Minirecenze

  • Dementia Senex / Sedna – Deprived

    7.10.2015

    H.

    Dementia Senex Sedna - Deprived

    Po nedávné minirecenzi na spolupráci Abaton a Viscera/// tu máme další společnou nahrávkou dvou zajímavých formací z Itálie. V tomto případě se jedná o kapely Dementia Senex a Sedna, z nichž možná ani jedna ještě neudělala díru do hudebního světa, nicméně ti, kteří sledují i undergroundovou „tichou poštu“, již na obě narazit mohli. Tím o malinko zajímavějším účastníkem tohoto nosiče je z mého subjektivního úhlu pohledu Sedna. Tahle tříčlenná formace na sebe prozatím nejvýrazněji upozornila na podzim loňského roku, kdy vydala velice zajímavý bezejmenný dlouhohrající debut, na němž nabídla více jako 50minutovou black / sludgovou atmosféru o čtyřech chodech. Oproti tomu Dementia Senex prozatím žádný velký počin na kontě nemají, a jejich doposud nejvýraznější nahrávkou tak stále zůstává minialbum „Heartworm“, jež vyšlo v dubnu roku 2013. V případě, že již obě skupiny znáte, vás možná zaujalo, že k sobě ...

  • Archagathus – Dehumanizer

    4.10.2015

    H.

    Archagathus - Dehumanizer

    Pokud si dobře pamatuju, tak když jste ve škole při písemce opisovali od spolužáka a byli jste u toho přistiženi, dostali jste pětku. Hudební scéna ovšem funguje jinak. Zde můžete opisovat zcela beztrestně a ještě se tím veřejně chlubit prostřednictvím vydávaných cédéček – a sere to jen málokoho. Jedněmi z ukázkových opisovačů jsou i zámořští kaňouři Archagathus. A od koho že tahle parta z Winnipegu opisuje? Inu, hoši to vlastně nenápadně říkají už názvem svojí kapely. Archagathus byl syrakuský princ, který žil ve 4. století před naším letopočtem. A jeho otec se jmenoval – Agathocles. Ano, je to tak, Američané se zakoukali právě do tvorby belgické grindcorové kultovky Agathocles, na což odkazují nejen názvem, ale i velice podobným logem (na první pohled jsem si fakt myslel, že to je notoricky známé logo Agathocles) a v neposlední řadě samozřejmě i muzikou. ...

  • Maleficentia – Finis gloriae mundi

    29.9.2015

    H.

    Maleficentia - Finis gloriae mundi

    Po světě běhá poměrně solidní množství výborných kapel. Zároveň však po něm běhá i množství špatných kapel – ta mrška statistika jednoduše skutečně funguje. Posluchač se většinou snaží vyzobávat ty první zmiňované, to dá rozum, ale občas se prostě stane, že vám do přehrávače zavítá i nějaká nudná kravina. A přesně ta do mého přehrávače nedávno zavítala prostřednictvím francouzské skupiny Maleficentia… Maleficentia nejsou žádní nováčci – fungují již od konce 90. let a loňský počin „Finis gloriae mundi“, o němž si nyní budeme povídat, je jejich čtvrtou řadovou nahrávkou. Přesto jsem o nich poprvé slyšel až teď a hned na rovinu říkám, že by mi bylo lépe, kdyby se tak nestalo. Zdálky se Maleficentia netváří jako něco, co už od pohledu zavání průserem… papírově by zkušenosti měli mít a kombinace symfonického metalu a francouzského původu ...

  • Altarage – MMXV Demo

    26.9.2015

    H.

    Altarage - MMXV Demo

    Vzhledem k tomu, že jsou Altarage doposud zcela neznámým pojmem, asi by se slušelo pro začátek tuhle smečku trochu představit. Takže – kdo to tedy je? Popravdě řečeno… nevím, a jestli mi náhodou něco neuniklo, tak to vlastně neví nikdo, a to včetně labelu, který tenhle počin vydal. Jediné, co je o Altarage známo, je původ a samotná hudba. Tahle záležitost pochází ze Španělska a hraje ukrutné death metalové zvěrstvo. „MMXV Demo“ je prvním počinem, jenž pod hlavičkou Altarage vychází, ale nenechte se zmást tím, že se jedná o pilotní demosnímek, který nabízí jen dvě skladby o hrací době nějakých deseti minut, protože tohle za slyšení rozhodně stojí i tak. Tedy – za předpokladu, že si libujete ve skutečně chlíváckém death metalu. Zapomeňte na nějaký klasický oldschool death metal nebo nějakou krkolomnou techniku – ...

