Crest of Darkness - Evil Messiah

Crest of Darkness – Evil Messiah

Crest of Darkness - Evil Messiah
Země: Norsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 23.2.2015
Label: My Kingdom Music

Odkazy:
web / facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
My Kingdom Music

Crest of Darkness je kapela, která se na scéně pohybuje už spousty let a má za sebou poměrně velké množství desek, tudíž asi nikdo nebude proti, když tyto Nory označím jako veterány. Přesto se téhle partě okolo Ingara Amliena nikdy nepodařilo nějak výrazně prosadit, a to ani v rámci toho undergroundu. Nějaké jméno sice Crest of Darkness bezesporu mají, ale že by šlo o obecnou známost, to ani omylem.

Před dvěma lety vydali Crest of Darkness docela slušnou placku “In the Presence of Death”, na niž se čekalo celých šest let. S dalším novým materiálem však Norové evidentně tak dlouho čekat nechtěli, tudíž do světa aktuálně vypustili EP “Evil Messiah”, což je jen tak mimochodem první neřadový počin kapely od roku 1996 a vlastně druhá neřadová nahrávka vůbec.

Ačkoliv mi byla činnost Crest of Darkness nějakým způsobem vždy poměrně sympatická (nedokážu však přesně říct proč), z “Evil Messiah” jsem si na zadek zrovna nesednul. Nedá se sice tvrdit, že by Norové zapomněli, jak že by to měli hrát, to zase ne, jelikož každý z trojice vlastních songů obsahuje několik kvalitních nápadů, ale jako celek minialbum působí “jen” lehce nadprůměrným dojmem. To samozřejmě není nijak zvlášť špatný výsledek, ale taky to není žádná velká pecka. Titulka “Evil Messiah” nebo “Abandoned by God” (a vlastně “Armageddon”) se poslouchají úplně v pohodě, nemám s nimi sebemenší problém a vlastně se mi i relativně líbí, že bych měl však potřebu se k EP v budoucnu někdy vracet, to si při vší úctě nemyslím. Jednoduše je to taková ta nahrávka, jež se dá strávit, jejím poslechem nic nezkazíte, ale když ji neuslyšíte, nestane se vůbec nic.

Co se naopak vůbec nepovedlo, to je naprosto příšerná obálka – to je při vší úctě fakt humus. Stejně tak bych se bez sebemenších problémů obešel i bez finálního coveru “Sick Things” od Alice Coopera – už jen proto, že ke zbylému materiálu příliš nezapadá. Ale přece jen je tohle neřadové ípko, takže lepší takhle, než cpát předělávky na normální alba.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.