Minirecenze

  • Nangilima – The Dark Matter

    24.10.2015

    H.

    Nangilima - The Dark Matter

    Nevím, jestli je to nějaký žánrový trend, anebo mám prostě jen to štěstí (smůlu?), že mi tolik takových věcí přichází do cesty, ale přijde mi, že za poslední rok, dva jsem poslouchal nadměrné množství doom metalových projektů, jejichž členové se rekrutují z vícera zemí (a mnohdy i z různých kontinentů, ale není dnešní případ). Jak asi tušíte, jen těžko bych o tom mluvil, kdyby se to netýkalo i skupiny Nangilima, v jejíchž řadách najdeme (alespoň soudě dle informací na oficiálním Facebooku) muzikanty ze Švédska, Španělska a Bulharska. Ale to je jen taková zajímavost na začátek, v reálu je mi popravdě vcelku šumák, jestli si ta která kapela dává zkoušky jenom skrz Skype, anebo to hobluje pěkně postaru v garáži. Ten druhý způsob je mi sice sympatičtější, nicméně hlavní slovo má stále finální podoba vlastní hudby. ...

  • Human Bodies / Leather Chalice – split

    20.10.2015

    H.

    Human Bodies / Leather Chalice - split

    Abych řekl pravdu, ani jednu z kapel, které se účastní tohoto splitu, jsem až doposud neznal. Nicméně se není moc co divit, jelikož obě formace prozatím žádnou velkou díru do undergroundové scény neudělaly… Human Bodies i Leather Chalice jsou na tom vlastně docela podobně. Obě kapely vydaly své první, demáčové počiny v roce 2013, obě mají na kontě jeden řadový počin z loňského roku („No Life“ v případě Human Bodies, „Sweet Perfume of Coffin Air“ v případě Leather Chalice), ale vzhledem k počtu odkroucených let je diskografie obou relativně bohatá díky množství demosnímků, splitek a dalších neřadovek. I stylově jsou si obě skupiny blízké, protože obě produkují špinavý a neurvalý black metalový underground, který své vlivy chlemtá i z misek s nápisy punk nebo crust. Snad jediný rozdíl tedy tkví v tom, že Human Bodies dle všeho ...

  • Coil Commemorate Enslave – Maxima moralia sovraumanità

    17.10.2015

    H.

    Coil Commemorate Enslave - Maxima moralia sovraumanità

    Formace Coil Commemorate Enslave není žádným známým pojmem, ani to není nějaká podzemní kultovka nebo snad dobře skrytý klenot black metalové scény… je to prostě normální kapela, která nefunguje nijak zvlášť dlouho, ani nijak zvlášť krátce a do širšího (byť žánrového povědomí) se jednoduše (ještě?) nedostala… První známky života Coil Commemorate Enslave sahají do roku 2008, kdy skupina také vypustila svůj první demosnímek. Pak ovšem co do nové tvorby nastalo na nějakou dobu ticho, jež bylo prolomeno až v loňském roce za pomoci dlouhohrajícího debutu „L’infinita vanità del tutto“, který vyšel nejprve vlastním nákladem krátce nato i v reedici u zavedeného labelu Aeternitas Tenebrarum Musicae Fundamentum. A právě na ten nyní tito Italové navazují novým EP „Maxima moralia sovraumanità“ (někde psaném jako řadové album, nicméně sama kapela jej označuje jako EP). ...

  • Black Flame – The Origin of Fire

    14.10.2015

    H.

    Black Flame - The Origin of Fire

    Black Flame je kapela, kterou mám v hledáčku už delší dobu a dlouho jsem plánoval, že se na její tvorbu podívám podrobněji. To, že má člověk chuť se těmhle Italům podívat na zubní protézu, by ale nemělo být nijak zvlášť překvapující – Black Flame sice nepatří mezi nějaké vyloženě kultovní záležitosti, ale mají za sebou již ranec roků aktivní činnosti (vznik se datuje do konce 90. let), několik desek a v neposlední řadě mají v rámci undergroundu docela solidní jméno. Jenže znáte to – lenost je lenost, pořád je co poslouchat, takže některé skupiny prostě neustále zůstávají opomíjeny, což byl u mě mimo jiné právě případ Black Flame. A jak už tomu tak bývá, byla to právě nově vydaná deska, kvůli níž konečně nastal zlom – tato deska nese název „The Origin ...

  • Kerker – A Dime for the Bleak Faces

    11.10.2015

    H.

