Minirecenze

  • Heathen Beast – Rise of the Saffron Empire

    11.4.2016

    H.

    Heathen Beast - Rise of the Saffron Empire

    Není to zas tak dávno, co jsem tu poprvé psal o indické kapele Heathen Beast – minulý měsíc zde vyšla recenze na jejich kompilaci „Trident“, v jejíchž útrobách se nacházela všechna tři dosavadní minialba, která vyšla v letech 2010, 2012 a 2015. Už tehdy jsem psal, že Heathen Beast mají těsně před vydáním svého čtvrtého EP, které ponese název „Rise of the Saffron Empire“. A vzhledem k tomu, že mě ta muzika na kompilaci bavila, rád jsem se pustil i do téhle novinky. Heathen Beast si na „Rise of the Saffron Empire“ drží svůj nastolený standard a jako vždy nabízejí tři skladby o celkové délce cca čtvrthodiny (v tomto mírně vybočovalo jen třetí EP „The Carnage of Godhra“, které se vyšplhalo na bezmála dvacet minut). A svůj standard si vlastně Indové udržují nejen co do formy nového ...

  • Sar Nath – Sorrow and Psychopathium Consummate

    9.4.2016

    H.

    Sar Nath - Sorrow and Psychopathium Consummate

    Možná si vzpomenete na to, jak jsem tu před časem (mini)recenzoval ípko „Epilogue Eternal“ od zámořského jednočlenného projektu Sar Nath. Počin mě ovšem tehdy příliš nezaujal, přičemž na vině byly tři faktory resp. jejich kombinace. Šlo o nepříliš velký účinek a sílu v pocitové stránce, poměrně nevalné provedení a v neposlední řadě také ohromně špatný bicí automat, který byl naprogramovaný jak od prasete. Zdravý rozum velí držet se po takové zkušenosti od Sar Nath dál, což jsem měl také původně v plánu. Nakonec však přece jen zvítězila moje zvrácená zvědavost (nestydím se za ni!) a rozhodl jsem se, že dám tomuhle borcovi, jenž si nechává říkat Lord Sar Nath Hypnosia, ještě jednu šanci, a to prostřednictvím druhé dlouhohrající desky „Sorrow and Psychopathium Consummate“. Bohužel, ani druhá šance nebyla ze strany Sar Nath využita, jelikož ani ...

  • Éohum – Ealdfaeder

    7.4.2016

    H.

    Éohum - Ealdfaeder

    Já osobně miluju netradiční nástroje v metalu – upřímně ano. Už jen z podstaty je mi sympatické, když se nějaká kapela pokusí do kytarové hudby zapracovat prvek, jaký zde není obvyklý, a pokud se to navíc potká s dobrými skladatelskými schopnostmi, lezou z toho super věci. Naopak mě ale velice mrzí situace, kdy nějaká skupina vezme krásně netradiční nástroj, ale svým neumětelstvím veškerý jeho potenciál pohřbí. Smutné je, že mám na stole (resp. v přehrávači) už druhý takový případ za krátkou dobu. Nedávno jsem tu přesně z toho důvodu dissoval Italy Foret d’orient, kteří používají tak nádherný nástroj jako harfa, a přesto jim z toho vylezla těžce podprůměrná nuda. Něco podobného se nově povedlo i kanadské formaci Éohum, v jejíž šestičlenné sestavě se nachází i slečna obsluhující flétnu a především, považte, lesní roh. Jaký spojení takového nástroje ...

  • Dauden – My Soul Will Be Damned Forever

    4.4.2016

    H.

    Dauden - My Soul Will Be Damned Forever

    Dauden je dalším z mnoha příspěvků do zjevně nekonečné řady blackmetalových projektů z Norska. Ačkoliv zde působilo a působí vícero lidí, hlavní postavou je jistý Malignant. O tomhle týpkovi jste jistě zaslechli nejpozději tehdy, když v loňském roce vstoupil jako bubeník do sestavy veteránů Ragnarok, s nimiž natočil jejich aktuální album „Psychopathology“ (vyšlo 25. března). Samotná kapela Dauden nepatří k úplným nováčkům – ve skutečnosti se tohle jméno pohybuje v severském podzemí už pěkných pár let, nicméně až doposud šlo jen o demáčovou tvorbu, jíž se i díky omezeným kazetovým nákladům nedostalo větší pozornosti (přinejmenším já jsem tohle jméno až doposud neregistroval). To se změnilo až na podzim loňského roku, kdy se objevila dlouhohrající deska s názvem „My Soul Will Be Damned Forever“. A asi aby nikdo nemohl Dauden nařknout ze zaprodanectví, vydal si Malignant počin sám a stylově pouze ...

