Země: Polsko Žánr: black metal / drone Datum vydání: 14.7.2015 Label: Cimmerian Shade Recordings Hrací doba: 35:16 Odkazy Gurthang: facebook / bandcamp Odkazy Beyond Life: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Against PR

Jakkoliv splitka stále nejsou – a tuším, že už asi nikdy nebudou – hlavním předmětem mého zájmu, v některých případech se člověk i na takovou nahrávku rád podívá. Příslibu nálože experimentální muziky se ne neříká, takže hurá na věc, pojďme si „Melodies of Sorrow“ představit…

Jako první se na počinu ujímají slova Poláci Gurthang, jejichž tvorba, jak se lze dočíst, se dle všeho během těch šesti let od vzniku kapely žánrově přelévá z místa na místo mezi doom metalem, extrémnějším doom metalem a black metalem, přičemž to, jaký z těchto stylů má zrovna navrch, se odvíjí od toho, jaké jejich album si zrovna pustíte.

Na „Melodies of Sorrow“ Gurthang nabízejí tři skladby, z nichž zajímavé jsou dvě, první a třetí. „Illuminate“ a „LCVI“ táhne kupředu rituální rytmika, letmý dronový podmaz a zatěžkaná atmosféra. Přesně v téhle poloze jsou Poláci nejpřesvědčivější a přesně zde má jejich projev potenciál nějak zapůsobit a získat si posluchače na svou stranu. A dokonce bych si dovolil tvrdit, že oba jmenované kusy jsou natolik povedené, že se ono získání posluchače na svou stranu daří. Přinejmenším tedy mě to vcelku baví a tyhle dva songy jsou vlastně tím nejzajímavějším na celém splitku. Třeba „LCVI“ dokáže navodit sugestivní náladu, dobře vygradovat ve třech čtvrtinách a v závěru jen potichu doznít, aby si člověk mohl tu atmosféru dovychutnat. Horší už je to ale s prostřední vypalovačkou „Arice“, která má dle mého mnohem blíže k death metalu, a ačkoliv se taktéž snaží navodit nepřátelské emoce, oproti okolním dvěma skladbám selhává – formálně extrémnějšímu výrazivu navzdory.

Beyond Life jsou rovněž z Polska a shodou okolností fungují cca stejně dlouho jako Gurthang a úplně stejně za těch pár let dokázali vypálit do světa až kontraproduktivně velký počet neřadových nosičů (od vydání „Melodies of Sorrow“ už stihli naservírovat další ípko a další splitko). Jejich příspěvek začíná velice slibně, jelikož „Psychopath’s Mind“ je hutná atmosféra na pomezí dark ambientu a dronu a společně s „LCVI“ a „Illuminate“ od Gurthang je vlastně tím jediným, co na „Melodies of Sorrow“ stojí za pozornost. Zbytek už tak slavný není. „Heavy Rain“ a „The Burial Rite“ se zdánlivě taktéž snaží o nějaký hudební hnus, ale ve finále z toho nevylezlo nic jiného než trochu průměrný a nevýrazný DSBM, který je díky kytarovým melodiím místy skoro až otravný. Závěr pak obstarává mdlý a fádní klavírní kousek „Driven by Melancholy“.

Vzhledem k tomu, jak bylo „Melodies of Sorrow“ předem avizováno, tak jsem čekal mnohem větší experiment – v základě jsou však obě kapely spíš metal s (leckde nenaplněnou) ambicí. Tři skladby (dvě a jedna) jsou poměrně příjemné, docela mě baví a ukazuje se v nich potenciál, ale zase ne až tak moc, abych měl potřebu prozkoumávat další tvorbu obou skupin… anebo nadále poslouchat tohle splitko. Celkově je „Melodies of Sorrow“ stravitelné, ale když to neuslyšíte, váš život nebude ochuzen o nic zásadního.