Země: USA Žánr: post-hardcore Datum vydání: 2.5.2018 Label: Ipecac Recordings Hrací doba: 12:40 Odkazy: facebook / twitter / bandcamp

Prvotina Dead Cross vyšla v srpnu minulého roku a její recenzi jsem ukončoval postesknutím, že bych si rád za nějaký ten rok dal další nový materiál. No, neuběhl ani jeden rok a bez jakéhokoliv ohlašování je to tu. Vzhledem k sestavě (Crain, Pearson, Lombardo a Patton) a jejím dalším aktivitám jsem měl Dead Cross spíš za projekt než za regulérní kapelu. Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale EPčko možná lecčemus napovídá.

Čtyřpísňová nahrávka nese, stejně jako debutové album, eponymní název a spojitost najdeme i při pohledu na obálku. Na ní je ruka s osmi prsty, která je podobná všem těm rukou z obalu první nahrávky, přestože se na ní nachází nanejvýš šestiprstá. Pod oběma výtvory je podepsán Eric Livingstone.

EP „Dead Cross“ obsahuje dvě novinky. Tou první je „Skin of a Redneck“, jež nabízí na Dead Cross trochu jiný pohled. Namísto hardcore punku říznutého experimentováním kapele vlastní představuje spíše Faith No More ve svých nejdivočejších momentech typu „Malpractice“ nebo „Naked in Front of the Computer“. Velice povedené.

Ani druhá „My Perfect Prisoner“ není úplně ve stylu starších skladeb. Thrash metal jako kdyby zmizel a Dead Cross se naplno ponořili do hardcoru, konkrétněji post-hardcoru. Tento zářez doprovází také videoklip, který zrežíroval rovněž Livingstone. Nutno uznat, že klip je to nechutný a skladbu dělá zajímavější, než ve skutečnosti je, přesto solidní práce.

Zbylé dvě stopy jsou remixy skladeb z prvotiny. Jako první si vzali na paškál „Shillelagh“ zremixovanou Panickerem. Jedná se o obstojný electro-industrial, který v kombinaci s původní skladbou nezní nijak blbě. Dobře by posloužil jako doprovod k nějaké devadesátkové řeži á la Doom. Rovněž tak „Church of the Motherfuckers“ předělána Planet B působí zajímavě a přidává písni temnou atmosféru. Se svým údělem lépe naložil Panicker, avšak ani jedna z uvedené dvojice není ničím závratným a samozřejmě, že tím hlavním zůstává úvodní dvojička nové tvorby Dead Cross.

V případě, že vás zaujala loňská řadovka, určitě stojí zato slyšet i toto EP. Ačkoli se na prvotině nacházely i lepší kusy, první skladba je zdařilá a druhá rovněž stojí za poslech. Tvořit divnou a netradiční hudbu Dead Cross umí a zdatně v tom pokračují. Vůbec by mi nevadilo, kdyby se metalového zvuku zbavili nadobro, jelikož jak ukazuje toto EP, jejich hudba je pak ještě osobitější.