Země: USA Žánr: alternative metal Datum vydání: 7.8.2007 Label: Eleven Seven Music Hodnocení: 8,5/10 Zbytek redakce hodnotí: Corey(8) – 8,5/10 ENT3R – 7/10 Mr.Seven – 8/10 Průměrné hodnocení v redakci: 8/10 Odkazy: web / facebook / twitter

Říká se, že vše zlé je k něčemu dobré. Pokud tomu nevěříte, tak si pojďte poslechnout následující příběh o jedné kapele z texaského Dallasu. V roce 1996 se právě ve výše zmíněných končinách sešla skupinka lidí, která začíná nahrávat svou první desku v duchu tehdejšího nu-metalového boomu s příměsí hard rocku. Píší se léta Páně 2001 a na světe je “Hříšník”. Tedy v angličtině “Sinner”. Tento název nese jejich první oficiální nahrávka. A věci nám berou rychlý spád. Jejich singl “Bodies” proletí hitparádami, deska samotná je oceněná platinou šest měsíců po vydání. Zdá se to až nemožné, ale věci jsou ještě dál. Jejich popularity si všimne Ozzy Osbourne, který jim umožní hrát na Ozzfestu. Zatím to byla pohádka jako od Němcové, nyní však na scénu vstupuje spíše Hans Christian Andersen, a příběh nám nekončí dobře. 14. srpna roku 2002 je zpěvák Drowning Pool, Dave Williams, nalezen mrtev v autobuse na turné. Diagnóza zní zástava srdce, která byla vyvolána srdeční nemocí, kterou Dave zřejmě nevědomky trpěl. Kapela si dává pauzu, ale protože nechce zklamat své fanoušky, nachází nového zpěváka, jímž se stává Jason Jones. S ním vydává kapela své druhé album “Desensitized”. Nahrávka je hodnocena jako průměrná a Drowning Pool upadá trošku do pozadí. Ani s Jasonem však nemají štěstí a po krátkých neshodách kapelu opouští. Zdá se, že místo zpěváka je prokleté. Nicméně, jeden odvážlivec se našel. Do kapely nastupuje Ryan McCombs s kterým kapela vydává svou třetí desku “Full Circle”. A tady naše vyprávění končí, teď je už třeba zabývat se fakty. Tím hlavním bude velká evoluce celé kapely.

Už nečekejte žádný nu-metal, žádné songy typu “Bodies”. Kapelu bych teď v kostce popsal jako mix Machine Head a Stone Sour. Už stejnojmenný otevírák “Full Circle” mi dáva za pravdu. Zkreslené rockové kytary, úderná basa, pěkně odsýpající bicí a chraplák Ryana McCombse. Tyto superlativy stačí i nato, že jde o jednu z nejlepších skladeb na desce. Co je však na této nahrávce to nejdůležitější, je fantastická rozmanitost. Prakticky žádná skladba není stejná a jejich propracované melodie i texty si s vámi bude hrát, jednou vám budou lehce šeptat do ucha, pak se budou přimlouvat, najednou se vše otočí a vy budete s Ryanem řvát ve vlastenecké písni “Soldiers”. Že nic nemusí být takové, jak se na první pohled, či spíše poslech zdá, vám ukáže fantastická balada “Reason I’m Alive”, kde díky skvělé produkci ani ten klavír nezní kýčovitě. Celá píseň prolíná jakoby myslí schizofrenika a krásně vyzpívaná sloka se vždy “zvrtne” do pěkně chraplavé refrénu. Takovýmto výpisem skladeb bych se mohl zabývat do nekonečna. Všech třináct kousků jsou naprosté originály a dokáží jak pohladit na duši, tak i pěkně zacloumat s mozkem. Kapelu jsem si sice přirovnal k mixu Stone Sour a Machine Head, ale pouze jako pomocnou pomůcku pro potencionální posluchače, protože by bylo nefér tuhle skvělou bandu takhle zaškatulkovat. Vytvořili si svůj vlastní styl a jsou v něm sakra dobří. Už víte, proč je všechno zlé k něčemu dobré?