  • City of Echoes – Wishful Thinking

    22.9.2015

    H.

    City of Echoes - Wishful Thinking

    Recenzuje-li člověk nějakou známou, neřkuli legendární skupinu, tak to nutnost není, ale když se recenze týká nějakého málo známého (případně takřka neznámého) projektu, asi by se slušelo jej na začátku v krátkosti představit – a právě to bude i dnešní případ. Tak tedy – přivítejte City of Echoes. Jedná se o jednočlenný projekt pocházející z jihozápadní části Ruska. Nemýlím-li se, jméno City of Echoes se vynořilo teprve v letošním roce, kdy také vyšel první počin v podobě minialba „Wishful Thinking“ (bystře tušíte, že právě o něm si budeme povídat). Jak už tomu tak ale bývá, za kapelou stojí člověk, jenž už za sebou něco málo má, byť nějaká díra do světa to také není. City of Echoes je totiž dítkem Alexe Buharina, který už vytvořil pár počinů pod hlavičkami skupin Winds with Hands a One ...

  • Kratherion – Mantra Lucifer Flagelantes

    19.9.2015

    H.

    Kratherion - Mantra Lucifer Flagelantes

    Dejme si na začátek malý kvíz – co dostanete, když vezmete Therion a přidáte k nim „kra“? Ano – Kratherion. Se svými slavnějšími skoro-jmenovci ze Švédska ovšem tahle chilská smečka nemá společného zhola nic… I když… jak tak nad tím přemýšlím, tak trochu kecám, protože něco malinko ty dvě kapely společného mají, jen se nesmíme bavit o současných Therion. Pamatujete se na raná alba, která vyšla ještě předtím, než se Švédové vydali na symfonickou dráhu? Ano, myslím přesně tu dobu, kdy drhnuli syrový death metal. Kratherion totiž také drtí špinavý death metal značně oldschoolového střihu. Tím ovšem spojitosti končí, protože tohle pseudo-vtipné intro tu je jen jako chabá náhražka solidního úvodu recenze a vzniklo jen díky relativně podobným názvům. Sami Kratherion vznikli začátkem aktuálního tisíciletí, což už vlastně není tak úplně ...

  • Macerie – Macerie

    16.9.2015

    H.

    Macerie - Macerie

    V posledních letech se docela rozmohly kapely, které do jednoho kotle v různém poměru házejí black metal, sludge, post-hardcore, případně i crust nebo doom metal a míchají z toho jednu kurevsky hutnou špinavou směsici kytarového humusu. Přesně do téhle sorty se v nedávné době zařadila také mladá italská parta Macerie, jež je naprosto ukázkovým produktem této vlny. Jenže jakkoliv se z téhle muziky stal pomalu trend, já jsem ochoten ji vzít za svou, je-li to pořádně hutný náhul s těžkou atmosférou a odkapává-li z reproduktorů hnus po litrech. V tomhle žánru mi to ke štěstí stačí… dokázali něco takového vyprodukovat i Macerie? Tahle čtveřice z Florencie vznikla v loňském roce a poprvé se o slovo přihlásila letos na jaře, kdy vydala (digitálně a na kazetě) své první bezejmenné ípko, jemuž – když nic jiného – nechybí alespoň zajímavý přebal. Vlastní obsah už však ...

  • Iwrestledabearonce – Hail Mary

    13.9.2015

    nK_!

    Iwrestledabearonce - Hail Mary

    Louisianská nejen deathcorová smečka s crazy názvem Iwrestledabearonce vydala koncem června své čtvrté řadové album jménem „Hail Mary“. Nejen deathcorová? Tahle banda ve své muzice mixuje prvky metalcoru, mathcoru, avantgardy a právě deathcoru. Jakže to zní, ptáte se? Bez vytáček můžu říct, že opravdu šíleně. Hudba Iwrestledabearonce nebyla nikdy úplně jednoduše přístupná a s „Hail Mary“ stoupá její feeling na úplně nový level hraničící s bezbožnou sebetrýzní. Ono poslouchat třičtvrtěhodinovou nahrávku, na níž se v jednom kuse bez přestání mění tempo postrádající hlavu a patu, může být solidní očistec přirovnatelný k výplachu mozku savem.