    Kerker - A Dime for the Bleak Faces

    Jsou kapely, které se hned na první pohled tváří velice zajímavě a člověk má chuť si jejich muziku poslechnout. A pak jsou tu kapely, které jsou na tom zcela opačně a při pohledu z dálky naopak vypadají tuze obyčejně a nezajímavě. Němečtí Kerker se v mém případě zařadili do té druhé zmiňované kategorie… Řekněme si to upřímně – tahle bavorská smečka skutečně na první pohled nevypadá jako něco, co by člověku mělo způsobit hudební orgasmus. Tváří se to jako tuze neobjevný syrový oldschoolový black metal, v němž nebude místo byť i jen pro ždibíček inovace. Nedůvěru navíc zvyšuje i prapodivná obálka alba „A Dime for the Bleak Faces“, jež mi k tomuto druhu muziky příliš nesedí. A přesto je tahle skupina, jejíž valná část se rekrutuje ze zavedenější (ale ne o moc) formace Todeskult, poslouchatelnější, než jsem předem ...

  • Dementia Senex / Sedna – Deprived

    7.10.2015

    H.

    Dementia Senex Sedna - Deprived

    Po nedávné minirecenzi na spolupráci Abaton a Viscera/// tu máme další společnou nahrávkou dvou zajímavých formací z Itálie. V tomto případě se jedná o kapely Dementia Senex a Sedna, z nichž možná ani jedna ještě neudělala díru do hudebního světa, nicméně ti, kteří sledují i undergroundovou „tichou poštu“, již na obě narazit mohli. Tím o malinko zajímavějším účastníkem tohoto nosiče je z mého subjektivního úhlu pohledu Sedna. Tahle tříčlenná formace na sebe prozatím nejvýrazněji upozornila na podzim loňského roku, kdy vydala velice zajímavý bezejmenný dlouhohrající debut, na němž nabídla více jako 50minutovou black / sludgovou atmosféru o čtyřech chodech. Oproti tomu Dementia Senex prozatím žádný velký počin na kontě nemají, a jejich doposud nejvýraznější nahrávkou tak stále zůstává minialbum „Heartworm“, jež vyšlo v dubnu roku 2013. V případě, že již obě skupiny znáte, vás možná zaujalo, že k sobě ...

  • Archagathus – Dehumanizer

    4.10.2015

    H.

    Archagathus - Dehumanizer

    Pokud si dobře pamatuju, tak když jste ve škole při písemce opisovali od spolužáka a byli jste u toho přistiženi, dostali jste pětku. Hudební scéna ovšem funguje jinak. Zde můžete opisovat zcela beztrestně a ještě se tím veřejně chlubit prostřednictvím vydávaných cédéček – a sere to jen málokoho. Jedněmi z ukázkových opisovačů jsou i zámořští kaňouři Archagathus. A od koho že tahle parta z Winnipegu opisuje? Inu, hoši to vlastně nenápadně říkají už názvem svojí kapely. Archagathus byl syrakuský princ, který žil ve 4. století před naším letopočtem. A jeho otec se jmenoval – Agathocles. Ano, je to tak, Američané se zakoukali právě do tvorby belgické grindcorové kultovky Agathocles, na což odkazují nejen názvem, ale i velice podobným logem (na první pohled jsem si fakt myslel, že to je notoricky známé logo Agathocles) a v neposlední řadě samozřejmě i muzikou. ...

  • Maleficentia – Finis gloriae mundi

    29.9.2015

    H.

    Maleficentia - Finis gloriae mundi

    Po světě běhá poměrně solidní množství výborných kapel. Zároveň však po něm běhá i množství špatných kapel – ta mrška statistika jednoduše skutečně funguje. Posluchač se většinou snaží vyzobávat ty první zmiňované, to dá rozum, ale občas se prostě stane, že vám do přehrávače zavítá i nějaká nudná kravina. A přesně ta do mého přehrávače nedávno zavítala prostřednictvím francouzské skupiny Maleficentia… Maleficentia nejsou žádní nováčci – fungují již od konce 90. let a loňský počin „Finis gloriae mundi“, o němž si nyní budeme povídat, je jejich čtvrtou řadovou nahrávkou. Přesto jsem o nich poprvé slyšel až teď a hned na rovinu říkám, že by mi bylo lépe, kdyby se tak nestalo. Zdálky se Maleficentia netváří jako něco, co už od pohledu zavání průserem… papírově by zkušenosti měli mít a kombinace symfonického metalu a francouzského původu ...