  • Aosoth / Order of Orias – split

    3.4.2016

    Metacyclosynchrotron

    Aosoth / Order of Orias - split

    Nevím, jak to máte s oblibou splitek vy, ale já je k životu zrovna nepotřebuji. Tedy pokud nenabízí něco opravdu exkluzivního, čímž zrovna nemyslím live záznamy pofidérní kvality či nesmíchané verze skladeb, které jsou k sehnání i jinde. Sběratelem Agathocles, Nunslaughter nebo Sabbat se asi nikdy nestanu, haha. Ale k věci, máme tu totiž split album, které za pozornost prostě stojí. O francouzských Aosoth bylo napsáno už hodně. S třetí a čtvrtou deskou se radikálně vymanili z věčného srovnávání se spřízněnými Antaeus a utvořili si sakra výrazný vlastní ksicht. Po vydání jedovaté „IV: An Arrow in Heart“ se kapela rozhodla vytvořit a vydat celkem tři „dodatky“, které přemostí sound čtyřky vstříc chystané další desce. „Appendix A“ vyšel na splitku s americkými Kommandant a z letmého poslechu bych řekl, že zde Aosoth předvedli poněkud deathmetalovější tvář. Céčko vyšlo teprve ...

  • Morar – Wahlheim

    29.3.2016

    H.

    Morar - Wahlheim

    Jak už jsem psal v nejedné recenzi, hodně mě baví kapely z netradičních destinací. Dnes si opětovně jednu takovou představíme. I když, cynik by mohl říct, že formace Morar vlastně pochází z Dánska, tak jakápak netradiční destinace. Formálně vzato je to vlastně pravda, ale jde o to, z jaké části Dánska tahle skupina pochází. Domovinou Morar je totiž Grónsko, což je, jak si jistě všichni pamatujete z hodin středoškolského zeměpisu, autonomní oblast patřící k Dánskému království. Každopádně, přírodní poměry tohoto ostrova zjevně nepatří zrovna k těm nejpohodlnějším k životu. S nadsázkou řečeno je to vlastně jen obrovský kus ledu, kde žije pár tuleňů, mrožů a ledních medvědů a sem tam okolo proplave velryba. Na celé obrovské ploše ostrova žije +/- stejně lidí jako v průměrném okresním městě České republiky. Z toho je asi zřejmé, ...

  • The Canyon Observer – Fvck

    27.3.2016

    H.

    The Canyon Observer - Fvck

    The Canyon Observer je (relativně novým) slovinským příspěvkem do sludge/post-metalové scény. Tahle pětice z hlavního města Lublaně má již z minulosti na kontě dvě EPčka, jmenovitě „Chapter I: The Current of Her Ocean Brings Me to My Knees“ z roku 2011 a „Chapter II: These Binds Will Set You Free“ z roku 2012. První dlouhohrající deska se ovšem objevila až ke konci loňského roku – jmenuje se „Fvck“ a právě jí se teď zlehka podíváme na zoubek. Jistě bude stát za to se zastavit u toho, co The Canyon Observer vlastně produkují za muziku… i když, já už jsem to vlastně vykecal hned na začátku recenze. Slovinci hrají hutnou nálož sludge smíchané s post-metalovou atmosférou, což je věc, která na první pohled, zvláště v kontextu posledních pár let, asi nevypadá jako nějaké velké terno. Nicméně je nutno doplnit, že The ...

  • Absolutus – Pugnare in iis quae obtinere non possis

    26.3.2016

    H.

    Absolutus - Pugnare in iis quae obtinere non possis

    Metalovou scénou sviští několik takových hezkých slovíček, která by měla mít jistý majestát a jejich použití by mělo signalizovat, že se nejedná hned tak o něco. V reálu je to ale právě naopak a jsou tak nadužívána, až je to dočista zprofanovalo. Jistě to víte sami – legenda, superkapela, genialita, album roku, v rámci black metalu ještě kult. A taky třeba avantgardní – zní to chytře, a i když hrajete agro srajdu, hned to bude vypadat víc nóbl a pár blbců, kteří vám na ten špek skočí, se vždycky najde. Takhle vidím skoro všude přídomek avantgardní black metal i u belgické smečky Absolutus. Label navíc hrdě hlásá, že jejich druhé album je „monolit“ pro fanatiky do muziky kapel jako Blut aus Nord, Deathspell Omega nebo Svartidauði. Inu, dobrá… že by tedy ...