  • Abaton & Viscera/// – Diade(ms)

    6.9.2015

    H.

    Abaton & Viscera - Diade​(​ms)

    Abaton je kapela, jež by českému posluchači nemusela být neznámá. Už nejednou vystoupili v České republice a také se našinci dobře pamatují díky shodě jména s někdejším pražským klubem. Oproti tomu formace se zvláštním lomítkovým názvem Viscera/// pro mě osobně byla až doposud neznámým pojmem – byť nepopírám, že může jít pouze o mou nevědomost. Nicméně je to paradoxní, protože z těchto dvou skupin je to právě Viscera///, kdo má víc zkušeností, víc odkroucených let, víc vydaných nahrávek… Tak či onak, nyní se tyto dvě stylově i zeměpisně (obě z italského regionu Emilia-Romagna) nepříliš vzdálené kapely spojily na jednom nosiči, jehož název zní „Diade(ms)“. Je však nutno zmínit, že se nejedná o obyčejné split album… mnohem přesnější by bylo zařadit „Diade(ms)“ do šuplíčku kolaboračních počinů, přestože o typickou kolaboraci, kdy se sejdou dva projekty a dají dohromady ...

  • Apneica – Pulsazioni… Conversione

    29.8.2015

    Onotius

    Apneica - Pulsazioni... Conversione

    Italská post-metalová kapela Apneica vznikla v roce 2007 jako sólový projekt Alessandra Segheneho, který o čtyři roky později vytvořil eponymní debutovou desku plnou čistě instrumentálních skladeb. Prvním počinem, jenž se mi dostal do rukou, bylo však až loňské čtyřskladbové EP „Pulsazioni… Conversione“, na němž již Apneica funguje jako regulerní kapela a zpěv – jak čistý, tak growling – je zde nyní nedílnou součástí. Hudebně se jedná o post-metal využívající lehce psychedelických nálad i špetku progrese a na slušné nápady rozhodně není skoupý. Hned úvodní „Alba articifiale“ ukazuje, že kapela velmi solidně vyladila hranici mezi tvrdými a měkkými pasážemi, atmosférou i instrumentální zručností, přičemž vytvořila kompozice, jež se vyvíjejí, a přitom její nápady jsou koherentní. Hlavním problémem je ovšem neadekvátně nevýrazný zvuk, jehož zlepšení do příště by mohlo vést k lepší diverzifikaci jednotlivých pasáží, ...

  • Ophidian Coil – Denial | Will | Becoming

    25.8.2015

    H.

    Ophidian Coil - Denial Will Becoming

    Jen těžko lze odhadovat, jak by srbská black metalová scéna vypadala, kdyby nebylo jistého Marko Jerkoviće, který je v undergroundu známý spíše jako Kozeljnik. Tenhle týpek má na svědomí dvě asi nejvíc zásadní black metalové smečky ze Srbska, May Result a The Stone, a dále má na triku mj. svůj sólový projekt. Jednoduše je to činorodý muzikant a nyní se jeho jméno objevuje v souvislosti s další novou kapelou – Ophidian Coil. Začínat ovšem recenzi na Ophidian Coil povídáním o Kozeljnikovi asi nebylo úplně nejchytřejší, jelikož on není tím hlavním hybatelem projektu a na dnes recenzovaném počinu se vlastně ani nijak nepodílel. Lídrem kapely je totiž INIMICVS, který má za sebou epizodní působení v slušné řádce skupin a kupříkladu vypomáhá na koncertech i The Stone a sólovému Kozeljnikovi. Debutové EP „Denial | Will | Becoming“ (jemuž ...

  • Woebegone Obscured – Deathscape MMXIV

    12.8.2015

    H.

    Woebegone Obscured - Deathscape MMXIV

    Woebegone Obscured je sice nepříliš známé, ne však úplně nové jméno na doom metalové mapě. Tato dánská formace má již za sebou více jak dekádu fungování a dva dlouhohrající zářezy na pažbě. Ten první se jmenoval „Deathstination“ a spatřil světlo světa v roce 2007, zatímco jeho následovník s názvem „Marrow of Dreams“ vyšel v roce 2013. Jako svůj další počin si však Woebegone Obscured nenachystali třetí desku, nýbrž jen minialbum, jehož název zní „Deathscape MMXIV“. Svou stopáží se ovšem tato nahrávka, jež vyšla na samém sklonku loňského roku, řadovému albu klidně může rovnat, jelikož na vás čeká přibližně 42 minut materiálu. Je ovšem otázkou, o jaký materiál se jedná… Začněme ovšem tím pozitivním, čímž je samotná muzika. Woebegone Obscured totiž nejsou vůbec špatní a jejich podání doom metalu není vysloveně tuctové – ...

