Země: Francie Žánr: black metal Datum vydání: 18.10.2013 Label: Debemur Morti Productions Hodnocení: H. – 8/10 Kaša – 8,5/10 Průměrné hodnocení: 8,25/10 Odkazy: facebook / bandcamp

První pohled (H.):

Blut aus Nord opět ukazují, že nejsou mnohými považováni za krále francouzského black metalu pro nic za nic. Jestli je totiž na nějakou skupinu spoleh, že všechny její počiny budou vždy vysoko nad úrovní většiny okolní scény, pak jsou to zcela jistě právě Blut aus Nord.

Jedna z věcí, která se mi na Blut aus Nord vždy líbila nejvíce, je to, že kapela pokaždé dokáže posunout svůj výraz o krok kupředu, přicházet s něčím novým a dříve neslyšeným, přesto si neustále držet svůj zcela nezaměnitelný rukopis plný charakteristické kytarové práce někde na pomezí geniální propracovanosti a nezřízeného chaosu co do riffů a naprosto unikátního výraziva co do melodiky. A právě v tomhle tkví možná asi jediná skvrnka nového EP “What Once Was… Liber III”. Ne, že by počin neobsahoval zmiňovanou typickou kytarovou šílenost, ta tam samozřejmě je a je jako vždy naprosto úžasná, ale nepřináší nic vyloženě nového do tvorby Blut aus Nord…

“What Once Was… Liber III” totiž ve své podstatě předvádí další variaci na to, s čím již Blut aus Nord přišli na “What Once Was… Liber I” a “What Once Was… Liber II”. Pokud se k tomu ovšem člověk postaví tak, že tato tři minialba vezme jako jeden ucelený počin, pak se smazává i tento jediný malý nedostatek. Ale i bez toho je novinka nahrávkou takové kvality, že na to většina ostatních skupin jen tak nedosáhne.

Zatímco na dlouhohrajících deskách Blut aus Nord putují do čím dál avantgardnějších směrů, na sérii minialb “What Once Was…” se naopak rozhodli zařadit zpátečku a stvořit surový, agresivní a chaotický black metal, což se jim daří na výbornou. Jakkoliv to ale zní podivně, i tato “zpátečka” je v podání Blut aus Nord natolik charakteristická, že nevyznívá jako hudební regrese, nýbrž jako další větev aktuální tvorby kapely vedle samotných avantgardnějších velkých alb, jak Francouzi naposledy předvedli na trilogii “777”.

Stručně řečeno je “What Once Was… Liber III” půlhodina zničujícího black metalu, jenž nejvyšší reputaci svých autorů ostudu nedělá ani omylem.

Druhý pohled (Kaša):

Přestože obecně neplatím za fanatického vyznavače černého kovu v jakékoli jeho podobě, dokážu si i já najít výjimky, jejichž tvorba je stejně tak nekompromisní jako promyšlená a zamyšlení-hodná. A právě francouzští Blut aus Nord jsou jedním z těch případů, kdy se ukazuje, že předsudky o teatrálnosti a obecné primitivnosti žánru jsou mimo mísu, protože v jejich případě za sebe mluví hudba.

Nemám možnost srovnávat s alby, která vyšla před opusem “Memoria Vetusta II – Dialogue with the Stars”, takže nevím, jestli se v případě (prozatím) trilogie “What Once Was…” noří Vindsval zpět do své hudební minulosti, ale faktem je, že oproti nedávným albovým zářezům se jedná o mnohem syrovější a animálnější podobu black metalu, ačkoli tahle škatulka je Blut aus Nord přeci jen dost těsná. “What Once Was… Liber III” není v jádru ničím novým oproti dvěma předchůdcům stejného titulu, ale neznamená to, že by to byl počin zbytečný a méně zajímavý.

Díky rozdělení totožné porce hudební náplně do šesti válů je pro mne třetí část “What Once Was… Liber” o něco stravitelnější než oba předchůdci, kteří si vystačili shodně se dvěma skladbami. Přestože je tohle EP syrové, disharmonické a agresivní, tak zbyl i nějaký ten prostor pro melodie (“II” nebo “IV”). Vyzdvihovat kvalitu jednotlivých kompozicí nad kvalitu celku je však poměrně zbytečné, protože Blut aus Nord se pro mne už dávno stali kapelou, která tvoří ucelená a charakteristicky tíživou atmosférou opředená hudební díla, jimž se musí dát čas a prostor. Po pětici zdrcujících vypalovaček se na závěr zjeví ambietní “VI”, která nastavený tlak utlumí, ovšem o to působivější závěr se jedná, než kdyby se půl hodiny drtilo jinak bolestivým způsobem.

“What Once Was… Liber III” možná nezíská titul nejoriginálnějšího počinu Blut aus Nord, ale rozhodně nepodlézá vysoce nastavenou kvalitativní laťku z několika uplynulých let, kdy sází jednu pecku za druhou a já jim opět zobu z ruky a těším se na další porci.