Země: Francie / Austrálie Žánr: black metal Datum vydání: 15.10.2015 Label: World Terror Committee Hrací doba: 23:51 Odkazy Aosoth: facebook Odkazy Order of Orias: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: World Terror Committee

Nevím, jak to máte s oblibou splitek vy, ale já je k životu zrovna nepotřebuji. Tedy pokud nenabízí něco opravdu exkluzivního, čímž zrovna nemyslím live záznamy pofidérní kvality či nesmíchané verze skladeb, které jsou k sehnání i jinde. Sběratelem Agathocles, Nunslaughter nebo Sabbat se asi nikdy nestanu, haha. Ale k věci, máme tu totiž split album, které za pozornost prostě stojí.

O francouzských Aosoth bylo napsáno už hodně. S třetí a čtvrtou deskou se radikálně vymanili z věčného srovnávání se spřízněnými Antaeus a utvořili si sakra výrazný vlastní ksicht. Po vydání jedovaté „IV: An Arrow in Heart“ se kapela rozhodla vytvořit a vydat celkem tři „dodatky“, které přemostí sound čtyřky vstříc chystané další desce. „Appendix A“ vyšel na splitku s americkými Kommandant a z letmého poslechu bych řekl, že zde Aosoth předvedli poněkud deathmetalovější tvář. Céčko vyšlo teprve nedávno jako samostatné ípko u Agonia Records a tento „Appendix“ bych popsal prostě jako další song Aosoth. Což znamená sice kvalitu, ale nic co bychom už neslyšeli. A jak je na tom „Appendix B“?

Song začne v klasickém negativním hnusostylu Aosoth; rytmicky spíše kvapík nežli utahaná deprese. Pomalejší střed proložený jakýmsi samplem někoho bude asi trochu nudit, ale jakmile se začnou halucinogenní kytary pomalu vrstvit a gradovat, přestává veškerá legrace. „Apendix B“ se totiž brzy zvrhne v takový vyjebaný námrd, až z toho zůstává rozum stát, a i když se pak song navrátí k motivům ze začátku skladby, to napětí a síla nepoleví ani o kokot. Pro mě v mnoha směrech asi nejdestruktivnější skladba Aosoth. Smrt.

Další kapely ke splitku někdy dohazují zainteresované labely, jindy si vybírají samotné kapely, ať už na základě jakéhosi přátelství, respektu či obdivu, a někdy prostě proto, že ten krátký song nebo dva nikdo nechce vydat samostatně. Zde si myslím, že platí první dva argumenty a touha na výtečné, avšak trestuhodně opomíjené Order of Orias trochu upozornit. Musím přiznat, že  nová skladba „Ruinous Hope“ stojí ve stínu „Appendix B“ a dokonce i dřívější tvorby Order of Orias, ale i přesto je ve své naléhavosti naprosto zlovolná a mocná. Intenzita s ubíhající minutami klesá, předěl cca za půlkou mi taky pod fousy moc neleze, ale to na hodnotě songu tolik neubírá. Malý ptáček mi navíc pošeptal, že bychom na druhé album už nemuseli dlouho čekat. Pokud bude nějakým umným způsobem skloubena hypnotická magie debutu „Inverse“ a razantnost „Ruinous Hope“, tak se mám(e) na co těšit…

Není co dodat. Pokud se považujete za fanoušky Aosoth, je tohle splitko povinnost. No, a jestli jste o Order of Orias dosud nezakopli, prokažte si laskavost a prožeňte je sluchovody.