  • Darkestrah / Al-namrood – Akyr Zaman / Tajer al punqia

    23.3.2016

    H.

    Darkestrah / Al-namrood - Akyr Zaman / Tajer al punqia

    Shaytan Productions je docela zajímavé vydavatelství. Navzdory svému kanadskému původu se totiž zaměřuje na orientální black metal a pár perliček z téhle oblasti se ke mně skrze jejich kanály již dostalo. Suverénně největším jménem v jejich portfoliu jsou Al-namrood ze Saúdské Arábie, které Shaytan vydávají již od prvního EP. V nedávné době ovšem firma začala spolupracovat s další význačnou kapelou black metalu, jenž svou atmosférou a tématikou míří do orientálních končin, byť v tomto případě je to spíš střední Asie, nikoliv Blízký východ. Touto kapelou jsou Darkestrah, jejichž zemí původu je oficiálně Německo, ale všichni víme, že kořeny téhle formace leží v Kyrgyzstánu. Nicméně, Darkestrah jsou sami upsáni pod větší firmou Osmose Productions, tudíž se Shaytan starají o nová vydání staršího materiálu – takhle již pod jejich hlavičkou vyšly vinyly třetí a čtvrté desky „Epos“ ...

  • Foret d’orient – Venetia

    20.3.2016

    H.

    Foret d'orient - Venetia

    Žádné sraní s mladou paní – hned na začátek vám prozradím, že tohle album je hodně blbé. Vážně – fakt bez pardonu blbé. Ne, že bych v předstihu od Foret d’orient čekal nějaké velké věci, to vůbec, ale přistupoval jsem k tomu střízlivě, bez despektu a jsa nalákán škatulkou atmosférického black metalu, s kteroužto nálepkou „Venetia“ do redakce dorazilo. Říkal jsem si, že potenciálně by debut téhle italské party mohl být zajímavý, tak proč to prostě nezkusit, že ano… Předně bych trochu poopravil škatulku, protože říkat tomu atmospheric black metal mi připadá poněkud zavádějící. Spíše si představte neškodný melodický black metalék, v odborných kruzích někdy též zvaný kinder black metal. A tohle označení v žádném případě není myšleno v dobrém. Jednoduše je to takový ten blackmetalový čajíček s nánosy kláves v zoufale nudném provedení. ...

  • Burial Dust – Oshubho Ahobaan

    17.3.2016

    H.

    Burial Dust - Oshubho Ahobaan

    Přátelé, nebudu vás nijak lakovat. Jediný důvod, proč jsem si pustil debutové ípko Burial Dust a proč se tady objevuje jeho recenze, tkví v původu kapely. Tahle parta totiž pochází z Bangladéše, což je pro našince exotika jako čuně. Netuším, jak jste na tom vy, ale já tedy moc metalových kapel z téhle chudé jihoasijské země neznám, popravdě jsem až doposud vedl v povědomí pouze deathmetalové Morbidity. Nicméně, takovéhle cizokrajné perličky poslouchám docela rád, už je pro tu geografickou zajímavost, takže když jsem narazil na Burial Dust, neváhal jsem to zkusit. O historii Burial Dust toho moc k povídání není. Smečka sice vznikla již koncem roku 2013, ale až doposud žádný hmatatelný důkaz její existence v podobě nějakého nosiče neexistoval. To se změnilo začátkem února, kdy Bengálci vypustili ono debutové EP s názvem „Oshubho ...

  • Svartelder – Askebundet

    13.3.2016

    H.

    Svartelder - Askebundet

    Svartelder jsou dozajista jednou z těch kapel, které člověka zaujmou už jen svou sestavou. Ústřední postavou projektu je Doedsadmiral, jenž za sebou příliš známých projektů nemá… i když nově se třeba angažuje ve formaci Nordjevel, kde s ním hraje DezeptiCunt, bývalý člen Ragnarok, a Fredrik Widigs z Marduk a Rage Nucléaire. Velice zajímaví jsou ale někteří lidé, které Doedsadmiral do Svartelder později naverboval. Za bicími sedí jakýsi AK-47, což ve skutečnosti není nikdo jiný než Anders Kobro z In the Woods… a Carpathian Forest (a dříve ještě třeba Green Carnation). Klávesy pak obstarává Kobold, což je gangsterská přezdívka Jamese Fogartyho, jenž má na kontě formace jako Ewigkeit, Old Forest, Jaldaboath a v minulosti fungoval i jako člen The Meads of Asphodel. A aby toho nebylo málo, kytary a baskytary se ujal Maletoth, což je nový ...