  • Psychedelic Witchcraft – Black Magic Man

    9.8.2015

    H.

    Psychedelic Witchcraft - Black Magic Man

    U skupiny jako Psychedelic Witchcraft se lze jen těžko ubránit pomyšlení o trendovosti, jelikož tahle italská parta je naprosto ukázkovým příkladem jedné z nejvýraznějších módních vln posledních let. Připadá vám, že není zrovna slušné označit kapelu hned v první větě recenze jako čirý trend? Inu, možná máte pravdu, avšak považte sami: Psychedelic Witchcraft produkují stoner / doom / rockové retro s holkou za mikrofonem a s přetěžce okultní prezentací – textovou i vizuální. To jsou dvě nejdůležitější věci, které byste si měli v případě těchto Italů zapamatovat – takřka vše, co dělají, je occult a retro jak noha. V této chvíli se asi může zdát, že vše spěje k tomu, abych Psychedelic Witchcraft potažmo jejich debutové EP „Black Magic Man“ strhal a – jak se dnes moderně a neretro říká – zdissoval. Nicméně ...

  • Lambs – Betrayed from Birth

    6.8.2015

    H.

    Lambs - Betrayed from Birth

    Lambs není zrovna nejoriginálnější název. Ani nemusíme počítat singulární tvar slova, pod nímž se skrývá poměrně známé elektronické duo z Velké Británie, protože si vystačíme jen s plurálem – pod jménem Lambs najdeme kupříkladu rockovou skupinu z Anglie, pankáče z Německa nebo heavy metalovou formaci z Finska. A ke všem těmto jménům se před nedávnem přidali další Lambs, kteří pocházejí z Itálie. Naštěstí však lze říct, že oč méně si tahle čtyřčlenná parta dala práci s vymýšlením názvu, o to více se soustředila na samotný hudební výsledek, byť učiněná přehlídka originality to taktéž není. Italští Lambs se pustili do vod hutného dunění post-hardcoru, ale aby to nebyla úplná nuda, je tenhle žánr v jejich podání ještě trochu líznutý závany z hájemství sludge a black metalu, přestože v obou případech se do jisté míry jedná jen o pocitovou záležitost.

  • Odota – Fever Marshal

    30.7.2015

    H.

    Odota - Fever Marshal

    Odota je debutující smečka… tedy, vlastně byla debutující smečka, protože ono debutování vlastně proběhlo již koncem minulého roku, tudíž by možná bylo vhodnější použítí minulého času. Vlastně ani s tou smečkou to není zas tak žhavé, neboť smečky povětšinou mívají víc členů, kdežto Odota je jednočlenným projektem, za nímž stojí jistý Jarmo Nuutre (jehož doposud asi nejznámějších působištěm byli stoner / doomoví Talbot, jejichž řady před dvěma lety opustil). Podle muzikantova jména jste si nejspíš tipnuli, že zemí původu by mohlo být Finsko, ale není tomu tak. Trefili jste se však do správné ugrofinské jazykové rodiny a co do kilometrů to vlastně také není zas tak daleko – Odota totiž pochází z Estonska.

  • Viranesir – Suffering, Fear, Lucifer | Survival / Viranesir – Unity / Solaris

    20.7.2015

    H.

    Viranesir - Suffering, Fear, Lucifer

    Možná si vzpomenete, že se zde před nějakým časem objevila recenze na debutové album experimentálně black metalového projektu s prapodivným názvem Blliigghhtted, který pocházel z Turecka. Dnes se do této země vrátíme, dokonce i do stejného žánru… a dokonce i k úplně stejným lidem… Jádro veškerého dění tkví ve vydavatelství Merdümgiriz, pod jehož křídly nachází útočiště jen velice omezený počet (v řádu jednotek) skupin a projektů, přičemž takřka všechny jsou vzájemně personálně propojeny skrze tři lidi, jimiž jsou Merdümgiriz (ano, říká si stejně jako onen label), Ruhanathanas (což je jen tak mimochodem dívka, ačkoliv to tak podle pseudonymu nemusí na první pohled vypadat) a nakonec Emir Toğrul, který všechny nosiče vydávané pod onou firmou vyrábí ručně.

