Země: Itálie Žánr: progressive metal Datum vydání: 23.4.2013 Label: Scarlet Records Hodnocení: 7/10 K recenzi poskytl:
|
“Zion” je třetí řadové album italských Empyrios a čtveřice klasického nástrojového obsazení, která se zhlédla v progresivním metalu tvrdšího ražení, se na ploše padesáti minut nepouští překvapivě do žádných hráčských krkolomností, ale svůj hutný kytarový projev podřídila chytře ve prospěch posluchačského zážitku, který paradoxně (na škatulku progresivní metal) nevyžaduje výraznějšího soustředění. Nicméně, je nutno zdůraznit, že se jedná o album, které má co říci i po několika otočeních.
Hned v prvních tónech, kdy se po chvilce ticha rozezní úvodní palba “Nescience”, je jasné, že Empyrios mají rádi Fear Factory a jejich sekané riffy, které se občas nenásilně přetvoří v to, co dnes produkují Meshuggah. Zezadu to jistí výrazná basa, která se za kytarovou hradbou čas od času zbytečně ztrácí, ale děje se tak opravdu jen v momentech, kdy jede celá kapela na plný plyn. Hodně velkým překvapením pro mě je Silvio Mancini, který se s velkou jistotou pohybuje od melodických vokálů až po hutný metalový řev, jenž mi občas připomněl Burtona C. Bella ze zmíněných Fear Factory, s nimiž tuto partu pojí ještě moderní zvuk, sem tam nějaké ty samply a klávesové podklady. Celý tento koktejl zní hodně soudržně, a kdybych měl vyzvednout některé samostatné skladby, tak bych rychle sáhl po “Domino” se skvělou kytarovou linkou, melodicky šlapavou “Blackmail” a titulní “ZION”, jež se natáhla do šestiminutové stopáže, aniž by začala působit nudně.
Je pravda, že pár skladeb je poněkud nevýrazných, a když se tři takové sejdou hned za sebou ve středu alba, tak má člověk chuť se jimi bezmilostně proklikat k povedenému konci desky, ale nemůžu říct, že by se to nedalo vydržet. “Zion” je do jisté míry chytrým kompromisem mezi melodickým progmetalem Symphony X a masivním kytarovým soundem, který se i s přispěním skvělé produkce poslouchá jedna báseň, takže nemám důvod se k Empyrios točit zády. Vážně slušné album.