  • Altarage – MMXV Demo

    26.9.2015

    H.

    Altarage - MMXV Demo

    Vzhledem k tomu, že jsou Altarage doposud zcela neznámým pojmem, asi by se slušelo pro začátek tuhle smečku trochu představit. Takže – kdo to tedy je? Popravdě řečeno… nevím, a jestli mi náhodou něco neuniklo, tak to vlastně neví nikdo, a to včetně labelu, který tenhle počin vydal. Jediné, co je o Altarage známo, je původ a samotná hudba. Tahle záležitost pochází ze Španělska a hraje ukrutné death metalové zvěrstvo. „MMXV Demo“ je prvním počinem, jenž pod hlavičkou Altarage vychází, ale nenechte se zmást tím, že se jedná o pilotní demosnímek, který nabízí jen dvě skladby o hrací době nějakých deseti minut, protože tohle za slyšení rozhodně stojí i tak. Tedy – za předpokladu, že si libujete ve skutečně chlíváckém death metalu. Zapomeňte na nějaký klasický oldschool death metal nebo nějakou krkolomnou techniku – ...

  • City of Echoes – Wishful Thinking

    22.9.2015

    H.

    City of Echoes - Wishful Thinking

    Recenzuje-li člověk nějakou známou, neřkuli legendární skupinu, tak to nutnost není, ale když se recenze týká nějakého málo známého (případně takřka neznámého) projektu, asi by se slušelo jej na začátku v krátkosti představit – a právě to bude i dnešní případ. Tak tedy – přivítejte City of Echoes. Jedná se o jednočlenný projekt pocházející z jihozápadní části Ruska. Nemýlím-li se, jméno City of Echoes se vynořilo teprve v letošním roce, kdy také vyšel první počin v podobě minialba „Wishful Thinking“ (bystře tušíte, že právě o něm si budeme povídat). Jak už tomu tak ale bývá, za kapelou stojí člověk, jenž už za sebou něco málo má, byť nějaká díra do světa to také není. City of Echoes je totiž dítkem Alexe Buharina, který už vytvořil pár počinů pod hlavičkami skupin Winds with Hands a One ...

  • Kratherion – Mantra Lucifer Flagelantes

    19.9.2015

    H.

    Kratherion - Mantra Lucifer Flagelantes

    Dejme si na začátek malý kvíz – co dostanete, když vezmete Therion a přidáte k nim „kra“? Ano – Kratherion. Se svými slavnějšími skoro-jmenovci ze Švédska ovšem tahle chilská smečka nemá společného zhola nic… I když… jak tak nad tím přemýšlím, tak trochu kecám, protože něco malinko ty dvě kapely společného mají, jen se nesmíme bavit o současných Therion. Pamatujete se na raná alba, která vyšla ještě předtím, než se Švédové vydali na symfonickou dráhu? Ano, myslím přesně tu dobu, kdy drhnuli syrový death metal. Kratherion totiž také drtí špinavý death metal značně oldschoolového střihu. Tím ovšem spojitosti končí, protože tohle pseudo-vtipné intro tu je jen jako chabá náhražka solidního úvodu recenze a vzniklo jen díky relativně podobným názvům. Sami Kratherion vznikli začátkem aktuálního tisíciletí, což už vlastně není tak úplně ...

  • Macerie – Macerie

    16.9.2015

    H.

    Macerie - Macerie

    V posledních letech se docela rozmohly kapely, které do jednoho kotle v různém poměru házejí black metal, sludge, post-hardcore, případně i crust nebo doom metal a míchají z toho jednu kurevsky hutnou špinavou směsici kytarového humusu. Přesně do téhle sorty se v nedávné době zařadila také mladá italská parta Macerie, jež je naprosto ukázkovým produktem této vlny. Jenže jakkoliv se z téhle muziky stal pomalu trend, já jsem ochoten ji vzít za svou, je-li to pořádně hutný náhul s těžkou atmosférou a odkapává-li z reproduktorů hnus po litrech. V tomhle žánru mi to ke štěstí stačí… dokázali něco takového vyprodukovat i Macerie? Tahle čtveřice z Florencie vznikla v loňském roce a poprvé se o slovo přihlásila letos na jaře, kdy vydala (digitálně a na kazetě) své první bezejmenné ípko, jemuž – když nic jiného – nechybí alespoň zajímavý přebal. Vlastní obsah už však ...

