 |
| Země: Finsko Žánr: folk / viking metal Datum vydání: 9.9.2009 Label: Spinefarm Records Hodnocení: 4/10 Odkazy:
|
Ensiferum jsem měl svého času docela rád. První dvě alba nebyla vůbec špatná. Jejich třetí řadovka už sice šla s kvalitou dolů a s dávkou klišé naopak nahoru, přesto se to pořád dalo poslouchat. Aktuální počin “From Afar” jde ale ještě dál a směle se tak může pyšnit titulem “nejdebilnější album Ensiferum“. Relativně nedávno jsem tu pranýřoval Leaves’ Eyes za jejich vikinskou kýčovitost. Jenže jestli jsou Leaves’ Eyes kýč, pro nové Ensiferum už mě prostě nenapadá dostatečné přirovnání…
A přitom to nezačíná tak hrozně, právě naopak. Akustické intro “By the Diving Stream” nezní vůbec zle. Jenže jak se později ukáže, právě intro je to nejlepší, co deska nabízí. Pak totiž přichází titulní song “From Afar” a s ním první porce trapnosti. Přesně podle současného trendu, bez invence, předvídatelně, nezábavně. A to ani nemluvím o tom klipu, na kterém je možná vidět, že tam někdo nalil prachy, přesto ale parta samozvaných “vikingů”, stojících na louce a tvářících se rádoby drsně, působí dosti trapně. Očekával bych, že v dnešní době už budou mít kapely, potažmo jejich labely, alespoň jistou dávku sebereflexe. Když jsem ale potlačil počáteční nechuť, ukázalo se, že píseň “From Afar” stále není to nejhorší.
Nejbrutálnější útoky na můj mozek představuje hned následující “Twilight Tavern”, v níž platí to samé, co jsem vyřkl výše u songu “From Afar”, jen několikrát znásobené, a to ani nemluvím o tom, že ten pomalý kousek kolem dvou a půl minut zní jako vánoční koleda, “Elusive Reaches” a “Stone Cold Metal”, která je naprostým vrcholem vší trapnosti. Tohle bude fungovat možná tak jenom na německém trhu, kde mají podobné jódlování v krvi.
Za světlý moment se dá považovat alespoň úvodní riff songu “Heathen Throne”, který je oproti předchozí “Twilight Tavern” přímo balzámem pro uši. Kdyby tenhle kousek hrál padesát minut v kuse, celkový výsledek by dopadl lépe. Celkem kladně se dají hodnotit také “Smoking Ruins” (sice pokračuje podle stejného mustru, ale mozek posluchače alespoň netrpí jako u jiných “pecek”) a “Tumman Virran Taa” (pouze zpívaná mezihra, která společně s intrem a začátkem “Heathen Throne” patří k tomu nejlepšímu na albu).
Takže, když si to shrneme. Podle mé recenze možná “From Afar” vypadá jako jedna velká a smradlavá kopa hnoje. Jenže… ono to tak v podstatě je. Ani dobrý zvuk neudělá z hoven diamanty. Ne, fakt sorry, jestli se to někomu líbí, možná mi to prostě jenom nesedlo, ale na tohle já už nemám žaludek. Nejvíc se mi na “From Afar” líbí ten obal, který je možná taky kýčovitý jak noha, ale má alespoň nějaké koule. Howgh, soudruzi!
