Země: Kanada Žánr: black metal Datum vydání: 15.3.2014 Label: Hymnes d’Antan Hodnocení: 5,5/10 Odkazy: web / facebook

Kanadští black metalisté Haeres se letos vytasili se svou druhou dlouhohrající deskou “Trom”, na níž člověka hned na první pohled zaujme poměrně povedený obal, díky němu jsem si z nějakého důvodu ihned vzpomněl na norské Helheim (nejspíš kvůli přebalu k desce “Kaoskult” z roku 2008). Aby bylo formální úvodní omáčce učiněno zadost, dodejme ještě, že novinka navazuje na tři roky starý počin “Héritiers du sang noir”. Teď už ovšem ke stručnému povídání k “Trom”…

Haeres ve své podstatě nepředvádějí žádné výjimečnosti. Jejich black metal je (na poměry svého žánru, v němž se dají nalézt i pořádná pekla a ani to nedá moc práce) poměrně přívětivý, dost melodický a čitelný, sound je rovněž v pohodě poslouchatelný i pro ty, kdo nejsou zrovna fanoušci chrastivých kanálních výblitků. Jak už ovšem bylo zmíněno, samotná kompoziční stránka není nic zvláštního – “Trom” se hezky poslouchá, člověk se u toho vlastně ani nenudí, ale na to, abyste si z té desky odnesli nějaký hlubší zážitek, to při vší úctě nemá.

Muzika Haeres je vážně pohodová a její poslech vám žaludeční potíže v žádném případě nepřivodí, ale z obecného hlediska je to prostě a jednoduše kapela, která se pohybuje ve v podstatě zaměnitelné sortě průměrných, maximálně lehce nadprůměrných formací, jichž po celém světě běhají tisíce. Poslechem “Trom” tedy nic moc nezkazíte a neměli byste být znechuceni, ale neexistuje důvod, proč byste si měli cíleně shánět právě toto album.

Budeme-li se bavit o konkrétních skladbách… “Trom” celých necelých (to je obrat!) 50 minut šlape v +/- stejném duchu, takže ačkoliv poslech nenudí, nějaký konkrétní song si člověk úplně nezapamatuje. Z alba asi nejvíce vystupuje instrumentálka “Le chemin des souffrances”, “Patriote” díky epičtějšímu refrénu a možná ještě “Nous sommes légion”, která je tak nějak mírně výraznější.