo spousta. Je sice pravda, že pár ústřelů už měli, například jejich starší počin “South of Heaven” byl přijat ...

  • Mushroomhead – Savior Sorrow

    31.5.2007

    Tommy

    Mushroomhead - Savior Sorrow

    Každý asi známe ten pocit přesycenosti. Z médií se na nás valí spousta hudby, která místo na kvalitu dbá spíše na kvantitu a počet vydělaných zelených papírků. To bohužel někdy platí i na poli tvrdšího soundu. Netvrdím, že některé kapely nehrají dobrou muziku, ale je to bohužel pořád o to samém, žádné experimenty, žádné novinky. Pokud jste tak přehlceni, není nic lepšího, než sáhnout po nějakém tom alternative kousku. A myslím, že formace Mushroomhead takovou určitě je. Velmi příjemná kombinace hlasů dvou různých zpěváků s naprosto odlišným rozsahem, sbírka kvalitních samplů, trocha toho DJingu podporovaného úžasnými klávesami, a to vše zabalené do příjemné metalového balíčku, kde najdeme solidní kytary a bicí. Není to tak dávno, co kapela překvapila nejen fanoušky, ale i sebe sama. Jejich předchozí album “XIII” dostalo výborné kritiky a ...

  • Marilyn Manson – Eat Me, Drink Me

    28.5.2007

    Tommy

    Marilyn Manson - Eat Me, Drink Me

    Hudební ďábel a ikona obscénnosti ve světové hudbě, Marylin Manson, vydává nové album “Eat Me, Drink Me”. Jak to tedy s člověkem, který kombinuje elektroniku s alternativním zvukem metalu, to vše zabalené do obrovského pozlátka kostýmů a líčení, dopadlo tentokrát? Ruku na srdce, Manson nikdy nebyl nějaký velký hudebník, ale vzhledem ke svému předchozímu povolání (hudební kritik) dobře ví, co lidé chtějí, a umí toho ve své hudbě, ale hlavně ve své vizáži patřičně využít. Celou svou kariéru šokoval celý svět svými nechutnostmi, svým vystupováním a svými názory (převtělení své osoby do Antikrista). Jenže teď padla kosa na kámen a Manson stáhl ocas hluboko mezi nohy. Jeho dlouholetá přítelkyně a zároveň manželka se s ním rozvádí (nebo už rozvedla, neznám přesné datum téhle události). Pryč je obscénnost, pryč je pro něj tak dobře ...

  • Wednesday 13 – Fang Bang

    26.5.2007

    Tommy

    Wednesday 13 - Fang Bang

    V dnešní recenzi si posvítíme na velmi zajímavou skupinu, kterou vede charismatický zpěvák ze známé skupiny Murderdolls. Jedná se samozřejmě o Wednesdaye 13 a o jeho stejnojmenný (side?) projekt. Wednesday 13 a jeho band má za sebou již jedno album s názvem “Transylvania 90210: Songs of Death, Dying and the Dead” a nedávno se kluci opět sešli ve studiu, aby nás překvapili něčím novým. A to konkrétně počinem s názvem “Fang Bang”. Co je tedy na nové desce nového? Především největší změnou je, že Wednesday 13 zcela obměnil svou kapelu. Pokud dobře vím, tak z dostupných informací není na nové desce nikdo z předchozí formace (krom samotného Wednesdaye 13 samozřejmě). Nevím, co ho k této změně vedlo, nicméně, není to až tak důležité. Jádro pudla zůstává v tom, jak si tato deska stojí oproti předchozí, jestli ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy