Země: Itálie Žánr: post-rock Datum vydání: 14.8.2012 Label: Golden Morning Sounds Hodnocení: Stick – 7,5/10 H. – 7,5/10 Průměrné hodnocení: 7,5/10 Odkazy: web / facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Australasia

Debutové EP “Sin4tr4” projektu/kapely (?) Australasia je dalším letošním příjemným překvapením. Na začátku se tváří jako další z řady post-rockových výletů do cukrové vaty, nicméně po dvaceti minutách poslechu musíte uznat, že v téhle kapele je něco víc. Dost napovídá i výčet jejích vzorů, protože vedle sebe stojí kapely jako Red Sparrowes, Katatonia, Mogwai nebo Pelican.

Především jsou jejich skladby kraťoučké, většina nedosáhne ani tří minut. Ale na krátkém časovém úseku dovede slušně rozsekat. To když příjemné vybrnkávačky vystřídají blast beaty a výrazně zkreslené kytary. V tom je hlavní devíza celého kotoučku, nálady a motivy se přes sebe přelévají jako vlny rozbouřeného moře. Jako perfektní příklad může sloužit druhá skladba “Spine”, která možná i díky své stopáži přesahující čtyři minuty dává plně vyniknout schopnosti plynulého navazování. Upřímně jsem takhle znějící bandu dlouho neslyšel. Většina post-rockových kapel se plácá v unylém natahování jednoho motivu až na úkor snesitelnosti, navíc je to většinou dost kýč. Jenže když to tady vypadá, že už vás to ukolébá, najednou se bicí splaší a je to, jako kdybychom se přenesli někam na black metalovou desku. Ono vůbec rytmická bohatost (někdy až tanečnost) jejich muziky je výrazným plusem, udržuje tak pozornost posluchače pořád napnutou.

Jednotlivé melodické motivy nepostrádají nápad a jsou, jak už to tak u podobných záležitostí bývá, silně melancholické. EP se pyšní čistým zvukem, při kterém si vychutnáte jednotlivé nástroj do syta. I na krátké ploše jednotlivých skladeb se povedlo nachystat mnohá aranžérská překvapení a jako ozvláštnění potěší příjemný ženský hlas, nebo syntetizátor ve skladbě “Retina”. Upřímně ale musím říct, že by rozhodně nevadilo, kdyby byly jednotlivé skladby více dopracované, takhle to kolikrát působí spíš jako reklamní upoutávka, skladby končí dřív, než doopravdy stihnou začít. Možná je to ale trik, jak nalákat k opakovanému poslechu, aspoň na mě to tak funguje, protože se k desce dokážu vrátit za jeden den opravdu nesčetněkrát a s chutí.

Kdo si rád při poklidném odpoledni užije svou krátkou siestu ve společnosti příjemné muziky, pro toho je “Sin4tr4” tím pravým zbožím. A tak doufám, že je to předzvěst věcí budoucích a že až vyjde plnohodnotná deska, posadí mě na prdel.

Další názory:

Na poměry žánru, v jehož rámci se Australasia pohybují, mě překvapil relativně syrovější zvuk, ale to není výtka, vlastně možná naopak, protože “Sin4tr4” díky tomu vyznívá poněkud zemitěji a tvrději, což z mého pohledu není na škodu, přesto si ta muzika zachovává onu lehkost a éteričnost post-rocku. Výsledkem je velice příjemná dvacetiminutovka, která asi jen těžko bude nějakým velkým trhákem, přesto se s ní dá nějaký čas bez sebemenších problémů strávit, protože je to opravdu pěkný poslech. Nechybí tomu atmosféra a i přes relativní minimalističnost ani pár vyloženě dobrých nápadů. Díky krátké stopáži navíc v podstatě není možnost se začít nudit. Za nejpovedenější kousky považuji nejdelší a velmi dobře vygradovanou “Spine” (klávesy, které se objevují v poslední minutě, jsou právě jedním z těch vyloženě dobrých nápadů, jsou opravdu skvělé), lehkou “Apnea” a předposlední “Retina” s dobrou kytarovou linkou. Celkově je “Sin4tr4” dost povedeným počinem, který se mi určitě líbí a který mohu doporučit – minimálně žánroví fandové zklamáni jistě nebudou, ale bavit to může i lidi, kteří post-rock běžně neposlouchají, čehož jsem já sám důkazem.