Země: Itálie Žánr: dark ambient / death industrial Datum vydání: 23.11.2018 Label: Sentient Ruin Laboratories Hrací doba: 39:41 Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Sentient Ruin Laboratories

Když se podívám na obálku „Sermons“, očekával bych spíš nějakou hlučnější záležitost z hájemství noisu či power electronics. Není tomu ale tak. Italský projekt Clavicvla dává přednost minimalismu, který je tu ohlodaný až na dřeň. Z čehož prakticky přímo plyne, že „Sermons“ v žádném případě nebude záležitost pro širší publikum, nýbrž jen pro pár maniaků, kteří se rádi brodí v ohavných labyrintech okrajové elektroniky.

Nebylo tomu tak ale vždy. Formace Clavicvla původně začala jako blackmetalová záležitost, což nakonec osvětluje i skutečnost, proč je jistá blackmetalová estetika stále cítit ve vizuální prezentaci kapely. V tomto stylu vzniklo jediné album „Arsonists Prophets“, na němž se nacházely tři blackmetalové songy doplněné o téměř desetiminutovou minimalistickou litanii „Invertio transfiguratio“. Právě ona se stala základem a impulsem pro nové směřování Clavicvla, jejž prezentuje právě nahrávka „Sermons“.

Jak se sám lídr Ittiel nechal slyšet, v původním pojetí Clavicvla mu cosi scházelo. Mezeru v pocitové stránce nakonec vyplnil příklon k temnému minimalismu, jak jej prezentovala právě skladba „Invertio transfiguratio“. Snad pro její zásadní význam ve vývoji Clavicvla se píseň opětovně objevuje znovu také na „Sermons“, kde ji ovšem doplnily další čtyři podobně laděné kompozice.

Základem „Sermons“ je dark ambient, jehož naladění se ovšem topí misantropii a nihilismu odkazujícímu na death industrial. Nesmí chybět ani dronové doteky, bez nichž se podobná alba snad ani neobejdou. „Sermons“ každopádně patří k těm deskám, které působí a fungují zejména na podprahové bázi. V některých skladbách lze ulovit i konkrétnější a slyšitelnější motivy, například hned ve druhé „Ma“ se nechají najít i letmé rytmické údery, ale i v těchto případech jde o velmi skromné tóny. Minimalismus je zde naprosto zásadní slovo, na nějž byste měli pamatovat, než se do poslechu „Sermons“ pustíte.

Je to vlastně docela jednoduché. Pokud vás tiché temno-šumění k smrti nudí a vůbec nechápete, co chce na tom má kdo poslouchat, u „Sermons“ nemáte sebemenší šanci, protože tahle deska o ničem jiném není. Minimalisté nicméně v aktuální podobě Clavicvla mohou nalézt jisté zalíbení, protože v takovém případě se o nudnou záležitost nejedná.