  • Selbst – An Ominous Landscape

    10.3.2016

    H.

    Selbst - An Ominous Landscape

    Znáte takový ten pocit, kdy posloucháte nějaké album, víte, že je to dobré, a slyšíte v tom tu kvalitu, ale i tak vás to příliš nebaví? Nepochybuji o tom, že jistě znáte. Většina z nás, ne-li úplně všichni, už tenhle pocit u nějaké nahrávky zažila. A třeba já osobně jej aktuálně mám z minialba „An Ominous Landscape“ od venezuelské smečky Selbst… Selbst nefungují nijak zvlášť dlouho, jen nějakých pár roků, a doposud na kontě nemají žádné dlouhohrající album. V minulosti vydali jeden demosnímek a dvě splitka (s kapelami, o nichž jsem jaktěživ neslyšel, takže se tím nebudeme zatěžovat) a nyní v prosinci sbírku rozšířili o již jmenované EP „An Ominous Landscape“. To nabízí tři skladby pohybující se mezi sedmi a osmi minutami hracího času, což dává dohromady slušnou, více jak 20minutovou stopáž, z níž už lze ...

  • Akral Necrosis / Marchosias – (Inter)section

    7.3.2016

    H.

    Akral Necrosis / Marchosias - (Inter)section

    Na splitku „(Inter)section“ se potkávají dvě rumunské blackmetalové formace Akral Necrosis a Marchosias. Obě dvě již za sebou něco málo – kde „něco málo“ znamená pár let fungování a pár počinů na kontě – mají. Těmi zkušenějšími jsou v tomto případě Akral Necrosis, kteří letos hrají již jednu dekádu a na rozdíl od svých kolegů už stihli vydat i jedno dlouhohrající album. Já osobně jsem však ani o jedné z těchto dvou kapel doposud nevěděl, a tudíž logicky neznám ani předcházející tvorbu. Poslech „(Inter)section“ jsem tím pádem pojal jako první seznámení s oběma skupinami, které by mohly být potenciálně zajímavé. Nicméně potenciálně znamená pouze to, že tu existuje nějaká možnost toho, že půjde o dobrou muziku, nikoliv však jistota. A jak se záhy prostřednictvím „(Inter)section“ ukázalo, o nic vyloženě dobrého se zde nejedná – ...

  • One Last Shot – First Gear

    5.3.2016

    Kaša

    One Last Shot – First Gear

    Frantíci One Last Shot jsou jednou z mnoha kapel, o které pravděpodobně již nikdy neuslyšíte, nicméně proč se neseznámit s jejich prvním EP „First Gear“, zvlášť s přihlédnutím k faktu, že to, co na něj One Last Shot nacpali, není zdaleka tak špatné, jak bych od úplných začátečníků někde z Paříže očekával. One Last Shot toho za sebou totiž moc nemají, což je vzhledem k tomu, že vznikli teprve v roce 2013 pochopitelné, takže „First Gear“ ve mně vzbuzovalo prakticky cokoli, jen ne očekávání slušné metalové jízdy. Záměrně jsem použili velmi volnou škatulku metal, protože One Last Shot toho mixují vícero a identifikovat jejich hudbu není tak jednoduché, jak by se na první poslech mohlo zdát. Vezměte thrash metal, punk rock, stoner metal, špatku hardcoru a výsledkem je takový mix, který může papírově vzhlížet neforemně ...

  • Ghost Horizon – Astral Possession

    3.3.2016

    H.

    Ghost Horizon - Astral Possession

    Ghost Horizon je dočista nové jméno na scéně. Jedná se o blackmetalové duo z Phoenixu v Arizoně, které se skládá z Daniela Stollingse (kytara, baskytara) a Uræuse (zpěv, bicí). S nějakou podrobnější historií se pro dnešek nemá cenu zdržovat – jednoduše proto, že Ghost Horizon ještě žádnou nemají. Dle záznamů na Facebooku nějakou (koncertní) aktivitu nejspíš vyvíjeli již v průběhu loňského roku, ale to je vcelku nepodstatné. Důležitý je fakt, že Američané právě servírují svou vůbec první nahrávku, jíž se stalo minialbum s názvem „Astral Possession“. Tak se láskyplně chytněme za ruce a pojďme se společně podívat, zdali ono inkriminované EP stojí za nějakou pozornost. Abych ten verdikt recenze tentokrát nevykecal hned na začátku, zastavme se nejprve u toho, do jaké podoby černého kovu se Ghost Horizon pustili. Američané jsou tak někde na půl cesty dvěma žánrovými formami, jimž se v příslušných kruzích odborně přezdívá ...