Podobné články
11.9.2012 Ensiferum – Unsung Heroes Recenze
27.12.2009 Månegarm – Nattväsen Minirecenze
24.9.2014 Vintersorg – Naturbål Recenze
23.11.2013 Falkenbach – Asa Recenze
21.4.2012 Borknagar – Urd Recenze
3.4.2014 Ymir’s Blood – Voluspa: Doom Cold as Stone Minirecenze
Díky za recenzi, jdu si to stáhnout 8-)
:D Pak nezapomeň dát vědět, jak se ti to líbilo :-D
Hoh…konecne nejake album co nema 80% :D
Tak on každej recenzuje co se mu líbí, takže to trochu svádí nadhodnocovat, takže to podle toho vypadá :-) Já osobně sice snažim tohle nedělat, ale občas to ujede… :-D
Jj, kazdej si spis pise jeho oblibenou skupinu/zanr. Ja daval nejmin Mansonovi a to asi 35%, a to byla hruza :-)
Album jsem si úspěšně stáhnul a poslechnul. Těch několik desítek minut rozhodně nelituji, spíš naopak, přišlo mi to jako dokonalá hudba například k WoWku. Ensiferum moc neznám, mám od nich pár mp3, který mi poslal kámoš. Shrnu to: První čtyři songy se příjemně poslouchali, pěkné akustické intro, jako skvělý začátek alba, pilotní song, Twllight Travery také celkem oslovil, stejně jako Heathen Throne, pak přišli na řadu další dva songy Elusive Reaches a Stone Cold Metal, rozhodně bych je neoznačil jako “vrchol vší trapnosti”, jen mě moc neoslovili, se songem Smoking Ruins to zase začalo být v pohodě, po skoro sedmi minutách začala hrát Tumman Virran Traa, což byla “pouze zpívaná mezihra” která mě přivedla na jiné myšlenky, po jejím konci začal hrát song The Longest Journey, nebo-li Heathen Throne Part II který album pěkně ukončil. Mám z alba celkem dobrý pocit, písně byli krásně melodický, ke zpěvu nemám jedinou výčitku :-) Jinak když už tu řešíte to hodnocení … mě by tu bohatě stačil Monsterfuckův názor, obal, klip a track list. Hodnocení jednoho člověka nelze brát zas tak vážně, vždy se najde někdo komu se album líbí nebo nelíbí. Smyslné hodnocení si představuju asi tak, že skupina cca 10 ostřílených posluchačů si přehraje album, podělí se o názory, ohodnotí a z toho se udělá nějakej ten průměr.
Jinak jak už jsem prve řekl: Díky za recenzi :-D
A mimochodem, kdybych to hodnotil já, dal bych lepších 70% ;-)
Já zase díky za názor :-)
Jak sem řek v recenzi, možná mi to prostě jenom nesedlo. Určitě v tom hraje roli i to, že na všechno viking/folk/pagan začínám být poslední alergickej. Mám Ensiferum relativně naposlouchaný a novinka je jednoznačně nejhorší od nich… Ale tak jak se to řiká: 100 lidí a dál to znáte :-D
Jinak Tebou nabízená varianta hodnocení je dobrá, ale pro u nás nemožná, když redakci tvoří jenom 6 lidí (z toho jeden je externista, co si střihne jednu recenzi za půl roku, a jeden tam je jenom do počtu). Navíc naše redakce není ostřílená, ale spíš na odstřel :D Takže se změnou systému bych moc nepočítal :-)
Což trpností bych to asi nenazval, ale musim uznat že Victory Songs byly lepší [:tired:]
Tenhle smajl rolluje lidi! :-D
ano, hodnocení jsou dlouhodobě přemrštěná, ale aspoň jde vidět, že zdejší recenzenti na tu hudbu nahlíží s radostí v srdci a úsměvem na líci.. a to je hlavní.. :))
admin to krásně vystihl :)
sef ma vzdycky pravdu, je to nejlepsi boss co jsem kdy mel.