  • Iwrestledabearonce – Hail Mary

    13.9.2015

    nK_!

    Iwrestledabearonce - Hail Mary

    Louisianská nejen deathcorová smečka s crazy názvem Iwrestledabearonce vydala koncem června své čtvrté řadové album jménem „Hail Mary“. Nejen deathcorová? Tahle banda ve své muzice mixuje prvky metalcoru, mathcoru, avantgardy a právě deathcoru. Jakže to zní, ptáte se? Bez vytáček můžu říct, že opravdu šíleně. Hudba Iwrestledabearonce nebyla nikdy úplně jednoduše přístupná a s „Hail Mary“ stoupá její feeling na úplně nový level hraničící s bezbožnou sebetrýzní. Ono poslouchat třičtvrtěhodinovou nahrávku, na níž se v jednom kuse bez přestání mění tempo postrádající hlavu a patu, může být solidní očistec přirovnatelný k výplachu mozku savem.

  • Abaton & Viscera/// – Diade(ms)

    6.9.2015

    H.

    Abaton & Viscera - Diade​(​ms)

    Abaton je kapela, jež by českému posluchači nemusela být neznámá. Už nejednou vystoupili v České republice a také se našinci dobře pamatují díky shodě jména s někdejším pražským klubem. Oproti tomu formace se zvláštním lomítkovým názvem Viscera/// pro mě osobně byla až doposud neznámým pojmem – byť nepopírám, že může jít pouze o mou nevědomost. Nicméně je to paradoxní, protože z těchto dvou skupin je to právě Viscera///, kdo má víc zkušeností, víc odkroucených let, víc vydaných nahrávek… Tak či onak, nyní se tyto dvě stylově i zeměpisně (obě z italského regionu Emilia-Romagna) nepříliš vzdálené kapely spojily na jednom nosiči, jehož název zní „Diade(ms)“. Je však nutno zmínit, že se nejedná o obyčejné split album… mnohem přesnější by bylo zařadit „Diade(ms)“ do šuplíčku kolaboračních počinů, přestože o typickou kolaboraci, kdy se sejdou dva projekty a dají dohromady ...

  • Apneica – Pulsazioni… Conversione

    29.8.2015

    Onotius

    Apneica - Pulsazioni... Conversione

    Italská post-metalová kapela Apneica vznikla v roce 2007 jako sólový projekt Alessandra Segheneho, který o čtyři roky později vytvořil eponymní debutovou desku plnou čistě instrumentálních skladeb. Prvním počinem, jenž se mi dostal do rukou, bylo však až loňské čtyřskladbové EP „Pulsazioni… Conversione“, na němž již Apneica funguje jako regulerní kapela a zpěv – jak čistý, tak growling – je zde nyní nedílnou součástí. Hudebně se jedná o post-metal využívající lehce psychedelických nálad i špetku progrese a na slušné nápady rozhodně není skoupý. Hned úvodní „Alba articifiale“ ukazuje, že kapela velmi solidně vyladila hranici mezi tvrdými a měkkými pasážemi, atmosférou i instrumentální zručností, přičemž vytvořila kompozice, jež se vyvíjejí, a přitom její nápady jsou koherentní. Hlavním problémem je ovšem neadekvátně nevýrazný zvuk, jehož zlepšení do příště by mohlo vést k lepší diverzifikaci jednotlivých pasáží, ...

  • Ophidian Coil – Denial | Will | Becoming

    25.8.2015

    H.

    Ophidian Coil - Denial Will Becoming

    Jen těžko lze odhadovat, jak by srbská black metalová scéna vypadala, kdyby nebylo jistého Marko Jerkoviće, který je v undergroundu známý spíše jako Kozeljnik. Tenhle týpek má na svědomí dvě asi nejvíc zásadní black metalové smečky ze Srbska, May Result a The Stone, a dále má na triku mj. svůj sólový projekt. Jednoduše je to činorodý muzikant a nyní se jeho jméno objevuje v souvislosti s další novou kapelou – Ophidian Coil. Začínat ovšem recenzi na Ophidian Coil povídáním o Kozeljnikovi asi nebylo úplně nejchytřejší, jelikož on není tím hlavním hybatelem projektu a na dnes recenzovaném počinu se vlastně ani nijak nepodílel. Lídrem kapely je totiž INIMICVS, který má za sebou epizodní působení v slušné řádce skupin a kupříkladu vypomáhá na koncertech i The Stone a sólovému Kozeljnikovi. Debutové EP „Denial | Will | Becoming“ (jemuž ...