  • Hybrid Nightmares – The Second Age

    11.7.2015

    Zajus

    Hybrid Nightmares - The Second Age

    Začínám mít dojem, že bychom měli více sledovat australskou metalovou scénu, neboť ta v posledních letech vyvrhla hned několik zajímavých kapel. Pokud snad čekáte, že Hybrid Nightmares jsou další v řadě, máte bohužel pravdu jen částečně. Co si však zaslouží pozornost každopádně je forma, jakou se Australané rozhodli svou hudbu vydávat. „The Second Age“ je druhé ze čtyř EP, které se ukáží světu letos a které dohromady tvoří čtveřici „dob“, doprovázených souvislým příběhem (což nemohu potvrdit ani vyvrátit) a působivou grafikou. Pokud však čekáte, že po vydání čtvrtého disku alba seřadíte za sebe a dostanete jeden dlouhý opus, asi vás zklamu. „The Second Age“ totiž je až příliš podobné prvnímu dílu „The First Age“ a navíc mezi prvními dvěma díly naprosto chybí přirozené přemostění a těžko říci, ...

  • Thine – Demo 2015

    9.7.2015

    Zajus

    Thine - Demo 2015

    Je to vlastně jen pár měsíců, co tu mezi minirecenzemi proběhlo i debutové eponymní EP rakouských black metalistů Thine. V něm jsem byl z kapely natolik nadšený, že jsem se rozhodl ujmout i jeho nástupce – dvouskladbového dema. Pokud vás „Thine“ zaujalo a doufáte v nálož nového materiálu, doufáte marně. Ze dvou skladeb je totiž jen jedna nová, zatímco druhá je téměř nepozměněnou, opětovně nahranou verzí starší skladby „Precious Mind“. Když jsem oněch deset minut několik dní protáčel v uších, cosi mi úplně nesedělo. Na jednu stranu je zde stále ona skladatelská sebejistota, kterou oplývalo zmíněné EP, na druhou stranu to však tentokrát na zábavný poslech nestačí. Vrátil jsem se proto k „Thine“ a rychle zjistil, v čem je problém. Stačily dva roky a nejspíše více peněz na pořádné studium a Thine zcivilněli a ztratili ...

  • Zeit – Trümmer

    6.7.2015

    H.

    Zeit - Trümmer

    Je to až s podivem, že za tak dlouhou dobu žádnou metalovou skupinu nenapadlo se pojmenovat Zeit, tedy německým výrazem pro čas, ačkoliv třeba já osobně bych tipoval, že podobné slůvko nebude mít s uplatněním ve světě názvů tvrdě-kytarových skupin sebemenší problém. Nicméně, do roku 2010 se nikdo, kdo by se chtěl takto jmenovat, skutečně nenašel, a tak právě v této době přijala Zeit jako svůj název německá trojice, která do světa vyrazila pod black metalovým praporem. Do dnešního dne mají Zeit na kontě tři počiny – jeden demosnímek a dvě minialba. Demo a první EP vyšly svorně v roce 2013, poslední počin byl pak vypuštěn letos v dubnu – jeho jméno zní „Trümmer“ a právě ten nyní bude hlavním předmětem našeho povídání…

  • Nienör – Nienör

    23.6.2015

    H.

    Nienör - Nienör

    Když člověk vidí kompletně černý minimalistický přebal, na němž kromě švabachem napsaného názvu kapely (a zároveň i EP) není vůbec nic, asi by tipoval, že půjde o nějakou black metalovou špínu – ostatně i v kontextu toho, co tu recenzujeme nejčastěji. V případě Nienör je však takový předpoklad nesprávný, protože realita je úplně někde jinde. Nienör je portugalské duo, které tvoří bratrská dvojice Diogo a Francisco Ferreirovi. První výsledky svého hudebního snažení začali do světa pouštět na jaře loňského roku a v prosinci pak tři již vydané skladby doplnily o dvě zbrusu nové a v této podobě svou muziku pustili do světa v podobě bezejmenného, téměř čtvrthodinového EP. A hudebně se tedy jedná o co? Inu, o čistokrevný neofolk.


Od hudebních fandů pro hudební fandy