Dostanu letos uz ty premie? :-D
“Dostanu letos uz ty premie?” XDDD
ale jo, ještě to vidím tak na jeden oslavný článek vztahu “šéf vs. zaměstnanec” a můžeme se bavit o navýšení počtu suchých rohlíků na měsíc.. :-P :-D
Pokud někdo hodlá používat slovo kýč, myslím, že se hodí přesně na tuhle rencezi. Jistě, proti gustu, žádný dišputát a pokud někdě píšou, že nové album stojí za prd, proč se nepřidat…O kvalitě bych tu nerad polemizoval, Ensiferum jdou od alba k albu neskutečně nahoru. To je ostatně nejen na zvuku a dílenském zpracování poznat…Nové album přináší vše co se dalo čekat a kuproti svým konkuretnům, jěště mnohem víc. Pribylo zakomponování orchestrálních prvků, hudba má větší spád a celistvý charakter, nepripadáte si jako pri zdlouhavé jízdě na lodi, která se houpe ze strany na stranu, což se bohuzel, na starých počinech místy jevilo. Ensiferum zrovna nejsou relativně novou kapelou, takže bych jejich roli rozhodně nezpochybnoval, na vikingy si hrát nemusí, jsou dostatečně věrohodní a sví a podle toho také vypadá hudba, na každém kousku jsem si neskutečně pochutnal a pochutnávám dodnes, pro mě 100% a nejlepší album roku, tot můj názor…
A) Hm, tohle byla jedna z prvních recenzí, které na album vyšly (3 dny po vydání), takže jsem to rozhodně nepsal “jak to psali někde jinde”. Jen tak mimochodem, nikdy nečtu recenze na alba, která se chystám zrecenzovat i já, abych tam nepsal (třeba i nechtěně) stejný věci. Takže tahle je recka je opravdu původní a rozhodně to není tak, jakože jsme se svezli s názorama ostatních.
B) Podle mě jdou zase s kvalitou desku od desky dolů. Názor proti názoru, nemá cenu to řešit. Mě se “From Afar” nelíbí, tobě ano. Konec, tečka.
C) Já nevím hele, představuješ si vikinga takhle: http://www.metal-temple.com/_data/reports/2008-paganfest/ensiferum_3.jpg ? Jestli ano, tak potěš klobás. Já teda ne.
D) Nejlepší album roku? Promiň, líbit se ti to může, to ti neberu, ale NEJLEPŠÍ ALBUM ROKU a 100% snad nemůžeš myslet vážně. Kdyby jsi slyšel jednu jedinou desku za rok, tak bych to pochopil, ale jelikož o tom dost pochybuju, dovol, abych se zasmál:)
Aneb pocucháné ego recenzentovo:D Težké uznat cizí názor že? Osobními výpady nedocílíš lepších argumnetů, ba naopak. A abych na tvou otázku odpovědel, folk si takhle rozhodně představuji. Neberu ti, že se ti album nelíbí, ale neponižuj kvůli hudebnímu vkusu ostatní pisatele. Jistě, o nejlepším albu můžeme polemizovat. Noví Immortal, Hypocrisy, Behemoth atd. mohl bych pokracovat do nekonečna, jsou neskutečně povedená dílka, ale pokud osobně silně ujíždím na Ensiferum, musí být jejich dosavadně nejlepší album pro mě i nejlepsím albem roku, komu se to nelíbí, jeho problém. Určitě kvůli tomu nebudu ponižovat ostatní, takže slunce v duši H. :D
Nepřijde mi, že bych někoho urážel nebo ponižoval…
Pravda, sebe, ale to se asi nepocíta že?:D Hezký den:)
Každému se hold líbí něco jiného. Já poznal Ensiferum před pěti lety, mám doma jejich kompletní diskografii a vždycky si je moc rád poslechnu. Jejich poslední Album From Afar narozdíl od autora recenze považuji za jejich dosavadní vrchol a možná vůbec nejlepší viking metalovou desku vůbec a to právě díky neskutečně lehké zpěvnosti a výrazné melodice, která, připouštím, může zarytému “tvrďákovi” vadit. Srovnatelně vynikající je The Varangian Way od Turisas nebo Rekreatur německých Equillibrium. Jediné, co bych Ensiferum snad mohl vytknout, že nezpívají finsky. Když např. poslouchám Moonsorrow, je to zase jiný prožitek.
Nejlepší viking metalová deska vůbec? Klidně můžeš mít jiný názor na album, to ti samozřejmě nikdo nebere, ale tohle tvrzení je hodně přestřelený…
Jak může člověk co poslouchá i hudbu jako “Moonsorrow” tvrdit že kolovrátek používající jen silový hmaty je nej vikingmetalová deska?:D Z muzikantskýho hlediska je to spíš punk než metal..:D