  • Woebegone Obscured – Deathscape MMXIV

    12.8.2015

    H.

    Woebegone Obscured - Deathscape MMXIV

    Woebegone Obscured je sice nepříliš známé, ne však úplně nové jméno na doom metalové mapě. Tato dánská formace má již za sebou více jak dekádu fungování a dva dlouhohrající zářezy na pažbě. Ten první se jmenoval „Deathstination“ a spatřil světlo světa v roce 2007, zatímco jeho následovník s názvem „Marrow of Dreams“ vyšel v roce 2013. Jako svůj další počin si však Woebegone Obscured nenachystali třetí desku, nýbrž jen minialbum, jehož název zní „Deathscape MMXIV“. Svou stopáží se ovšem tato nahrávka, jež vyšla na samém sklonku loňského roku, řadovému albu klidně může rovnat, jelikož na vás čeká přibližně 42 minut materiálu. Je ovšem otázkou, o jaký materiál se jedná… Začněme ovšem tím pozitivním, čímž je samotná muzika. Woebegone Obscured totiž nejsou vůbec špatní a jejich podání doom metalu není vysloveně tuctové – ...

  • Psychedelic Witchcraft – Black Magic Man

    9.8.2015

    H.

    Psychedelic Witchcraft - Black Magic Man

    U skupiny jako Psychedelic Witchcraft se lze jen těžko ubránit pomyšlení o trendovosti, jelikož tahle italská parta je naprosto ukázkovým příkladem jedné z nejvýraznějších módních vln posledních let. Připadá vám, že není zrovna slušné označit kapelu hned v první větě recenze jako čirý trend? Inu, možná máte pravdu, avšak považte sami: Psychedelic Witchcraft produkují stoner / doom / rockové retro s holkou za mikrofonem a s přetěžce okultní prezentací – textovou i vizuální. To jsou dvě nejdůležitější věci, které byste si měli v případě těchto Italů zapamatovat – takřka vše, co dělají, je occult a retro jak noha. V této chvíli se asi může zdát, že vše spěje k tomu, abych Psychedelic Witchcraft potažmo jejich debutové EP „Black Magic Man“ strhal a – jak se dnes moderně a neretro říká – zdissoval. Nicméně ...

  • Lambs – Betrayed from Birth

    6.8.2015

    H.

    Lambs - Betrayed from Birth

    Lambs není zrovna nejoriginálnější název. Ani nemusíme počítat singulární tvar slova, pod nímž se skrývá poměrně známé elektronické duo z Velké Británie, protože si vystačíme jen s plurálem – pod jménem Lambs najdeme kupříkladu rockovou skupinu z Anglie, pankáče z Německa nebo heavy metalovou formaci z Finska. A ke všem těmto jménům se před nedávnem přidali další Lambs, kteří pocházejí z Itálie. Naštěstí však lze říct, že oč méně si tahle čtyřčlenná parta dala práci s vymýšlením názvu, o to více se soustředila na samotný hudební výsledek, byť učiněná přehlídka originality to taktéž není. Italští Lambs se pustili do vod hutného dunění post-hardcoru, ale aby to nebyla úplná nuda, je tenhle žánr v jejich podání ještě trochu líznutý závany z hájemství sludge a black metalu, přestože v obou případech se do jisté míry jedná jen o pocitovou záležitost.

  • Odota – Fever Marshal

    30.7.2015

    H.

    Odota - Fever Marshal

    Odota je debutující smečka… tedy, vlastně byla debutující smečka, protože ono debutování vlastně proběhlo již koncem minulého roku, tudíž by možná bylo vhodnější použítí minulého času. Vlastně ani s tou smečkou to není zas tak žhavé, neboť smečky povětšinou mívají víc členů, kdežto Odota je jednočlenným projektem, za nímž stojí jistý Jarmo Nuutre (jehož doposud asi nejznámějších působištěm byli stoner / doomoví Talbot, jejichž řady před dvěma lety opustil). Podle muzikantova jména jste si nejspíš tipnuli, že zemí původu by mohlo být Finsko, ale není tomu tak. Trefili jste se však do správné ugrofinské jazykové rodiny a co do kilometrů to vlastně také není zas tak daleko – Odota totiž pochází z Estonska.


Hradby Samoty VII.

Od hudebních fandů pro hudební fandy