Cryptae - Vestigial

Cryptae – Vestigial

Cryptae - Vestigial

Země: Nizozemsko
Žánr: death / doom metal
Datum vydání: 16.8.2019
Label: Sentient Ruin Laboratories

Hrací doba: 18:49

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Anubi Press / Sentient Ruin Laboratories

Cryptae je vcelku nový projekt v nizozemském metalovém undergroundu. Okamžitě mě zaujalo logo, které se mi fakt líbí. Ale popořadě. Kapela se poprvé prezentovala v roce 2017 bezejmenným demosnímkem, jenž vyšel na značce Sentient Ruin Laboratories, kde se letos objevilo také nové EP pokračování.

Cryptae tvoří dva muzikanti, kteří spolu hrají i v další kapele Heavy Natural, což je takový chytlavý punk crust, který mě osobně vůbec nebavil, když jsem tomu zkusil dát cvičný poslech. Bubeník René Aquarius má na triku ale i jiné a leckdy o dost zajímavější skupiny, čím mám na mysli zejména Celestial Bodies, Imperial Cult (obě zde byly recenzované, tak v případě zájmu zapátrejte v archivech) a Dead Neanderthals, ale znát ho můžete také z DungeönHammer.

„Vestigial“ nabízí jedinou skladbu, jejíž délka se zastavila krátce před hranicí devatenácti minut. Což se může zdát jako dost s ohledem na to, co Cryptae hrají za muziku, ale neřekl bych, že právě v tomhle by měl tkvět problém „Vestigial“. Nizozemci drhnou ošklivý death metal s občasnými doomovými závany a sem tam i divnějšími pasážemi, které se pokoušejí vymanit se z těsných mantinelů nastaveného žánru. Právě takové jsou na „Vestigial“ nejzábavnější. Jako příklad mohu uvést zvláštní „melodii“ začínající ve druhé polovině jedenácté minuty.

Naopak nejméně záživní jsou Cryptae v těch nejagresivnějších momentech, které sice hrnou docela rozumně, ale působí nejobyčejněji, plus také nutno dodat, že na demosnímku podobné chvíle fungovaly lépe díky hnusnějšímu zvuku. Hlavně v první polovině jde o takové „prázdné“ minuty, které se dají v pohodě přežít, ale určitě nebudou tím, kvůli čemu byste měli na „Vestigial“ vzpomínat. Obecně druhá polovina skladby je výrazně zajímavější, protože se v ní Cryptae prezentují s otevřenější hlavou a výraznějšími nápady.

Ve „Vestigial“ jsem našel nějaké zalíbení až při větším soustředění. Na první nesmělé letmé poslechy mě nahrávka prakticky nijak nezaujala. Jestli byste tedy chtěli EP vyzkoušet, doporučuji tomu věnovat nějakou pozornost a nepouštět si to jen jako kulisu. V takovém případě možná najdete počin, který se neuchyluje k nejjednodušším a nejočekávanějším řešením a má v sobě určitou „hravost“ (i když tenhle termín možná k danému stylu nesedí úplně nejlépe). Hlavně si ale myslím, že nastavené směřování má potenciál do budoucna. Nemyslím si, že bych měl někdy potřebu se k „Vestigial“ vracet, ale další počiny si klidně pustím.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.