  • Gateway – Gateway

    28.2.2016

    H.

    Gateway - Gateway

    Říká se, že obal prodává. V dnešní internetové době už to asi neplatí s takovou jistotou jako kdysi, ale do jisté míry pořád ano, protože kolikrát je to právě obálka, co člověka donutí si z té záplavy muziky vyzobnout právě tohle album a pustit si jej. Ono co si budeme povídat, nějaká korelace mezi soudností ve vizuální stránce a soudností v hudební stránce prostě bývá. A přesně z tohoto důvodu jsem si pustil i eponymní debut Holanďana (jednotné číslo záměrné) Gateway, na jehož přebalu se nachází výjev tortury, což mi přijde jako adekvátní artwork pro death / doom metal. Jen tak mimochodem, jedná se o obraz ze začátku 18. století od neznámého autora. Co se však týče samotné hudební produkce tohohle jednočlenného projektu, za nímž stojí jistý Robin Van Oyen, ta mě na prdel zas tolik neposadila. Začněme ovšem ...

  • Aversion – Aversion

    27.2.2016

    H.

    Aversion - Aversion

    Jsou alba, která vyžadují velké množství času a velký počet poslechů, aby je člověk dokázal ocenit a docenit. Jsou ale i alba, jimž ani takové úsilí nijak nepomůže, takže se s nimi člověk pořádně nikdy nesžije. Pak je tu ale také úplně opačný extrém. Hádáte, že mám na mysli nahrávky, které posluchač prokoukne hned po prvním poslechu? Ale co vás nemá, jsou i horší případy. Třeba u „Aversion“ mi stačilo slyšet asi tak první půl minuty (nekecám, fakt půl minuty) úvodního tracku „Espoirs Brises“, aby mi bylo úplně jasné, že tohle bude strašná nuda. A aniž bych se chtěl nějak zbytečně chlubit, buďte si jistí tím, že jsem se v tom prvotním odhadu nijak nemýlil. Aversion je poměrně mladá kanadská smečka, která má na kontě několik málo roků fungování, během nichž ...

  • Oldd Wvrms – Nøt

    25.2.2016

    H.

    Oldd Wvrms - Nøt

    Belgičané Oldd Wvrms se hned od počátku svojí cesty prezentují stylem, jenž jasně naznačuje, že tohle nejsou žádná ořezávátka – ani co do hudebního stylu, ani co do kvality hudby. Ačkoliv totiž tahle parta začala své první počiny vydávat teprve v loňském roce, hned od začátku servíruje dost solidní muziku, jež by, nebojím se říct, příznivcům sludge / doom metalu za trochu té pozornosti mohla stát… Jako první si Oldd Wvrms připravili ípko „Mater Serpentium“, které vyšlo v červenci (samozřejmě myšleno v tom loňském) a nabídlo dva vály o 15 minutách. Tomu se sice nyní věnovat nebudeme, ale vězte, že i to je zábavné a oproti dnes recenzované dvojce o nic moc nezaostává. Oním pokračováním, na nějž si nyní posvítíme, je další ípko „Nøt“ pocházející ze září. Na něm už Belgičané přicházejí se čtyřmi songy, jejich souhrnná hrací ...

  • Gian – All Life Erased

    23.2.2016

    Kaša

    Gian – All Life Erased

    Finská pětice Gian na své debutové album čekala dost dlouhých deset let, což pro někoho není zas taková doba, ale když si člověk vezme, že v dnešní uspěchané době je skupina schopna nahrát album v takřka domácích podmínkách a děje se tomu tak i několik měsíců po jejím vzniku, tak je to zatraceně dlouhé období. Těžko říct, co se s kapelou dělo v průběhu její první desetiletky, ovšem pětice demosnímků, z nichž ten první vyšel hned v roce 2006, tedy rok po zrození Gian, značí, že tvůrčím nedostatkem netrpěli. No, to je fuk, hlavní je, že debut „All Life Erased“ je venku, a ještě důležitější je, že není vůbec špatný. Víte, když se nějaká neznámá kapela začne ohánět kombinací melodického thrashe a death metalu, tak si okamžitě vybavím kopírku Children of Bodom a Norther. ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy