Grafvitnir - Obeisance to a Witch Moon

Grafvitnir – Obeisance to a Witch Moon

Grafvitnir - Obeisance to a Witch Moon

Země: Švédsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 16.12.2016
Label: Daemon Worship Productions

Hrací doba: 39:19

Odkazy:
facebook

Máte rádi staré Setherial, Naglfar a Dark Funeral? Tak to si běžte pustit Grafvitnir! Melodický švédský sound mám v podobě, jakým ho prezentovali výše uvedení, docela rád a samozřejmě jsem ho v době, kdy jsem do tajů black metalu teprve vstupoval, hltal jako to nejmocnější zlo. Ale i teď mám z objevu „Obeisance to a Witch Moon“ radost a to se mé chutě posunuly někam jinam.

Trochu mě mrzí, že jsem Grafvitnir nevěnoval pozornost dříve, protože tohle je v pořadí čtvrtá deska kapely a už ta předchozí nese pečeť labelu Daemon Worship, což je prostě známka kvality. „Obeisance to a Witch Moon“ sice nedosahuje černého majestátu zásadních raných desek uvedených kapel, ale rohy má špinavé a nebezpečně ostré taky. Jakmile se tempo „Lightbringer“ dostane do vyšších obrátek, poleví jen málokdy a posluchač se může v černých melodiích a rychlých tempech doslova koupat. Někdy jsou vysoké tóniny dokonce natolik hbitě tkané, až mohou připomínat takové Nightbringer. Variabilita ale není výrazným aspektem Grafvitnir. Něco trochu odlišného nabízí třeba „Nigrum ignus serpentem“, ale jinak skladby ubíhají dle stejné, klasické šablony.

Je evidentní, že Satan a černá magie nejsou pro Grafvitnir pouhé „reklamní žvásty“, jak nalákat naivní publikum. Dá tedy rozum, že skladatelé zavrhli popovou strategii nosných skladeb (zatímco hrací čas je zaplácán vatou) a všem přítomným kompozicím vtiskli pokud možno co nejvýraznější nápady. To v praxi znamená, že mám problém s výběrem nejlepších či nejhorších skladeb. Sedne-li vám úvodní „Lightbringer“ tak je celkem jisté, že tomu stejně bude i se zbytkem alba, byť je možné, že vás po nějaké době začnou Grafvitnir nudit (třeba i v rámci jednoho poslechu uprostřed alba).

„Obeisance to a Witch Moon“ je za mě solidní, ďáblem prostoupená deska. Svým způsobem taková jednohubka. Ale už jsem měl na podobnou chuť dlouho a všude chválení noví Dark Funeral mi moc nesedli. Takže nebylo co řešit, nabízený talíř jsem bez výčitek vyžral celý.

Grafvitnir


2 komentáře u „Grafvitnir – Obeisance to a Witch Moon“

  1. Od roku 2012 je to čtvrté album, tak to si budu muset doplnit vzdělání. Zmiňovaní Dark Funeral mě po prvotním nadšení rychle omrzeli, Naglfar po nevýrazném posledním albu spí a Setherial se už snad ani neprobudí. Grafvitnir je pro mně velké překvapení a velký objev ! Díky.

Napsat komentář: Beny Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.